K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Summit Koncepce BIM 2019

Je dluh obcí závažný problém?

Datum: 17. 10. 2019, zdroj: OF 4/2019, rubrika: Ekonomika

Dluh obcí (bez Prahy) se snižuje již delší dobu. V roce 2012 dosahoval 58,2 mld. Kč a v loňském roce již jen 46,8 mld. Kč. Rychlost poklesu dluhu se postupně zpomaluje a v roce 2018 se oproti roku 2017 prakticky nezměnil.

Dluh nejmenších obcí (do 200 obyvatel) se však v posledních třech letech zvyšoval. V navazujících třech kategoriích to platí pro poslední dva roky. Pouze obce s 5000 a více obyvateli dluh v posledních třech letech snižovaly. Pokles jejich dluhu v roce 2018 byl v absolutním vyjádření dostatečně velký, aby kompenzoval růst dluhu v ostatních velikostních kategoriích. Mezi rokem 2013 a 2015 se dluh obcí snížil o 13 %. A to v podmínkách velmi nízkých úrokových sazeb z bankovních úvěrů, které zvýhodňovaly tuto formu financování investic.

Graf 1. Roční změna dluhu obcí v % (bez Prahy)
Graf 1. Roční změna dluhu obcí v % (bez Prahy)
Pramen: Monitoring obcí, Ministerstvo financí, rok 2018 výpočty CRIF

Dluh obcí podle krajů

Přestože se obecní dluh v posledních letech snižoval, neplatí to pro souhrn obcí za jednotlivé kraje. Platí to pouze pro pět krajů, a to Jihočeský, Jihomoravský, Karlovarský, Liberecký a kraj Vysočina. Středočeský kraj je jediný, ve kterém se dluh obcí zvyšoval v každém z posledních tří let. V roce 2018 se obecní dluh nejrychleji zvýšil ve Zlínském kraji a s odstupem rovněž v Ústeckém a ve Středočeském kraji.

Graf 2. Roční změna dluhu obcí podle krajů v %
Graf 2. Roční změna dluhu obcí podle krajů v %
Pramen: Monitoring obcí, Ministerstvo financí, rok 2018 výpočty CRIF

Dluh má téměř stabilně zhruba polovina obcí, i když se složení obou skupin mění. Tradičně je nejvyšší podíl obcí s dluhem v kategorii největších obcí, a to 93 %. Naopak, pouze 26 % obcí má dluh v kategorii nejmenších obcí. Přitom je to tato kategorie obcí, která vykazuje nejvyšší dluh na obyvatele, bereme-li v úvahu pouze obce s dluhem.

Hodnocení rizika hospodaření

Ministerstvo financí používá pro hodnocení rizikového hospodaření obcí tři ukazatele. Dva z nich, které fungují delší dobu, jsou podíl cizích zdrojů na celkových aktivech a likvidita. Podíl cizích zdrojů na aktivech poskytuje informaci o struktuře majetku obce a vypovídá o dlouhodobé finanční rovnováze obce. Do cizích zdrojů patří kromě bankovních úvěrů, návratných finančních výpomocí, směnek, půjček od státních fondů ještě závazky vůči zaměstnancům, sociálnímu zabezpečení, zdravotnímu pojištění, dodavatelům apod.

Likvidita charakterizuje krátkodobou stabilitu obce a říká, kolikrát by byla obec schopná uhradit své krátkodobé závazky z oběžných aktiv. Oběžná aktiva tvoří především krátkodobý finanční majetek, kam patří stav na bankovních účtech.

Třetí ukazatel používá Ministerstvo financí až v posledních letech. Označuje se jako rozpočtová odpovědnost – podíl dluhu na průměru příjmů za poslední čtyři roky. Všechny tři ukazatele mají dané limity. Ukazatel likvidity by neměl byt nižší než 1, čili objem krátkodobých závazků by neměl přesáhnout objem oběžných aktiv. Cizí zdroje by se neměly podílet na celkových aktivech více než 25 %. Podíl dluhu na průměru příjmů by neměl překročit 60 %.

Tab. 1. Počty obcí zařazených podle ukazatelů Ministerstva financí pro hodnocení rizikového hospodaření
Ukazatel 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Špatná likvidita 315 245 176 110 107 129
Špatné cizí zdroje 154 155 226 122 93 160
Oba ukazatele špatně 44 30 28 11 9  19
Dluh/Příjmy 500 444 501 415 456 517
Všechny ukazatele špatně 22 16 15 5 6 12

Pramen: Monitoring obcí, Ministerstvo financí, rok 2018 výpočty CRIF

Jak tato pravidla dopadla pro soubor obcí v letech 2013 až 2018 je patrné z tabulky 1. Je z ní vidět, že nejvíce obcí porušilo pravidlo tzv. rozpočtové odpovědnosti. Jejich počet kolísal, v posledních dvou letech se zvýšil. V roce 2018 stoupl i počet obcí s nízkou likviditou a v posledním roce i těch, které maní vysoký podíl cizích zdrojů na celkových aktivech. Po předchozích dvou letech, ve kterých se snižoval počet obcí, porušujících všechna kritéria, jejich počet v roce 2018 opět stoupl. Potěšitelné je, že ve skupině 12 obcí se všemi špatnými ukazateli je pouze jedna, která zde byla i v roce 2017.

