K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2020 „Nové perspektivy“

Návrh změny RUD zavedením vyrovnávacího příspěvku

Datum: 22. 1. 2020, zdroj: OF 5/2019, rubrika: Ekonomika

Většina vyspělých evropských zemí poskytuje zaostalým, nerozvinutým, či jinak strukturálně postiženým obcím a městům či oblastem vyrovnávací příspěvek. Ten zohledňuje demografické, sociální, ekonomické, geografické, historické, environmentální či jiné příčiny zaostávání. Příspěvek poskytován přímo do rozpočtu těchto jednotek, a to předvídatelně, programově a dlouhodobě.

V České republice je však dlouhodobě existence problému zaostávajících regionů pouze konstatována a nepřichází žádný koncept řešící příčiny, a nikoliv jen dílčí důsledky prohlubujícího se rozdílu mezi chudými, zaostávajícími a problémovými regiony z méně problémové většiny území státu. Základem je podfinancování rozpočtů znevýhodněných obcí a měst těchto regionů, které primárně řeší důsledky sociální, ekonomické a demografické situace, spojené s úbytkem práceschopného a vzdělanějšího obyvatelstva, doprovázeném masivním a neregulovaným příchodem sociálně potřebných obyvatel. To přináší všechna negativa, spojená s jejich způsobem života a sekundárně vznikajícím obchodem s chudobou, což musí řešit územní orgány, kterým se pak nedostává prostředků na potřebné rozvojové aktivity a zajištění standardní úrovně služeb a kvality života. Zejména mladá generace pak nemá motivaci zůstávat v těchto regionech a odchází za lepším životem ve velkých městech.

Návrh řešení

Navrhované řešení spočívá v zavedení vyrovnávacího (solidárního, kompenzačního, rozvojového) příspěvku z rozpočtového určení daní (RUD). Podstatou návrhu je zavedení nového koeficientu pro dělení sdílených daní (zákon č. 243/2000 Sb. – příloha 2 nebo 3). Získané prostředky navrhujeme rozdělit do 338 obcí a měst z deseti okresů s nejvyšší mírou rizika, které jsou definovány na základě dat získaných MV ČR pro účely rozdělení dotace k prevenci kriminality. V současné době jde o jedny z mála validních a zejména dostupných informací v časové řadě pořizované od roku 2011. Pro ilustraci uvádíme v tabulce 1 data z těchto deseti nejvíce rizikových okresů[1]. Obdobný příspěvek poskytují všechny rozvinuté země EU v různé podobě se zohledněním různých aspektů[2].

Navrhujeme prostředky získané zavedením nového koeficientu rozdělit kapitačně. Hlavním zdrojem prostředků je snížení výnosu z podílu na DPH a daně z příjmů připadajícího obcím o 1 % a dále snížení celkového výnosu RUD u měst Praha, Brno, Ostrava a Plzeň o 1 %.

Tab. 1. Deset nejvíce rizikových okresů za rok 2018 (prevence kriminality)
Okresy Kraj Poč. obyv. Uchazeči o zaměstnání Dávky Kriminalita Index nezaměst­nanosti (idx 10 000) Index vyplacených soc. dávek (idx 1000) Index kriminality (idx 10 000) Součet indexů – rizikovost
Karviná MS 248 580 12 019 417 816 4 852 483,51 1 680,81 195,19 2 359,51
Most ÚL 112 243 4 581 189 456 2 559 408,13 1 687,91 227,99 2 324,03
Ostrava-město MS 321 712 12 341 521 328 9 853 383,60 1 620,48 306,27 2 310,35
Bruntál MS 92 180 3 818 121 344 1 495 414,19 1 316,38 162,18 1 892,75
Děčín ÚL 129 951 4 114 171 468 3 009 316,58 1 319,49 231,55 1 867,61
Ústí nad Labem ÚL 119 430 4 200 147 012 2 619 351,67 1 230,95 219,29 1 801,91
Chomutov ÚL 124 543 4 408 150 264 2 715 353,93 1 206,52 218,00 1 778,45
Jeseník OL 38 452 1 544 45 012 670 401,54 1 170,60 174,24 1 746,39
Sokolov KV 88 545 2 667 98 520 1 397 301,20 1 112,65 157,77 1 571,63
Louny ÚL 86 320 3 065 84 060 1 291 355,07 973,82 149,56 1 478,45

Poznámka: Celorepublikový průměr součtu indexů je 1 048,48.

Následně uváděná čísla vychází z výsledků za rok 2018.[3] Jedno procento výnosu RUD za všechny obce představuje částku 1 918 189 083 Kč, dále 1 % výnosu RUD měst Praha, Brno, Ostrava, Plzeň tvoří částku 756 050 696 Kč, což celkově činí 2 674 239 779 Kč.

V další variantě pak je možno zvažovat odpočet 1 % z příjmů krajů (714 635 653 Kč). V souhrnu by tak bylo možné podle dat za rok 2018 využít na vyrovnávací příspěvek až celkem 3 388 875 432 Kč.

