K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
isss.online

Hospodaření krajů v posledních letech a výhled 2020

Datum: 27. 10. 2020, zdroj: OF 4/2020, rubrika: Ekonomika

Kraje vykázaly v roce 2019 příjmy ve výši 238,5 mld. Kč, a to je o 32,7 mld. Kč, resp. o 16 % více oproti minulému roku 2018. Na přírůstu příjmů krajů se podílely hlavně dotace, a to zejména dotace neinvestiční. Ty se sice meziročně zvedly „jen“ o 9 %, zato tvořily více než 60 % příjmů krajských rozpočtů. O 6 mld. Kč vzrostly daňové příjmy (téměř výlučně příjmy ze sdílených daních) a o 1,2 mld. se zvýšily nedaňové příjmy.

Velký meziroční růst zaznamenaly investiční dotace. Jejich objem se zvedl sice jen o 3,7 mld. Kč, ale tempo růstu bylo 46 %. I tak se nedostal nad úroveň roku 2016. Na kapitálových výdajích v roce 2018 se investiční dotace podílely 27 %, o rok později to bylo již 36 %. Ovšem v roce 2016 se investiční dotace na kapitálových výdajích podílely až 56 %. Kapitálové příjmy, tedy zejména příjmy z prodeje krajského majetku, představují zanedbatelnou část rozpočtu krajů.

Podíl dotací na celkových příjmech se meziročně mírně zvýšil a dosáhl 66 %. Naopak, podíl daňových příjmů se snížil, a to z 34 % na 31 %. Mírně vzrostl podíl investičních dotací na celkových dotací, a to z 6 % na 7 %.

Tab. 1. Příjmy krajských samospráv (mld. Kč)
  2018 2019 2019–2018 2019/2018 (%)
Příjmy 205,8 238,5 32,7 16
– daňové 69,0 75,0 6,0 9
– nedaňové 5,5 6,7 1,2 22
– kapitálové 0,3 0,4 0,1 29
Dotace celkem 131,1 156,5 25,4 19
– investiční dotace 8,0 11,7 3,7 46
– neinvestiční dotace 123,1 144,8 21,7 18

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Celkové výdaje krajů

dosáhly koncem roku 2019 výše 232,7 mld. Kč a meziročně byly vyšší o 27 mld. Kč, resp. o 13 %. Rostly pomaleji než příjmy a přispěly k tomu, že saldo rozpočtu bylo několinásobně vyšší než v předchozím roce. Kapitálové výdaje rostly pomaleji než výdaje běžné, a tudíž se snížil jejich podíl na celkových výdajích. Přebytek krajských rozpočtů v roce 2019 byl sice vyšší než v předchozím roce, ale nižší než v letech 2016 a 2017.

Tab. 2. Výdaje krajských samospráv a saldo rozpočtu (mld. Kč)
  2018 2019 2019–2018 2019/2018 (%)
Výdaje 205,7 232,7 27,0 13
– běžné výdaje 175,7 200,4 24,8 14
– kapitálové výdaje 30,1 32,3 2,2 7
Saldo 0,1 5,8 5,7  
Podíl kapitálových výdajů (%) 15 14    

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Rozpočet krajů v delším časovém horizontu je vyrovnanější než rozpočty obcí. Podíl souhrnného salda na celkových příjmech dosahuje výše 2 %, zatímco u obcí je tento podíl dvojnásobný. Podíl salda krajských rozpočtů na příjmech se po většině let pohybuje v rozmezí od 0 až 2 %. Teorie říká, že rozpočet by měl být ve střednědobém horizontu vyrovnaný, což lze vztáhnout nejenom na kraje jako celek, ale i na každý jednotlivý kraj. Kraje jako celek se v tomto ohledu chovají lépe než obce, které již delší dobu kumulují přebytky rozpočtu.

