Třicet let hájíme zájmy všech měst a obcí

Několik týdnů před konáním XVII. Sněmu Svazu měst a obcí ČR (SMO) jsme se obrátili s žádostí o rozhovor na jeho předsedu Františka Lukla, který je starostou Kyjova.

František Lukl

Jak vidíte současné postavení Svazu měst a obcí ČR ve veřejné správě?

Letos uplyne 30 let naší novodobé historie a Svaz po celou dobu hájí zájmy všech měst a obcí ve složitém společenském procesu, kde veřejná správa plní významnou úlohu. Veřejná správa, to je společné působení orgánů státní správy a orgánů samosprávy. Obce a města vykonávají nejenom správu svých věcí, zabezpečují rozvoj svého území a pečují o blaho svých občanů v rámci samostatné působnosti, ale v našem spojeném modelu také vykonávají státní správu v přenesené působnosti. V této situaci je pro obce velmi důležitá komunikace s orgány státní exekutivy, které jsou nejvyššími orgány státní správy a zároveň hrají důležitou roli v legislativním procesu, který vrcholí v orgánech moci zákonodárné. Státní orgány jsou totiž povinny projednat s obcemi opatření, které se jich dotýkají. Po celou dobu existence Svazu uplatňujeme důsledně a bez emocí, ale na základě faktů připomínky k připravovaným opatřením státu s cílem, aby povinnosti přenášené na územní samosprávu nezvyšovaly administrativu a byly současně spojeny s přenesením potřebných finančních a jiných prostředků. Svaz si za toto dlouhé období vytvořil silnou a respektovanou pozici. SMO je závazným připomínkovým místem v legislativním procesu a při jednání s jednotlivými ministerstvy i vládou názory a stanoviska Svazu hrají významnou roli, kterou zvažují i zákonodárci na parlamentní půdě. Je to proto, že se opíráme o názory široké členské základny a kvalitní práci naší legislativní a právní sekce.

Dlouholetá polemika Svazu s výkonnou a zákonodárnou mocí státu se týká zákona, který má rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu na oblast činnosti územní samosprávy. V čem je problém?

Nezpochybňujeme, že hospodaření s veřejnými prostředky je potřeba řádně kontrolovat. Především – obce jsou zavaleny kontrolami, kdy několik různých orgánů kontroluje prakticky stejnou věc, přičemž jsou často jejich závěry zcela rozdílné. Co jedna kontrola hodnotí jako bezchybný přístup, druhá označí jako základní rozpor. Takhle to nejde dál. Vláda by měla revidovat celý kontrolní systém a navrhnout efektivní změny – sjednocení systému kontrol, akceptaci kontrolních závěrů z jednotlivých kontrol orgánem atd. Tady bych spatřoval vhodnost rozšíření pravomoci NKÚ. Nechť metodicky vede proces kontroly jednotlivých kontrolních orgánů, kontroluje zákonnost jejich postupu a nepřipouští duplicitu kontrol. Současný návrh, mimochodem už několikrát odmítnutý, naopak zavádí další kontrolní orgán, který bude obce opětně zatěžovat administrativou.

Pro činnost všech obcí a měst je rozhodující otázka jejich financování. Mají obce dostatek zdrojů?

Na každém Sněmu si členové Svazu stanoví hlavní cíle pro další období. Financování přitom patří vždy mezi priority, protože obce musí hradit běžné výdaje, které neustále narůstají, ale musí řešit nevyhovující infrastrukturu, zanedbaný stavební fond, a to vše vyžaduje značné finanční prostředky. V tomto období byl rok 2017 charakteristický bitvou o změnu zákona o rozpočtovém určení daní, která nakonec přinesla obcím zvýšení jejich podílu na sdílených daních a růst jejich daňových příjmů. Svaz přitom udělal nesmírnou práci a ve spolupráci s kraji i dalšími spolky se podařilo prosadit v zákonodárných sborech změnu zákona.

Také díky tomu je hospodaření obcí a měst vynikající. V posledních letech končí závěrečný účet obcí přebytkem, stagnuje a postupně klesá jejich zadluženost a rostou prostředky uložené na bankovních účtech. Řada obcí si tvoří finanční rezervy na budoucí investice. Rozhodně je však nechce utrácet za neustále narůstající povinnosti, které nám ukládá stát.

Zůstaňme ještě u financí. Hlavním zdrojem příjmů je podíl na výnosech sdílených daní. Navrhuje Svaz další úpravy rozpočtového určení daní?

