K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
isss.online

Ocenění pro nejlepší knihovny roku 2020

Datum: 26. 11. 2020, zdroj: SKIP, rubrika: Ostatní

Ministr kultury Lubomír Zaorálek se rozhodl pro udělení ceny Ministerstva kultury ČR „Knihovna roku 2020“.

Knihovnou roku 2020 v kategorii „základní knihovna“ se stala Knihovna Halenkov ze Zlínského kraje. Zvláštní ocenění získaly Obecní knihovna Jaroměřice z Pardubického kraje a Místní lidová knihovna Kostomlaty pod Milešovkou z Ústeckého kraje.

Hlavní cenu v kategorii „informační počin“ získala Městská knihovna v Praze za projekt CENTRAL jako rychlou centrální katalogizační službu, šetřící knihovnicím a knihovníkům čas, který mohou věnovat více svým čtenářům a čtenářkám. Zvláštní ocenění v této kategorii obdržela Městská knihovna Polička za projekt Centrum technického vzdělávání _Půda – moderní učebny pro zájmové vzdělávání v oblasti výuky digitálních technologií a jazyků s dobrou dostupností pro všechny.

Slavnostní ceremoniál spojený s předáním cen Knihovna roku 2020 byl přesunut na rok 2021 z důvodu aktuální epidemiologické situace.

Městská knihovna roku 2020 – cena SKIP a SMO

Titul nejlepší Městská knihovna roku 2020 získala Masarykova veřejná knihovna Vsetín. Jako druhá v pořadí se umístila Městská knihovna T. G. Masaryka Šumperk a třetí pořadí v soutěži získala Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně.

Soutěž o nejlepší městskou knihovnu roku vyhlásil již pojedenácté Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP). Záštitu nad akcí převzal Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR). Soutěž má za cíl ocenit nejlepší české knihovny, které provozují či zřizují města a motivovat je k rozšíření a zkvalitnění veřejných knihovnických a informačních služeb.

V letošním roce byla soutěž organizována podle nových pravidel. Za každý kraj nominovala odborná komise jednu knihovnu. V prvním kole byly knihovny hodnoceny metodou benchmarkingu. Celkem bylo porovnáváno 22 výkonových indikátorů, například počet nových přírůstků knihovního fondu, plocha knihovny pro veřejnost, počet registrovaných uživatelů, počet stanic připojených k internetu. Předmětem hodnocení bylo i ocenění dvou nejvýznamnější akcí, které knihovna v uplynulém roce uspořádala. Do dalšího kola postoupilo 8 knihoven, které postupně navštívila hodnotitelská komise a na místě posuzovala úroveň prostředí knihovny, technické vybavení, sociální zázemí i exteriér. Pozornost byla zaměřena i na ocenění společenské a komunitní působení knihovny.

TOPlist
TOPlist