K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2019

Co nabízí elektronizace veřejné správy občanovi?

Datum: 4. 1. 2019, zdroj: VSOL 5/2018, rubrika: Veřejná správa online

Elektronizace veřejné správy probíhá již více než 10 let. Za tu dobu byly vybudovány centrální systémy, které umožnily další rozvoj e-governmentu. Nejviditelnější z nich jsou datové schránky a základní registry.

Oba systémy jsou intenzivně využívány zejména pro agendy uvnitř veřejné správy, tedy něco, s čím se občan běžně nesetká. Z více než 900 tisíc datových schránek tvoří většinu datové schránky firem a OVM, datových schránek nepodnikajících fyzických osob je zřízeno jen cca 116 tisíc. Pokud zjednodušeně odvodíme počet dospělých od počtu voličů – zhruba 8,4 milionu – využívá tedy datovou schránku v běžném životě jen necelých 1,4 % populace. Ačkoliv mnoho občanů jistě tuto službu využívá velice intenzivně, je zřejmé, že datové schránky nejsou tím, co by přinášelo masivní elektronizaci ve vztahu občana a veřejné správy.

Od 1. července 2018 jsou vydávány elektronické občanské průkazy, které lze použít například k přihlášení na Portál občana. V budoucnu poslouží občanům k elektronickému provedení některých úkonů. Pokud bude jejich vydávání založeno zejména na pravidelné výměně dokladů s končící platností, bude trvat ještě několik let, než bude tímto typem průkazu vybavena významná část populace. I pak ale zůstává otázka, jaká část držitelů eOP provede aktivaci čipu a bude schopna a ochotna svůj elektronický průkaz aktivně využívat.

Na jedné straně tak občané nejsou dosud v dostatečném počtu vybaveni nástrojem umožňujícím elektronickou komunikaci se státem. Zároveň je však pravdou, že i kdyby občané takto vybaveni byli, tak takových služeb, které by mohli používat ve svém každodenním životě a přinášelo jim to nějakou výhodu, je nabízeno poměrně málo. Není přitom pravda, že by občané ČR byli ve využívání elektronických služeb neaktivní. Počty a objemy transakcí v eshopech každoročně rostou. Jenže veřejná správa není eshop. Je logické a žádoucí, že stát při poskytování elektronických služeb veřejné správy vyžaduje vysokou úroveň zabezpečení, autorizace a autentifikace. Přesto se nabízí srovnání – většina eshopů a dodavatelů služeb dnes umožňuje rozesílání faktur elektronicky, poskytuje prvky zjednodušující platbu (QR kódy, platby kartou na internetu), případně nabízí i zákaznické portály. A jak si stojí veřejná správa? Občan nepodnikatel dnes zpravidla platí státu pouze daň z nemovitosti, poplatek za komunální odpad a případně poplatek za psa. Finanční správa je v tomto případě světlou výjimkou. Dokáže rozesílat předpisy daně z nemovitosti elektronicky včetně QR kódu umožňujícího rychlou platbu. Většina obcí a měst, které vybírají místní poplatky za odpad a psy, ale tento servis není schopna nabídnout. Pokyny k platbě zpravidla zveřejňuje na svých webových stránkách nebo v místním zpravodaji a „občane starej se a zaplať“. Výzvu k platbě v nějaké užitečné podobě – tedy elektronicky s možností snadné platby – občané nedostanou. Přitom platební nekázeň u místních poplatků vychází často z toho prostého důvodu, že lidé o povinnosti platit nevěděli a zapomněli na ni. Samozřejmě nebude nikdy dosaženo 100 % elektronizace této agendy. Jsou lidé, kteří si to přát nebudou, případně nebudou schopni takových úkonů. Ale pořád je zde velká skupina, která by to uvítala.

Pokud se má elektronizace veřejné správy pohnout vpřed, je potřeba se věnovat i oblasti místní samosprávy – tedy té oblasti, která je občanům nejblíže, a nabídnout služby, na které jsou lidé zvyklí ze svého života. Je po komunálních volbách. Zvolení zastupitelé by se měli zaměřit i na to, jak vyjít vstříc lidem, kteří mají oprávněně pocit, že jim jejich obec nedokáže nabídnout pro ně běžný standard v komunikaci a poskytování služeb.

red

TOPlist
TOPlist