K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Obce a sociální podnikání

Datum: 5. 2. 2019, zdroj: OF 5/2018, rubrika: Sociální problematika

V posledních letech se u nás stále více dostává do popředí sociální ekonomika a tzv. sociální podnikání. Je zbytečné zastírat, že největší zásluhu na tom mají dotační programy MPSV a MMR, které z Evropských strukturálních a investičních fondů tento druh společensky prospěšných aktivit podporují.

Vít Skála
Vít Skála

Jak roste počet fungujících sociálních podniků, počet osob a objem peněz, které sociální ekonomika generuje, zvyšuje se i počet odborných akcí na toto téma. Dne 9. října 2018 v Jihlavě, v aule Vysoké školy Polytechnické, pořádal Kraj Vysočina konferenci na téma „Sociální podnikání a místní komunity“.

Klíčové otázky

Ředitel spolku TESSEA Ing. Karel Rychtář nastínil klíčové otázky, před kterými sociální podnikání v ČR v současné době stojí. Neexistující jednoznačná definice sociálního podniku, připravovaný zákon o sociálním bydlení, nedoceněný společenský přínos sociálních podniků.

Tento celospolečenský přínos by měly komunikovat spíše veřejnoprávní subjekty, ovšem ty mnohdy působí spíše opačně. Například města a obce dávají přednost běžným komerčním firmám, místo toho, aby ve zvýšené míře využívaly služeb sociálních podniků. Platí přitom vyšší ceny, než kolik by za stejné plnění zaplatily sociálnímu podniku. Když sociální podnik nějakou zakázku získá, jsou na něj kladeny paradoxně vyšší požadavky než na jinou firmu.

Jak je to s principem řádného hospodáře a naplňováním potřeb místních obyvatel, což jsou principy, dle kterých by se dle zákona měla řídit každá obec? Přitom sociální podniky dávají zaměstnání znevýhodněným osobám na trhu práce, lidem, kteří by jinak ve velké míře byli plně závislí pouze na státní podpoře a někdy i podpoře obce. Nemluvě o tom, že sociální podniky těmto osobám dávají novou náplň do života a možnost seberealizace.

Nejde o sociální službu

Rektor VŠPJ prof. MUDr. Václav Báča, Ph.D., který měl na konferenci úvodní slovo
Rektor VŠPJ prof. MUDr. Václav Báča, Ph.D., který měl na konferenci úvodní slovo

Předseda představenstva Komory sociálních podniků Ing. Milan Venclík, MBA, představil druhou stránku sociálního podnikání a to, že se jedná opravdu o PODNIKÁNÍ nikoliv sociální službu. Na rozdíl od neziskového sektoru podnikatel ručí svým majetkem, minimálně do výše základního kapitálu. I když se klíčové otázky v sociálním podniku řeší spolu se zaměstnanci, odpovědnost a důsledky nakonec nese v největší míře majitel. A takovýchto dichotomických protikladů je v současném tuzemském prostředí sociálního podnikání více. Integrační sociální podnik jen velmi obtížně dosahuje zisku.

Mgr. Veronika Pokorná z MPSV představila podpory sociálního podnikání ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Na vznik sociálních podniků je podpor opravdu poměrně dost, a to relativně štědrých. Kromě dotací zajišťuje MPSV i podporované poradenství, stáže a připravuje se nasazení finančních nástrojů. Zmíněn byl také přínos odpovědného zadávání veřejných zakázek a portál Sociální zodpovědné veřejné zadávání, který na toto téma MPSV provozuje. S tím by se měly opravdu všechny obce důkladně seznámit! Jsou zde podrobné a konkrétní informace, jak se do tohoto zadávání veřejných zakázek pustit. V situaci, kdy sociální podniky mají velmi dobré uplatnění na komerčním trhu, není důvod, proč by veřejná správa ve větší míře nevyužívala jejich služeb.

Praktické aspekty sociálního podnikání

Dále byli účastníci seznámeni s širokou škálou aktivit, kterými Pardubický kraj podporuje sociální podnikání. Nejedná se pouze o dotace, jsou to také výměnné pobyty, síťování a vzdělávání. Dotační podpora zde má systémový charakter (v letech 2015 až 2018 kraj podpořil 53 projektů v celkovém objemu 6,4 mil. Kč). Dopad těchto peněz do zaměstnanosti znevýhodněných osob je dramatický.

PhDr. Ing. Vít Skála, Ph.D., majitel sociálního podniku PTL, s. r. o., jeden z organizátorů konference, představil praktické aspekty sociálního podnikání.

Na sociální podnikatele jsou kladeny stejné požadavky jako na jakékoliv jiné podnikatele (manažerské, ekonomické, marketingové, administrativní) a k tomu navíc pracují s cílovou skupinou, kterou běžná komerční firma nezaměstná z důvodu nízké produktivity práce. To znamená, že úspěšný sociální podnikatel musí disponovat vyššími dovednostmi než běžný podnikatel, pokud má s touto pracovní silou na komerčním trhu uspět. Je možné, aby takové podnikání fungovalo bez veřejné podpory?

