K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
isss.online

Proinvestujeme se z krize?

(Investovat na dluh asi obce nebudou)

Datum: 21. 7. 2020, zdroj: OF 2–3/2020, rubrika: Ekonomika

Znali jsme to z minulosti – nemoc šílených krav, ptačí chřipka, prasečí mor, později Ebola, SARS. Nikdo však v lednu nečekal, že nová epidemie koronaviru z Číny pronikne až k nám.

Hrozba epidemie znamená přijímat rozhodnutí, která musí zabránit ohrožení zdraví lidí, často s následkem smrti, na druhé straně vedou k výraznému omezení ekonomiky státu s dopadem do životní úrovně obyvatelstva.

Stav nouze

Krizová situace nastala počátkem března a vláda vyhlásila stav nouze 12. března od 12.00. Znamenalo to přijetí řady mimořádných opatření. Z pohledu výše zmíněného rozhodování politiků je zřejmé, že opatření vlády byla přijata včas a výrazně napomohla tomu, že epidemie, později Světovou zdravotnickou organizací vyhlášena jako světová pandemie, v ČR nedosáhla výrazného rozšíření s ničivými následky. Nutno je také uvést, že občané přijali opatření s porozuměním a plně je respektovali. Šily se roušky, lidé pomáhali starším spoluobčanům, dodržovali hygienická opatření a spousta dobrovolníků pomáhala na nejvíce ohrožených místech.

Představitelé měst a obcí zvládli krizový stav uspokojivě, i když to zejména v počátcích znamenalo značné vypětí, zejména v menších obcích. Bylo třeba zajistit ochranné prostředky, péči pro seniory a jejich zásobování, zavést hygienická ochranná opatření, zajistit nezbytné služby a fungující veřejnou správu.

Graf 1. Vývoj hospodaření státního rozpočtu (mld. Kč)
Graf 1. Vývoj hospodaření státního rozpočtu (mld. Kč)

Ekonomické dopady

S prohlubující se krizí bylo jasné, že dlouhodobé omezení pohybu lidí, zákaz shromažďování, nutná péče o děti bude mít dopady do výrobní činnosti s nevyhnutelným poklesem výkonnosti ekonomiky. Relativně příznivé vyhlídky růstu ekonomiky z počátku roku vzaly brzy za své a prognóza České národní banky z 5. května (viz graf 2) uvádí pro rok 2020 očekávaný pokles HDP ve výši 8,0 %. Odhad Mezinárodního měnového fondu pro ČR predikuje pokles 6,5 %. Velmi důležité však je, že všechny prognózy předpokládají rychlý obrat a počínajíc třetím čtvrtletím opětný růst, který již se již v příštím roce vyhoupne na hodnoty před pandemií.

Graf 2. Hrubý domácí produkt – prognóza ČNB z 5. května
Graf 2. Hrubý domácí produkt – prognóza ČNB z 5. května

Veřejné finance

Finanční dopady pandemie jsou neúměrně vysoké ve srovnání s jakýmikoli předchozími zkušenostmi. Dnes a denně jsme svědky rozhodnutí vlád celého světa, které neuvěřitelné částky směřují na podporu a obnovení základních funkcí ve všech oblastech lidské činnosti.

V Česku zatím ohlášené ztráty znamenají změnu státního rozpočtu a jeho schodek se zvýšil na 300 mld. Kč. Ministryně financí v těchto dnech připustila i možnost, že deficit může dosáhnout až 500 mld. Kč. To jsou čísla, která v ČR zatím nebyla nikdy ani náznakem ve hře. V roce 2009 byl rekordní schodek ve výši 192 mld. Kč (viz graf 1).

Obce a města především zajímá, jaké budou jejich daňové příjmy v letošním roce. Prognóza Ministerstva financí ze 7. května uvádí propad daňových příjmů o 11 %. Počátkem června zasedala Finanční komise Svazu měst a obcí, které se zúčastnilo na dvacet předních ekonomů z jednotlivých municipalit, od malých obcí po statutární města včetně Prahy. Reálné rozbory jejich aktuálního stavu se shodují na tom, že skutečný pokles daňových příjmů se bude pohybovat v rozmezí 15–20 %. Těmto odhadům je třeba přizpůsobit ekonomické chování místních samospráv.

Vývoj daňových příjmů obcí v posledních letech ukazuje graf 3. Průběh ukazuje prudký pokles v roce 2009, jako následek tehdejší hospodářské krize. V podstatě až v roce 2013 se příjmy z daňových výnosů obcím vyrovnaly s předkrizovou úrovní. Tehdejší pokles o 11,5 % znamenal snížení příjmů o 17,8 mld. Kč. Současná prognóza (11 %) by znamenala snížení výnosů o 27 mld. Kč. Pokles o 20 % by však již znamenal snížení o 50 mld. Kč. Smrtící to není, takové příjmy byly před třemi lety, ale byl by to samozřejmě dopad, který by silně omezil územní rozvoj.

