K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
isss.online

Dvacet let krajské samosprávy

Datum: 5. 10. 2020, zdroj: OF 4/2020, rubrika: Ostatní

Letošní volební rok je zároveň výročím dvacetileté působnosti krajské samosprávy v České republice. Při této příležitosti jsme požádali o rozhovor hejtmana Kraje Vysočina, Jiřího Běhounka, který je v současném období pověřen vedením Asociace krajů ČR.

Svůj názor na roli krajské samosprávy tlumočí rovněž dvě osobnosti, které mj. na Vysočině působily, evropská komisařka Věra Jourová a předseda Senátu Miloš Vystrčil. Vzhledem k tomu, že Jiří Běhounek je profesí lékař, začneme otázkou, které se dotýká palčivého problému posledního období.

Jiří Běhounek
Jiří Běhounek
Nouzový stav byl vyhlášen 12. března. Jaké hlavní problémy nastaly a jak jste musel postupovat z titulu pověřeného předsedy Asociace krajů?
Chtěl bych především zdůraznit, že opatření v České republice byla přijata včas a v potřebném rozsahu, a proto u nás nedošlo ke katastrofickém růstu onemocnění a zejména se podařilo izolovat nejvíce ohrožené skupiny obyvatel z řad seniorů. Nicméně nástup pandemie nikdo nečekal, a tudíž ochranné pomůcky, roušky, respirátory i rychlotesty v prvních dnech nebyly k dispozici v počtech požadovaných milionů kusů zejména pro zdravotnický personál. Prostřednictvím řady videokonferencí jsme postupně sladili kroky na úrovni krizového řízení a ujasnili potřeby jednotlivých krajů. Po zapojení ministerstva vnitra a Hasičského záchranného sboru do distribuce se systém zpřehlednil a zavážky do krajů byly systematické.
Počty nemocných zatím neklesají, odběrová střediska v nemocnicích stále pracují, navíc se v systému objevují samoplátci. Jak se daří na Vysočině tyto služby řídit?
Krajské nemocnice, laboratoře, praktičtí lékaři i epidemiologové, používají vlastně již od března pro veškerou administraci spojenou s testováním na COVIDD-19 naši vlastní originální aplikaci. Program i uživatelské rozhraní během jednoho týdne vyvinul spolek Bizon a informatici za krajského úřadu. Aplikace zajišťuje hladký průběh objednávání na testování, administraci, odběr vzorků téměř i sdílení informací o výsledcích vyšetření mezi lékařem, epidemiologem i pacientem. Pro samoplátce umožňuje platbu on-line a generuje bez Vytvoří plnohodnotné statistické výstupy, a navíc byla upravena tak, aby komunikovala z později vytvořeným systémem státu. S aplikací na území Kraje Vysočina pracuje i Zdravotnická záchranná služba a tým armády v rámci projektu Chytrá karanténa. Aplikace je stále upravována a funguje společně s telefonním linkou a technická podporou. Operátoři jsou k dispozici v pracovní dny i o víkendech. Náš systém pro správu a administraci údajů o testech COVID na území České republiky je v současné době považován za jeden z nejpropracovanějších.
Boj proti šíření nákazy přinesl řadu opatření, která především omezila pohyb lidí, což mělo dopad do všech sfér společenského života včetně ekonomiky. Brzy bylo zřejmé, že hospodářský pokles výrazně omezí i příjmy veřejných rozpočtů. Jak reagovala Asociace krajů na očekávaný vývoj?
Byli jsme v pravidelném styku s premiérem i jednotlivými ministry, vedle zásobování ochrannými pomůckami se řešila chytrá karanténa, ekonomické potíže dané ztrátou výkonnosti nemocnic, či ztráty ve veřejné dopravě. Podpořili jsme obce v otázce náhrady ztrát za tzv. kompenzační bonus, který byl vyplácen na úkor jejich příjmů ze sdílených daní. Již v dubnu jsme požadovali peníze na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. tříd, aby omezení investic neohrozilo fungování stavebních společností a následně zaměstnanost. Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem.
Opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy jsou dlouhodobě podfinancovány. Jaký je výsledek jednání s představiteli vlády?
Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury. K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o 4 miliardy korun v letošním roce a 4 miliardy v roce 2021. Další 4 miliardy korun by kraje čerpaly z IROP.
Jak se dopady korovinavirové krize v letošním roce dotknou rozpočtu Kraje Vysočina?
Podle našich ekonomů by do konce roku mělo v rozpočtu kraje chybět přibližně 500 až 700 milionů korun. Vycházíme přitom z kvalifikovaných odhadů, za prvních pět měsíců byl pokles daňových příjmů proti schválenému rozpočtu 220 milionů, přitom ještě v březnu byl přebytek 85 milionů korun. Ovšem v zájmu oživení ekonomiky chceme co nejvíce investovat. Financování proto nebude důvodem k zastavení žádné z připravených krajských staveb. Využijeme rezervy, které jsme v posledních letech postupně vytvořili.
Kam budou investice v kraji převážně směřovány?
