K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2021

Hospodaření územních rozpočtů v roce 2020 a výhled do roku 2021

Datum: 29. 12. 2020, zdroj: OF 5/2020, rubrika: Ekonomika

V roce 2020 se zastavil trend dynamického růstu rozpočtových příjmů obcí i krajů, a ekonomika se propadla do recese. Byť náznaky ochlazování hospodářského růstu zde byly již delší dobu, přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty způsobily hluboký propad nejenom české, ale i světové ekonomiky.

Miroslav Matej
Miroslav Matej

Česká ekonomika zaznamenala nejhlubší propad hospodářského výkonu v historii samostatné ČR, kdy reálný hrubý domácí produkt meziročně klesl o 11 %. Aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí (MF) pak počítá s propadem ekonomického výkonu v letošním roce o 6,6 %. Mírné oživení ekonomické aktivity, ke kterému docházelo ve druhé polovině tohoto roku, bylo přibrzděno dalšími vládními opatřeními, a již dnes je téměř zcela jisté, že nevykompenzuje hospodářský propad z první poloviny letošního roku.

V tomto článku nastíním odhadovaný vývoj příjmů obcí v roce 2020 a výhled do roku 2021, to vše za předpokladu, že již nebudou přijímána drakonická restriktivní opatření mající negativní vliv na ekonomickou aktivitu.

Růst celkových příjmů

Příjmová strana rozpočtů obcí bude v letošním roce poznamenána značným výpadkem daňových příjmů. Celkové příjmy obcí by však přesto měly růst (tabulka 1), a to z důvodu nadprůměrného, 40procentního, růstu transferů ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí, které nahradily propad daňových příjmů. Nárůst transferů je způsoben poskytnutím mimořádného neúčelového příspěvku obcím ve výši 1250 Kč na obyvatele, jehož cílem je vykompenzovat pokles inkasa DPFO ze závislé činnosti, ke kterému došlo v souvislosti s výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům, jakož i mimořádným navýšením rozpočtů dotačních titulů určených obcím, jejichž cílem je stimulovat investiční aktivitu obcí. Nutno podotknout, že výše uvedený neúčelový příspěvek nejenomže kompenzuje snížení daňových příjmů v důsledku výplaty kompenzačního bonusu, ale i výpadek těchto příjmů v souvislosti s probíhající ekonomickou recesí (tabulka 3). Celkově se odhaduje, že i v roce 2020 budou obce hospodařit s přebytkem. Ochota investovat v minulosti naspořené prostředky, popř. vůle zapojit do jejich financování extrémně levné bankovní úvěry, bude mít přímý vliv nejen na výši kapitálových výdajů, ale odrazí se i ve výsledném saldu rozpočtového hospodaření.

Tab. 1. Predikce hospodaření obcí v letech 2020 a 2021 (mld. Kč)
2019 2020 (očekávaná skutečnost) % změna (2020/2019) 2021 (predikce) % změna (2021/2020) % změna (2021/2019)
Daňové příjmy 245,2 222,8 −9,1 % 235,3 5,6 % −4,0 %
Nedaňové příjmy 34,2 35,3 3,3 % 36,3 2,8 % 6,3 %
Kapitálové příjmy 6,8 6,6 −2,3 % 6,8 3,0 % 0,7 %
Vlastní příjmy 286,1 264,7 −7,5 % 278,4 5,2 % −2,7 %
Přijaté transfery celkem 74,4 104,0 39,9 % 70,9 −31,8 % −4,6 %
Příjmy celkem 360,5 368,7 2,3 % 349,3 −5,3 % −3,1 %
Běžné výdaje 242,7 259,7 7,0 % 251,5 −3,2 % 3,6 %
Kapitálové výdaje 92,2 104,6 13,4 % 96,4 −7,8 % 4,6 %
Výdaje celkem 334,9 364,3 8,8 % 347,9 −4,5 % 3,9 %
Saldo (příjmy−výdaje) 25,5 4,4 1,4

Vývoj daňových příjmů

Daňové příjmy by měly letos podle odhadů MF meziročně klesnout o 8,5 %. Již v roce 2021 se však odhaduje znovunastartování jejich růstu, a to o 5,6 % oproti roku 2020 (viz tabulka 2). Již v roce 2022 by pak v rámci tohoto scénáře mohly být daňové příjmy obcí vyšší než v roce 2019.

