K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
isss.online

Zbyde ve městech místo pro stromy? Nový stavební zákon s nimi nepočítá

Datum: 6. 10. 2020, zdroj: Arnika, rubrika: Životní prostředí

Sucho, neúnosná vedra nebo bleskové povodně trápí hlavně obyvatele ve městech a na vesnicích[1]. Návrh nového stavebního zákona žádnou pomoc pro rychlejší a levnější adaptaci na změnu klimatu nenabízí. Spíše naopak. Nepodporuje rozšiřování zelených a zasakovacích ploch, neurychlí slibovanou revitalizaci opuštěných a zanedbaných brownfieldů a naopak má ulehčit výstavbu na zemědělské půdě. Pokud chceme mít ve městech méně tepelných ostrovů, více zeleně a dostatek vláhy, je nezbytné vládní návrh nového stavebního zákona přepracovat.

V říjnu jde návrh zákona[2] do prvního čtení v Poslanecké sněmovně.

„Hlavním problémem nově navrhovaného českého stavebního práva je až příliš jednostranné zaměření se na podporu ekonomického růstu a maximální urychlení všech řízení. To však bohužel jde poměrně velmi drasticky nejen proti celospolečenským zájmům environmentálním a sociálním, ale zejména silně zasahuje do ochrany práv občanů, obcí, spolků, ale i mnohých, zejména pak menších, podnikatelských subjektů či vlastníků půdy. Návrhu nového stavebního zákona také v podstatě chybí hlubší a účinnější mechanismy (zvláště transparentnost a elektronizace) boje s korupcí a dalšími negativními jevy, které jsou na věci územní a stavební navázané,“ upozorňuje prof. Milan Damohorský z České společnosti pro právo životního prostředí.

„Výstavba významně ovlivňuje, jak budou města i krajina schopny čelit extrémním výkyvům počasí. Nový stavební zákon usnadňuje zástavbu volných pozemků na úkor zelených a vodních ploch. Bez nich přitom bude život ve městech a na vesnicích naprosto nesnesitelný. Vrácením návrhu k přepracování máme jedinečnou šanci maléru předejít,“ říká Martin Skalský z Arniky.

„Prosazujeme takový stavební zákon, který podpoří efektivní, hospodárné a rychlé realizace adaptačních opatření ve městech a na vesnicích. Dobrá zahraniční praxe ukazuje, že užitečná je dostatečná podrobnost v územním plánování, jedno povolení ke stavbě, které zastřešuje stanoviska všech dotčených úřadů, jež hlídají veřejný zájem nejen v oblasti životního prostředí. Český návrh zákona dává příliš velké pravomoce úředníkům stavebního úřadu a osekává pravomoce odborníků a radnic,“ doplňuje Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Vláda opakovaně přiznala[3], že česká města nejsou dostatečně připravena na klimatickou krizi. Návrh zákona řešící oblast stavebnictví však vůbec nepočítá s novými úkoly, které před nás staví klimatická změna. Zcela v něm chybí ekonomické nástroje pro přednostní zástavbu brownfieldů a ochranu dosud nezastavěných území. Opatření, které mají umožnit dohodu mezi developery a městy s cílem posílit finanční účast stavebníků na budování zelených a vodních ploch, jsou dobrovolná nebo zcela bezzubá[4]. Hrozí také snadnější zábor zemědělské půdy, o kterém mají v řadě případů nově rozhodovat stavební úřady místo orgánů ochrany zemědělského půdního fondu.

Poznámky

  1. Hodnocení zranitelnosti České republiky ve vztahu ke změně klimatu
  2. Návrh nového stavebního zákona
  3. Problémy České republiky ve vztahu adaptace na klimatickou změnu z pohledu územního rozvoje popisují strategické vládní dokumenty:
  4. Návrh stavebního zákona a nástroje územního plánování:
    • Regulační plán – beze změny oproti současnosti. V praxi se téměř nevyužívá.
    • Dohoda o parcelaci – návrh tento nástroj ruší.
    • Plánovací smlouvy – dobrovolné, nevyvážené závazky obce a investora, riziko „nákupu“ změn územního plánu od těch, kdo mají dostatečný kapitál.
    • Náhrada za změnu v území – jen v případě snížení hodnoty. Při zvýšení hodnoty žádný odvod povinný není.
TOPlist
TOPlist