K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Summit Koncepce BIM 2019

Promíjení místních poplatků

Datum: 5. 9. 2019, zdroj: OF 3/2019, rubrika: Legislativa

Dalším institutem, který působí v praxi při správě místních poplatků problémy, je promíjení místních poplatků. V následujícím příspěvku se na tento institut zaměříme, upozorníme na nejčastější pochybení správců místních poplatků a zaměříme se na možné problémy, které mohu v praxi nastat.

Michal Jantoš
Michal Jantoš
Václav Těžký
Václav Těžký

To vše s ohledem na zkušenosti s tímto institutem, který je ve správě místních poplatků od jeho zavedení na konci roku 2015 v zásadě stále ještě novinkou. V příspěvku se zaměříme jak na právní úpravu promíjení obsaženou v § 16a a § 16b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoMP“), tak i právní úpravu obecnou obsaženou v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád.

Rozsah možnosti prominout místní poplatek

Než přistoupíme k samotným podmínkám, za kterých je možné místní poplatky prominout, je vhodné zaměřit se na časovou stránku věci, ve které se budeme zabývat tím, za jaké období je možné poplatky prominout.

Samotná možnost prominout místní poplatek byla do ZoMP vložena novelou provedenou zákonem č. 266/2015 Sb., s účinností od 29. 10. 2015. Ačkoliv se běžně změny v právní úpravě nedotýkají práv a povinností vzniklých před účinností změny, zákonodárce v tomto případě zvolil jiný přístup. Na základě čl. II. uvedeného zákona je možné institut prominutí využít i na poplatkové povinnosti, které vznikly přede dnem 29. 10. 2015. Prominutí nebrání skutečnost, že místní poplatek již byl uhrazen. Prominout lze místní poplatek podle § 259 odst. 2 daňového řádu až do doby uplynutí lhůty pro placení daně (teoreticky tedy až 6 let zpětně). Uplynutím lhůty pro placení daně totiž dojde k zániku práva správce poplatku poplatek vymáhat. V zásadě podobně pravidlo platí v případě, kdy by správce poplatku pravomocně nevyměřil poplatek ve lhůtě pro stanovení daně upravené v § 148 daňového řádu. V tomto případě zaniká právo správce poplatku poplatek vyměřit. V obou případech by tak nebylo co prominout, neboť nedoplatek zanikl uplynutím prekluzivní lhůty.

Prominutí místního poplatku a jeho příslušenství na žádost

Pravomoc správce poplatku prominout místní poplatek (a taktéž jeho příslušenství, kterým je podle § 11 odst. 3 ZoMP navýšení místního poplatku) na žádost je upravena v § 16a ZoMP. Na základě žádosti může správce poplatku prominout pouze místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „místní poplatek za komunální odpad“) upravený v § 10b ZoMP.

Žádost o prominutí tohoto poplatku musí podat sám poplatník nebo osoba oprávněná jednat jeho jménem (zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec). Žádost je podáním ve smyslu § 70 daňového řádu. Podle tohoto ustanovení se podání posuzuje podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje. Poplatník tak musí uvést, že žádá o prominutí poplatku a specifikovat poplatkové období, kterého se má prominutí týkat. Rovněž by měl poplatník uvést, z jakých důvodů má za to, že jeho žádosti je možné vyhovět, resp. že jsou v jeho případě naplněny zákonné podmínky pro prominutí poplatku (viz dále).

Žádost musí být podána písemně nebo musí být učiněna ústně do protokolu. Za písemnou žádost je nutné považovat i žádost podanou elektronicky, avšak buď prostřednictvím datové schránky, nebo podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Pokud by elektronická žádost (učiněná mimo systém datových schránek) nebyla opatřena uznávaným elektronickým podpisem (např. nepodepsaný e-mail), musí být taková žádost podle § 71 odst. 3 daňového řádu ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy došla správci poplatku, doplněna nebo učiněna znovu některým z výše popsaných způsobů. Jinak by se k takto učiněné žádosti nepřihlíželo. Pokud by žádost obsahovala vady je správce poplatku povinen podle § 74 daňového řádu vyzvat podatele žádosti k odstranění vad.

Správce poplatku může na základě žádosti poplatníka obsahující výše uvedené náležitosti prominout zcela nebo z části místní poplatek za komunální odpad z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Všechny tyto podmínky musí být splněny současně. Správce poplatku by se tak měl vždy naplněním těchto podmínek ve vztahu ke konkrétnímu případu zabývat, přičemž pokud nebude naplněna, byť jen jedna z těchto podmínek, nelze místní poplatek za komunální odpad prominout.

