K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Metodika Smart City (v kostce)

Datum: 21. 2. 2020, zdroj: OF 1/2020, rubrika: Veřejná správa online

Inteligentní město (Smart City, SC) je jedním z konceptů uplatnění principů udržitelného rozvoje do organizace města či obce, který se opírá o využití moderních technologií s cílem zlepšit kvalitu života a zefektivnit správu věcí veřejných.

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

Koncept SC je programovou změnou vedenou politickou reprezentací města a je postupným procesem se zapojením odborné i široké veřejnosti při rozvoji obce a města s využitím elektronických nástrojů. Uplatnění tohoto konceptu je vhodné především v oblasti energetiky a dopravy, ale i na úseku vodního a odpadového hospodářství, e-governmentu, sociálních služeb či krizového řízení, a to nasazením vhodných informačních a komunikačních technologií (ICT).

Jednotný rámec SC se skládá z 16 hierarchicky a strukturálně uspořádaných komponent, které lze rozdělit na čtyři na sebe navazující vyšší celky: Organizační (město), komunitní (občan), infrastrukturní (technologie) a výsledný (inteligentní město). Každý tento vyšší celek (A, B, C, D) sestává ze čtyř hierarchicky uspořádaných komponent od základního ke komplexnímu (1, 2, 3, 4), jejichž pořadí na sebe procesně navazuje. Celkový koncept pak představuje postup pro tvorbu inteligentního města a obce. Každý projekt požadující veřejnou podporu by měl naplnit, pokud je to relevantní, všech 16 komponent.

A. Organizační celek – spočívá v organizaci složek města

A.1 Politický závazek, vize města – lze kvalitativně či číselně vyjádřit cíle, kterých chce město do stanoveného data dosáhnout

A.2 Organizace a přidělení odpovědnosti – rozhodnutím vedením je pověřen pracovník (či tým) řídit přípravu strategie a akčního plánu, svolávat jednání jednotlivých odborů a rozhodnout při neshodě. Cílem je naplnit danou vizi v jednotlivých agendách do stanoveného data

A.3 Strategie a Akční plán – odráží reálné schopnosti města či obce, proto se nejdřív investuje do zpracovaní souhrnné analýzy, která shromáždí vize, nápady a požadavky. Strategie tak řeší hlavní potřeby města a je koordinovaná pracovníky města. Rámcová (oborová) strategie dá za vznik jednotlivým akčním plánům, studiím proveditelnosti a technickým řešením, řídícím se komponentami C.1-C.4.

A.4 Spolupráce a dlouhodobí partneři – externí partneři, kteří přinesou znalosti (výzkum, univerzity, firmy), peníze (komerční firmy) či potřeby uživatelů (občanské spolky).

B. Komunitní celek – spočívá v zavedení nástrojů pro elektronickou komunikaci města a občanů

B.1 Aktivuje a propojuje – město podporuje skrze webové/mobilní nástroje veřejné sbírky na společné projekty a nástroje pro sběr podnětů a nápadů, je prostředníkem mezi občanskými iniciativami a velkými provozními firmami

B.2 Vytváří komunity a dává prostor k seberozvoji – tvorba věrnostních programů, i s účastí komerčních subjektů, pořádá různé soutěže s podtextem udržitelného rozvoje města či podporuje specializované programy pro sociálně slabé a vyloučené občany. Město dále dává k dispozici skrze jednotný registr své nevyužívané prostory k podnikání či jiným rozvojovým činnostem

B.3 Sdílí (ekonomika sdílení) – město podporuje či přímo vytváří jakékoliv formy sdílení, aby občanům zpřístupnilo naplnění jejich potřeb za přijatelnou cenu (např. sdílení osobních vozidel, kol a pedeleků)

B.4 Kultivuje veřejný prostor – mobilní/webovou aplikací umožňující vizualizovat územní plán s možností občanů se vyjádřit k investičním záměrům města. Hlavním principem pro řešení veřejného prostoru města je upřednostnění vnitřního růstu před prostorovou expanzí.

C. Infrastrukturní celek – zabývá se zavedením informačních a komunikačních technologií pro řešení jednotlivých agend města

C.1 Plošné řešení – celoplošná regulace napříč všemi možnosti (oblast dopravy – např. nízkoemisní či bezemisní zóny, oblast energetiky – např. energetická soběstačnost celků, oblast ICT – nasazení technologií, které pomohou získat ucelenou představu o chování města a vyhodnotit zavedená opatření a investice)

C.2 Víceúčelové řešení – jeden systém pokryje hned několik potřeb. Spolupráce hned několika komerčních subjektů a několika profesí. Příkladem víceúčelových řešení jsou systém chytrého parkování či koncept chytré zastávky

C.3 Integrované řešení – centrální pracoviště, jehož cílem je různorodé systémy spravovat, propojovat a publikovat buď surová, nebo předzpracovaná data ze systémů v rámci jedné datové platformy (tzv. open data)

C.4 Otevřené řešení – definují jednotné komunikační protokoly, kterými jednotlivá zařízení komunikují do centra či lokální ústředny.

D. Výsledný celek – je cílem tvorby inteligentních měst

D.1 Kvalita života: město digitální, otevřené a kooperativní – zlepšení kvality života ve městech a efektivnější správu města. Podmínkou každého zlepšení je kontinuální evidence potřeb a výkonů města, které odhalí aktuální i dlouhodobý trend jeho vývoje.

D.2 Kvalita života: město zdravé a čisté – řeší konkrétní dopady konceptu SC na kvalitu veřejného prostoru a na kvalitu jednotlivých složek životního prostředí.

D.3 Kvalita života: město ekonomicky zajímavé – cílit na úsporu finančních prostředků občanům, kteří se chovají udržitelně a šetrně k životnímu prostředí (motivační programy)

D.4 Město se skvělou pověstí (Brand) – vrcholným krokem tvorby inteligentního města je budování jeho pověsti. Jedná se i o vrchol navrhované indikátorové soustavy z 16 komponent. Město si tak pokládá otázky, jak je mediálně vnímáno, jak je vnímáno turisty, zda inspiruje k umělecké tvorbě či sportovním výkonům, jak se chová ke svým velikánům.

Metodiku inteligentních měst mohou využít města a obce bez rozlišení geografických, politických, ekonomických a sociodemografických rozměrů. Realizace Smart City se předpokládá v komplexnější podobě na území většího města či aglomerace. U menších územních celků lze předpokládat převahu spíše komunitních projektů, u velkých měst se naopak bude jednat o silná technologická (infrastrukturní) řešení. V každém jednotlivém městě však bude nutné postupovat individuálně dle konkrétních dispozic a potřeb.

Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo pro obce a města podrobnou metodiku pro oblast Smart City.

TOPlist
TOPlist