Rozpočtové určení daní (RUD) stanoví obcím, jako celku a následně každé jednotlivé obci, jaký je jejich podíl na celkovém výnosu sdílených daní. Je to poměrně složitý výpočet a po posledních úpravách přinesl schválený zákon určitou stabilizaci a rovnováhu. Příjmy obcí se zvýšily a přiznejme si, že je to také důsledek celkového růstu ekonomiky. Vzhledem k prognózám vývoje se domnívám, že v nejbližší době by se nastavené podmínky neměly měnit a ponechat obcím čas, aby mohly s těmito hodnotami dlouhodobě pracovat. Perspektivně je však třeba vidět, především s ohledem na demografický vývoj, že v obcích bude nutné věnovat stále více péče seniorům a všem sociálně potřebným. Proto bude zřejmě potřebné zajistit obcím prostředky na krytí výdajů v této oblasti.

A co příspěvek na výkon přenesené působnosti státní správy?

Můžeme pochválit vládu, že postupně narovnává výši státního příspěvku na výkon přenesené působnosti, protože po snížení tohoto příspěvku v roce 2013 se nyní pravidelně tato částka valorizuje a tomto trendu se bude pokračovat. Přesto obcím stále prostředky nestačí a proto podporujeme systémové řešení, kde základem bude výkonová platba, která už je zavedena například u agendy občanských průkazů.

Chtěl bych se nyní zeptat na stanovisko Svazu k věcnému návrhu rekodifikace stavebního práva.

Záběr z nedávného jednání zástupců SMO ČR a vlády ČR, které se konalo ve středu 20. března

Musím říci, že naprostá většina lidí, kteří se problematikou stavebnictví zabývají – ve veřejné správě, ve stavebních firmách, architekti i projektanti a běžní občané – všichni jednoznačně souhlasí s tím, že je třeba stavební řízení zjednodušit a urychlit, protože současný stav je neudržitelný. Záměr ministerstva přistoupit k řešení je tedy chvályhodný. Myslím si však, že spolupráce s hospodářskou komorou je nešťastná a směřuje k narušení našeho spojeného modelu veřejné správy. To jsme již jednou poznali při demontáži územních orgánů na úseku sociální péče v režii reprezentantů komory na MPSV. Základ navrhovaného řešení spočívá v institucionálním uspořádání, které vytváří novou nezávislou soustavu státní stavební správy v čele s nejvyšším stavebním úřadem. Ponechám teď stranou finanční, organizační a technické problémy, které to stejně neumožní provést. Hlavní problém stávajícího alarmujícího stavu stavebního řízení však nespočívá ve stavebních úřadech, ale v množství předpisů a legislativy, které jejich efektivní práci doslova znemožňují. A dalším problémem jsou desítky stanovisek dotčených orgánů státní správy, které jsou nezbytné k vyřízení jakéhokoliv případu.

Jaké navrhujete řešení?

Stručně – pokud chce ministerstvo zrychlit a zjednodušit stavební řízení, mělo by začít především důsledně vykonávat metodickou činnost ve vztahu k územním stavebním úřadům, nevzdávat se jí a nechovat se alibisticky. A dále, všechny dotčené orgány jsou orgány státní správy (nebo jejich instituce). Takže je třeba zredukovat jejich počet, definovat veřejné zájmy, které by jimi měly být chráněny a sloučit je do jednoho úřadu dotčených orgánů, který vydá jedno koordinované stanovisko pro obecný stavební úřad.

To je zásadní stanovisko k institucionálním změnám, které Svaz odmítá, protože tyto změny nevyřeší stavební řízení a povedou k rozbití spojeného modelu veřejné správy. A pochopitelně se musí změnit to podhoubí složité legislativy, která to všechno zakotvuje.

Opustíme rekodifikaci stavebního práva a podívejme se na přípravu nového programového období Evropské unie, mimochodem agenda je rovněž v působnosti MMR. Jak se v této oblasti chová Svaz měst a obcí?

Mrzí mně, že návrh rekodifikace s námi paní ministryně předem neprojednala, protože ve všech dalších oblastech její působnosti jejího resortu vzájemně velmi dobře spolupracujeme. A přestože jsem byl kritický k tomu návrhu rekodifikace, musím jménem měst a obcí vysoce ocenit přístup ministerstva, pod jejím vedením, k potřebám obcí a měst. Vznikla celá řada nových národních dotačních titulů a programů, které vycházejí z potřeb obcí (místní komunikace, demolice, bownfieldy, program Výstavba…). A pokud jde o evropské programy, jsou prováděny operativní přesuny nečerpaných finančních prostředků do oblastí, kde je převis žádostí – a to bývá právě u projektů měst a obcí.

