K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Novela zákona o místních poplatcích – obce si budou zvykat na nový místní poplatek z pobytu

Datum: 27. 11. 2019, zdroj: OF 4/2019, rubrika: Legislativa

V současné době je v legislativním procesu novela zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (sněmovní tisk 286). Novela byla v červenci tohoto roku projednána Senátem a vrácena Poslanecké sněmovně s několika pozměňovacími návrhy. Tím se pomalu dostává do finální fáze legislativního procesu.

Michal Jantoš
Michal Jantoš
Václav Těžký
Václav Těžký

Také vzhledem k tomu, že plánovaná účinnost novely je stanovena na 1. leden 2020 a že novelou má mimo jiné dojít k možnosti obcí zavést nový místní poplatek, což vyvolá potřebu měnit i příslušné obecně závazné vyhlášky obcí, je nejvyšší čas na to seznámit se podrobněji s jejím obsahem.

Místní poplatek z pobytu

Zřejmě nejvýznamnější změnou je navrhované zrušení místního poplatku za lázeňský a rekreační pobyt a místního poplatku z ubytovací kapacity a jejich transformace do nového místního poplatku z pobytu. Nová právní úprava nahrazující dva místní poplatky obdobného charakteru by měla podle důvodové zprávy vést ke zjednodušení a zefektivnění procesu výběru místních poplatků. Současně novela reaguje na rozvoj tzv. sdílené ekonomiky v ubytovacím sektoru. Vedle ubytování poskytovaného tzv. tradičními ubytovateli, tedy v hotelech a penzionech, dochází v rámci sdílené ekonomiky k podstatnému nárůstu nabídky ubytování v soukromých apartmánech, bytech a v zařízeních pro rodinnou rekreaci. Zatímco první uvedená skupina osob podléhá poplatkové povinnosti, druhá nikoliv. To zakládá nerovný přístup k jednotlivým ubytovatelům, který by mělo zavedení nového místního poplatku odstranit.

Nový poplatek z pobytu by měl být upraven v § 3 zákona o místních poplatcích (ZoMP) a navazujících ustanoveních §§ 3a až 3h. Tento přístup je u tohoto zákona nový a naznačuje cestu, jakou se chce předkladatel v rámci systematiky zákona do budoucna ubírat.

Poplatníkem má být osoba, která není v obci přihlášená. Tato definice fakticky zjednodušuje identifikaci poplatníka a jejich evidenci (viz níže).

Předmětem místního poplatku z pobytu má být úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele pobytu. Senát s touto konstrukcí nesouhlasil, a proto vrátil Poslanecké sněmovně novelu mimo jiné s návrhem, aby předmětem poplatku byl úplatný pobyt, ale nikoliv trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele, nýbrž vyjma úplatného pobytu v prostorách, které jsou určeny k účelu bydlení a jsou pronajímány k zajištění bytových služeb nájemce. Tímto návrhem Senát poměrně zásadně mění konstrukci místního poplatku z pobytu, a tedy i dopady do sdílené ekonomiky (viz výše). Podle novely dále předmětem poplatku nemá být pobyt, při kterém je na základě zákona omezována osobní svoboda.

Plátcem místního poplatku z pobytu má být poskytovatel úplatného pobytu. Plátce poplatku má být, stejně jako v současnosti, povinen vybrat poplatek od poplatníka.

Evidenční povinnost

Aby byl správce schopen prokazatelně spočítat a odvést místní poplatek z pobytu a aby následně byla správci poplatku umožněna kontrola plnění povinnosti plátce, má být plátci stanovena evidenční povinnost, která je dvojího charakteru. Standardní a zjednodušená.

V rámci standardní evidenční povinnosti by měl plátce vést evidenční knihu za každé zařízení nebo místo, kde poskytuje úplatný pobyt, a to v listinné nebo elektronické podobě. Plátce má do evidenční knihy zapisovat povinně den počátku a den konce pobytu, jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa přihlášení nebo obdobného místa v zahraničí, datum narození, číslo a druh průkazu totožnosti, kterým může být jak občanský průkaz nebo cestovní doklad, tak průkazy o povolení k pobytu (zde novela podává výčet dokladů, které mohou sloužit jako podklad pro zápis do evidenční knihy), a dále výše vybraného poplatku nebo důvod osvobození od poplatku. Současně má být stanovena povinnost vést zápisy v evidenční knize správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a postupně z časového hlediska. Aby mohl správce poplatku zkontrolovat záznamy z minulosti, např. za účelem vyměření poplatkové povinnosti, má být plátci poplatku stanovena povinnost uchovávat evidenční knihu po dobu 6 let ode dne provedení posledního zápisu.