Predikce daňových příjmů (Tabulka 2) pracuje s předpokladem, že nebudou přijaty takové změny legislativy, které podstatným způsobem sníží inkaso sdílených daní. V rámci projednávání tzv. daňového balíčku byly totiž předloženy pozměňovací návrhy, jejichž účelem je navýšit disponibilní příjmy zaměstnanců zrušením tzv. superhrubé mzdy. Tyto návrhy mají negativní dopad do daňových příjmů obcí ve výši −21,4 mld. Kč (v případě sazby DPFO 15 % a 23 %), resp. −5,2 mld. Kč (v případě sazby DPFO 19 % a 23 %). Meziroční pokles daňových příjmů obcí by tak dosáhl 17,3 %, resp. 10,7 %. Je nepochybné, že zrušení superhrubé mzdy bude mít negativní vliv na investice obcí, jelikož zhorší jejich provozní saldo a obce nebudou mít takový prostor k financování investic jako doposud.

Tab. 2. Propočtová predikce daňových příjmů
  2019 2020 2020−19 2020/19 2021 2021−20 2021/20 2022 2022−21 2022/21
sl. 1 sl. 2 sl. 2−sl. 1 sl. 2/sl. 1 sl. 5 sl. 5−sl. 2 sl. 5/sl. 2 sl. 8 sl. 8−sl. 5 sl. 8/sl. 5
DPH* 101,8 99,0 −2,8 −2,8 % 104,5 5,5 5,6 % 109,2 4,7 4,5 %
DPPO celkem 50,8 39,9 −10,9 −21,5 % 39,2 −0,7 −1,8 % 43,4 4,2 10,7 %
DPPO* 43,1 32,1 −11,0 −25,5 % 31,2 −0,9 −2,8 % 35,2 4,0 12,8 %
DPPO plac. obcemi a kraji 7,7 7,8 0,1 1,3 % 8,0 0,2 2,6 % 8,2 0,2 2,5 %
DPFO celkem* 60,4 55,2 −5,2 −8,6 % 62,1 6,9 12,5 % 64,6 2,5 4,0 %
DPFO – zvl. sazba 4,8 4,7 −0,1 −2,1 % 5,0 0,3 6,4 % 5,0 0,0
DPFO – placená poplatníky (z přiznání) 1,4 0,4 −1,0 −71,4 % 0,8 0,4 1,0 0,2
DPFO – placená plátci celkem 54,2 50,1 −4,1 −7,6 % 56,3 6,2 12,4 % 58,6 2,3 4,1 %
Daň z nemovitých věcí 10,9 11,1 0,2 1,5 % 11,3 0,2 1,8 % 11,5 0,2 1,8 %
Místní, správní poplatky a ost. 8,9 7,7 −1,2 −13,2 % 8,1 0,4 5,2 % 8,8 0,7 8,6 %
Poplatky za znečišť. život. prostř. 3,4 2,8 −0,6 −18,3 % 3,0 0,2 7,1 % 3,4 0,4 13,3 %
Daň z hazardních her 4,8 4,9 0,0 1,0 % 4,7 −0,2 −3,3 % 4,7 −0,1 −1,5 %
Celkem 241,1 220,6 −20,5 −8,5 % 232,9 +12,3 5,6 % 245,6 +12,6 5,4 %
Celkem RUD* 205,3 186,3 −19,0 −9,3 % 197,8 +11,5 6,2 % 209,0 +11,2 5,7 %
Tab. 3. Dopad kompenzačního bonusu na DPFO ZČ
mld. Kč dopad na obce
komp. bonus „jaro 2020“ −5,6
komp. bonus „podzim 2020“ −1,5
příspěvek obcím 1250/obyvatele 13,4
Celkem 6,3

Rozpočtové určení daní

V této souvislosti se otevírá diskuse týkající se rozpočtového určení daní, a to jak ve smyslu celkového posílení daňových příjmů obcí a krajů, tak i změn uvnitř tohoto systému.

