K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Příspěvek na výkon státní správy – konkrétní výsledky analýzy

Datum: 9. 5. 2019, zdroj: OF 2/2019, rubrika: Reforma veřejné správy

Mezi samosprávami a státem probíhá dlouhodobě debata o míře krytí nákladů na přenesený výkon státní správy, ovšem konkrétními čísla chyběla. Ministerstvo vnitra si proto nechalo zpracovat analýzu, která se problematice financování státní správy na obcích a krajích věnuje.

Ministerstvo vnitra České republiky

Výsledky mohou být pro mnoho zástupců komunální sféry překvapující, ale analytické výstupy hovoří poměrně jasně. Cílů analýzy bylo několik – prvním z nich je určení míry režijních nákladů jako poměru k nákladům na plat pro zaměstnance, dále pak určení míry krytí nákladů na výkon státní správy pro jednotlivé typy obcí, přinést zahraniční porovnání ve financování obcí a v neposlední řadě určit agendy, které je vhodné financovat tzv. výkonovou platbou.

Pro analýzu byly použity data z několika různých zdrojů, prvním z nich bylo dotazníkové šetření, tedy data, která poskytly samotné obce a města, dalším zdrojem dat byly údaje vedené v systému Ministerstva financí Monitor, v neposlední řadě došlo k využití relevantních údajů vedených v jednotlivých agentových informačních systémech.

Režijní náklady představují vedle mzdových nákladů druhou nejvýznamnější položku nákladů, které souvisejí s výkonem veřejné správy. Režijní náklady se ve své míře poměrně značně rozcházejí u jednotlivých úřadů, neboť jejich výše je značně odvislá od konkrétních podmínek „úřadování“, zejména jde o budovy, jejich vybavenost a provozní náročnost. Prostory, které jsou náročnější na vytápění a další energie budou představovat vyšší náklady, než modernější a úspornější prostory. Další složkou režijních nákladů jsou náklady na počítačové a kancelářské vybavení, dále pak materiální vybavení související s výkonem konkrétní správní činnosti, cestovné apod. Významným podílem na režijních nákladech jsou i náklady na administrativní, průřezový a manažerský personál, jako je např. účetní, personalista nebo IT pracovník, kteří vykonávají podpůrnou činnost jak pro úředníky věnující se samosprávě, tak těm věnující se státní správě. Podle zjištění se průměrně podíl zaměstnanců, kteří vykonávají manažerskou a podpůrnou činnost pohybuje kolem 12 % ve vztahu k počtu zaměstnanců vykonávající přenesenou působnost. Obecně lze říci, že na obcích s rozšířenou působností (ORP) vykonává činnost přenesené působnosti 60 % zaměstnanců, ale s rostoucí velikosti města se tento podíl snižuje, u velkých měst pak výkon státní správy nedosahuje ani 50 % zaměstnanců. Z analyzovaných dat vychází průměrná hodnota režijních nákladů na koeficient 0,32, tedy režijní náklady je nutné připočítat k platovým nákladům na zaměstnance vyjádřené v superhrubé mzdě ve výši 32 %. Podle dat vykázaných obcemi se řada z nich pohybuje pod touto hranicí, ale část tuto hranici překračuje.

Počet obyvatel obce Míra krytí nákladů příspěvkem na PP Míra krytí pro typ obce (medián)
do 300 88 % Základní působnost 94 %
do 800 84 %
do 2000 75 %
nad 2000 113 %
do 8000 84 % Pověřený obecní úřad 87 %
nad 8000 112 %
do 20 000 114 % Rozšířená působnost 97 %
do 30 000 130 %
do 50 000 84 %
do 90 000 100 %
nad 90 000 106 %

Určení míry krytí nákladů na výkon státní správy u jednotlivých typů obcí je dalším důležitým výstupem analýzy. Ke krytí nákladů na státní správu je nutné započítat, vedle samotného příspěvku, příjmy ze správních poplatků, jejichž příjemcem jsou obce, dále pak příjmy ze sankčních plateb za přestupky v přenesené působnosti, ale také dotaci od MPSV na agendu sociálně právní ochrany dětí, či příjmy z uzavřených veřejnoprávních smluv. Je nutné zmínit, že všechny tyto příjmy se týkají zejména obcí s rozšířenou působností. Pokud se tedy toto vše započte, vychází mediánová míra krytí nákladů na výkon státní správy ve výši 97 % u obcí s rozšířenou působností. Samozřejmě je mezi nimi vnitřní diference, nejvyšší míra krytí je u nejmenších ORP do 30 tis. obyvatel, nejmenší naopak u ORP kolem 50 tis. obyvatel. Na základě této skutečnosti by mělo dojít k úpravě křivky rozdělení prostředků mezi jednotlivá ORP, aby se rozdělení prostředků zlepšilo. U dvojkových obcí je mediánová míra krytí nákladů na úrovni 87 % a u jedničkových úřadů na 94 %. Ukázalo se tak, že často používaná čísla ze strany obcí nebo jejich sdružení o dvoutřetinovém financování se od skutečných údajů podstatně odlišují. Určitě se mohou individuálně čísla odlišovat, jednak díky nákladové stránce, za druhé díky rozdílné míře dodatečných příjmů. Na druhou stranu např. u některých obcí jen pokuty v dopravní oblasti tvoří významné zdroje příjmů.

Situace u krajů již taková není. Kraje mají jednak nižší dodatečné příjmy za pokuty či poplatky, ale i samotný příspěvek pokrývá nižší procento nákladů, v průměru kolem 50–60 %. Nicméně i mezi nimi jsou velké rozdíly, jednak v platové hladině, v míře režijních nákladů, ale také v počtu zaměstnanců vykonávající přenesenou působnost. Přibližně stejně velké kraje mají někdy rozdíly v počtech zaměstnanců na státní správu odlišný i o desítky lidí.

U krajských úřadů je to jistě na podrobnější analýzu vytíženosti zaměstnanců na dotčených pracovištích, ale i na úpravu celkové metodiky rozdělení prostředků mezi kraje, neboť situace se od roku 2003 značně změnila.

Poslední část analýzy zkoumá budoucí možnosti financování státní správy z pohledu jednotlivých zkoumaných agend, kterých bylo kolem třiceti. Ty byly na základě několika kritérií – existence místní příslušnosti, homogenity činností v rámci agendy či rozprostřenosti výkonu agendy v území, ohodnoceny podle toho, pro jaký způsob financování se hodí. Výkonová platba, která byla již zavedena např. u občanských průkazů, veřejného opatrovnictví nebo územního plánování, je jednoznačně vhodná pro agendy, kde není místní příslušnost a činnost je relativně stejnorodá. To je případ řidičských průkazů, Czech Pointu, matrik či živnostenských úřadů. Naopak agendy, které jsou značně rozdílné, je vhodné držet i nadále pod paušální platbou vycházející z velikosti správního obvodu. Další skupinou jsou agendy, které jsou vnitřně rozdílné a rovněž po území nestejně plošně vykonávané, jako je např. stavební řízení. Takové agendy je vhodné financovat skrze určené množství pracovních úvazků. Do budoucna se tedy počítá s posilováním výkonové složky v rámci příspěvku, od roku 2020 by měla přibýt minimálně agenda řidičských průkazů.

Analýza tedy přinesla celou řadu zajímavých údajů, které je možné dále rozpracovávat, vyplývá z ní, že současné nastavení příspěvku na výkon státní správy je v případě obcí relativně adekvátní. Analýza ke stažení na webových stránkách Ministerstva vnitra.

Mgr. Ing. David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy MV ČR

TOPlist
TOPlist