Pojem tvrdost právního předpisu není v právní úpravě definován. Tvrdost právního předpisu je možné spatřovat v takové právní úpravě obsažené v právním předpise, při jejíž aplikaci sice na jedné straně dochází k právní úpravou předpokládanému účinku – zde řádnému výběru místního poplatku, avšak která současně vyvolává vedlejší nepřiměřené negativní důsledky určité skupině (skupinám) adresátů tohoto právního předpisu, které nejsou právní úpravou obsaženou v tomto právním předpise zohledněny např. v podobě úlevy či výjimky. Negativními důsledky lze rozumět takové důsledky, které spočívají např. v likvidačním dopadu právní úpravy nebo ve vzniku situace, kdy je adresát právní úpravy ne vlastní vinou znevýhodněn oproti jiným adresátům této právní úpravy nacházejících se ve stejné situaci, a to v důsledku skutečností, které není schopen sám ovlivnit. Tvrdost právního předpisu však někdy může, ale nemusí být předvídána, stejně jako může, ale nemusí být odůvodnitelná. Není přitom rozhodné, o jaký právní předpis se bude jednat, tedy zda se bude jednat o nepřiměřeně tvrdé dopady právní úpravy obsažené v ZoMP, nebo v obecně závazné vyhlášce tam, kde to jejich tvůrce neměl v úmyslu.

Správce poplatku může prominout místní poplatek za komunální odpad dále jen tehdy, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Správce poplatku je tedy vždy povinen zkoumat také to, zda je v konkrétním případě možné prominutí místního poplatku ospravedlnit (odůvodnit). Při svém hodnocení bude posuzovat všechny rozhodné okolnosti daného případu ve vztahu k situaci, která by měla při běžném dopadu právní úpravy existovat.

Je nutné upozornit také na to, že pokud správce poplatku žádosti o prominutí poplatku nebo jeho příslušenství vyhoví a místní poplatek nebo jeho příslušenství promine, je povinen za splnění stejných (obdobných) podmínek prominout místní poplatek všem poplatníkům, kteří o prominutí požádají. Jiný postup by mohl být v rozporu se zásadami předvídatelnosti, rovnosti a zákazu diskriminace.

Na prominutí není právní nárok. To však neznamená, že správce poplatku nemusí o žádosti rozhodnout nebo své rozhodnutí pečlivě neodůvodnit. Právě naopak. V odůvodnění rozhodnutí musí správce poplatku uvést, v čem spatřuje v daném případě tvrdost právního předpisu a proč lze prominutí ospravedlnit (v případě vyhovění) a stejně tak, proč tyto podmínky nebyly v daném případě naplněny (v případě nevyhovění). V tomto případě by měl také reagovat na veškeré argumenty poplatníka obsažené v žádosti. Při svých úvahách by měl správce poplatku vzít v potaz, že institut prominutí poplatku je institutem výjimečným a k jeho aplikaci by mělo docházet jen ve výjimečných případech. Např. samotná skutečnost, že se poplatník v obci nezdržuje a neprodukuje v ní odpad, nebo že nemá prostředky na jeho zaplacení, zpravidla nebude důvodem pro jeho prominutí. Současně by správce poplatku neměl zapomínat v rozhodnutí poučit žadatele o tom, že se proti rozhodnutí o ne/prominutí místního poplatku za komunální odpad nelze odvolat.

O žádosti rozhoduje pouze správce poplatku, nikoliv rada či zastupitelstvo obce. Proti rozhodnutí ve věci prominutí poplatku nebo jeho příslušenství nelze podle § 259 odst. 4 daňového řádu uplatnit opravné prostředky. Poplatník však může podle § 121 daňového řádu podat podnět k provedení přezkumného řízení, nebo proti rozhodnutí podat žalobu proti rozhodnutí v rámci správního soudnictví.

Pokud byla žádost zamítnuta, lze novou žádost podat podle § 259 odst. 3 daňového řádu nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti je poplatník povinen uvést jiné důvody než ty, které již obsahovala žádost původní, jinak bude nová žádost odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.

Pokud žádost o prominutí poplatku směřuje k prominutí pouze místního poplatku (bez jeho navýšení), je bezplatná. Pokud však je podána žádost o prominutí příslušenství místního poplatku, podléhá podle přílohy č. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů správnímu poplatku ve výši 1000 Kč, avšak pouze v případě, že by bylo prominuto příslušenství v částce přesahující 3000 Kč.