Nejvyšší celkové příjmy získaly tři nejlidnatější kraje, tj. Středočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Na opačném konci nalezneme „malé“ kraje: Karlovarský, Liberecký a Pardubický. Podíváme-li se na příjmy krajů v přepočtu na jednoho obyvatele kraje, dostane úplně jiný obrázek. Nejvyšší hodnoty vykázal kraj Vysočina, Jihočeský a Karlovarský. Nejnižší částku měl kraj Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínský. Zajímavé je, že v obou srovnáních se do poloviny krajů s nižší hodnotou dostal kraj Zlínský a Liberecký a případně ještě kraj Plzeňský.

Nejvyšší dynamiku příjmů vykázal v roce 2019 Středočeský kraj (21 %) a Pardubický kraj (20 %). V obou případech se o to zasloužil růst dotací, a to i investičních, jejichž objem se meziročně téměř ztrojnásobil. Nejnižší dynamiku měl kraj Olomoucký (10 %), dále kraj Královéhradecký a Vysočina (shodně 14 %). V těchto třech případech se jedná o kraje s nadprůměrnými příjmy v přepočtu na obyvatele. V Olomouckém kraji se meziročně snížil objem nejen objem investičních dotací, ale rovněž daňových příjmů.

Graf 1. Příjmy a výdaje krajských samospráv (mld. Kč)
Graf 1. Příjmy a výdaje krajských samospráv (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Všechny kraje vykázaly v roce 2019 přebytek rozpočtu. Jeho podíl na příjmech se pohyboval od 0 % (Jihočeský kraj) až po 8 % (Zlínský kraj). Nadprůměrný podíl měl ještě Karlovarský kraj a kraj Vysočina (shodně 4 %), a dále Liberecký, Pardubický a Ústecký kraj (shodně 3 %). Dva kraje měly podíl ve výši 1 %. Jsou to kraj Jihomoravský a Olomoucký.

Kapitálové výdaje jsou většinou o investicích do modernizace a rozšíření krajské infrastruktury. Při jejich financování mohou kraje využívat investiční dotace, příjmy z prodeje majetku, úspory a popř. je mohou financovat úvěrem, nebo kombinací několika zdrojů.

Investiční dotace

Jak již bylo uvedeno, podíl investičních dotací na financování kapitálových výdajů všech krajů v roce 2019 činil 36 %. Rozdíly mezi kraji byly značné. Platí, že kraje s vysokým objemem investičních dotací na obyvatele, neměly vždy i nejvyšší kapitálové výdaje, např. Jihočeský kraj. Rovněž platí, že některé kraje s nízkým objemem investičních dotace vykázaly vyšší kapitálové výdaje než průměr, např. Plzeňský kraj.

Největší pomoc v podobě investičních dotací na financování kapitálových výdajů dostal Moravskoslezský, Královéhradecký a Středočeský kraj. V těchto případech se investiční dotace podílely na objemu kapitálových výdajů až 43 %. O jeden procentní bod méně to bylo v Pardubickém kraji.

Nejnižší podíl investičních dotací na kapitálových výdajů vykázal kraj Plzeňský, a to pouhých 17 %. Poměrně nízký podíl měly ještě tři další kraje. Patří sem Ústecký kraj (24 %), Jihočeský a Zlínský kraj (shodně 26 %). Pod průměrnou hodnotu se dostal rovněž kraj Vysočina s podílem ve výši 34 %. V grafu 2 jsou kraje seřazeny podle výše kapitálových výdajů na obyvatele v roce 2019.

Graf 2. Příjmy krajů v roce 2019 v Kč na obyvatele
Graf 2. Příjmy krajů v roce 2019 v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Moravskoslezský kraj vykazuje vysoký podíl investičních dotací na kapitálových výdajích dlouhodobě. Obdobně je na tom i Královéhradecký kraj, i když v jeho případě je podíl mnohem nižší. Naopak, v případě Středočeského kraje byl rok 2019 výjimkou. V průměru za posledních pět let byl podíl investičních dotací na kapitálových výdajích podprůměrný. Setrvale nízký podíl investičních dotací na kapitálových výdajích má Ústecký kraj. Ten má i v rámci krajů nejnižší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích. Ve srovnání s Jihočeským krajem je méně než poloviční. Jen o něco vyšší hodnoty vykázal Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.

