K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Hospodaření územních rozpočtů v roce 2018

Datum: 14. 5. 2019, zdroj: OF 2/2019, rubrika: Ekonomika

Pro hospodaření územních rozpočtů v roce 2018 byl charakteristický dynamický nárůst prostředků jak na příjmové, tak zejména na výdajové straně. Meziroční zvýšení celkových příjmů i výdajů dosáhlo dosud nejvyšší hodnoty, přičemž, na rozdíl od předchozích let, byl z důvodu výrazného nárůstu investic vyšší růst na straně výdajů. Hospodaření územních rozpočtů skončilo s přebytkem, již sedmým rokem po sobě, za rok 2018 ve výši 8,8 mld. Kč.

Miroslav Matej
Miroslav Matej

Na příznivém vývoji celkových příjmů se podílely především pokračující růst ekonomiky a efektivnější výběr daní, který se promítl v inkasu sdílených daňových příjmů, jakož i značný nárůst přijatých transferů, a to jak neinvestičních (regionální školství a sociální péče), tak investičních (realizace projektů spolufinancovaných z fondů EU). K růstu inkasa daňových příjmů přispělo i další navýšení podílu obcí na DPH, které přineslo obcím 9,1 mld. Kč a zvýšilo příjmy obcí, které zřizují základní a mateřské školy.

Příjmy územních rozpočtů zaznamenaly rekordní nárůst

Celkové příjmy (po konsolidaci) územních rozpočtů dosáhly 532,6 mld. Kč a ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 60 mld. Kč, což je dosud nejvyšší meziroční zvýšení. Na rozdíl od předchozího roku, kdy se na růstu celkových příjmů podílely především vlastní příjmy, bylo v roce 2018 zastoupení obou základních složek, tj. vlastních příjmů i přijatých transferů, rovnoměrné (bilance územních rozpočtů viz tab. 1).

Tab. 1. Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů k 31. 12. 2018 po konsolidaci (mil. Kč)
Územní rozpočty celkem Stupně územních rozpočtů
Skutečnost Index Obce a DSO Kraje Reg. rady
2017 2018
Příjmy celkem 472 596,7 532 592,4 112,7 334 633,3 205 804,4 428,4
Daňové příjmy 270 742,6 295 189,4 109,0 226 220,1 68 969,3  
Nedaňové příjmy 34 139,6 38 851,5 113,8 33 534,3 5 457,8 143,9
Kapitálové příjmy 6 696,8 7 801,9 116,5 7 483,3 317,6 1,1
Přijaté transfery 160 987,9 190 728,7 118,5 67 395,6 131 059,7 283,4
Výdaje celkem 441 646,8 523 800,3 118,6 325 979,1 205 722,0 385,0
Běžné výdaje 358 008,9 400 172,8 111,8 229 725,4 175 661,0 335,1
Kapitálové výdaje 83 637,9 123 627,5 147,8 96 253,7 30 061,0 49,9
Saldo příjmů a výdajů 30 949,9 8 792,1 28,4 8 654,2 82,4 43,4

Struktura hlavních zdrojů financování zůstává dlouhodobě stabilní. V rozpočtech krajů jsou to transfery ze státního rozpočtu a ze státních fondů (63,5 % celkových příjmů), jelikož prostřednictvím krajských rozpočtů jsou administrovány prostředky na úhradu přímých nákladů na vzdělávání v regionálním školství. Pro obce jsou hlavním zdrojem financování daňové příjmy (68,4 % celkových příjmů). Financování činnosti DSO je zajišťováno především transfery z různých úrovní veřejných rozpočtů. Regionální rady již druhým rokem získávají pouze prostředky na zajištění svého vlastního provozu z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj.

Stav finančních prostředků na bankovních účtech územních rozpočtů a na účtech jejich příspěvkových organizací (viz tab. 2) dosáhl ke konci roku 2018 v souhrnu částky celkem 264,2 mld. Kč, meziročně se zvýšil o 10,8 mld. Kč (o 4,3 %).