Prominutí místního poplatku a jeho příslušenství z moci úřední

Prominutí místního poplatku z moci úřední představuje druhou z možností správce poplatku, jak prominout místní poplatek. Jedná se o tzv. generální pardon. Na rozdíl od promíjení na základě žádosti lze z moci úřední prominout jakýkoliv místní poplatek. Pro prominutí z moci úřední však zákonodárce v § 16b ZoMP vymezil odlišné podmínky.

Důvodem pro prominutí místního poplatku nebo jeho příslušenství je existence mimořádné, zejména živelní události. Mimořádná událost není v ZoMP, v daňovém řádu ani v jiných daňových předpisech legálně definována. Její legální definici však můžeme nalézt v § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení se mimořádnou událostí rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Vzhledem k absenci podobné definice v daňových předpisech a také vzhledem k zásadě bezrozpornosti a jednotnosti právního řádu je vhodné z této definice vycházet. Mimořádnou událostí ve smyslu ZoMP tak bude nejen působení přírodních sil (např. povodně, požáry), ale též stavy, které mají původ v lidské činnosti (např. únik velkého množství nebezpečných chemických látek z průmyslových továren).

Rozhodnutí o prominutí místního poplatku nebo jeho příslušenství vydává správce poplatku z moci úřední. Avšak kdokoliv je oprávněn podat správci poplatku podnět k tomu, aby rozhodnutí o prominutí místního poplatku nebo jeho příslušenství vydal. Správce poplatku však takovými podněty není vázán.

Rozhodnutím o prominutí místního poplatku z moci úřední se podle § 16b odst. 2 ZoMP promíjí poplatek všem poplatníkům, jichž se důvod prominutí týká, a to ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. Ve výroku rozhodnutí by tak měl správce poplatku vymezit konkrétní mimořádnou událost, uvést, zda se promíjí poplatková povinnost úplně, nebo jen částečně, a v neposlední řadě též vymezit, kterých místních poplatků se prominutí týká. Pro nepochybné vymezení poplatníků, kterých se prominutí týká, je nezbytné, aby byl důvod prominutí dostatečně jasně vymezen správcem poplatku v rozhodnutí. V rozhodnutí tak správce poplatku nebude uvádět výčet poplatníků, jichž se důvod prominutí týká (ten totiž správci poplatku zřejmě nebude při vydávání rozhodnutí znám). V konkrétních případech pak bude nutné posoudit, zda konkrétní poplatník naplňuje stanovené podmínky (tj. zda se jej důvod prominutí týká). Oproti promíjení na žádost podle § 16a ZoMP však správce poplatku nezkoumá ani tvrdost právního předpisu, ani okolnosti konkrétního případu. I toto rozhodnutí však musí obsahovat odůvodnění, ve kterém správce poplatku zdůvodní, proč k prominutí přistoupil. Pečlivě formulovaný výrok a odůvodnění může předejít případným sporům o to, zda se důvod prominutí na konkrétního poplatníka vztahuje či nikoliv.

Vzhledem k neurčitosti okruhu příjemců se rozhodnutí o prominutí místního poplatku podle § 16b odst. 2 ZoMP oznamuje prostřednictvím úřední desky příslušného obecního úřadu. Správce poplatku je zároveň povinen rozhodnutí zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup (tj. nejčastěji na úřední desce umožňující dálkový přístup nebo na webových stránkách obce). Účinky rozhodnutí nastávají ke dni právní moci rozhodnutí. Jelikož proti rozhodnutí nelze podat opravné prostředky, je rozhodnutí účinné okamžikem oznámení (srov. § 49 odst. 3 daňového řádu).

Závěrem

Promíjení místních poplatků představuje možnost, jak může správce poplatku reagovat na negativní a nepředvídatelné skutečnosti, které při správě místních poplatků nastanou. Správce poplatku má poměrně volnou úvahu v tom, zda poplatek promine či nikoliv. Tato možnost mu sice dává oprávnění nevyhovět každé žádosti, současně však klade na správce poplatku nároky na to, aby každé své rozhodnutí řádně odůvodnil. Volná úvaha totiž neznamená libovůli. Správce poplatku by měl s institutem promíjení poplatků, který je institutem výjimečným, zacházet velmi obezřetně a myslet na to, že prominutí jednomu poplatníkovi může mít důsledky i do rozhodování o obdobných žádostech. Správce poplatku by proto měl svými interními postupy učinit taková opatření, aby bylo jeho rozhodování jednotné.

JUDr. Michal Jantoš, Mgr. Václav Těžký, Krajský úřad Moravskoslezského kraje

TOPlist
TOPlist