Graf 3. Kapitálové výdaje a investiční dotace krajů v roce 2019 (mld. Kč)
Graf 3. Kapitálové výdaje a investiční dotace krajů v roce 2019 (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Dlouhodobý majetek tvoří hmotný, nehmotný a finanční majetek krajů. V roce 2019 disponovaly kraje dlouhodobým majetkem ve výši 87,9 mld. Kč. Mezi rokem 2015 a 2019 se majetek krajů jako celku zvýšil o 11 %. V absolutním vyjádření patřil největší objem majetku Jihočeskému a Ústeckému kraji. Nejnižší objem dlouhodobého majetku vykázal Jihomoravský a Olomoucký kraj. Ve srovnání s kraji s nejvyšším objemem majetku to byla méně než jedna čtvrtina.

Rovněž v přepočtu na obyvatele existují mezi kraji značné rozdíly. Nejvyšší hodnotu dlouhodobého majetku měl Karlovarský kraj a s mírným odstupem pak Jihočeský kraj. Na poslední místo se dostal Jihomoravský kraj se značným odstupem od dalšího, tj. Olomouckého kraje.

Mezi rokem 2015 a 2019 se objem dlouhodobého majetku nejrychleji zvýšil v Královéhradeckém kraji (+ 52 %). S odstupem za ním se umístil Středočeský kraj (+ 27 %) a kraj Pardubický (+17 %). V daném období se jeho objem nezměnil v kraji Plzeňském, Olomouckém a Zlínském.

Graf 4. Dlouhodobý majetek krajů v Kč na obyvatele (2019)
Graf 4. Dlouhodobý majetek krajů v Kč na obyvatele (2019)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Nevyužité finanční prostředky

Ještě se podíváme na nevyužité peněžní prostředky. Úspory krajských samospráv měřené krátkodobým finančním majetkem dosáhly koncem roku 2019 výše 36 mld. Kč. Mezi rokem 2015 a 2019 se jejich objem více než zdvojnásobil. Opačnou tendenci vykázal dluh krajů, který se snížil o třetinu a dosáhl výše 16 mld. Kč. Přitom ještě v roce 2015 měly krajské samosprávy vyšší dluh než úspory. Od roku 2016 se rozdíl mezi oběma ukazateli zvyšoval, protože úspory rostly a dluh klesal.

Graf 5. Úspory a dluh krajských samospráv (mld. Kč)
Graf 5. Úspory a dluh krajských samospráv (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

V oblasti úspor a dluhu existují mezi kraji rovněž značné rozdíly. V absolutním vyjádření drží největší část úspor Moravskoslezský kraj (4,4 mld. Kč) a Zlínský kraj (3,7 mld. Kč). Jen o něco málo nižší úspory měl kraj Vysočina a Středočeský kraj. Nejnižší objemem úspor disponoval Olomoucký kraj (1,3 mld. Kč), dále Plzeňský, Karlovarský a Jihomoravský kraj (shodně 1,9 mld. Kč).

V roce 2019 se meziročně úspory zvýšily ve všech krajích, s výjimkou Olomouckého kraje (−8 %). Nejvyšší růst tohoto ukazatele vykázal Ústecký kraj (+46 %), Středočeský kraj (+38 %) a Zlínský kraj (+37 %). Poměrně nízký růst úspor měl Pardubický kraj (+1 %), Jihočeský kraj (+2 %) a Královéhradecký kraj (+3 %).

V případě dluhu rovněž v absolutním vyjádření obsadil první místo (nejvyšší dluh) Olomoucký kraj (3,4 mld. Kč) a o jednu miliardu korun nižší dluh měl Moravskoslezský kraj. Tři kraje neměly koncem roku žádný nebo jen velmi malý dluh. Do této skupiny patří Jihočeský, Plzeňský a Královéhradecký kraj. V posledních pěti letech neměl dluh ani v jednom roce Plzeňský kraj, v posledních třech letech Jihočeský kraj a v posledním roce Královéhradecký kraj. S nulovým dluhem vykázaly tyto kraje poměrně vysoké kapitálové výdaje, přičemž Plzeňský kraj i s velmi malou podporou ve formě investičních dotací.