Ještě se vrátím k financování. Hovořili jsme o rostoucích částkách na bankovních účtech obcí. Z převisu žádostí obcí o investice je zřejmé, že v oblasti infrastruktury a veřejných staveb je stále hlad po tvrdých investicích. Pokud budou obce správně motivovány, je tady velký kapitál, který může synergicky povzbudit celou ekonomiku.

Trochu jsme utekli od otázky, ale správným směrem. Co si Svaz připravil pro další programovací období EU.

Především jsme zváni na všechna jednání a v této souvislosti se Svaz soustředí na přípravu strategických dokumentů pro vyjednávání potřeb měst a obcí v rámci nastávajícího programového období EU i na nastavení národních dotačních titulů. Provedli jsme „Analýzu potřeb měst a obcí,“ ze získaných informací zpracovali dokument s názvem „Pozice Svazu měst a obcí ČR k budoucí kohezní politice.“ Základem pro nás je, aby připravené dotace obsahově odpovídaly potřebám našeho území a hlavně, aby byla co nejjednodušší administrace celého procesu od žádosti až po vyhodnocení. Usilujeme o jeden univerzální systém, pokud jde o procesní stránku. Z věcného hlediska podporujeme potřeby obcí a měst. Stále je jako nejdůležitější vnímáno doplnění dopravní a technické infrastruktury, občanské vybavenosti, podpora projektů, které zachovají kvalitní životní prostředí, podpora sociální a zdravotní péče a podpora místní ekonomiky.

Ještě bych rád několik slov ke školství, protože je to jedna z největších výdajových položek místních rozpočtů.

Tady se udělalo hodně práce, ale zdůraznil bych dvě věci. Velkým úspěchem bylo zařazení koeficientu na žáka mateřské a základní školy do rozpočtového určení daní. Navíc se v loňském roce zvýšila váha tohoto koeficientu. Vyřešilo to spoustu problémů na místní úrovni, skončily tahanice mezi obcemi, které školu provozovaly a které žáky do školy jen posílaly. Nyní se naopak spolupráce obcí v území na tomto úseku zlepšuje. Druhá věc se týká vyhlášky o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisí. Původní záměr, aby zřizovatel v rámci výběru ředitele školy byl povinen akceptovat závěry konkursní komise byl zamítnut. Obce, jako zřizovatelé, budou mít i nadále pravomoc posledního rozhodnutí při výběru ředitele, neboť obec v konečném důsledku za chod školy odpovídá.

Na závěr prosím něco o členské základně, a co pro členské obce děláte?

XVI. Sněm SMO ČR se konal ve Španělském sále Pražského hradu závěrem volebního období a byl spojen s oceněním nejlepších starostů

Snažíme se vytvářet pro činnost územní samosprávy co nejlepší podmínky. Některé oblasti jsme popsali podrobněji. Vedle toho však chceme, aby představitelé obcí, měst i statutárních měst měli co nejvíce informací (webové stránky, tištěný Informační servis, krajská setkání, …). Pravidelně pořádáme celostátní právní a finanční konference, odborné semináře, dlouhodobě provozujeme Právní poradnu pro naše členy. S podporou evropských fondů realizujeme dva projekty – „Centra společných služeb“ na podporu spolupráce obcí a „Efektivní správa obcí“ podporuje vzdělávací aktivity pro zastupitele a zaměstnance obcí a měst. Naše členy zastupitele se snažíme neustále vzdělávat, aby dokázali předcházet možným pochybením a dokázali se případně také účinně bránit. Jako základní přehled jsme vydali publikaci „Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2018.“

Členskou základnu tvoří 2753 obcí, ve kterých žije celkem 79,64 % obyvatelstva České republiky. V rámci Svazu spolupracuje 19 odborných komisí a Svaz má široké odborné zázemí své kanceláře. Jenom v sekci legislativy pracuje osm specializovaných právníků. V uplynulém období Svaz připomínkoval téměř 400 návrhů právních předpisů a každý den chodí další…

Více místa nemáme, měl jsem připraveno mnohem víc dotazů, ale snad příště. Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů jednání XVII. Sněmu SMO ČR.

Antonín Eliáš

© 2021 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.