K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
URBIS Smart City Fair 2020

Chytré hospodaření s vodou

Datum: 24. 1. 2020, zdroj: OF 5/2019, rubrika: Životní prostředí

Podle statistických údajů bude v ČR odkázáno cca 10–16 % obyvatelstva na jiný než klasický centralizovaný systém čistíren odpadních vod (ČOV). Především se to týká venkova, malých obcí a odloučených místní části měst. V odborné terminologii jde o sídla menší než dva tisíce ekvivalentních obyvatel (≤ 2000 EO).

Přiměřené čištění odpadních vod v těchto lokalitách měla Česká republika zajistit do 21. 12. 2015, s možným posunem až do roku 2021 (viz směrnice č. 2000/60/ES – Rámcová směrnice), a přitom současně využívat vyčištěnou odpadní vodu a čistírenské kaly v intravilánu obcí (viz směrnice č. 271/91/EHS – o čištění městských odpadních vod).

Decentrální čištění

V aktuálním Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 již prioritní osa PO1 – Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní dotačně podporuje decentrální čištění odpadních vod (soustavy domovních ČOV). V malých obcích a odloučených sídlech umožní efektivní čištění a současné využívání vyčištěných odpadních vod a čistírenských kalů většinou nejlépe právě soustava domovních ČOV.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí jaře roku 2016 zahájili celorepublikovou propagaci spojenou s dotační podporou pro obce s roztroušenou zástavbou, která se zaměřila výhradně na decentrální ČOV, na využívání kalů a efektivní hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu obcí. Cílem této akce bylo podpořit jednak budování kanalizačních systémů v obcích, ale i zadržování vody v krajině a tím zlepšení vodních poměrů v oblasti.

Administrativní komplikace

Investiční aktivita obcí, které se chtějí vydat cestou decentrálního čištění odpadních vod na svém území však naráží na podmínky stanovené v „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje.“ Ty byly schváleny v letech 2004–5 s výhledem do roku 2015. Ve většině případů tyto plány předepisují budování centrální kanalizace s jednou ČOV. Garantem dokumentů je Ministerstvo zemědělství. Změny krajských plánů rozvoje jsou časově náročné (schvaluje krajské zastupitelstvo, zpravidla jednou za rok) a často naráží na zamítavá stanoviska i ze strany MZe, které trvá na centralizovaném řešení. Obce tak nemohou využít aktuální dotační výzvy a obávají se budoucích sankcí při nesplnění podmínky přiměřeného čištění odpadních vod na svém území.

Telemetrický systém řízení

Vhodným způsobem řešení jsou decentralizované ČOV s telemetrickým řídícím systémem, které umožní čistit komunální odpadní vodu v místě, kde znečištění vzniká a tam ji také vrátit zpět do přírody namísto jejího řízeného odvádění z krajiny. Telemetrický systém vzdáleného monitorování a řízení jednotlivých ČOV zapojených do systému současně odstraní dosavadní základní nedostatek decentrálního, příp. individuálního ČOV, tj. „nekontrolovaného“ provozování samotnými uživateli.

Systémová telemetrie tak zabezpečí centralizované provozování systému oprávněnou osobou, která bude zodpovědná za dodržování provozního řádu jednotlivých ČOV.

Současně budou k dispozici reálná data (provozní stavy) z jednotlivých ČOV, a to v on-line režimu, nikoli pouze odebráním vzorků jednou za dva měsíce, jak stanovuje legislativa a provozní řády ČOV. Telemetrie navíc může plně nahradit drahé a nefunkční vzorkování, čímž se sníží i provozní náklady na tento kanalizační systém obce.

Digitální DČOV
Nainstalované čistírny odpadních vod mají společný sofistikovaný systém řízení. Díky němu odpadá nutnost neustálého vyvážení kalů a okolí zařízení je bez zápachu. DČOV dosahují vysoké účinnosti čištění v různých parametrech, což dokládají prováděné rozbory vyčištěné odpadní vody. Čistírny jsou vybaveny systémovým monitoringem pro nepřetržité sledování, jsou osazeny nejen čidly sledujícími jejich chod, tlak vzduchu, otevření a zavření víka, oprávněnost přístupu do ČOV, ale i kalovou sondou. Sonda měří množství a kvalitu kalu v aktivační nádrži, zcela nahrazuje manuální měření. Všechna data jsou dostupná v reálném čase odbornému provozovateli přes elektronický portál a současně archivována v elektronickém provozním deníku k následnému zpracování roční souhrnné zprávy. Řídicí software umožňuje odbornému provozovateli kromě vzdáleného on-line monitoringu i vzdálené řízení a optimalizaci nastavení provozních režimů zapojených DČOV. Další funkcí je automatické hlášení a evidence poruch technologie ČOV či závad způsobených neoprávněnou manipulací uživatele, což zajistí operativní servis.