Objem dluhu se v roce 2019 meziročně snížil ve všech krajích, s výjimkou tří. Do této skupiny patří Ústecký kraj (+20 %), Středočeský kraj (+18 %) a Moravskoslezský kraj (+2 %). Největší pokles zaznamenal Královéhradecký kraj (−88 %), dále Pardubický kraj (−29 %) a Karlovarský kraj (−20 %). Jihočeský a Plzeňský kraj neměly dluh ani v jednom z těchto dvou let.

Koncem roku 2019 úspory krajů jako celku byly o 19,5 mld. Kč vyšší než jejich dluh. Pouze Olomoucký kraj vykázal úspory o 2,1 mld. Kč nižší než dluh. V Jihomoravském kraji se úspory rovnaly dluhu. Největší rozdíl mezi objemem úspor a objemem dluhu měl kraj Vysočina (3,2 mld. Kč), Jihočeský kraj (3 mld. Kč) a Královéhradecký kraj (2,6 mld. Kč. V grafu 6 jsou kraje seřazeny podle výše úspor v přepočtu na jednoho obyvatele.

Graf 6. Úspory a dluh jednotlivých krajů (v Kč na obyvatele)
Graf 6. Úspory a dluh jednotlivých krajů (v Kč na obyvatele)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Jak dopadne rok 2020?

Výsledky hospodaření za rok 2019 si většina krajů vytvořila solidní podmínky pro rok 2020, který ovšem přináší nejen neočekávané snížení příjmů, ale i neplánované výdaje. Předpokládejme, že kraje letos získají přislíbený objem dotací a ztrátu pocítí hlavně u daňových příjmů. Ty se ovšem na celkových příjmech podílejí podstatně méně než u obcí. Zatímco u obcí jsou nejdůležitějším příjmem, na celkových příjmech krajů se podílejí zhruba třetinou.

Kraje jako celek rozpočtovaly na letošní rok daňové příjmy o 1 % nižší, než jaké získaly v roce 2019. Mezi kraji jsou opět značné rozdíly. Tři kraje – Liberecký, Královéhradecky a Vysočina počítaly na letošní rok s 7 % poklesem daňových příjmů oproti skutečnosti v předchozím roce. O jeden procentní bod nižší byl pokles daňových příjmů v Pardubickém kraji. Naproti tomu, Olomoucký kraj předpokládal růst daňových příjmů, a to o 5 %. Růst ve výši 2 % nalezneme v Plzeňském, Ústeckém a Zlínském kraji.

Ministerstvo financí odhadlo v dubnu pokles sdílených daní v letošním roce oproti schválenému rozpočtu na 17 %. Daňové příjmy krajů by tak poklesly o 12,6 mld. Kč. Graf 7 ukazuje, jak se odhadovaný pokles daňových příjmů podílí na úsporách krajů.

Graf 7. Podíl snížení daňových příjmů na úsporách
Graf 7. Podíl snížení daňových příjmů na úsporách
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Většina krajů by se s propadem daňových příjmů mohla vyrovnat bez větších obtíží. Nejlepší šanci se vyrovnat s propadem daňových příjmů má Zlínský kraj. Odhadovaný pokles jejich daňových příjmů se na jejich úsporách podílí pouhými 19 %. Nízký podíl, a tudíž dobrou šanci, že pokles daňových příjmů výrazně neovlivní jejich činnost má ještě Pardubický, Liberecký kraj, kraj Vysočina a Karlovarský kraj, u kterých se tento podíl pohybuje od 22 % do 26 %.

V případě čtyř krajů je podíl odhadovaného snížení daňových příjmů na úsporách 50 % a více. Nejhorší situaci bude patrně čelit Olomoucký kraj, u kterého tento podíl dosahuje 74 %. I ten by však mohl kompenzovat propad příjmů využitím úspor, jejich objem by se však výrazně snížil.

Toto je jen jeden z pohledů, jak na tom kraje letos budou. Propad daňových příjmů může být v důsledku ekonomického poklesu a vládních opatření hlubší a výdaje v reakci na hygienická a další opatření vyšší.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.

TOPlist
TOPlist