Největší položkou jsou velké dopravní stavby za stovky milionů korun. Klíčové je dokončení obchvatu Velkého Beranova a Nového Veselí. Na Pelhřimovsku se už pracuje na obchvatu Salačovy Lhoty, připravuje se obchvat Lukavce a nejzásadnější investicí je jihovýchodní obchvat Jihlavy. Na všechny tyto velké stavby se daří získat evropské peníze. Do dopravních staveb v letošním roce investujeme 1,72 miliardy korun. Druhou největší položkou jsou investice do zdravotnictví za více než 700 milionů korun. Nové pavilony budou mít nemocnice v Pelhřimově, Třebíči i v Novém Městě na Moravě. Nemocnice v kraji se postupně mění v moderní zdravotnická zařízení se všemi dostupnými technologiemi. Do zdravotnictví jde třetina našich investic a v tomto oboru je Vysočina lídrem mezi kraji.
Jaké podpůrné programy a investiční aktivity podpoříte ve městech a obcích kraje?
Dotační program Obnova venkova Vysočiny nabízí všem našim 704 obcím a městům stejně jako v loňském roce 89 miliónů korun. Prostřednictvím obcí s rozšířenou působností žádají obce od února do června o peníze na obnovu potřebné infrastruktury a služeb. Příjemci mohou využít krajské peníze na investiční aktivity rozdělené do 24 oblastí. Nejčastěji jsou dotace využity na opravy místních komunikací, veřejného osvětlení a opravy veřejných budov ve vlastnictví samospráv. Obce mohou získat dotaci i na nákup hasičské nebo komunální techniky. Výše povinné spoluúčasti obce na dotovaném projektu se odvíjí od její velikosti. V rámci tohoto Programu za 17 let rozdělil kraj mezi obce a města již 1,265 miliardy korun.
Pro rozvoj kraje využíváme Fond Vysočiny, který slouží nejenom obcím, ale i příspěvkovým a neziskovým organizacím a také podnikatelům. Již druhým rokem funguje jednotná dotační politika, nabízí celkem 41 dotačních programů, v roce 2020 za 322 milionů korun. Prioritou zůstává boj se suchem a kůrovcovou kalamitou.
Jednou z priorit Kraje Vysočina je boj se suchem a kůrovcem. To spolu souvisí – jaké kroky v této oblasti podnikáte?
Rozlohu našeho kraje z více než 30 % pokrývají lesy a zadržování vody v krajině lesy významně pomáhají. Takže se stavíme zodpovědně ke kůrovcové kalamitě, která lesy ničí, a stejně zásadně vidíme i problém sucha. Několik dotačních programů z Fondu Vysočiny přispívá na projektovou přípravu staveb vodního hospodářství a částečně financuje jejich samotnou realizaci (v letošním roce je na stavby ve vodním hospodářství vyčleněno 70 milionů korun). Stejně tak podporujeme lesníky v boji proti kůrovci. V kraji je celkem 50 tisíc vlastníků lesa, z toho 30 tisíc vlastní les o rozloze nižší než jeden hektar. Mezi 1 400 žadatelů vloni se rozdělilo 82 milionů korun, v letošním roce je připraveno 88 milionů.
Jak se jako hejtman a zároveň pověřený předseda AK ČR stavíte k současnému trendu digitalizace?
Snažíme se rozumně posouvat moderní technologie a tam, kde to dává smysl, je nasazovat. Pokud se na to podíváme z pohledu koncepce „smart“, stavíme budovy, které díky chytrým řešením šetří energie a jsou vlídné ke svým uživatelům. Muzea vybavujeme sítěmi čidel pro zajištění správného prostředí pro uchování cenných sbírek. V rámci projektu Veřejná doprava Vysočiny připravujeme několik technologických novinek v dopravě a výrazně investujeme do elektronických služeb ve zdravotnictví.
Vysočina aktivně podporuje a spolupořádá konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS). Co se v oblasti eGovernmentu podařilo a co ne?
Dlouhodobě se snažíme iniciovat změny v elektronizaci veřejné správy na celostátní úrovni, avšak těžkopádnost některých resortů nás dostává do situace, kdy řadu věcí tvoříme sami, tak říkajíc zespodu. Je ale pravdou, že díky ustavení vládního zmocněnce pro informační technologie ve veřejné správě Vladimíra Dzurilly do čela snah o koordinaci a zlepšení spolupráce orgánů státu, došlo v této oblasti k výrazným posunům. A neskromně říkám, že i přínos našich IT odborníků z krajů je v tomto případě patrný. Aktivně spolupracují i komise pro IT Rady Asociace krajů ČR a Svazu města a obcí. Co mě však trápí, je velmi výrazné zaostávání elektronizace v oblasti zdravotnictví. Mám na mysli především zákon o E-health, výměnu zdravotnické dokumentace mezi zdravotníky v rámci ČR i přes hranice státu
Kraje mají za sebou dvacet let plnohodnotné práce. Přestože jsou vzájemně velmi rozdílné, stali se důležitým partnerem státu, měst a obcí i neziskových organizací. Co by měla Asociace krajů v dalším období řešit ve vztahu k vedení státu?
Kraje se jako důležitý článek veřejné správy osvědčily, a to nejen v kritických situacích způsobených povodněmi, kůrovcem, či pandemií. Jistě by i nadále by asociace měla být soudržná, schopna efektivně reagovat a řešit otázky systémového financování oprav silnic II. a III. tříd, středoškolského vzdělávání, financování sociálních služeb i poskytování zdravotní péče – především té terénní v malých sídlech.
Co byste si pro Vysočinu přál do budoucna?
Za celou dobu fungování Vysočiny jako samostatného kraje byla vždy na první místě spolupráce, snaha o vzájemné pochopení a podpora aktivit obyvatel kraje. Velmi bych si přál, aby tento duch, přes třeba odlišné politické názory v zastupitelstvu kraje, byl zachován. Jen díky respektu k práci všech minulých, ale i intenzívní prací budoucích zastupitelstev se může náš region posouvat dál. Žabomyší spory a nic neřešící politické půtky Vysočině neprospějí.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil
Miloš Vystrčil

