K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2020 „Nové perspektivy“

Nejhorší je (snad) za námi. A co bude dál?

Datum: 29. 6. 2020, zdroj: OF 2–3/2020, rubrika: Ostatní

Nikdo netušil, jak náhle a zásadně se může změnit život každého z nás během prakticky několika dní. Koronavirus SARS-CoV-2, způsobující nemoc COVID-19, jsme nejprve od počátku tohoto roku pozorovali ve vzdálené Číně, ale když se dostal do Evropy, stačil zhruba týden na to, abychom pocítili růst jeho vlivu na vlastní kůži.

Přísná opatření se zákazy či omezeními se dotkla nás všech a nutno dodat, že zejména v počáteční fázi byla vládní opatření velmi účinná a zamezila mnohem větší katastrofě.

Města a obce musely stejně jako ostatní organizace, ale i jednotlivé osoby, přijmout rázná opatření a přizpůsobit svoji činnost krizové situaci. Změnit své běžné zvyky, aby byla zachována funkčnost nezbytných veřejných služeb, jako místní orgány veřejné moci musely zajistit uvedení všech mimořádných opatření do každodenního života i ochranu svých obyvatel.

Většina měst pravidelně informovala občany, ale i podniky a další subjekty včetně menších obcí ve svých správních obvodech, distribuovala informační letáky, ochranné a dezinfekční prostředky, posilovala sociální a zdravotní služby a řada z nich současně poskytovala poradenskou pomoc místním živnostníkům, podnikatelům a dalším organizacím, včetně rychle zavedených úlev, aby jejich podnikání přežilo nejhorší dobu.

Vedení úřadů zavedlo inovativní přístupy

Vedení úřadů měst a obcí paradoxně celkem bez větších problémů zvládlo zavést ochranná opatření a nezbytný výkon veřejných služeb a veřejné správy pro obyvatele měst, podnikatele a další klienty.

Velké části úředníků byly zajištěny podmínky pro výkon práce z domova na tzv. home office, takže mohli pracovat dál, i když ve ztížených podmínkách. Zvýšenou péči města a obce také věnovaly vzdělávání svých pracovníků formou elektronického dálkového přístupu – webinářů či výukových kurzů, aby se po návratu na svá pracoviště mohli plně věnovat své nuceně omezené či přerušené práci.

Pro zachování činnosti úřadů byly zavedeny nové formy elektronické komunikace například videokonference. To, co bylo ještě před půl rokem ojedinělé, se stalo standardním nástrojem mnoha měst, obcí i jiných orgánů veřejné správy.

Poněkud složitější je ale aktuální postupný návrat do běžného stavu. Desítky, nebo dnes již spíše stovky zákazů, omezení, nařízení a jejich postupné uvolňování vedou k poněkud zmatené situaci, kdy se jednotlivé podmínky mění prakticky každý den, některá opatření si dokonce navzájem odporují. Je třeba proto neustále hledat řešení a kompromisy, aby byly dodrženy všechny předpisy, ale hlavně poskytována veřejná správa lidem v maximálním možném rozsahu a komfortu.

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, obdobně jako další organizace, díky stabilní síti členů poskytovalo městům a obcím každodenní informační podporu formou redistribuce nejrůznějších opatření vlády a dalších centrálních orgánů, ale také různé právní názory či stanoviska, případně metodiky pro řešení dílčích problémů. Velmi žádaným bylo i šíření příkladů dobré praxe jednotlivých měst a obcí v oblasti konkrétních ochranných opatření či nástrojů nebo například praktických pracovněprávních postupů. V jednotlivých regionech vznikly v rámci sdružení nejrůznější elektronické diskusní platformy (chaty a jiné formy), prostřednictvím nichž si jednotlivé úřady začaly vyměňovat příklady dobré praxe, dokumenty či řešení tematických problematik, například organizační opatření a vzorové dokumenty k home office či práci dobrovolníků v sociálních službách. Tyto platformy byly využity i pro nabídku nadbytečného materiálu, například ochranných prostředků.

Vzhledem k členství sdružení tajemníků v celosvětové síti komunálních manažerů ICMA je možné on-line porovnávat dílčí opatření českých ústředních orgánů, krajů i měst a obcí s opatřeními v zahraničí a přebírat přenositelné zkušenosti a konkrétní nástroje.

Dočkáme se „normálního“ stavu?

S obavami vyhlížíme další etapu, po návratu do normálního stavu, kdy bude třeba překlenout dobu, než se vzpamatuje ekonomika, a tedy i finanční zdroje pro města a obce, obnoví sociální úroveň obyvatel a veřejné služby vrátí do běžného stavu.

Přes pomoc měst i deklarovanou podporu vlády muselo mnoho zaměstnavatelů omezit nebo ukončit svou činnost a zaměstnanci se ocitli v lepším případě doma takzvaně „na překážkách“ či v práci se sníženým platem; v horším případě bez práce. O živnostnících ani nemluvě. Ekonomické dopady těchto kroků jsou nepříjemné nejen pro takto stižené osoby a jejich rodiny, ale samozřejmě i pro jejich zaměstnavatele a v návazném kroku i pro samotný stát a veřejné finance. Negativní dopady se projevují jak v daňových i dalších příjmech, tak ve výdajích státního rozpočtu – náhrady, ošetřovné, kompenzační bonusy apod. Tato opatření jsou nezbytná a je nutno s razantním útlumem veřejných rozpočtů počítat. Kombinace poklesu ekonomiky v Česku, v zemích Evropské unie i dalších zemích, kam míří export z ČR, oslabení koruny ve vztahu k euru a jiným měnám, snížení koupěschopnosti obyvatel i kompenzační výdaje vytváří velmi nebezpečný koktejl s dlouhodobým účinkem. Pro obecní rozpočty to bude znamenat propad v daňových příjmech mezi 10 až 30 %, mj. i podle toho, jak stát zapojí obce a jejich příjmy do kompenzačních opatření.

Navíc jsme si všichni uvědomili, jak je nutné mít vytvořeny alespoň nějaké finanční rezervy pro případ, že by se situace někdy v budoucnu opakovala. A toto „budoucno“ nemusí být ani příliš vzdálené.

Koronavirus byl hlavním tématem uplynulých týdnů, jednoznačně převálcoval další důležité problémy. Jenže ty se nikam neztratily ani nijak zázračně nerozplynuly.

Města a obce budou muset v nejbližších týdnech, měsících ale i letech daleko více dbát na své hospodaření, kdy při pravděpodobně omezenějších příjmech budou muset řešit sociální problematiku obyvatel, podporu podnikání na svých územích i dopady klimatických změn. V případě menších měst a obcí, které nejsou satelity u velkých průmyslových aglomerací, navíc i zamezení odlivu obyvatel při nepříliš pozitivním demografickém vývoji, který trápí všechny tzv. vyspělé země.

Vedení měst, obcí, jejich zastupitelstva i úřady tedy čeká náročná práce v rolích dobrých hospodářů i vizionářů a realizátorů budoucího rozvoje.

ib

TOPlist
TOPlist