K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2020 „Nové perspektivy“

Vláda by měla požadovat přepracování návrhu stavebního zákona

Datum: 21. 8. 2020, zdroj: Zelený kruh, rubrika: Reforma veřejné správy

Návrh nového stavebního zákona, o kterém bude v pondělí jednat vláda, obsahuje vážné nedostatky a vláda by jej podle Zeleného kruhu měla vrátit k přepracování. Na zásadní rozpory a problémy upozorňuje jak stanovisko Legislativní rady vlády, tak přehled nevypořádaných připomínek, které jsou v podkladech pro vládu označeny jako zásadní rozpory. Návrh je navíc připravován v rozporu s pravidly, které si vláda pro přípravu zákonů stanovila.

Chaos v přípravě a absence shody nad základními principy zákona blokuje možnost poslat do Sněmovny návrh, který by skutečně snížil byrokracii, zlepšil kvalitu a zrychlil přípravu stavebních záměrů.

Hlavní výhrady Zeleného kruhu k aktuálnímu návrhu zákona
  • Rozhodování úřadů bude méně předvídatelné, méně transparentní a odborně oslabené. Odborná pracoviště veřejné správy v oblasti ochrany životního prostředí ztrácí důležité kompetence. Nově bude o kácení stromů nebo vyjmutí půdy ze zemědělského fondu rozhodovat pouze stavební úřad. Ten také místo specializovaného úřadu povede proces posuzování vlivů na životní prostředí.[1]
  • Veřejnost bude mít ještě o něco menší prostor pro vyjadřování se ke stavbám, které bezprostředně ovlivňují kvalitu života.
  • Právo samosprávy rozhodovat o výstavbě na svém území bude výrazně oslabeno.
  • Kumulace rozhodovacích pravomocí do jednoho úřadu zvýší riziko korupčního chování.
  • Fikce souhlasu přenáší odpovědnost za dodržování zákonných podmínek z úřadu na stavebníky.

„Aktuální podoba návrhu je zcela nepřijatelná. V době, kdy potřebujeme posílit ochranu půdy, lépe hospodařit s vodou a přednostně využívat tzv. brownfieldy ve městech, přichází ministerstvo s návrhem, který situaci neřeší, ale naopak zhoršuje. Odborná veřejnost požaduje přehlednější, srozumitelnější a stabilnější pravidla, kompletní digitalizaci rozhodování a důsledné vymáhání dodržování zákonných lhůt. Marně. Ministerský návrh jen dále omezuje práva samospráv i jednotlivců dotčených výstavbou. Ministerstvo se tak zřejmě snaží odvést pozornost od své neschopnosti řešit zoufale pomalé a nespolehlivé rozhodování úřadů,“ komentoval situaci ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.

„Tzv. integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů fakticky znamená rezignaci na odbornou nezávislost při posuzování vlivů stavby na životní prostředí. Navíc nejde o sloučení úřadů, ale o jejich rozdělení, takže místo zjednodušení tu budeme mít dvojkolejnost a nepřehlednost,“ uvedl k návrhu expert na správní právo Petr Svoboda.

„Návrh zavádí do legislativy novotvary a experimenty, které ve výsledku poškodí i stavebníky. Navržený systém navíc nahrává korupci a netransparentnímu rozhodování. Je s podivem, že návrh nemá ambici nás přiblížit ke kultivované praxi zejména německy mluvících zemí,“ uvedla Petra Kolínská, vedoucí projektu Měníme klima v legislativě.

Vláda by v pondělí měla vrátit návrh k přepracování nejen kvůli množství přetrvávajících zásadních rozporů[2], ale také kvůli nerespektování Legislativních pravidel vlády. Jak upozornila ve svém stanovisku Legislativní rada vlády, ministerstvo porušilo pravidla, když „na základě výsledků připomínkového řízení došlo k podstatné změně obsahu návrhu zákona a návrh tak měl být znovu rozeslán do připomínkového řízení. Jestliže se tak nestalo a návrh zákona byl v rozporu s tím rovnou předložen vládě k projednání, došlo k porušení Legislativních pravidel vlády, která jsou jako usnesení vlády pro ministerstva závazná (§ 21 zákona č. 2/1969 Sb.).“

Poznámky

  1. Destrukce tzv. dotčených orgánů spočívá v tom, že specializovaná odborná pracoviště, která dosud chrání veřejné zájmy podle oborových zákonů (požární ochrana, památková ochrana, ochrana životního prostředí) přijdou ve velké míře o možnost vydat ke stavebnímu záměru své závazné stanovisko. Jak ukázala analýza Parlamentního institutu, tak v okolních zemích (Polsko, Slovensko, Německo) mají odborné orgány veřejné správy vůči stavebnímu úřadu dostatečnou autonomii.
  2. Návrh zákona je podle předkladatele předložen s 360 zásadními rozpory, a to s Ministerstvem vnitra, Veřejným ochráncem práv, Národním úřadem pro kybernetickou bezpečnost, hlavní městem Prahou, Jihočeským krajem, Jihomoravským krajem, Karlovarským krajem, Krajem Vysočina, Královéhradeckým krajem, Libereckým krajem, Moravskoslezským krajem, Olomouckým krajem, Pardubickým krajem, Plzeňským krajem, Středočeským krajem, Ústeckým krajem, Zlínským krajem, Asociací krajů České republiky, Sdružením místních samospráv České republiky, Svazem měst a obcí České republiky, Svazem průmyslu a dopravy České republiky a Českomoravskou konfederací odborových svazů. Obsah rozporů je popsán v podkladu pro jednání vlády – Předkládací zpráva.
TOPlist
TOPlist