S přihlédnutím k aktuálnímu stavu státního rozpočtu a mimořádným výdajům spojeným s opatřeními souvisejícími s pandemií COVID-19 však nelze očekávat, že bude nalezena politická shoda nad navýšením příjmů samospráv, i když určitý kompromis kvůli dopadům v důsledku zrušení superhrubé mzdy, není vyloučen. V předchozích letech došlo k úpravám tohoto zákona znamenajícím posílení daňových příjmů obcí následujícím způsobem:

  • od 1. 1. 2017 byl navýšen podíl obcí na DPH na 21,4 %;
  • od 1. 1. 2018 došlo u obcí k dalšímu navýšení podílu na DPH na 23,58 %.

Určitou revizi by zcela jistě potřeboval způsob přerozdělování sdílených daní mezi jednotlivé obce, nicméně k tomuto kroku bude možné přistoupit teprve v okamžiku návratu k hospodářskému růstu.

Růst výdajů obcí

Na výdajové straně rozpočtů obcí se očekává růst jak běžných, tak i kapitálových výdajů. Tato skutečnost ve spojení s pouze mírným očekávaným nárůstem příjmů, vede k odhadu výrazného snížení salda hospodaření obcí a krajů. S přihlédnutím k masivním přebytkům obcí v minulých letech však nebude mít tato skutečnost zásadní dopad na celkové hospodaření obcí. Pozitivně lze rovněž hodnotit odhad investic, které by měly prvně v historii překonat 100miliardovou hranici, což zcela jistě přispěje k oživení ekonomické aktivity. Odhaduje se, že obce vynaloží na investice 29 % celkových výdajů.

V důsledku výplaty mimořádného příspěvku není odhadovaný pokles daňových příjmů obcí v roce 2020 ve výši 8,5 % (tabulka 1), ale pouze 2,9 % (tabulka 4).

Tab. 4. Odhad poklesu daňových příjmů obcí po zohlednění mimořádného příspěvku
mld. Kč odhad 2020 meziroční změna
pokles daňových příjmů −20,5 −8,50 %
příspěvek obcím 1250/obyv. 13,4
Celkem −7,1 −2,90 %

Příspěvek na výkon státní správy

Příspěvek na výkon státní správy se bude i přes přetrvávající krizi opět valorizovat, a to o 0,5 mld. Kč (4,5 %).

S cílem zajistit vyšší adresnost příspěvku pokračuje Ministerstvo vnitra ve změně algoritmu jeho výpočtu tak, že přesouvá vybrané agendy do tzv. výkonového financování (Poznámka redakce: podrobněji k této problematice viz Příspěvek na výkon státní správy obcí a krajů v roce 2021). To znamená, že na tyto vybrané agendy nedostávají obce příspěvek na základě velikosti správního obvodu, ale na základě uskutečněných výkonů, např. počtu vydaných občanských nebo řidičských průkazů. Tyto výkony zohledňují nákladovost jednotlivých činností. Od roku 2021 bude nově součástí výkonového financování agenda živnostenského úřadu. Ocenění jednotlivých správních úkonů bude součástí zákona o státním rozpočtu na rok 2021; pro přehlednost viz tabulka 5.

