Čteme implementační plány k Digitálnímu Česku
Sotva jsme se všichni z Hradce Králové rozjeli po konferenci
ISSS a odpočívali po náročném pracovním týdnu,
už nás čekala spousta dalších věcí. Je to jen několik týdnů, co vláda konečně
schválila implementační plány programu Digitální Česko, a zejména Informační
koncepce České republiky.
Informační koncepce ČR, což je vhodné zde připomenout, je závazný strategický materiál
zpracovaný jako základní koncepce rozvoje informačních systémů veřejné správy, a
to na základě poměrně nového zmocnění v zákoně o informačních
systémech veřejné správy. Tento dokument připravilo Ministerstvo vnitra a schválila
jej vláda. A všechny úřady v ČR musí svoje informační koncepce uvést do
souladu s touto národní informační koncepcí a také musí začít dodržovat
v ní stanovené principy a zásady.
Program Digitální Česko ale obsahuje 3 hlavní pilíře a je rozkročen
poměrně široce od rozvoje informačních systémů a efektivity veřejné správy, až
po ryze průmyslové využití postupující digitalizace. Opět jen pro připomenutí
uveďme, že tyto 3 základní pilíře, které tvoří Digitální Česko, jsou:
- Česko v digitální Evropě
- Informační koncepce České republiky
- Digitální ekonomika a společnost
Tyto 3 hlavní dokumenty vláda schválila již v loňském roce a teď
schválila také jejich takzvané implementační plány, které především stanovují
konkrétní prioritní projekty a úkoly.
Chceme koncepci realizovat agilně s každoročním výběrem a upřesněním
priorit na nejbližší rok, ale taky s dlouhodobým průběžně aktualizovaným
výhledem do delší doby. Postupně též budeme přecházet od plánování
jednotlivých samostatných resortních záměrů k mezirezortním záměrům
využívajícím v optimální míře celostátních centrálně poskytovaných
sdílených ICT služeb – tak jak je to v těchto implementačních plánech
například realizováno v rozvojových programech Základní registry
2. 0 a zavedení eGovernment Cloudu ČR.
Nejvíce očekávání vkládá místní samospráva asi právě do IKČR, která by
měla konečně stanovit nejen základní principy a zásady pro pořizování a rozvoj
informačních systémů ve veřejné správě, ale měla by především zakotvit pravdy
jako „Centralizované systémy mající pomáhat územní samosprávě s výkonem
přenesené působnosti“, „Digitalizace především“, nebo mnou oblíbené téma
„Digitálně přívětivá legislativa“, či „Posílení personálního zajištění
ICT ve veřejné správě“.
Každý, kdo chtěl, si již Informační koncepci ČR přečetl, jistě ho ale
zajímá, k jakým prioritám se vláda hlásí pro letošní rok 2019, respektive
pro rok 2020. Prioritní oblasti v jednotlivých hlavních cílech jsou tedy
následující:
Česko v digitální Evropě
- cíl: Institucionální zajištění koordinace a financování implementace koncepce
- Činnost Výboru pro jednotný digitální trh
- Provázanost evropské a národní úrovně
- cíl: Zajištění účinné komunikace o aktuálních tématech a
příležitostech v digitální agendě EU
- Realizace informačních aktivit vůči odborné a široké veřejnosti
- Zajištění komunikace prostřednictvím sociálních sítí a webové prezentace
Informační koncepce České republiky
- hlavní cíl: Uživatelsky přívětivé a efektivní „on-line“ služby pro občany
a firmy
- Konsolidace digitálních služeb v portálu občana a vybudování katalogu
služeb
- Elektronická zdravotní dokumentace a služby elektronického zdravotnictví
- Digitalizace stavebního řízení a územního plánování
- Digitální služby podpory konkurenceschopnosti a snižující administrativní
zátěž
- Rozvoj kontaktních míst veřejné správy
- hlavní cíl: Digitálně přívětivá legislativa
- Tvorba návrhu právních předpisů souvisejících s právní úpravou
rozšiřující a posilující práva na digitální služby (zákon o právu na
digitální služby); nevztahuje se na digitální služby definované v ZoKB.
