Třicet let hájíme zájmy všech měst a obcí
Datum: 22. 5. 2019,
zdroj: OF 2/2019,
rubrika: Regiony
Několik týdnů před konáním XVII. Sněmu Svazu měst a obcí ČR (SMO) jsme
se obrátili s žádostí o rozhovor na jeho předsedu Františka Lukla, který
je starostou Kyjova.
František Lukl
- Jak vidíte současné postavení Svazu měst a obcí ČR ve veřejné správě?
- Letos uplyne 30 let naší novodobé historie a Svaz po celou dobu hájí zájmy
všech měst a obcí ve složitém společenském procesu, kde veřejná správa plní
významnou úlohu. Veřejná správa, to je společné působení orgánů státní
správy a orgánů samosprávy. Obce a města vykonávají nejenom správu svých věcí,
zabezpečují rozvoj svého území a pečují o blaho svých občanů v rámci
samostatné působnosti, ale v našem spojeném modelu také vykonávají státní
správu v přenesené působnosti. V této situaci je pro obce velmi důležitá
komunikace s orgány státní exekutivy, které jsou nejvyššími orgány státní
správy a zároveň hrají důležitou roli v legislativním procesu, který vrcholí
v orgánech moci zákonodárné. Státní orgány jsou totiž povinny projednat
s obcemi opatření, které se jich dotýkají. Po celou dobu existence Svazu
uplatňujeme důsledně a bez emocí, ale na základě faktů připomínky
k připravovaným opatřením státu s cílem, aby povinnosti přenášené na
územní samosprávu nezvyšovaly administrativu a byly současně spojeny
s přenesením potřebných finančních a jiných prostředků. Svaz si za toto
dlouhé období vytvořil silnou a respektovanou pozici. SMO je závazným
připomínkovým místem v legislativním procesu a při jednání
s jednotlivými ministerstvy i vládou názory a stanoviska Svazu hrají
významnou roli, kterou zvažují i zákonodárci na parlamentní půdě. Je to
proto, že se opíráme o názory široké členské základny a kvalitní práci
naší legislativní a právní sekce.
- Dlouholetá polemika Svazu s výkonnou a zákonodárnou mocí státu se týká
zákona, který má rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu na oblast
činnosti územní samosprávy. V čem je problém?
- Nezpochybňujeme, že hospodaření s veřejnými prostředky je potřeba řádně
kontrolovat. Především – obce jsou zavaleny kontrolami, kdy několik různých
orgánů kontroluje prakticky stejnou věc, přičemž jsou často jejich závěry zcela
rozdílné. Co jedna kontrola hodnotí jako bezchybný přístup, druhá označí jako
základní rozpor. Takhle to nejde dál. Vláda by měla revidovat celý kontrolní
systém a navrhnout efektivní změny – sjednocení systému kontrol, akceptaci
kontrolních závěrů z jednotlivých kontrol orgánem atd. Tady bych spatřoval
vhodnost rozšíření pravomoci NKÚ. Nechť metodicky vede proces kontroly jednotlivých
kontrolních orgánů, kontroluje zákonnost jejich postupu a nepřipouští duplicitu
kontrol. Současný návrh, mimochodem už několikrát odmítnutý, naopak zavádí
další kontrolní orgán, který bude obce opětně zatěžovat administrativou.
- Pro činnost všech obcí a měst je rozhodující otázka jejich financování. Mají
obce dostatek zdrojů?
- Na každém Sněmu si členové Svazu stanoví hlavní cíle pro další období.
Financování přitom patří vždy mezi priority, protože obce musí hradit běžné
výdaje, které neustále narůstají, ale musí řešit nevyhovující infrastrukturu,
zanedbaný stavební fond, a to vše vyžaduje značné finanční prostředky.
V tomto období byl rok 2017 charakteristický bitvou o změnu zákona
o rozpočtovém určení daní, která nakonec přinesla obcím zvýšení jejich
podílu na sdílených daních a růst jejich daňových příjmů. Svaz přitom udělal
nesmírnou práci a ve spolupráci s kraji i dalšími spolky se podařilo
prosadit v zákonodárných sborech změnu zákona.
- Také díky tomu je hospodaření obcí a měst vynikající. V posledních letech
končí závěrečný účet obcí přebytkem, stagnuje a postupně klesá jejich
zadluženost a rostou prostředky uložené na bankovních účtech. Řada obcí si
tvoří finanční rezervy na budoucí investice. Rozhodně je však nechce utrácet za
neustále narůstající povinnosti, které nám ukládá stát.
- Zůstaňme ještě u financí. Hlavním zdrojem příjmů je podíl na výnosech
sdílených daní. Navrhuje Svaz další úpravy rozpočtového určení daní?
