K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Plýtvání potravinami

Datum: 30. 12. 2019, zdroj: OF 5/2019, rubrika: Životní prostředí

Obyvatelé brněnských sídlišť vyhodí do popelnic ročně průměrně 33 kilogramů potravinového odpadu. U vilové zástavby je to asi 20 kilogramů a venkovské zhruba 21 kilogramů ročně.

Takové jsou první odhady výzkumníků Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří již několik let zkoumají, zda je možné ovlivnit spotřebitele, aby množství vyplýtvaných potravin snížili. Vědci budou v unikátním projektu, který nemá ve světě obdoby, pokračovat. Cílem je mj. změnit myšlení lidí, kteří sami přiznávají, že vyplýtvají kolem čtyř kilogramů potravin ročně. Realita je ale výrazně jiná.

V rámci projektu, na který výzkumný tým čerpá peníze z Technologické agentury ČR, odborníci provedli unikátní rozbor komunálního odpadu celkem více než 900 brněnských domácností. Vědci vybrali tři typy zástaveb, protože se vzhledem k odlišnému stylu života v jednotlivých lokalitách předpokládá i jiné složení odpadu. Není možné z prvních sběrů dělat definitivní závěry, protože právě u plýtvání potravinami je třeba respektovat vliv sezonnosti, první výsledky však naznačují zajímavá zjištění. Výzkumníci budou ve sběrech dat pokračovat.

Statistiky EU uvádí, že v ČR se ročně znehodnotí 829 851 tun potravin a objem potravin vyplýtvaných v přepočtu na jednoho člověka činí ročně 81 kilogramů. Potravinami se však plýtvá i v maloobchodě a velkoobchodě, ve výrobě i v provozech veřejného stravování. Je tedy třeba vypočíst, jakou měrou se na celkovém množství znehodnocených potravin podílí právě domácnosti. Efekty tohoto experimentu budou měřeny a srovnány s již zjištěnými daty, aby mohlo být prokázáno, zda existují nějaké způsoby, kterými je možno chování obyvatel v oblasti plýtvání potravinami změnit a jak významný vliv tyto intervence na změnu chování lidí mohou mít.

TOPlist
TOPlist