Povinnost vést evidenční knihu lze splnit také ve zjednodušeném režimu. To za situace, kdy je plátce poplatku současně pořadatelem kulturní nebo sportovní akce, kdy jako takový poskytuje úplatný pobyt účastníkům této akce, kdy současně důvodně předpokládá, že poskytne pobyt nejméně 1000 účastníkům této akce a kdy oznámí záměr plnit evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu nejméně 60 dnů přede dnem zahájení poskytování pobytu správci poplatku. Možnost vést evidenční knihu ve zjednodušeném rozsahu však může správce poplatku zakázat, a to pokud podle jeho názoru nebude možné předpokládat splnění podmínek pro vedení evidenční knihy ve zjednodušeném rozsahu. Pokud správce poplatku nezakáže plátci rozhodnutím vést evidenční knihu ve zjednodušeném režimu, nebude plátce evidovat číslo a druh průkazu totožnosti, ale souhrnné údaje o počtu účastníků, kterým byl poskytnut pobyt, a o výši vybraného poplatku v členění podle dne poskytnutí pobytu, podle zařízení nebo místa, ve kterých byl pobyt poskytnut a důvodu osvobození.

Novela předpokládá u místního poplatku z pobytu také zákonné osvobození od placení tohoto místního poplatku. To je z části převzato ze současného místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nebo místního poplatku z ubytovací kapacity. Nad tento rámec je navrhováno osvobození osob, které vykonávají na území obce sezónní práci pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu. Sezónní prací novela rozumí práci, která je závislá na střídání ročních období a která se zpravidla každým rokem opakuje.

Sazba místního poplatku z pobytu je navrhována tradičně tak, aby umožňovala obcím stanovit sazbu v závislosti na místních podmínkách, a to až do výše 21 Kč (v současné době je obcím umožněno stanovit maximální sazbu u místního poplatku za lázeňský a rekreační pobyt ve výši 15 Kč a u místního poplatku z ubytovací kapacity ve výši 6 Kč). Obcí stanovená sazba bude počítána za každý započatý den pobytu, a to s výjimkou dne počátku pobytu, což odpovídá současné konstrukci místního poplatku za lázeňský a rekreační pobyt. Uvedenou maximální zákonem stanovenou částku budou obce dle novely moct využívat pouze v roce 2020. Od roku 2021 má totiž nabýt účinnosti novelizační bod 13, který tuto maximální částku navyšuje a bude nově činit 50 Kč. Senát zřejmě při projednávání novely dospěl k závěru, že není důvod, pro který by mělo být možné stanovit maximální sazbu ve výši 50 Kč až od roku 2001, a proto vrátil novelu Poslanecké sněmovně mimo jiné s pozměňovacím návrhem, podle kterého by mělo být možné stanovit sazbu v maximální výši 50 Kč již od roku 2020.

Další navrhované změny zákona

Vzhledem k tomu, že novela si klade za cíl také odstranění terminologických nejasností a výkladových problémů výrazně komplikujících aplikaci ZoMP v praxi, na které jsme v předchozích příspěvcích také upozorňovali, budeme se v této části věnovat i některým z uvedených změn.

Změna u místního poplatku ze psů se kromě změn terminologických a slaďujících zákon o místních poplatcích se současnou právní úpravou týká primárně okruhu osob, na které dopadá snížená zákonná sazba ve výši maximálně 200 Kč. Ta by nově neměla dopadat na držitele psa, který je poživatelem invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, ale pouze na držitele starší 65 let. Touto změnou mají být odstraněny výkladové problémy, které vznikaly v praxi, zejm. pak ve vztahu k sousloví „který je jeho jediným zdrojem příjmů“. V této souvislosti lze rovněž zmínit zpřesnění formulace týkající se možnosti stanovit vyšší sazbu za druhého a každého dalšího psa. Nově by se výše této sazby měla odvíjet od maximální výše sazby základní či snížené, nikoliv od výše sazby stanovené v obecně závazné vyhlášce. Dojít by mělo také k úpravě jednoho typu osvobození, a to u osob provozujících útulek pro ztracené nebo opuštěné psy, resp. u útulků pro psy, které byly zřízeny obcemi. Nově by mělo toto osvobození dopadat na všechny osoby provozující útulek pro zvířata. Tato úprava již bude odpovídat také názorům obsaženým v judikatuře.