- Rozpočtové určení daní (RUD) stanoví obcím, jako celku a následně každé
jednotlivé obci, jaký je jejich podíl na celkovém výnosu sdílených daní. Je to
poměrně složitý výpočet a po posledních úpravách přinesl schválený zákon
určitou stabilizaci a rovnováhu. Příjmy obcí se zvýšily a přiznejme si, že je to
také důsledek celkového růstu ekonomiky. Vzhledem k prognózám vývoje se
domnívám, že v nejbližší době by se nastavené podmínky neměly měnit a
ponechat obcím čas, aby mohly s těmito hodnotami dlouhodobě pracovat.
Perspektivně je však třeba vidět, především s ohledem na demografický vývoj,
že v obcích bude nutné věnovat stále více péče seniorům a všem sociálně
potřebným. Proto bude zřejmě potřebné zajistit obcím prostředky na krytí výdajů
v této oblasti.
- A co příspěvek na výkon přenesené působnosti státní správy?
- Můžeme pochválit vládu, že postupně narovnává výši státního příspěvku na
výkon přenesené působnosti, protože po snížení tohoto příspěvku v roce
2013 se nyní pravidelně tato částka valorizuje a tomto trendu se bude pokračovat.
Přesto obcím stále prostředky nestačí a proto podporujeme systémové řešení, kde
základem bude výkonová platba, která už je zavedena například u agendy
občanských průkazů.
- Chtěl bych se nyní zeptat na stanovisko Svazu k věcnému návrhu rekodifikace
stavebního práva.
-
Záběr z nedávného jednání zástupců SMO ČR a vlády ČR, které se konalo ve středu 20. března
Musím říci, že naprostá většina lidí, kteří se problematikou stavebnictví
zabývají – ve veřejné správě, ve stavebních firmách, architekti
i projektanti a běžní občané – všichni jednoznačně souhlasí
s tím, že je třeba stavební řízení zjednodušit a urychlit, protože
současný stav je neudržitelný. Záměr ministerstva přistoupit k řešení je
tedy chvályhodný. Myslím si však, že spolupráce s hospodářskou komorou je
nešťastná a směřuje k narušení našeho spojeného modelu veřejné správy. To
jsme již jednou poznali při demontáži územních orgánů na úseku sociální péče
v režii reprezentantů komory na MPSV. Základ navrhovaného řešení spočívá
v institucionálním uspořádání, které vytváří novou nezávislou soustavu
státní stavební správy v čele s nejvyšším stavebním úřadem. Ponechám
teď stranou finanční, organizační a technické problémy, které to stejně
neumožní provést. Hlavní problém stávajícího alarmujícího stavu stavebního
řízení však nespočívá ve stavebních úřadech, ale v množství předpisů a
legislativy, které jejich efektivní práci doslova znemožňují. A dalším
problémem jsou desítky stanovisek dotčených orgánů státní správy, které jsou
nezbytné k vyřízení jakéhokoliv případu.
- Jaké navrhujete řešení?
- Stručně – pokud chce ministerstvo zrychlit a zjednodušit stavební řízení,
mělo by začít především důsledně vykonávat metodickou činnost ve vztahu
k územním stavebním úřadům, nevzdávat se jí a nechovat se alibisticky.
A dále, všechny dotčené orgány jsou orgány státní správy (nebo jejich
instituce). Takže je třeba zredukovat jejich počet, definovat veřejné zájmy, které
by jimi měly být chráněny a sloučit je do jednoho úřadu dotčených orgánů,
který vydá jedno koordinované stanovisko pro obecný stavební úřad.
- To je zásadní stanovisko k institucionálním změnám, které Svaz odmítá,
protože tyto změny nevyřeší stavební řízení a povedou k rozbití spojeného
modelu veřejné správy. A pochopitelně se musí změnit to podhoubí složité
legislativy, která to všechno zakotvuje.
- Opustíme rekodifikaci stavebního práva a podívejme se na přípravu nového
programového období Evropské unie, mimochodem agenda je rovněž v působnosti
MMR. Jak se v této oblasti chová Svaz měst a obcí?
- Mrzí mně, že návrh rekodifikace s námi paní ministryně předem neprojednala,
protože ve všech dalších oblastech její působnosti jejího resortu vzájemně velmi
dobře spolupracujeme. A přestože jsem byl kritický k tomu návrhu
rekodifikace, musím jménem měst a obcí vysoce ocenit přístup ministerstva, pod
jejím vedením, k potřebám obcí a měst. Vznikla celá řada nových národních
dotačních titulů a programů, které vycházejí z potřeb obcí (místní
komunikace, demolice, bownfieldy, program Výstavba…). A pokud jde o evropské
programy, jsou prováděny operativní přesuny nečerpaných finančních prostředků do
oblastí, kde je převis žádostí – a to bývá právě u projektů měst a
obcí.
