K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
isss.online

Vybrané ukazatele hospodaření krajských samospráv

Datum: 15. 1. 2020, zdroj: OF 5/2019, rubrika: Ekonomika

Krajské samosprávy (bez Prahy) získaly v roce 2018 do svých rozpočtů celkem 205,8 mld. Kč. Je to o 13 %, resp. o 24,2 mld. Kč více než před rokem. Výdaje rostly ještě rychleji, a to o 19 %, resp. o 33,2 mld. Kč a dosáhly výše 205,7 mld. Kč. Saldo rozpočtu bylo víceméně vyrovnané. Hospodaření krajů skončilo přebytkem ve výši 9 mld. Kč, což bylo 5 %. Kraje tak ušetřily 9 mld. Kč.

K přírůstku příjmů o 24,2 mld. Kč přispěly neinvestiční dotace růstem o 15 mld. Kč a s odstupem i daňové příjmy (růst o 4,5 mld. Kč). Nejvyšší dynamiku vykázaly v roce 2018 investiční dotace, a to 54 % a nedaňové příjmy 50 %. Meziročně se nepatrně snížily kapitálové příjmy.

V posledních pěti letech kraje vždy hospodařily s mírným přebytkem. Kumulovaně za celé období dosáhl výše 24,1 mld. Kč, což jsou 3 % celkových příjmů. Velmi malý deficit měly krajské rozpočty pouze v roce 2015. Polovina souhrnného přebytku pochází z roku 2016. Mezi rokem 2014 a 2018 se příjmy krajů zvýšily o více než 40 % a výdaje rostly ještě o něco rychleji – viz graf 1.

Graf 1. Rozpočet krajských samospráv
Graf 1. Rozpočet krajských samospráv
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Krajské příjmy

Nejvyšší příjmy na obyvatele vykázal v roce 2018 kraj Vysočina, a to 26 188 Kč, což je 118 % průměrné částky za všechny kraje. Za ním se umístil Jihočeský kraj s částkou 25 493 Kč na obyvatele. Na opačném konci s nejnižšími příjmy na hlavu nalezneme Jihomoravský kraj s částkou 19 356 Kč na obyvatele, a to je 88 % průměrné částky za všechny kraje. Za ním se umístil Moravskoslezský kraj (19 973 Kč).

Kraj Vysočina měl také v přepočtu na nejvyšší daňové příjmy a ostatní příjmy obyvatele, u objemu dotací obsadil čtvrté místo. Jihočeskému kraji ke druhému místo v celkových příjmech na obyvatele pomohl třetí nejvyšší objem dotací a druhé nejvyšší daňové příjmy. Královéhradecký kraj (3. místo v celkových příjmech na obyvatele) měl nejvyšší objem dotací a pátý nejvyšší objem daňových příjmů.

Podprůměrné příjmy Jihomoravského kraje v přepočtu na obyvatele byly dány třetím nejnižším objemem dotací a druhým nejnižším objemem daňových příjmů. Obdobně na tom byl i Moravskoslezský kraj. Středočeský kraj vykázal nejnižší objem dotací na obyvatele.

Nejrychleji se meziročně zvýšily příjmy Olomouckému kraji (o 17,4 %), dále Jihočeskému (o 15,2 %) a Plzeňskému kraji (o 15 %). Nejnižší růst v roce 2018 vykázal Zlínský kraj (o 10,3 %) a Pardubický kraj (o 11,9 %) – podrobněji o příjmech krajů v přepočtu na obyvatele viz tabulku 1.

Tab. 1. Příjmy krajů v přepočtu na obyvatele v roce 2018
Kraje Příjmy v Kč na obyv. 2018/2017
VYS 26 188 13,7 %
JHČ 25 493 15,2 %
HK 24 724 12,0 %
KV 24 189 12,2 %
OL 24 103 17,4 %
PL 22 712 15,0 %
LI 22 320 14,3 %
UL 22 255 13,4 %
PA 22 249 11,9 %
ZL 21 105 10,3 %
STČ 20 681 12,2 %
MSK 19 973 12,7 %
JHM 19 356 13,2 %
vše bez Prahy 22 093 13,3 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Struktura příjmů

Příjmy krajů mají nevyváženou strukturu. Převážnou část krajských příjmů tvoří dotace. Je to dáno především jejich úlohou při převodu dotací z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy na školy, které zřizují obce, církve a soukromé osoby. Dotace, které kraje získaly, představovaly 64 % jejich celkových příjmů v roce 2018. V předchozím roce to bylo o dva procentní body méně. Dalším významnějším druhem příjmů jsou daňové příjmy, které se podílely 34 % v roce 2018 a o jeden procentní bod více v předcházejícím roce. Kolem 3 % příjmů připadá na nedaňové příjmy. Vliv kapitálových příjmů je zanedbatelný, jejich podíl nedosahuje ani jednoho procenta.