Tab. 2. Stav finančních prostředků na bankovních účtech územních rozpočtů včetně příspěvkových organizací (mld. Kč)
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Kraje 12,5 14,5 12,5 14,8 17,6 16,7 24,5 31,0 30,7
PO zřízené krajem 10,9 10,9 11,7 11,9 12,2 11,7 12,4 15,0 16,7
Obce 70,3 70,1 84,7 98,0 107,4 114,6 156,5 179,7 186,9
PO zřízené obcí a MČ 14,9 15,9 16,8 16,5 18,3 18,7 20,8 25,6 27,5
Svazky obcí 1,2 1,4 1,5 1,8 1,6 1,5 2,0 2,1 2,3
Regionální rady 1,0 0,8 0,6 0,6 0,8 0,3 0,4 0,1 0,2
Celkem 110,7 113,5 127,8 143,7 157,8 163,5 216,6 253,7 264,2

Výdaje územních rozpočtů rovněž prudce rostou

Celkové výdaje územních rozpočtů dosáhly 523,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 82,2 mld. Kč, tj. téměř o jednu pětinu. Běžné výdaje se meziročně zvýšily o 42,2 mld. Kč (+12 %), přičemž přibližně polovina tohoto zvýšení byla dána nárůstem transferů příspěvkovým, neziskovým a podobným organizacím, nárůstem výdajů na platy, výdajů na nákup služeb a na zajištění dopravní obslužnosti.

Výše investic obcí a krajů zaznamenala historický rekord.

Kapitálové výdaje dosáhly 123,6 mld. Kč, meziročně vzrostly o 40 mld. Kč, tj. téměř o jednu polovinu. Dynamický nárůst svědčí o výrazném oživení investiční činnosti obcí a krajů, z pohledu minulých let se jedná o dosud nejvyšší objem kapitálových výdajů. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích územních rozpočtů dosáhl 23,6 %, v roce předchozím to bylo 18,9 %. Přitom, obdobně jako v roce 2017, byly kapitálové výdaje v podstatně nižší míře nežli v předchozích letech, financovány z přijatých investičních transferů. Vývoj objemu přijatých investičních transferů a kapitálových výdajů územních rozpočtů viz graf 1. Zatímco v období let 2010–2016 se přijaté investiční transfery podílely na celkových kapitálových výdajích v průměrné roční výši 35,5 %, v roce 2018 to bylo 19 % a v roce 2017 to bylo jen 16 %.

Graf 1. Vývoj objemu přijatých investičních transferů a kapitálových výdajů územních rozpočtů (mld. Kč)
Graf 1. Vývoj objemu přijatých investičních transferů a kapitálových výdajů územních rozpočtů (mld. Kč)

Hospodaření obcí je v dobré kondici

Vlastní příjmy obcí (tj. daňové, nedaňové a kapitálové) dosáhly 267,2 mld. Kč, což bylo meziročně o 23,9 mld. Kč více. Nárůst byl vykázán ve všech třech složkách vlastních příjmů, rozhodující však byl vývoj daňových příjmů. Daňové příjmy vzrostly oproti předchozímu roku o 19,9 mld. Kč, což představuje dosud nejvyšší meziroční nárůst. Přehled daňových příjmů viz tab. 3. Na nárůstu se podílela zejména DP FO ze závislé činnosti (+6 mld. Kč) a DPH (+15,1 mld. Kč). Naproti tomu stagnovala DP FO placená poplatníky (ze samostatné výdělečné činnosti) a DP PO, která oproti předchozímu roku klesla o 0,4 mld. Kč. Pokles inkasa byl způsoben časovým nesouladem mezi inkasem daně a jejím převodem do rozpočtů obcí a krajů ve druhé polovině prosince 2018; na celostátní úrovni vzrostla tato daň o 2 %.