Investiční úspory a dotace

Zcela zásadní výhodou tohoto systému je snížení investičních nákladů zpravidla až o 50 % proti klasickým centrálním systémům. Nejsou výjimkou projekty, které dosáhly úspory finančních prostředků více než 65 %. Provozní náklady decentrálního řešení jsou sice vyšší, ale „bod zvratu“ je podle zpracovaných studií ve většině případů nejdříve po 39 letech provozu. Tyto projekty se stávají dotovatelnými, protože investiční náklady na jednoho „odkanalizovaného“ obyvatele jsou pod hranicí 70 tis. Kč.

Aktuálně je uzavřena dotační výzva SFŽP z Národního programu ŽP č. 17/2017, která byla zaměřena na budování soustav domovních ČOV s nepřetržitým monitoringem. Základní podmínkou přijatelnosti žádosti však zůstává soulad s krajskými plány rozvoje vodovodů a kanalizací. Nová dotační výzva se očekává v závěru letošního roku.

Inovace versus byrokracie

Na základě praktických zkušeností starostů, kteří se snaží bojovat s českou byrokracií, často založenou jen na neznalosti nových technologií, je třeba vyvinout politický tlak ze strany komunálních politiků na vrcholnou politickou reprezentaci. Jen ta je schopna změnit stávající legislativu a umožnit širší uplatnění inovativních technologií, které navíc významně šetří veřejné finanční zdroje a mají pozitivní vliv na životní prostředí.

Projekty obecních soustav domovních čistíren odpadních vod (DČOV) jsou již v rámci ČR postupně realizovány, ale chybí koncepční řešení dotačně podporované MŽP či MZe, tzn. v rámci těchto projektů se vypořádat i se srážkovými vodami na pozemcích rodinných či bytových domů. Tím by se u obcí, kde dlouhodobě bojují s nedostatkem pitné vody, snížila potřeba zajistit zásobování domácností pitnou vodou.

Příklady dobré praxe

Domovní čistírna odpadních vod ve Strakoči s technologickým řídícím boxem
Domovní čistírna odpadních vod ve Strakoči s technologickým řídícím boxem

Jeden z úspěšných projektů funguje na Kutnohorsku – „Odkanalizování obce Starkoč pomocí soustavy 41 ks domovních ČOV.“ Strakoč je obec, ve které žije 133 obyvatel. Dotaci získala před dvěma lety a v letos v srpnu slavnostně zkolaudovala jednačtyřicet DČOV. Projekt na klasickou kanalizaci s centrální čističkou představoval finanční náklady 30 mil. Kč. „Investice do soustavy domovních čistíren je oproti tlakové kanalizaci třetinová. V současné době je odkanalizována polovina obce a chystá se dalších dvacet čistíren a tím budou mít odpadní vodu vyřešeny dvě třetiny obce. Velkým benefitem je také to, že vyčištěná voda zůstává na místě a neodtéká pryč. Já osobně používám přečištěnou šedou vodu na zalévání stromů, květin a trávníku,“ říká starosta obce Jan Jiskra. „Ti, kteří dosud poctivě nechávali vyvážet jímky, jsou nadšení z ekonomiky provozu. Platí provoz čističky, spočítali jsme to asi na tisíc korun ročně,“ dodává starosta.

V současné době je v realizaci dosud největší dotačně podpořený projekt „Rybí – likvidace odpadních vod“, který bude obsahovat 192 domovních ČOV. Tyto domovní ČOV pak společně vytvoří jednu „kanalizační“ soustavu v celé obci. Aktuálně je již v provozu cca 100 ks domovních ČOV, přičemž stavba byla zahájena teprve v polovině července 2019 a předpoklad dokončení celé akce je plánován na červen 2020. Nezanedbatelnou výhodou tohoto řešení je „nepoškození“ komunikací v obci, stejně jako není nutné omezovat silniční dopravu, protože výstavba domovních ČOV probíhá zpravidla jen na soukromých pozemcích u rodinných domů.

Závěrem

Je nutné také zdůraznit, že tento způsob systémového odkanalizování malých obcí pomocí soustavy domovních ČOV a současného zadržování vody v krajině je nejen v ČR, ale i v celé Evropské unii ojedinělý, a proto by mu měla být věnována vyšší pozornost a dotační podpora nejen z národních prostředků Státního fondu ŽP, ale i z OP Životního prostředí, případně z programů v gesci MZe. Možná bychom nemuseli cestovat až do Izraele, abychom tam obdivovali vodní zázrak, který spočívá mj. v efektivním využívání vyčištěné odpadní vody, jež nekončí bez užitku v potocích a řekách, ale jako závlaha v zemědělství.

Ing. Jaromír Tomšů, jednatel, SATTURN Holešov, spol. s r.o.

TOPlist
TOPlist