Další změna se týká osvobození od placení místního poplatku za užívání veřejného prostranství a místního poplatku ze vstupného. V současné době podléhají osvobození slovy ZoMP akce, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely. Nově by mělo dojít ke zpřesnění této formulace, a to v souladu s výkladem, podle kterého budou osvobození podléhat akce, jejichž celý výtěžek je odveden na charitativní a veřejně prospěšné účely. Tato úprava má zamezit spekulativnímu jednání pořadatelů akcí u uvedených místních poplatků. Pořadatel akce tak bude povinen vždy doložit, že celý výtěžek akce, předem určený (ohlášený) na charitativní a veřejně prospěšné účely, byl na tyto účely skutečně odveden. Absence ohlášení však nebude znamenat zánik nároku na osvobození, neboť navrhovaná změna takový závěr nestanoví. Pro osvobození bude rozhodující pouze to, zda byl celý výtěžek akce odveden na charitativní a veřejně prospěšné účely, nikoliv to, kdy se pořadatel pro odvedení výtěžku na uvedené účely rozhodl (vyjma situace, kdy tak učiní až poté, co odvede místní poplatek).

Další větší změna se týká tvorby obecně závazných vyhlášek. Nově by měly být stanoveny povinné a dobrovolné náležitosti obecně závazných vyhlášek. Obce by měly u každého místního poplatku při jeho zavádění vždy upravit sazbu poplatku, lhůtu pro podání ohlášení (nevyloučí-li povinnost ohlášení podat) a splatnost poplatku. Nad rámec těchto náležitostí by měly mít obce možnost upravit další osvobození od poplatku a úlevu na poplatku, vyloučení povinnosti podat ohlášení, paušální částku poplatku (pokud je u daného místního poplatku připuštěna), a to spolu se způsobem její volby, další způsob placení a jemu odpovídající den platby poplatku, než je způsob placení a den platby podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, nebo delší lhůtu pro oznámení změn v podaném ohlášení. Nad rámec těchto náležitostí by mělo být, jako doposud, povinností obcí při zavedení místního poplatku za užívání veřejného prostranství a nově u místního poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst určit místa, která těmto poplatkům v obci podléhají.

Další změna se týká automatizovaného získávání údajů důležitých pro správu místních poplatků. Pokud má poplatník ohlašovat rozhodnou skutečnost a správce poplatku jí může zjistit automatizovaným způsobem z rejstříků nebo evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup, nemusí tyto skutečnosti správci poplatku ohlašovat, pokud je správce poplatku vymezil a zveřejnil na své úřední desce. V této souvislosti lze doporučit zveřejnění těchto údajů také jiným vhodným způsobem, např. na webových stránkách obce v části, která se věnuje místním poplatkům, což může mít pro poplatníky větší informační přínos, neboť ne vždy je pečlivě sledována také úřední deska.

Novelou má dojít také k rozšíření výčtu údajů, které může správce poplatku získávat z příslušných registrů, a to např. o údaje týkající se zákonných zástupců a o svéprávnosti poplatníků, které jsou důležité pro vyměřování poplatkové povinnosti.

Celkově by pak novelou mělo dojít k terminologickým aktualizacím, a to například ve vztahu k osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona upravujícího sociální služby. Dále by mělo dojít k zavedení pojmu „přihlášení“ a jeho upřesnění ve vztahu ke správě místních poplatků, a to v novém § 16c ZoMP.

Závěrem

Přesto, že novela je stále v legislativním procesu, nedotýkají se její dopady pouze místního poplatku za lázeňský a rekreační pobyt, místního poplatku z ubytovací kapacity nebo místního poplatku ze psů, ale s ohledem na povinné náležitosti obecně závazných vyhlášek všech již účinných obecně závazných vyhlášek. Obce budou muset minimálně posoudit obsahové náležitosti současných obecně závazných vyhlášek a porovnat je s požadavky kladenými novelizovanou právní úpravou. Současně, pokud obce dospějí k závěru, že chtějí zavést nový místní poplatek z pobytu, měly by také zvážit dopady do správy místních poplatků, neboť lze s ohledem na rozšíření okruhu plátců předpokládat nejen navýšení příjmů z místních poplatků, ale také související administrativní zátěže, zejména pak v návaznosti na zavedení tohoto nového místního poplatku.

Mgr. Václav Těžký, Krajský úřad Moravskoslezského kraje; JUDr. Michal Jantoš, Okresní soud ve Frýdku-Místku

TOPlist
TOPlist