Přerozdělení mezi obce 10 okresů dle tabulky rizikovosti by se dotýkalo celkem 1 364 843 obyvatel těchto rizikových okresů. Tím by se navýšila přímá platba o cca 1970 Kč na jednoho obyvatele uvedených rizikových okresů se strukturálními problémy (tj. zhruba o 12 %). Přerozdělení RUD do deseti rizikových okresů je patrné z tabulky 2.

Tab. 2. Přerozdělení RUD do deseti rizikových okresů
Název kraje Název okresu Počet obyvatel k 1. lednu 2018 RUD celkem Výnos příjmů dle RUD na 1 oby­vatele Kč/1 oby­vatele Kč celkem/1 rok Výnos příjmů dle RUD na 1 oby­vatele po úpravě RUD celkem po úpravě
snížení z RUD snížení z RUD
1 % 1 %
navýšení RUD
1 % 1 %
1 2 3 4 5 6 7 8 9
ČR – včetně 4 velkých všechna města 10 610 055 191 818 908 341 18 079 181 1 918 189 083 189 900 719 257
Hlavní město Praha Praha 1 294 513 54 269 173 494 41 922 419 542 691 735 53 726 481 759
Jihomoravský kraj Brno-město 379 527 9 643 456 373 25 409 254 96 434 564 9 547 021 809
Moravskoslezský kraj Ostrava-město 322 419 7 348 903 936 22 793 228 73 489 039 7 275 414 897
Plzeňský kraj Plzeň-město 189 747 4 343 535 722 22 891 229 43 435 357 4 300 100 365
1 311 2 674 239 779
Rizikové okresy + − snížení, navýšení navýšení
Moravskoslezský kraj Karviná 249 377 3 378 293 727 13 547 1 824 488 623 155 15 371 3 866 916 882
Ústecký kraj Most 112 594 1 560 694 228 13 861 1 821 220 613 912 15 682 1 781 308 140
Moravskoslezský kraj Ostrava-město 322 419 7 767 398 107 24 091 1 718 631 739 852 25 809 8 399 137 959
Moravskoslezský kraj Bruntál 92 453 1 293 031 691 13 986 1 820 181 150 132 15 805 1 474 181 823
Ústecký kraj Děčín 130 329 1 789 929 010 13 734 1 822 255 363 435 15 556 2 045 292 445
Ústecký kraj Ústí nad Labem 119 498 1 716 332 131 14 363 1 816 234 141 440 16 179 1 950 473 571
Ústecký kraj Chomutov 124 347 1 723 037 135 13 857 1 821 243 642 451 15 677 1 966 679 586
Olomoucký kraj Jeseník 38 659 539 753 188 13 962 1 820 75 747 493 15 782 615 500 681
Karlovarský kraj Sokolov 88 795 1 195 896 580 13 468 1 825 173 982 737 15 293 1 369 879 317
Ústecký kraj Louny 86 372 1 197 156 862 13 860 1 821 169 235 171 15 681 1 366 392 033
Celkem 1 364 843 22 161 522 659 16 237 2 674 239 779 24 835 762 438

Pozn.: všechna města snížení 1 %, čtyřem velkým snížení dalšího 1 %, přerozdělení takto sníženého RUD na 10 rizikových okresů a měst.

Vlastní příděl je díky zavedenému systému koeficientů a násobků postupných přechodů individuální pro každou obec a město. Například z celkové částky 2,67 mld. Kč pro rizikové okresy by potom, s ohledem na počty obyvatel, příslušelo jen obyvatelům uvedených deseti okresních měst 1,19 mld. Kč. Detailní podrobné propočty naleznete na intranetu statutárního města Karviné.

V alternativě s využitím 1 % z přídělu krajům by došlo navýšení platby do vybraných rizikových sídel o dalších cca 500 Kč na jednoho obyvatele (další cca 4 %).

Jako možná technika procentuálního odpočtu a přerozdělení získaných prostředků se naskýtá forma aplikace stanoveného nového přepočítávacího koeficientu, který je určen v příloze č. 3 Zákona č. 243/2000 Sb. následovně:

Obec Přepočítací koeficient
Praha 4,0641
Brno 2,2961
Ostrava 2,2961
Plzeň 2,2961
Obce s vyrovnávacím příspěvkem 1,2000[4]
Ostatní obce 1,0000

Za méně schůdnou je možné posuzovat aplikaci případných změn koeficientů a násobků postupných přechodů dle přílohy č. 2 zmíněného zákona.

Přínosy návrhu

Přímý příspěvek do rozpočtu by obcím napomáhal efektivně řešit obtížné sociální a jiné patologické jevy. Obce i města by mohly financovat ty aktivity, které nyní zvýšeně zatěžují jejich rozpočty – městské policie, sociální služby, výkon sociální práce nedofinancované státem, kamerové systémy, řešení zvýšené míry exekucí, pohledávek, přestupkové činnosti, ekologické zátěže, černé skládky aj. Uvedené aktivity jsou dnes financovány bez zohlednění této zvýšené zátěže ve zmíněných regionech a s použitím principu „všem stejně“ (používané koeficienty postupných přechodů problém neřeší). Dochází tím k prohlubování rozdílu mezi bohatšími a méně problémovými oblastmi a regiony jako je Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, když s úbytkem obyvatel je pak i nominálně spojen pokles podílu výnosu rozpočtového určení daní.