Působil jako starosta města Telč a hejtman Kraje Vysočina.

Jakou roli plní kraje v rozvoji regionů České republiky?
Pokud mám být stručný tak za naprosto zásadní a nejdůležitější považuji skutečnost, že obce a kraje zajišťují, aby si o svých záležitostech mohli rozhodovat prostřednictvím svých zástupců lidé v dané obci nebo kraji sami. Jednoduše řečeno, aby rozhodování bylo co nejblíže těm, kterých se nejvíce týká. Kraje a obce jsou v tomto smyslu pilířem naší zastupitelské demokracie a fungují velmi dobře. Nejlepším důkazem toho je skutečnost, že dlouhodobě se krajská a zejména potom obecní zastupitelstva těší větší důvěře než Parlament.

Evropská komisařka Věra Jourová

Věra Jourová
Věra Jourová

Působila jako tajemnice MěÚ Třebíč, ředitelka odboru regionálního rozvoje Kraje Vysočina, ministryně pro místní rozvoj.

Jaká je současná role krajů ČR v rámci evropské politiky?
Řadu let jsme v Evropské unii slýchali a opakovali heslo „Evropa regionů“. Heslo možná trošku zastaralo, ale pravdou zůstává, že regiony a kraje jsou nezastupitelnými stavebními kameny evropského společenství, pracují na svém rozvoji, ať už s penězi z kohezní politiky či za své, a tím přispívají k prosperitě společné Evropy. Jejich roli oceňujeme dnes zvlášť výrazně, kdy se na úrovni regionů řeší řada úkolů spojených s bojem proti pandemii a kde bude i těžiště investic směrem k obnově hospodářství. Pro Evropu jsou udržitelný regionální rozvoj a dobře fungující regionální samosprávy podpořené důvěrou občanů zcela zásadní.
TOPlist
TOPlist