Tab. 5. Výkonové financování – příspěvek na výkon státní správy
Agenda 2020 2021 změna
výkonové financování – příspěvek na výkon státní správy
veřejné opatrovnictví (k 31. 3. 2020) 29 000 Kč 30 500 Kč 5,2 %
občanské průkazy (1. 1.–31. 12. 2019) 115 Kč 139 Kč 20,9 %
řidičské průkazy (1. 1.–31. 12. 2019) 115 Kč 139 Kč 20,9 %
matrika (1. 1.–31. 12. 2019) 53 % tvoří výkonová složka
zápis v knize manželství/partnerství 2760 Kč 2964 Kč 7,4 %
zápis v knize úmrtí 920 Kč 988 Kč 7,4 %
zápis v knize narození 690 Kč 741 Kč 7,4 %
určení otcovství 209 Kč 247 Kč 18,2 %
územní plánování (1. 1.–31. 12. 2019)
závazné stanovisko 2477 Kč 2706 Kč 9,2 %
od roku 2021
aktivace elektronického čipu občanského průkazu 35 Kč
živnostenský úřad (od r. 2021)
příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů 338 Kč

Stavy na bankovních účtech obcí a jejich zadluženost

Lze souhlasit s argumenty obcí, že zůstatky na účtech, samy o sobě, nevypovídají o finanční situaci obcí. Přesto lze z jejich dlouhodobě rostoucího trendu a z dlouhodobě tvořených rozpočtových přebytků usuzovat, že prostředky obcí nejsou vždy využívány pro realizaci investic. Zůstatky na účtech obcí vzrostly mezi lety 2013 a 2019 víc než dvojnásobně, z 98 mld. Kč na 214,8 mld. Kč, tj. o 116,8 mld. Kč (119 %).

Graf 1. Růst cen stavebních prací a vývoj 3M PRIBOR
Graf 1. Růst cen stavebních prací a vývoj 3M PRIBOR
Zdroj: ČSÚ a ČNB

V souvislosti s rezervami často padají argumenty, že je obce hromadí své finanční prostředky za účelem „šetření“ na budoucí investice. Tento přístup, byť do jisté míry pochopitelný, není zcela obhajitelný ve světle aktuální ekonomické reality. Úrokové míry investičních úvěrů obcí jsou hluboko pod úrovní inflace, a pokud k tomu přidáme prudký růst cen stavebních prací a stavebních materiálů, je zřejmé, že toto šetření znatelně budoucí investice prodražuje (graf 1). Lze tedy konstatovat, že dlouhodobá tvorba rozpočtových přebytků vede k neefektivnímu nakládání s veřejnými prostředky, které by měly být investovány do obnovy a rozvoje majetku.

Poznámka redakce: Poznatky redakce svědčí o tom, že řada starostek a starostů si uvedená fakta uvědomuje, ale získat většinu zastupitelstva pro úvěrové financování investic se zejména v malých obcích obtížně prosazuje. Možná by prospělo více využívat nabídek školících kurzů (bezplatných) z Ministerstva vnitra, SMO ČR atp.

Co lze obcím doporučit v této nejisté době?

Obce by se měly snažit maximalizovat své příjmy, např. úpravou koeficientů daně z nemovitých věcí, jejíž výše je v mezinárodním srovnání mimořádně nízká, úpravou místních poplatků, apod. Neméně důležitým krokem je revize nedaňových příjmů plynoucích z vlastní činnosti obcí, např. aktualizace nájemních smluv na základě vývoje cenové hladiny, úprava cen městské hromadné dopravy apod. Rovněž by se neměla podcenit revize poskytovaných provozních dotací různým organizacím, případně analýza provozních výdajů obcí a jí zřizovaných organizací.

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že přes probíhající recesi je hospodaření obcí ve velmi dobré kondici, to jak díky rezervám z minulých let, tak i některým vládním opatřením vedených snahou minimalizovat negativní dopady aktuální situace na rozpočty obcí.

Ing. Miroslav Matej, Ph.D., ředitel odboru financování územních rozpočtů MF ČR

TOPlist
TOPlist