K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

(Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 3.)

Datum: 20. 3. 2019, zdroj: OF 1/2019, rubrika: Legislativa

Pokračujeme ve výkladu odpovědnosti obce za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Odpovědnosti za škodu se podle zákona o odpovědnosti za škodu nelze zprostit, jak stanoví tento zákon v § 2. Zákon o odpovědnosti za škodu je postaven na principu objektivní odpovědnosti (bez ohledu na zavinění) a v zásadě bez možnosti liberace (tedy zproštění se objektivní odpovědnosti). Objektivní odpovědnost obecně posiluje postavení poškozeného tím, že škůdce nemá možnost se vyvinit s odkazem na skutečnost, že vznik škody nezavinil.

Odpovědnost obce a odpovědnost státu

Obec odpovídá za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jí zákonem v rámci samostatné působnosti (viz § 1 odst. 2). Za škodu způsobenou při výkonu státní moci odpovídá výlučně stát. Obec tedy neodpovídá za škodu, kterou způsobí v rámci přenesené působnosti (tj. při výkonu státní správy); v tomto případě odpovědnost nese stát – viz § 3 písm. c) zákona o odpovědnosti za škodu.

Stát odpovídá nejen za škodu, kterou způsobily státní orgány, či právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, ale odpovídá rovněž za škodu, kterou způsobily orgány územních samosprávných celků (orgány obcí, krajů a hlavního města Prahy), pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona. Stát však, pokud nahradil škodu, může za podmínek uvedených v § 16 zákona o odpovědnosti za škodu požadovat po obci příslušnou regresní úhradu.

Nelze zprostit odpovědnosti

Zákon o odpovědnosti za škodu na základě výše uvedeného § 2 obci neumožňuje se zprostit odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona. Uvedené konstatování platí v zásadě i pro stát, byť jisté výjimky z (absolutní) objektivní odpovědnosti zákon o odpovědnosti za škodu připouští v § 12, který se však vztahuje pouze k odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím o vazbě, trestu a ochranném opatření. Z hlediska výše uvedeného lze konstatovat, že v případě státu se jedná o absolutní objektivní odpovědnost s taxativně stanovenými výjimkami (v § 12 jsou připuštěny, byť v omezených případech, liberační důvody).

U obcí lze hovořit o absolutní objektivní odpovědnost (bez jakýchkoliv výjimek), tedy při výkonu veřejné moci svěřené obci zákonem v rámci samostatné působnosti zákon o odpovědnosti za škodu nestanoví žádné liberační důvody.

Spoluúčast poškozeného

Pokud jde o odpovědnost za škodu, právní vztahy se zásadně řídí občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.), který ovšem připouští spoluúčast poškozeného (§ 2918). Uvedené ustanovení konstruuje zásadu, podle níž nemůže být poškozený oprávněn k náhradě celé utrpěné škody, ale pouze její části, bylo-li jednou z příčin vzniku újmy jednání poškozeného. („Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.“).

Ustanovením § 2918 občanského zákoníku založená spoluúčast poškozeného má totiž použitelnost nejen v případě, kdy se jedná o zavinění v rámci subjektivní odpovědnosti, ale rovněž i v situaci podílu na protiprávním následku v rámci objektivní odpovědnosti. Spoluúčast poškozeného představuje obranu škůdce (státu, obce) proti uplatněnému nároku ze strany poškozeného. Podmínky pro použití spoluúčasti poškozeného přitom budou stejné, jako v případě odpovědnosti škůdce.

K otázce spoluúčasti poškozeného se vyjádřil např. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3272/2008, z něhož vyplývá, že při určování rozsahu, v jakém poškozený sám přispěl ke vzniku škodlivého následku, v porovnání s příčinami na straně odpovědného subjektu závisí na zvážení všech zjištěných konkrétních příčin, jež se na konečném výsledku podílely. Jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a okolnostmi na jeho straně a na straně škůdce a porovnává se, jak která skutečnost přispěla ke způsobení škody a ovlivnila její rozsah. Zvažují se příčiny na obou stranách, které vedly ke škodě, neboť v rozsahu, v jakém se poškozený podílel na vzniku škody, není dána odpovědnost subjektu odpovědného za škodu. V rozsahu, v jakém je jednání či opomenutí poškozeného jednou z příčin vzniku jeho škody, chybí příčinná souvislost mezi škodou a jednáním či skutečnostmi, za něž nese povinná osoba odpovědnost, což platí jak pro obecnou odpovědnost, tak pro případy objektivní odpovědnosti.

Podmínky odpovědnosti za škodu

Odpovědnost (státu) za škodu podle zákona o odpovědnosti za škodu nastupuje při kumulativním splnění tří podmínek, kterými jsou

  1. nezákonné rozhodnutí (v případě státu viz § 7 a násl. zákona o odpovědnosti za škodu) nebo nesprávný úřední postup (§ 13 zákona o odpovědnosti za škodu),
  2. vznik škody či nemajetkové újmy,
  3. příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy.

V případě odpovědnosti státu za škodu, která byla způsobena (nezákonným) rozhodnutím, má z hlediska obcí význam pouze rozhodnutí vydané ve správním řízení, pokud bylo vydáno orgánem obce v přenesené působnosti [§ 5 písm. a) zákona o odpovědnosti za škodu], neboť stát, pokud nahradil škodu z důvodu nezákonného správního rozhodnutí vydaného příslušným orgánem obce v přenesené působnosti, může za podmínek uvedených v § 16 zákona o odpovědnosti za škodu požadovat po obci příslušnou regresní úhradu.

Další v § 5 písm. a) zákona o odpovědnosti za škodu zmiňovaná rozhodnutí v občanském soudním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním mohou být vydána výlučně příslušným orgánem státu moci soudní či výkonné (v trestním řízení jde nejen o rozhodnutí soudu, ale rozhodnutí mohou být vydána i státním zástupcem a policejním orgánem).

Pokud se týká odpovědnosti obce za škodu způsobenou v samostatné působnosti při výkonu veřejné moci (vrchnostenské veřejné správy), tato odpovědnost může být vyvolána – stejně jako v případě státu – ve dvou případech, a to vydáním nezákonného rozhodnutí (§ 20 a § 21 zákona o odpovědnosti za škodu), nebo nesprávným úředním postupem (§ 22 zákona o odpovědnosti za škodu). I v tomto případě odpovědnost obce za škodu podle zákona o odpovědnosti za škodu nastupuje při současném splnění výše uvedených tří podmínek.

Mgr. Jan Břeň

Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

  1. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2018
  2. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 1. 2019
  3. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 20. 3. 2019 (právě čtete)
  4. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 3. 6. 2019
  5. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 27. 8. 2019
TOPlist
TOPlist