Tab. 3. Daňové příjmy obcí
Daňové příjmy obcí Období Meziroční srovnání
2017 2018 mil. Kč %
Daňové příjmy 206 315,80 226 220,10 19 904,30 109,65
  Daně z příjmů fyzických osob 47 845,90 54 193,00 6 347,10 113,27
  ze závislé činnosti 42 786,90 48 755,10 5 968,20 113,95
z přiznání (placena poplatníky) 1 246,70 1 123,30 123,4 90,1
vybíraná srážkou 3 812,20 4 314,60 502,4 113,18
Daně z příjmů právnických osob 47 070,60 46 638,40 −432,2 99,08
daň z příjmů právnických osob 40 669,50 39 704,60 −964,9 97,63
daň z příjmů právnických osob za obce 6 401,10 6 933,80 532,7 108,32
Daň z přidané hodnoty 82 544,60 97 660,60 15 116,00 118,31
Daně a popl. z vybraných činností a služeb 18 089,10 16 871,20 −1 217,90 93,27
Daně v oblasti hazardních her 6 653,00 4 974,40 −1 678,60 74,77
Daň z nemovitých věcí 10 765,00 10 855,70 90,7 100,84

Celkový objem přijatých transferů činil 67,4 mld. Kč, proti předchozímu roku to bylo o 13,1 mld. Kč více. Vyšší růst byl vykázán v části investičních transferů, dosáhly 17,8 mld. Kč, meziročně o 7,2 mld. Kč více. Jejich vývoj tak byl zcela odlišný proti předchozím dvěma letům, kdy naopak došlo k značnému propadu investičních transferů. Rozhodující část tvořily transfery ze státního rozpočtu, dosáhly 49,3 mld. Kč (v předchozím roce 39,0 mld. Kč). Ze státních fondů získaly obce 1,5 mld. Kč a z rozpočtů krajů 6,3 mld. Kč. Z vlastních fondů podnikatelské činnosti si obce do svých rozpočtů převedly 8,6 mld. Kč.

Největší část transferů obdržely obce z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (18,1 mld. Kč), což představuje zvýšení o 2,7 mld. Kč oproti roku 2017. Převážnou část těchto prostředků zahrnují přímé náklady na vzdělávání a financování Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Další prostředky byly uvolněny na zvýšení platů ve školství. Z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj obdržely obce 6,6 mld. Kč (2,4 mld. Kč v roce 2017). Prostředky byly použity především v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, na obnovu obecního majetku po živelních pohromách nebo podporu obnovy a rozvoje venkova. Z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí přijaly obce transfery v celkové výši 5,3 mld. Kč, a to zejména na sociálně-právní ochranu dětí a sociální služby. Ministerstvo životního prostředí poskytlo obcím 5,1 mld. Kč, zejména na výstavbu a technickou obnovu kanalizací, čističek odpadních vod, protipovodňová opatření či na opatření ke snížení emisí z lokálního vytápění a zlepšování kvality ovzduší, zateplování objektů nebo rekultivaci starých skládek.

Speciálním typem transferu je příspěvek na výkon státní správy. Pro rok 2018 byl celkový objem příspěvku valorizován o 5 % a dosáhl výše 9,6 mld. Kč. Mezi lety 2016 a 2021 se očekává jeho nárůst o téměř 40 %. Ve snaze zohlednit náročnost vybraných agend bylo zavedeno výkonové financování u veřejného opatrovnictví, občanských průkazů, jednotných kontaktních míst a územního plánování.