Zvýhodnění velkých měst

Za nadále neudržitelný považujeme systematické zvýhodnění Prahy a tří velkých měst, pokud jde o výnos daní v přepočtu na jednoho obyvatele: Praha 41 922 Kč, Brno 25 409 Kč, Ostrava 25 302 Kč a Plzeň 25 410 Kč na obyvatele. Přitom například okresní města rizikových okresů mají daňový výnos na obyvatele několikanásobně menší – např. Karviná 13 943 Kč, Most 14 250 Kč a Bruntál 13 751 Kč na obyvatele. To je doslova diskriminující.

Stejným způsobem jako je nyní 80 % obyvatel ČR solidární s těmito velkými městy požadujeme, aby byla obdobně solidarita poskytnuta postiženým zmíněným 10 okresům, kde žije 13 % všech obyvatel ČR, kterým však přísluší 11,5 % výnosu RUD. Přitom 12 % obyvatelstva žijících v Praze pobírá 28 % celkového výnosu RUD! Praha tak získává 2,5 násobek prostředků oproti uvedeným rizikovým regionům.

V rizikových okresech je koncentrováno 22 % všech nezaměstnaných (v Praze 8 % a jen v okrese Karviná se 248 560 obyvateli 5 %), vypláceno 29 % všech sociálních dávek (v Praze 7 %, v okrese Karviná pak dokonce 6 %) a spácháno 17 % všech trestných činů v ČR (v Praze 24 %, pro úplnost v okrese Karviná pak 2,5 %). Další platby ze státního rozpočtu alokované v Praze prostřednictvím ústředních orgánů státní správy zde není prostor komentovat.

Za obecně problematické považujeme zvýrazňování parametru počtu žáků MŠ a ZŠ, jelikož obce financují provoz a údržbu školy víceméně nezávisle na konkrétním počtu dětí, když nároky na zajištění provozu škol se s výraznými poklesy žáků nemění.

Za podstatné rovněž považujeme řešit naprostou nevyrovnanost přídělu výnosu RUD na obyvatele kraje. Je absurdní, když příděl z celkového úhrnu pro všechny kraje ČR (tj. cca 71 mld. Kč) je například pro Středočeský kraj (13,77 %) s takřka rovnocenným počtem obyvatel téměř 1,5 násobkem příspěvku pro Moravskoslezský kraj (9,62 %), nominálně jde o 9643 Kč na obyvatele a 5274 Kč, což je vůbec nejméně ze všech krajů! Tento způsob rozdělování výnosu RUD pro kraje by také jistě stál za zásadní změnu zejména s ohledem na problematiku strukturálně postižených obcí, jejichž občané užívají služeb poskytovaných a financovaných z rozpočtu krajů a druhotně tak pociťují i podfinancování kraje. Zde je diskriminační přístup k dnes znevýhodněným krajům stejně krystalický jako u výše zmíněných rizikových okresů.

Tento návrh nemá ambici řešit problém všech obcí s různými typy a druhy problémů, zejména ne všech obcí s vyloučenými lokalitami, problém se ale dá systémově řešit doplněním do výčtu obcí s případným navrženým koeficientem.

Závěr

Zavedením tohoto příspěvku pak konečně dojde k alespoň částečnému sbližování divergentních celků a k zahájení procesu naplňováníkohezních přístupů k dalšímu ekonomickému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji a nikoliv fatálnímu úpadkovému směřování a chmurné budoucnosti zaostalých regionů. Stejně tak se bude moci o naplňování potřeb občanů rozhodovat subsidiárně, tedy co nejblíže občanům a nikoliv z centrálních rozhodovacích orgánů, které rozdělují prostředky EU a státního rozpočtu vrchnostensky, na základě programů tvořených dle svých představ o potřebách vzdálených regionů a obcí a nikoliv na základě znalostí života obcí a občanů a jejich potřeb v reálném čase. Tyto principy jsou totiž jednoznačně základním pilířem politik EU, kdy veřejné prostředky jsou určeny k tomu, aby solidárně pomáhaly slabším a zaostávajícím. O nic víc a o nic míň tu neběží.

Poznámky

  1. V propočtech pětiletých průměrů jsou všechny okresy totožné, jen okres Louny je nahrazen okresem Teplice.
  2. Analýza MV ČR, s. 110–135
  3. Vyhláška č. 192/2018 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.
  4. Jde o pouhý parametrický příklad. Přesný propočet koeficientů by stanovilo MF ČR jako podklad pro politické rozhodnutí.

PhDr. Roman Nogol, MPA, tajemník Magistrátu statutárního města Karviná

TOPlist
TOPlist