U jednotlivých krajů se však struktura příjmů liší. Ve druhém grafu jsou kraje seřazeny podle výše celkových příjmů na obyvatele v roce 2018, což odpovídá údajům v tabulce 1. Vysoký podíl dotací na celkových příjmech nalezneme zejména u moravských krajů. V Moravskoslezském kraji to bylo 69 %, v Jihomoravském 68 % a ve Zlínském 67 %. Na opačném konci byl kraj Vysočina s 56 % podílem, a Karlovarský a Plzeňský kraj se shodným podílem ve výši 58 %.

Graf 2. Struktura příjmů krajů v roce 2018
Graf 2. Struktura příjmů krajů v roce 2018
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Nejvyšší podíl daňových příjmů vykázal kraj Vysočina a kraj Plzeňský (shodně po 39 %). Nejnižší pak tři moravské kraje, a to Moravskoslezský kraj (28 %) a Jihomoravský a Zlínský kraj (shodně po 30 %). Ve čtyřech krajích dosáhl podíl ostatních zdrojů příjmů, především nedaňových příjmů, na celkových příjmech 4 %. Do této skupiny patří Karlovarský a Olomoucký kraj, kraj Vysočina a Ústecký kraj. Pouhé 1 % tvořily ostatní příjmy ve Středočeském kraji.

Trochu jiný obraz dostaneme porovnání výše hlavních příjmových položek v přepočtu na obyvatele. Nejvyšší objem dotací na obyvatele vykázal v roce 2018 Královéhradecký kraj (15 719 Kč), Olomoucký kraj (14 490 Kč) a Jihočeský kraj (15 107 Kč). Nejnižší částku měl Středočeský kraj (13 142 Kč), Plzeňský kraj (13 187 Kč) a Jihomoravský kraj (13 224 Kč).

V případě daňových příjmů na obyvatele se na první místo dostal kraj Vysočina (10 281 Kč). Za ním se s odstupem umístil Jihočeský kraj (9560 Kč) a Karlovarský kraj (9164 Kč). Nejnižší objem daňových příjmů patří Moravskoslezskému kraji (5680 Kč), Jihomoravskému kraji (5729 Kč) a Zlínskému kraji (6409 Kč).

Královéhradecký kraj vykázal nejenom nejvyšší objem dotací na obyvatele, ale rovněž nejvyšší podíl investičních dotací na celkových dotacích, a to 10,9 %. Vysoký podíl investičních dotací měl rovněž kraj Olomoucký, Jihočeský a Vysočina. Naproti tomu, v ústeckém kraji, který získal pátý nejvyšší objem dotací na obyvatele, byl podíl investičních dotací vůbec nejnižší. Podprůměrný podíl investičních dotací vykázal dále kraj Středočeský a Plzeňský, což jsou kraje, které měly zároveň i nejnižší objem celkových dotací.

Krajské výdaje

Ve srovnání s obcemi je podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích u krajů nepoměrně nižší. V průměru za všechny kraje to v roce 2018 bylo 15 %. Nadprůměrný podíl dosáhl Jihočeský kraj (21 %), kraj Vysočina (20 %) a Královéhradecký kraj (18 %). Naopak, velmi nízký podíl nalezneme v Ústeckém kraji (10 %) a v Jihomoravském kraji (11 %).

Zatímco vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích u Jihočeského kraje byl patrně hlavním důvodem schodku rozpočtu ve výši 1 % celkových příjmů, kraj Vysočina (druhý v pořadí) to zvládl s přebytkem rozpočtu (2 % celkových příjmů) a Královéhradecký kraj rovněž s přebytkem rozpočtu (1 % celkových příjmů). Naopak, i když Ústecký kraj měl nízký podíl kapitálových výdajů, jeho rozpočet skončil schodkem (1 % příjmů) a Moravskoslezský kraj vykázal jen vyrovnaný rozpočet.

V přepočtu na obyvatele vykázal nejvyšší kapitálové výdaje kraj Vysočina (8816 Kč), po něm Středočeský kraj (6276 Kč) a Moravskoslezský kraj (5580 Kč). Nejnižší hodnoty nalezneme ve Zlínském kraji (1286 Kč), v Plzeňském kraji (1721 Kč) a v Karlovarském kraji (1987 Kč). V průměru za všechny kraje dosáhly kapitálové výdaje na obyvatele výše 3227 Kč. Rozdíly mezi kraji byly značné.