Graf 3. Daňové příjmy obcí 2005–2020 (mld. Kč)
Graf 3. Daňové příjmy obcí 2005–2020 (mld. Kč)

Co bylo a co bude

S nástupem epidemie si odpovědné vedení v každé obci a městě uvědomilo, že po nástupu krize přijde také ekonomický pokles a tím i snížení příjmů obcí. Každý si doma jistě provedl vlastní rozbor situace, zhodnotil možnosti, určil priority a stanovil oblasti, kde bude nutné šetřit. Kdo to neudělal, měl by to učinit co nejdříve.

Zástupci měst a obcí (SMO ČR i SMS ČR) několikrát požadovali po vládě, aby s perspektivou dalšího vývoje byla zajištěna trvalá podpora územních samospráv, které úspěšně hospodaří a jsou zárukou stabilního rozvoje území i motorem místní a regionální ekonomiky.

Do těchto jednání přišel kompenzační bonus, který vyvolal někdy až nepřiměřené reakce. Cílem zákona je kompenzovat osobám samostatně výdělečně činným a společníkům malých s.r.o. ztráty způsobené pandemií. Zákon je koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. (Podrobněji viz článek Jaroslavy Kypetové a Vladimíra Vilímce. Pro úplnost je také dobré seznámit se s otevřeným dopisem ministryně financí Aleny Schillerové). Návrh zákona vzhledem ke stavu nouze neprošel připomínkovým řízením, a tak se stalo, že výsledný dopad na rozpočet státu a rozpočty územních samospráv není v poměru, kterým se výnosy rozdělují (23,58 % obcím, 8,92 % krajům). Stručně řečeno, obce doplácejí na tento bonus mnohem víc. Rozdíl v neprospěch obcí je vyčíslován na 11,3 mld. Kč (paní ministryně uvádí fiskální dopad na obce 6,4 mld. Kč). Očekávané výpadky daňových příjmů se staly důvodem pro řadu protestů.

Důležitější však je hledat rozumnou cestu, jak rozpočtům územích samospráv pomoci. Cestou se zdá být prosazení návrhu zákona, který připravuje Senát. Výpadky příjmů obcí a krajů se navrhuje nahradit jednorázovým nenávratným příspěvkem obcím i krajům, bez vázání na konkrétní účely, podle počtu jejich obyvatel (obcím 1000 Kč a krajům 400 Kč na jednoho obyvatele). Stejný návrh vládě doporučila rovněž Národní rozpočtová rada (NRR). Ministryně financí v reakci na vyjádření NRR sdělila, že uvažuje o přímých kompenzacích výpadků příjmů pro malé obce, kterým chce představit nový dotační program pro obce do 3000 obyvatel.

Jak to bude s investováním?

Pokud se člověk nebo rodina dostane do finanční krize a prudce poklesnou její příjmy, začne se chovat úsporně a zbytečně neutrácí, nepořizuje si nákladné věci. Obce a města se budou chovat obdobně. Schopný podnikatel, pokud má z krizových důvodů propad v příjmech, zariskuje a jde si vypůjčit, znovu rozjíždí svůj byznys. Obce se tak nechovají a pokud nebudou mít peníze, investice budou odkládat.

Představa, že obce mají velké peníze na účtech a budou tedy masově investovat pravděpodobně neobstojí. Především v řadě měst se už nyní část rezervních fondů výrazně čerpá na provoz, část peněz není disponibilní a hlavně, tyto uložené zdroje mají jen některé obce, převážně statutární města. Zásobník projektů na MMR zřejmě také nebude možné plně využít, protože připravenost municipalit investovat vlastní peníze se výrazně snížila. Heslo „Proinvestujeme se společně z krize,“ které premiér Andrej Babiš prosazuje, je objektivně správné. Vyžaduje však, aby nabízené dotační programy vystihovaly potřeby obcí a měst, měly vysoký podíl finanční podpory státu, a hlavně minimální nároky na jejich administraci.

Každá obec a město má vlastní specifické podmínky a podle toho se musí vyrovnat s novou situací. Spolupráce územních samospráv s vedením státu by měla být samozřejmostí a přijímaná opatření by se měla formulovat a provádět ve vzájemné součinnosti. Je třeba zastavit jakékoliv nesystémové zásahy do finanční samostatnosti obcí a urychleně prosadit kompenzaci finančních propadů způsobených vyplácením kompenzačních bonusů, a to všem obcím a bez účelového vázání. Senátní návrh by měl být nejrychlejším řešením. Dotační programy jsou vítány, ale budou využitelné jen pro ty municipality, které je budou schopny finančně zabezpečit.

-as-

TOPlist
TOPlist