Celkové výdaje obcí dosáhly 326 mld. Kč, proti předchozímu roku vzrostly o rekordních 50,4 mld. Kč. Vysoký růst byl vykázán jak u běžných, tak i kapitálových výdajů. Běžné výdaje, kterými je zajišťován především provoz obcí a jejich organizací, meziročně stouply o 23 mld. Kč. Z hlediska odvětvového je dlouhodobě největší objem běžných výdajů vynakládán na činnosti v oblasti místní správy a samosprávy (49,5 mld. Kč), dopravy (40,4 mld. Kč), vzdělávání (35,7 mld. Kč), bydlení a komunálních služeb (21,6 mld. Kč), ochrany životního prostředí (19,4 mld. Kč), kultury (14,9 mld. Kč) a sociálních služeb (11,8 mld. Kč). Kapitálové výdaje obcí činily 96,2 mld. Kč, proti předchozímu roku vzrostly o 27,5 mld. Kč, tj. o 40 %. Jedná se o dosud nejvyšší meziroční nárůst a nejvyšší dosavadní objem kapitálových výdajů vůbec. Kapitálové výdaje obcí dlouhodobě směřují především do dopravy, vodního hospodářství, bydlení, územního rozvoje a vzdělávání.

Zadluženost územních rozpočtů nepředstavuje zvýšené riziko

Územní rozpočty celkem vykázaly ke konci roku 2018 zadluženost ve výši 91,2 mld. Kč, což je o 0,4 % (o 0,4 mld. Kč) více než v roce předchozím. Zadluženost nepatrně vzrostla pouze u krajů, obce a svazky obcí svůj dluh mírně snížily. Regionální rady regionů soudržnosti dlouhodobě hospodaří bez dluhů. Až na malé výjimky, dluhy nepůsobí obcím a krajům větší problémy; naopak přispívají k jejich dalšímu rozvoji. Obce (vč. příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2018 celkový dluh ve výši 68,6 mld. Kč. Bez zahrnutí čtyř největších měst (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí zadluženost obcí pouze 38,9 mld. Kč. Vývoj zadluženosti obcí, krajů a celkově územní samosprávy ukazuje graf 2.

Graf 2. Vývoj zadluženosti obcí a krajů (mld. Kč)
Graf 2. Vývoj zadluženosti obcí a krajů (mld. Kč)

Z hlediska porovnání výše celkového dluhu územních rozpočtů a stavu finančních prostředků na bankovních účtech nedošlo ve srovnání s předchozími lety k výraznější změně. Zůstatky na bankovních účtech nadále výrazně převyšují celkový dluh územních rozpočtů; v roce 2018 o 173 mld. Kč, tj. téměř trojnásobně. Porovnání vývoje zadluženosti a nárůstu prostředků na bankovních účtech je patrné z tab. 4 a grafu 3.

Tab. 4. Stavy na účtech a zadluženost územních rozpočtů v letech 2010–2018 (mld. Kč)
Ukazatel 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Stav na účtech celkem 110,7 113,5 127,8 143,7 157,8 163,6 216,6 253,7 264,2
Zadluženost celkem 105,1 107,2 117,1 121,6 119,1 116,3 95,6 90,8 91,2
Rozdíl 5,6 6,3 107 22,1 38,7 47,3 121 162,9 173
Graf 3. Vývoj zadluženosti a stavu na bankovních účtech územních rozpočtů včetně příspěvkových organizací (v mld. Kč)
Graf 3. Vývoj zadluženosti a stavu na bankovních účtech územních rozpočtů včetně příspěvkových organizací (v mld. Kč)

Růst příjmů obcí a krajů bude pokračovat letos i v dalších letech

V letošním roce Ministerstvo financí odhaduje, že daňové příjmy obcí vzrostou o 15,7 mld. Kč (+6,9 %) a krajů o 5 mld. Kč (+7,3 %). V letech 2020 a 2021 je prognózován růst daňových příjmů ve výši 4–4,5 %. Poroste rovněž příspěvek na výkon státní správy, a to o 10 %, přičemž budou přetrvávat snahy o jeho další cílení formou výkonového financování vybraných agend. Situace v oblasti transferů bude záležet zejména na rychlosti realizace projektů spolufinancovaných z fondů EU. Předpokládáme, že obce a kraje udrží vysokou investiční aktivitu a budou pokračovat v zapojovaní svých prostředků uspořených v minulých letech.

Ing. Miroslav Matej, Ph.D., ředitel odboru financování územních rozpočtů MF ČR

TOPlist
TOPlist