Investiční dotace tvoří obvykle významnou část financování kapitálových výdajů. V průměru za všechny kraje investiční dotace se podílely na financování 27 % kapitálových výdajů. U Královéhradeckého kraje pokryly investiční dotace dokonce 40 % kapitálových výdajů, 37 % to bylo v Jihomoravském kraji a 35 % v Olomouckém kraji. Plzeňský kraj však vykázal jen 15 % podíl investičních dotací na kapitálových výdajích a Ústecký kraj pak 16 % podíl. Tyto kraje tak musely ve větší míře využít další zdroje financování kapitálových výdajů, a to přebytek běžného rozpočtu, úspory z minulých let nebo půjčku. Kapitálové příjmy měly okrajovou roli při financování kapitálových výdajů. Určitou roly hrály pouze v kraji v Libereckém a Ústeckém kraji, jejich podíl však nepřesáhl 3 % z objemu kapitálových výdajů.

Krajské dotace obcím

Kraje dotace nejenom dostávají, ale také je poskytují. Podívejme se, jak jsou kraje štědré vůči obcím. Nejdříve na základě podílu dotací, které kraj ze svého rozpočtu poskytl, na upravených příjmech, tj. příjmech po odpočtu dotací, které kraj ze státního rozpočtu dostal. Ty nelze v žádném případě na dotace obcím použít.

Kraje vydaly ze svých upravených příjmů v průměru 8 % jako dotace obcím. Na první místo se v tomto srovnání dostal Pardubický kraj, který obcím věnoval 11 % svých upravených příjmů. Kolem desetiny příjmů vydal na tento účel Jihomoravský, Moravskoslezský a Plzeňský kraj. Naproti tomu, to byla pouhá 4 % upravených příjmů, které použil na dotace obcím Karlovarský kraj, po 6 % kraj Liberecký a Královéhradecký.

Jak jsme viděli výše, nejvyšší příjmy na obyvatele vykázal v roce 2018 kraj Vysočina a v jeho případě podíl dotací obcím byl podprůměrný. Naproti tomu, kraj Jihomoravský a Moravskoslezský měly nejnižší příjmy na obyvatele, a přitom jeden z nejvyšších podílů dotací obcím. Rovněž Karlovarský kraj vykázal nejnižší podíl dotací obcím a měl přitom nadprůměrné příjmy na obyvatele. Srovnání podílu dotací obcím mezi jednotlivými kraji ukazuje graf 3.

Graf 3. Podíl dotací na příjmech krajů očištěných od získaných dotací
Graf 3. Podíl dotací na příjmech krajů očištěných od získaných dotací
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Na krajské dotace obcím se můžeme podívat také z hlediska částky, kterou kraj v průměru věnoval jako dotaci jedné obcí na svém území. V průměru za všechny kraje dosáhly dotace v přepočtu na obec 974 tis. Kč. Z grafu 4 je zřejmé, že se dva kraje výrazně oddělují od ostatních. Více než dvojnásobek průměru vydal na dotacích obcím Moravskoslezský kraj (2568 tis. Kč na obec) a necelý dvojnásobek Ústecký kraj (1742 tis. Kč na obec).

Graf 4. Dotace kraje v tis. Kč na obec
Graf 4. Dotace kraje v tis. Kč na obec
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Nejnižší objem dotací na jednu obec vykázal Středočeský kraj (593 tis. Kč). Částečným vysvětlením může být skutečnost, že se jedná o kraj, který má daleko největší počet obcí. Předposlední místo patří kraji Vysočina (608 tis. Kč na obec).

Kraje většinou poskytují obcím dotace neinvestiční. Investiční dotace se v roce 2018 na celkovém objemu dotací krajů obcím podílely 30 %. Mezi kraji jsou však velké rozdíly. Investiční dotace tvořily více než polovinu dotací obcím ve Středočeském kraji. Velký podíl měly také v Královéhradeckém a v Plzeňském kraji (shodně 44 %). Zato v Ústeckém kraji naprosto převažovaly dotace neinvestiční, představovaly 89 % celkových dotací. Investiční dotace měly nízký podíl rovněž v Moravskoslezském kraji (15 %).

Závěrem

Příjmy krajů se v roce 2018 zvýšily o 24,2 mld. Kč na 205,8 mld. Kč a výdaje vzrostly o 33,2 mld. Kč na 205,7 mld. Kč. Kraje tak vykázaly prakticky vyrovnaný rozpočet. O růst jejich příjmů se zasloužily především dotace, které se meziročně zvýšily o 17,8 mld. Kč. Poměrně vysoký růst zaznamenaly investiční dotace, což se promítlo do značného růstu kapitálových výdajů. Jejich podíl na celkových výdajích se meziročně zvýšil z 10 % na 15 %. Souběžně se krajům podařilo snížit dluh o 4 %. Snížil se i objem jejich úspor, který je však stále vyšší než dluh.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.

TOPlist
TOPlist