Ukazatele rizikového hospodaření

Ukazatel likvidity porušilo v roce 2018 celkem 129 obcí, což jsou 2 % jejich celkového počtu. Jenom třetina z nich měla obdobný problém i v roce předchozím a jen velmi málo se s nízkou likviditou potýká delší dobu. Nejvíce obcí s nevyhovující likviditou patří do velikostní kategorie 200 až 499 obyvatel. Avšak nejvyšší podíl na počtu obcí v dané kategorii byl u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to 3 %. V rámci krajů byl podíl obcí s nízkou likviditou nejvyšší ve Zlínském a Karlovarském kraji (shodně po 4 %). Naopak, tento podíl nedosáhl ani jednoho procenta. V Jihočeském a Jihomoravském to bylo právě 1 %.

Ministerstvem financí stanovenou hranici pro podíl cizích zdrojů na aktivech překročilo 160 obcí, což jsou 3 % z celkového počtu. Třetina těchto obcí měla stejný problém i v roce předchozím. Počet obcí s nadměrnými cizími zdroji se snižoval až do roku 2017, poté stoupl. Podíl obcí s příliš vysokým podílem cizích zdrojů se v rámci velikostních skupin významněji nelišil. Výjimkou byly největší obce, u kterých nepřekročila dané kritérium ani jedna obec. V rámci krajů mělo problém s cizími zdroji 7 % obcí Jihomoravského kraje a po 3 % obcí ve Středočeském, v Olomouckém a v Moravskoslezském kraji. Naopak, v Libereckém kraji nedosahoval počet takto postižených obcí ani jedno procento. Po jednom procentu to bylo v kraji Vysočina, Jihočeském a Zlínském.

Ukazatel rozpočtové odpovědnosti je nejmladším ukazatelem. Ministerstvo financí jej poprvé použilo vloni, a to na údaje za rok 2017. První výpočet tak proběhl v březnu 2018. Toto kritérium v roce 2018 nesplnilo 517 obcí, což je o 61 obcí více než o rok dříve. Počet obcí nesplňujících toto kritérium v jednotlivých letech kolísá. V roce 2018 do této skupiny patřilo 8 %. Vyšší podíl vykázaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499. Mnohem nižší byl u největších obcí, a to pouhá 2 %.

Z hlediska krajů nejlépe dopadly obce Karlovarského kraje, ve kterém počet obcí s nadměrným dluhem byl 4 %. Po 5 % to bylo v Libereckém a Jihočeském kraji. V Jihomoravském a ve Středočeském kraji bylo problematických 5 % obcí. Nejhůře dopadly obce Jihomoravského, a Středočeského kraje, ve kterých dosáhl podíl obcí porušujících pravidlo rozpočtové odpovědnosti 12 %. O jeden procentní bod nižší vykázaly obce v Olomouckém kraji.

Tab. 2. Obce s nadměrným dluhem v roce 2018
Kraj Nadměrný dluh Podíl na obcích
KV – Karlovarský 5 4 %
LI – Liberecký 11 5 %
JHČ – Jihočeský 32 5 %
UL – Ústecký 21 6 %
MSK – Moravskoslezský 20 7 %
VYS – Vysočina 49 7 %
PA – Pardubický 32 7 %
HK – Královéhradecký 32 7 %
ZL – Zlínský 22 7 %
PL – Plzeňský 38 8 %
OL – Olomoucký 44 11 %
STČ – Středočeský 132 12 %
JHM – Jihomoravský 79 12 %
Celkem bez Prahy 517 8 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Rozpočtová odpovědnost

Pro řadu obcí je překročení limitu Ministerstva financí týkajícího se podílu dluhu na průměru příjmů za poslední čtyři roky jednorázovou událostí, která často souvisí se systémem proplácení dotací a s finanční účastí obce na nákladech dotovaných projektů. Existuje však 222 obcí, což jsou 4 % z celkového počtu obcí, které vykázaly porušení daného pravidla tři roky po sobě. V kategorii nejmenších obcí to byla 3 % jejich počtu a u největších obcí pouhé 1 %. Ostatní velikostní kategorie se pohybovaly na úrovni průměru.

Z celkového počtu 222 obcí, které porušily pravidlo rozpočtové odpovědnosti tři roky po sobě, jich nejvíce spadá do Středočeského kraje (55 obcí) a do kraje Jihomoravského (40 obcí). Nejméně jich najdeme v Karlovarském. Největší podíl obcí „hříšníků“ na celkovém počtu obcí v kraji vykázal Jihomoravský kraj, a to 6 %. Podíl ve výši 5 % měl Středočeský a Olomoucký kraj. Nejnižší podíl, a to pouhé 1 %, měly obce v Karlovarském kraji. O jeden procentní bod více to bylo ve Zlínském, Jihočeském, Libereckém a Královéhradeckém kraji.

Jak je vidět, s uvedenými kritérii se lépe vypořádají větší obce než ty menší. Jinak řečeno, porušení pravidel je četnější u menších obcí než u obcí větších. A to je rozhodující pro hospodaření obcí jako celku, protože největší obce se na celkových příjmech obcí v roce 2018 podílely 59 % a na obecním dluhu 65 %.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.

TOPlist
TOPlist