- Ještě se vrátím k financování. Hovořili jsme o rostoucích částkách
na bankovních účtech obcí. Z převisu žádostí obcí o investice je
zřejmé, že v oblasti infrastruktury a veřejných staveb je stále hlad po
tvrdých investicích. Pokud budou obce správně motivovány, je tady velký kapitál,
který může synergicky povzbudit celou ekonomiku.
- Trochu jsme utekli od otázky, ale správným směrem. Co si Svaz připravil pro další
programovací období EU.
- Především jsme zváni na všechna jednání a v této souvislosti se Svaz
soustředí na přípravu strategických dokumentů pro vyjednávání potřeb měst a
obcí v rámci nastávajícího programového období EU i na nastavení
národních dotačních titulů. Provedli jsme „Analýzu potřeb měst a obcí,“ ze
získaných informací zpracovali dokument s názvem „Pozice Svazu měst a obcí
ČR k budoucí kohezní politice.“ Základem pro nás je, aby připravené dotace
obsahově odpovídaly potřebám našeho území a hlavně, aby byla co nejjednodušší
administrace celého procesu od žádosti až po vyhodnocení. Usilujeme o jeden
univerzální systém, pokud jde o procesní stránku. Z věcného hlediska
podporujeme potřeby obcí a měst. Stále je jako nejdůležitější vnímáno
doplnění dopravní a technické infrastruktury, občanské vybavenosti, podpora
projektů, které zachovají kvalitní životní prostředí, podpora sociální a
zdravotní péče a podpora místní ekonomiky.
- Ještě bych rád několik slov ke školství, protože je to jedna z největších
výdajových položek místních rozpočtů.
- Tady se udělalo hodně práce, ale zdůraznil bych dvě věci. Velkým úspěchem bylo
zařazení koeficientu na žáka mateřské a základní školy do rozpočtového určení
daní. Navíc se v loňském roce zvýšila váha tohoto koeficientu. Vyřešilo to
spoustu problémů na místní úrovni, skončily tahanice mezi obcemi, které školu
provozovaly a které žáky do školy jen posílaly. Nyní se naopak spolupráce obcí
v území na tomto úseku zlepšuje. Druhá věc se týká vyhlášky
o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisí. Původní záměr,
aby zřizovatel v rámci výběru ředitele školy byl povinen akceptovat závěry
konkursní komise byl zamítnut. Obce, jako zřizovatelé, budou mít i nadále
pravomoc posledního rozhodnutí při výběru ředitele, neboť obec v konečném
důsledku za chod školy odpovídá.
- Na závěr prosím něco o členské základně, a co pro členské obce děláte?
-
XVI. Sněm SMO ČR se konal ve Španělském sále Pražského hradu závěrem volebního období a byl spojen s oceněním nejlepších starostů
Snažíme se vytvářet pro činnost územní samosprávy co nejlepší podmínky.
Některé oblasti jsme popsali podrobněji. Vedle toho však chceme, aby představitelé
obcí, měst i statutárních měst měli co nejvíce informací (webové stránky,
tištěný Informační servis, krajská setkání, …). Pravidelně pořádáme
celostátní právní a finanční konference, odborné semináře, dlouhodobě
provozujeme Právní poradnu pro naše členy. S podporou evropských fondů
realizujeme dva projekty – „Centra společných služeb“ na podporu spolupráce
obcí a „Efektivní správa obcí“ podporuje vzdělávací aktivity pro zastupitele a
zaměstnance obcí a měst. Naše členy zastupitele se snažíme neustále vzdělávat,
aby dokázali předcházet možným pochybením a dokázali se případně také účinně
bránit. Jako základní přehled jsme vydali publikaci „Příručka pro člena
zastupitelstva obce po volbách v roce 2018.“
- Členskou základnu tvoří 2753 obcí, ve kterých žije celkem 79,64 %
obyvatelstva České republiky. V rámci Svazu spolupracuje 19 odborných
komisí a Svaz má široké odborné zázemí své kanceláře. Jenom v sekci
legislativy pracuje osm specializovaných právníků. V uplynulém období Svaz
připomínkoval téměř 400 návrhů právních předpisů a každý den chodí
další…
Více místa nemáme, měl jsem připraveno mnohem víc dotazů, ale snad
příště. Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů jednání XVII. Sněmu
SMO ČR.
Antonín Eliáš