K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Objektivní fakta o kriminalitě volených zástupců územních samospráv

Datum: 8. 10. 2018, zdroj: OF 4/2018, rubrika: Ostatní

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zpracovalo Analýzu trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků. Podrobný dokument vznikl na požadavek ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a mapuje komplexně veškerá trestní řízení týkající se komunálních, resp. krajských politiků za dobu pěti let (2013–2017).

Materiál analyzuje tvrdá data poskytnutá všemi složkami státního zastupitelství napříč celou Českou republikou a jeho zjištění do značné míry korigují některé nepřesné informace, které se v souvislosti s touto problematikou objevují ve veřejném a mediálním prostoru.

Z analýzy NSZ zejména vyplývá, že tato oblast trestné činnosti tvoří z celkového objemu kriminality zcela zanedbatelný zlomek. Jedná se o méně než 0,03 % ze všech trestních řízení (za období pěti let se jedná o 438 věcí z celkového počtu 1 331 328 trestních řízení).

Dominantní zdroj poznatků k zahájení trestního řízení ve věcech trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků pochází z trestních oznámení od fyzických či právnických osob. Z hlediska celkového období šlo o 76,3 %. Více než tři čtvrtiny všech případů vychází tedy přímo z trestních oznámení (udání), a není způsoben přepjatým aktivismem Policie ČR nebo orgánů veřejné moci.

Nepotvrdila se ani tvrzení, že orgány činné v trestním řízení – zejména státní zástupci a policejní orgány – přepínají trestní represi vůči voleným funkcionářům územních samosprávných celků. Celkem 84,2 % skončených věcí bylo skončeno v prověřování, aniž by došlo k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby.

Do řízení před soudem se dostalo toliko 13,8 % skončených věcí. Z těchto věcí byl ve 49,0 % vydán odsuzující rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným. Pokud by se vzaly v potaz věci, kde byla alespoň část obviněných uznána vinnými, jde o vzestup na 27 případů, což ve skutečnosti znamená 55,1 % takto skončených věcí v řízení před soudem. V 38,8 % věcí soud zprostil obviněného obžaloby. Současně je třeba uvést, že z 19 trestních věcí, kde došlo ke zproštění obžaloby, byl u 9 věcí vydán alespoň jeden odsuzující rozsudek (což činí 47,3 %), tedy nebyla jednotnost posouzení řešených případů ani na úrovni soudů. Ve zbylém počtu věcí bylo rozhodnuto soudem jinak, např. trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, zastaveno s ohledem na promlčení či věc byla postoupena jinému orgánu k projednání přestupku. Odsuzující rozsudky v naprosté většině případů obstály v přezkumu Nejvyšším soudem či Ústavním soudem. Shora uvedený počet odsuzujících a zprošťujících rozsudků v trestních věcech odpovídá počtu 33 osob (36,3 %) odsouzených a 40 osob (44,0 %) zproštěných obžaloby. Objektivně je třeba uvést, že podíl zprošťujících rozsudků vykazuje vyšší hodnoty v porovnání s celkovým podílem zproštění u veškeré kriminality, který např. za období roku 2017 souhrnně činí 5,2 %. Zde je však třeba zohlednit specifický charakter posuzované trestné činnosti, ale i nízké absolutní počty případů.

Na základě provedené analýzy je zřejmé, že orgány činné v trestním řízení věnují ve svém souhrnu daným trestním řízením náležitou pozornost, vyřizují je ve standardních časových lhůtách odpovídajících danému typu kriminality a především postupují v souladu se zákonem, uvážlivě a nikoliv nedůvodně aktivisticky.

Plný text analýzy zveřejňuje NSZ na svých webových stránkách

TOPlist
TOPlist