K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Co přinese rok 2019 nového v přístupnosti

Datum: 24. 5. 2019, zdroj: VSOL 2/2019, rubrika: Veřejná správa online

Už několik let na vládní úrovni říkáme, že právě ten konkrétní rok bude přelomový pro oblast přístupnosti informací pro osoby se zdravotním postižením. Je skvělé, že letos se to už opravdu stane.

Sem tam si už někdy připadám trochu jako blázen, když rok po roce slibuji zejména svým hendikepovaným kamarádům, že „letos to už opravdu bude“. Myslím tím novou právní úpravu přístupnosti informací ve veřejné správě. No a letos to „konečně je“. A nejen proto, že máme zbrusu nový zákon. No, on zase tak nový není, protože co jsme do něj chtěli, víme už sedm let. Ale díky zpoždění tvorby evropské směrnice o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací veřejného sektoru (zkratka WMAA) a díky posunu v projednávání v parlamentu je nový zákon opravdu čerstvý. Vychází ve sbírce opravdu teprve v těchto dnech. Ale nový zákon o přístupnosti si pořádně rozebereme v některém z dalších čísel, protože nová právní úprava bude mít dopad i do obcí a zejména jejich organizací.

Nicméně nejen zákon je letos na pořadu dne, i když se jedná o nejvýznamnější úpravu od roku 2008, což tak technická disciplína, jako je přístupnost, už opravdu potřebovala. V oblasti přístupnosti veřejné správy – pod označením „governance accessibility“ – se toho za poslední dobu poměrně mnoho stalo a také stane. A těm, kdo nemohli být na mé přednášce na ISSS, zde napíši alespoň souhrn toho nejdůležitějšího. Nejprve si ale připomeňme, co GA vlastně je.

Governance accessibility je o tom, abychom dělali

  • služby veřejné správy použitelné a
  • informace a dokumenty a nástroje přístupné

pro všechny, včetně zdravotně postižených.

Proč je to tak důležité? Především pro samotné zdravotně postižené, kterým bychom z principu neměli stavět bariéry ve využívání veřejných služeb a prosazování jejich práv a naplňování povinností. Ale také pro veřejnou správu, která si musí uvědomit, že jejími klienty jsou také tyto osoby a nesmí na ně naprosto zapomínat, jako se to třeba stalo na financích s elektronickou evidencí tržeb. Při respektování potřeb OZP bychom se je měli naučit naplňovat jako naprosto běžnou součást veřejné správy, a ne vše řešit, až nastane nějaký průšvih. Často slýchám, že zdravotně postižení jsou pro veřejnou správu velice drahá skupina, co se týče jejich potřeb. Bez výjimky je to ale proto, že na to úřady nemyslely, když měly, a pak s nápravou nedostatků mají pochopitelně daleko vyšší náklady.

To se týká hlavně státní správy a zejména gestorů za jednotlivé agendy, neboť první bariérou mnohdy bývá špatně nastavená legislativa a nerespektování obecných požadavků na fungování veřejné správy. Příkladem je stále dost zakořeněná „místní příslušnost“, která v kombinaci s obrovským počtem fyzicky bariérových pracovišť je nepříjemnou a mnohdy nepřekonatelnou kombinací, a to zejména pro pohybově postižené, pro osoby na vozíku, ale třeba i pro seniory, kteří mají problém s výškovými bariérami.

Rok 2019 bude v rámci přístupnosti dost hektický. Namátkou vybírám:

  1. Účinnost nového zákona: Všichni se postupně budeme muset připravit na naštěstí modernější technické pojetí přístupnosti stanovené novým zákonem, a to zejména pro nové organizace a subjekty.
  2. Tvorba metodik k přístupnosti informací: Zejména Ministerstvo vnitra toho stran nových metodik a postupů pro povinné subjekty bude mít hodně na práci.
  3. První povinnosti pro nové webové stránky: Povinnost mít nově vytvořené internetové stránky přístupné stanovuje nový zákon už od září tohoto roku, takže je nejvyšší čas se tím vážně zabývat.
  4. Souhrnná zpráva o GA a její dopady: V rámci vládní Odborné skupiny pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb (OSGA) se vytváří ucelená zpráva o stavu přístupnosti ve veřejné správě, o tom budu psát ještě dále.
  5. Nový národní plán pro OZP: Letos končí stávající vládní Národní plán pro OZP, a tedy se musí pracovat na novém na další období.
  6. Tvrdší implementace § 93 ZZVZ: Málokdo si uvědomuje, že zákon o zadávání veřejných zakázek má v sobě obecnou povinnost přístupnosti. Osvětě se tedy budeme muset pořádně věnovat.
  7. Začneme odborně vzdělávat veřejnou správu: Chceme-li, aby veřejná správa striktně dodržovala požadavky osob se zdravotním postižením, musíme ji to naučit. A zde nastupuje potřeba odborného vzdělávání, a to zejména manažerů v ministerstvech, protože u samosprávy je podobné vzdělávání již dávno v běhu.

Zmínil jsem se o dvou pro letošek klíčových věcech – tedy kromě nového zákona, který se ovšem týká jen technické přístupnosti informací a elektronických služeb. Tou první je ona zmíněná „Souhrnná zpráva o stavu přístupnosti veřejné správy a veřejných služeb“ a druhou je končící dosavadní „Národní plán pro rovné příležitosti pro osoby se zdravotním postižením“, respektive potřeba nového plánu na další období. Tyto dva úkoly spolu velice úzce souvisí.

Vůbec poprvé v historii budeme mít k dispozici velké množství poměrně podrobných informací o stavu přístupnosti a naplňování potřeb OZP uceleně napříč celou veřejnou správou. Bylo definováno celkem 19 oblastí (podle jednotlivých gestorů), a to od dopravy, přes jednání na úřadech, přístup k právu, až třeba k přístupnosti kultury. Pro každou oblast zpracovali gestoři velké množství podkladů a nyní se vše sjednocuje a skládá do obřího dokumentu. Ale se stostránkovou zprávou se pochopitelně pracovat nedá, proto bude vypracován souhrn, který vypíchne zejména to, co se již podařilo a na čem se pracuje a upozorní na to, co je ještě třeba udělat a na co se zaměřit. A to pak bude jedním z podkladů právě pro nový národní plán.

Souhrnnou zprávu chceme mít zveřejněnou ještě před vládními prázdninami, snad se nám to podaří. Národní plán rovných příležitostí pro OZP na období následujících pěti let již také připravujeme a chceme ho vládě předložit na podzim.

Poměrně klíčovou informací – a velice dobrou – je fakt, že principy „governance accessibility“ jdou ruku v ruce s ostatními principy moderního státu, jako je elektronizace služeb, elektronická komunikace s klienty, omezování místní příslušnosti, univerzální kontaktní místa nebo samoobslužné služby. Zatímco pro zdravého člověka je to přinejmenším lepší způsob, pro zdravotně postiženého je to mnohdy prakticky jediný způsob, jak s veřejnou správou komunikovat.

Michal Rada

TOPlist
TOPlist