K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
isss.online

Města a obce mohou zjistit, zda se jim vyplatí fotovoltaika, aniž by musely lézt na střechu. Díky analýze z leteckých snímků

Datum: 18. 3. 2020, zdroj: Lesensky.cz, rubrika: Ostatní

Udržitelnost a obnovitelné zdroje. To jsou témata, kterými se místní samosprávy v posledních letech zabývají stále více. Vedení Brna si tak v minulých měsících nechalo zpracovat analýzu oslunění střech ve městě. Magistrát i občané tak nyní vědí, na které budovy by se jim vyplatilo instalovat fotovoltaické systémy. Na samotné střechy přitom nikdo nemusel, analýza se dělala z leteckých snímků.

Analýzu oslunění střech ve městě si vedení Brna nechalo zpracovat společností TopGis, která se specializuje na letecké snímkování. „Mapa osvitu je součástí snahy města o využití většího množství energie z obnovitelných zdrojů. K tomu se Brno zavázalo ve schválené Územní energetické koncepci a také v Akčním plánu udržitelné energetiky a klimatu,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek s tím, že zvolené řešení se s ohledem na časovou i finanční náročnost jevilo představitelům města jako nejvhodnější.

Jako základ pro analýzu posloužily aktuální letecké snímky, které zajistil TopGis za pomoci vlastních letadel a velkoformátových kamer. „Z kolmých leteckých měřických snímků vznikl pomocí softwarového výpočtu autokorelovaný model povrchu, na němž jsme následně provedli výpočet oslunění jednotlivých střešních ploch. Takto je možné výpočet provádět na velká území zastavěných měst. Také lze jít do většího detailu a vytvořit s pomocí brýlí pro rozšířenou realitu velmi podrobný 3D model budov, kde je výpočet oslunění připravený přímo pro projektanty fotovoltaických elektráren,“ řekla Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.

Brno tak do rukou dostalo mapu celého města, na níž jsou u jednotlivých budov barevně vyznačeny plochy, podle toho, kolik světla na ně v průběhu dne dopadá. U jednotlivých střech lze následně v případě potřeby provést ručně přesný výpočet. „Zatímco velká mapa uživateli řekne, zda je střecha vhodná pro instalaci fotovoltaiky, detailní výpočet pak u konkrétně zvolené plochy ukáže i to, kolik kWh elektrické energie ročně na ní lze vyrobit,„ vysvětlila Drahomíra Zedníčková.

Magistrát bude podle mluvčího Poňuchálka na možnostech využít střechy v majetku města k instalaci solárních systémů dále pracovat. Analýzu oslunění zároveň poskytl i obyvatelům Brna, kteří tak mohou na jejím základě zvážit, zda vlastní střechu nevyužít také. „Na webu brno.cz/mapa-osvitu je analýza k dispozici veřejnosti. Odkaz na mapu je uveden také v aktualitách na portálu ekodotace.brno.cz a v blízké době bude tato aplikace součástí chystaného webu pripravbrno.cz,“ doplnil mluvčí.

Úspory za energie v desítkách procent ročně

Že má analýza oslunění praktické využití, dokazují i sami její autoři. TopGis totiž sídlí v moderní budově Inovačního centra Svatopetrská v Brně, která má na střeše a jižní fasádě celkem 257 fotovoltaických panelů na ploše 425 m2 Celkové předpokládané množství energie, kterou fotovoltaika na domě za rok vyrobí, je 76 MWh.

„Elektrickou energii vyrobenou ze slunce spotřebuje na svůj provoz budova, přičemž během slunečních dnů dokonce fotovoltaika na budově o celkové podlahové ploše 6500 metrů čtverečních vyrobí více energie, než sama spotřebuje. Přebytečnou energii pak využijí další budovy v areálu nebo nabíječky pro elektroauta,“ popsal technický správce areálu Vlastimil Rieger.

Celková roční úspora na energiích chytrého objektu Inovační centrum Svatopetrská tak dosahuje 25 procent. V budově jsou přitom 24 hodin denně v provozu významné spotřebiče – tepelná čerpadla a servery, které TopGis potřebuje pro uchování obrovského množství mapových dat a jejich publikaci stovkám klientů po celé České republice. „Dobře umístěná a optimalizovaná střešní fotovoltaická elektrárna za 2,2 milionu korun tak při dnešních cenách energií ročně zajistí výnos 250 tisíc korun,“ shrnuje pozitivní zkušenost z ročního provozu technický správce areálu.

TOPlist
TOPlist