Šance pro lidi s handicapem

Jak kupodivu na konferenci zaznělo, je to možné. A takové příklady máme. Jen stačí, aby si veřejné subjekty objednávaly u sociálních podniků vše, co mohou místní sociální podniky nabídnout. To nijak nezatíží veřejné rozpočty, a to ani v případě, kdy bude nabídka sociálního podniku o něco vyšší než nabídka komerční firmy. Je nutné si uvědomit, že sociální podnik sice může mít nižší jednotkové mzdové náklady než běžná firma, ovšem z důvodu nižší produktivity práce se tato výhoda stírá a zvýšeným nárokům na management se naopak provozní náklady sociálních podniků zvyšují. Musí např. zaměstnávat pracovní asistenty, z důvodu vysoké nemocnosti a fluktuace pracovníků musí na jedno pracovní místo zaměstnat více osob atd.

Co je ovšem nejdůležitější. Sociální podnikání dává novou šanci lidem, kteří mají stejné potřeby jako většinová společnosti, ale z důvodu svého handicapu nemohou plně všechny své potřeby rozvíjet. Pro mnohé zaměstnance sociálních podniků není podstatný výdělek (byť jeho výši není možné zcela ignorovat), ale je to pocit užitečnosti a možnosti seberealizace.

Řada sociálních podniků získává veřejné zakázky, ovšem po překonání řady překážek. Úspěchu předchází hodně let silného nasazení a odříkání majitelů sociálních podniků. Podobně jako v každém jiném podnikání.

Mezi vlastnosti sociálních podniků patří spolehlivost, zodpovědnost a schopnost řešit všechny nastalé problémy. Toho se veřejní zadavatelé od mnohých běžně vysoutěžených firem nedočkají, což jim velmi komplikuje život. A přitom sociální podnik může díky získané zakázce zaměstnat další obtížně zaměstnatelné osoby, získá prostředky za zvýšení kvalifikace stávajících zaměstnanců a realizací potřebné smysluplné činnosti posiluje sebevědomí a osobnostní rozvoj handicapovaných lidí.

Vytvořit příležitost

Velmi inspirativní bylo i vystoupení Jana Forbelského, blogera projektu ISP21 sociálního podniku Ergotep. Na svém profesionálně provedeném vystoupení ukázal, jak mu jeho podnik pomohl získat zcela novou kvalitu života. Sám od dětství trpí vážným zdravotním handicapem bez vidiny nějakého hodnotného pracovního uplatnění. Dobře nastavená praxe, síťování, rozvoj osobních vztahů, přípravná sociální služba sociální rehabilitace a následné systematické vzdělávání je to, co mu umožnilo získat velmi kvalifikovanou pozici, ve které může plně rozvíjet své schopnosti a dovednosti.

Málokdo si uvědomuje, že lidi s handicapem disponují řadou pozitivních vlastností a dovedností. Potřebují pouze příležitost, aby je mohli uplatnit. Zaměstnavatel, který takové pracovní podmínky vytvoří, získá velmi motivovaného a loajálního zaměstnance. I když pracovní poměr vždy nevydrží, ten společný čas je vzájemně obohacující.

Sociální podnikání má smysl do té doby, dokud tu budou lidé, kteří nemají jiné možnosti zaměstnání. Vzhledem k tomu, že počet osob s různým handicapem narůstá a v komerčním sektoru bude neustále tlak na výkon všech zaměstnanců, tak z tohoto úhlu pohledu má sociální podnikání velkou budoucnost.

Pozitivním konstatováním bylo, že i když veřejnost vnímá sociální podnikání stále zkresleně, v posledních letech se situace snad mírně zlepšuje. K dispozici jsou relativně snadno dostupné úvěry a mikropůjčky i pro tento relativně riskantní druh podnikání. Jako červená nit se linulo všemi příspěvky, že stávající výše podpory sociálním podnikům plně nevyrovnává sníženou produktivitu zaměstnanců a zvýšené nároky na management. Nutnost duplicitních pracovních pozic, zaměstnání pracovních asistentů atd.

Do její přípravy konference Kraj Vysočina zapojil tři sociální podniky. Sociální podnik SEMiTAM pro účastníky vyrobil pěkné notýsky s deskami, sociální podnik Chráněná dílna Vysočina, s. r. o., zajistil bohaté a chutné občerstvení s profesionálním servisem a sociální podnik PTL, s. r. o., pomohl s organizačním zajištěním celé akce a propagací.

Hodnocení účastníků byla velmi pozitivní, takže využití sociálních podniků při takto rozsáhlé a významné akci je v tomto případě hezkým příkladem dobré praxe. Kéž by to byla první vlaštovka, za kterou budou následovat další mnohem četnější a hojnější ve všech směrech.

Obce mohou sociální podnikání podporovat, i když samy nemohou být majoritním zakladatelem sociálních podniků. Může to být přímá finanční podpora sociálních podniků na jejich území, to asi žádný sociální podnik neodmítne, především však se podpora může projevit odebíráním produktů a služeb od těchto firem. To každý uvítá a získá na tom i příslušná obec. Podporou sociálního podnikání umožňujeme znevýhodněným osobám zvýšit kvalitu života!

Autor je majitelem sociálního podniku PTL, s.r.o. působícím v oblasti on-line marketingu. Je též předsedou MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka. Pravidelně publikuje na portálu Policy.eu.

PhDr. Ing. Vít Skála, Ph.D.

TOPlist
TOPlist