Ústavní soud těsnou většinou zamítl žalobu skupiny senátorů na zrušení účasti veřejnosti na rozhodování o dopadech staveb na zdraví a životní prostředí v řízeních podle stavebního zákona. V Ústavním soudu těsně převážil názor, že k naplnění ústavy stačí, když mají občané právo napadnout územní rozhodnutí či stavební povolení u soudu. Nemají ale už nárok na to, aby se nejprve pokusili poslat své připomínky úřadům. Ekologické organizace naopak požadují věcné a rychlé řešení připomínek na počátku rozhodování, které by předcházelo zbytečným soudním průtahům na jeho konci.
Těsná většina soudců rozhodla (sp. zn. Pl. ÚS 22/17)[1], že ústava nezaručuje spolkům účastenství ve správních řízeních, ale pouze právo následně podat žalobu k soudu proti pravomocnému rozhodnutí stavebního úřadu. Sedm soudců, kteří vyslovili opačné stanovisko, naopak považuje současný zákonný stav za protiústavní. Je totiž nerozumné, když spolky mohou podat žalobu k soudu, ale nemohou se předtím účastnit správního řízení, které by především mělo být prostorem pro důkazy a námitky různých stran.
Vláda jako vedlejší účastník řízení ve svém vyjádření u Ústavního soudu argumentovala, že správní soudy v konkrétních případech označily postup spolků ve správních řízeních za obstrukční jednání. Za 25 let platnosti příslušného zákona se tak mělo stát pouze ve dvou případech:
Účast občanských spolků ve správních řízeních, kde se rozhoduje dopadech staveb, jako je spalovna odpadů či lakovna, na zdraví a životní prostředí zrušil parlament v roce 2017[2]. Návrh poslance Foldyny (ČSSD) tehdy podpořil spolu s opozicí také téměř celý poslanecký klub ANO. Proti se naopak postavily 2/3 poslanců ČSSD či většina KDU-ČSL. Poslanec Foldyna tehdy tvrdil, že vyloučením spolků dojde ke zrychlení rozhodování. Následné tři roky jeho domněnku nepotvrdily.
© 2021 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.