- Návrh na zákonné zakotvení eGC (eGovernment Cloud) zahrnující možnost
poskytování cloudových služeb jak ve státní části eGC, tak v komerční
části eGC při splnění zejména bezpečnostních podmínek a neomezování
hospodářské soutěže
- Nový zákon o elektronizaci zdravotnictví včetně právní úpravy
souvisejících zákonů
- Vytvoření souboru vzorových požadavků na funkcionality ISVS pro veřejné
zakázky – Etapa 2019 (MMR)
- hlavní cíl: Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie
- Analýza možnosti a způsobu využití sdílených centrálně poskytovaných služeb
eGovernmentu pro soukromoprávní subjekty a využití soukromoprávních systémů,
služeb a prostředků pro potřeby státu
- Rozvoj sdílených a centrálně poskytovaných služeb pro eGovernment, a to:
- Rozvoj funkcí RPP a kvality jeho údajů, jako předpoklad řízení služeb
eGovernmentu
- Studie a koncepce datové komunikační infrastruktury veřejné správy
- hlavní cíl: Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě
- MV provede analýzu-studii pro ustanovení centrálních i resortních
transformačních útvarů vč. podpůrných dokumentů, závěry analýzy budou
konzultovány s resorty a budou využity pro organizační změny v oblasti
digitalizace a řízení změn
- MV zajistí analýzu možností využití expertních kapacit centrálního
kompetenčního centra pro potřeby OVM včetně modelů jejich zpřístupnění a nákupu
- MV zajistí návrh metodiky a obsahu školení digitální transformace (řízení
změn)
- hlavní cíl: Efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy
- Zavedení standardů
- Koordinované řízení ICT ve veřejné správě
- Zavedení Cloudových služeb do praxe veřejné správy
- Budování propojeného datového fondu veřejné správy
- Budování veřejného datového fondu veřejné správy
- Sdílené agendové a provozní informační systémy ve veřejné správě
Digitální ekonomika a společnost
- Efektivnější systém přímé i nepřímé podpory výzkumu, vývoje a inovací
- Zpracování Národní strategie umělé inteligence v ČR a následné zahájení
realizace konkrétních záměrů obsahujících umělou inteligenci, Zralost a
připravenost sektorů ekonomiky na digitální transformaci
- Budování zralosti a připravenosti sektorů i občanů
- Připravenost občanů na změny trhu práce, vzdělávání a rozvoj digitálních
dovedností
- Podpora konektivity a infrastruktury digitální ekonomiky a společnosti
- Zajištění bezpečnosti a důvěry v prostředí digitální ekonomiky a
společnosti
- Bezpečnost a důvěra v digitální prostředí
- Legislativa podporující všechny aspekty digitální ekonomiky a společnosti
- Optimální systém financování digitální ekonomiky a společnosti
- Institucionální zajištění centrální koordinace politik na podporu digitální
ekonomiky a společnosti
Spousta priorit je jasná už podle svého názvu. Nicméně zřejmě se ptáte, co
konkrétně to přinese samosprávám? Pokud si pozorně přečtete IKČR a její
implementační plány, vyčtete z nich zejména následující:
- Obecně chceme zlepšit kvalitu eGovernmentu, a to zejména
personálním posílením v rámci ministerstev: To přinese zlepšení také
poskytovaných ICT služeb.
- Zavádíme princip, kdy pro agendy vykonávané samosprávou napříč republikou
v přenesené působnosti chceme připravit také ICT nástroje,
včetně centralizovaných agendových systémů, o které se budou starat
ministerstva a územní samosprávy je budou využívat.
- Vybudování dalších centrálních sdílených služeb, které budou
OVM muset využívat.
- Propojování datového fondu: Tím by mimo jiné i územní
samosprávy mohly značně omezit vyžadování doložení různých skutečností od
klientů.
Při čtení jednotlivých realizovaných projektů se pak dozvíme třeba i to,
že v následujících letech se budou realizovat takové projekty, jako je
„Digitalizace stavebního řízení“, „Zpracování požadavků na typizované
informační systémy“, „Zpracování požadavků na eGovernment cloud a jeho
využívání“, nebo „Rozvoj RPP jako datového zdroje o podrobném agendovém
výkonu veřejné správy“.
Michal Rada