(COVID-19 a jeho vliv na hospodaření státního rozpočtu v roce 2020 – výdaje 2.)
Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2020 deficitem ve výši 367,4 mld. Kč, což je nejhorší výsledek v novodobé historii České republiky. Plánovaný schodek navýšený třemi novelami zákona o státním rozpočtu až na 500 mld. Kč tak nebyl naplněn o 132,6 mld. Kč.
I přes to, že celkové výdaje nedosáhly úrovně dané rozpočtem (97,8 % rozpočtu po změnách), tempo jejich růstu bylo rekordně vysoké (+18,8 %) a v absolutním vyjádření představovalo meziroční zvýšení o 291,2 mld. Kč. Kompenzace vyplacené jednotlivcům, firmám a municipalitám, posilování zatíženého sociálního a zdravotního systému a pokračující realizace vládních priorit stály za meziročním růstem běžných (+18,2 %, +257,6 mld. Kč) i kapitálových výdajů (+24,1 %, +33,5 mld. Kč).
Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+85,2 mld. Kč). Kromě valorizace důchodů (+33,0 mld. Kč) podpořené v prosinci vyplacením jednorázového příspěvku (+15,0 mld. ), navýšení rodičovského příspěvku (+14,1 mld. Kč) či příspěvku na péči (+3,3 mld. Kč) výrazně vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+16,4 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli navýšené ošetřovné (+9,7 mld. Kč), následované nemocenským (+6,2 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 2,4 mld. Kč.
Běžné transfery podnikatelským subjektům (+48,8 mld. Kč) byly hlavně v květnu a červnu silně navýšeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 23,7 mld. Kč. Dopad mělo i vyplacení prostředků v rámci programu COVID Nájemné (4,1 mld. Kč), COVID Ubytování (2,3 mld. Kč) a ošetřovného pro OSVČ (2,3 mld. Kč). Transfery rovněž zvýšil vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., na krytí závazků z poskytovaných záruk a srpnová platba Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a. s., 1,0 mld. Kč k zabezpečení potravinové soběstačnosti. Růst výdajů na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+4,3 mld. Kč) byl ovlivněn podporou úvěrových programů COVID. V této kategorii jsou též zařazeny nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, a které získaly v průběhu října cca 5 mld. Kč na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+40,1 mld. Kč) obsahují růst platů (+20,9 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění sociální péče (+5,4 mld. Kč) či 5 % valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,6 mld. Kč). Kromě toho byl v srpnu vyplacen mimořádný příspěvek obcím na zmírnění dopadů poklesu jejich daňových příjmů (13,4 mld. Kč). V říjnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (cca 2 mld. Kč) a na pořízení technického vybavení základních škol (1,3 mld. Kč).
Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+15,1 mld. Kč) se výrazně promítl květnový převod 6,6 mld. Kč určený na oddlužení vybraných nemocnic. Vzrostly také příspěvky a transfery směřované vysokým školám (+1,4 mld. Kč) a do oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Nemocnicím, které jsou státními příspěvkovými organizacemi, byly na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytnuty cca 4 mld. Kč a příspěvkové organizace v kultuře byly podpořeny částkou meziročně vyšší o 0,9 mld. Kč.
Financování běžných výdajů státních fondů narostlo o 15,1 mld. Kč, na čemž se nejvíce podílely transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+10,3 mld. Kč, tj. +73,7 %).
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+500 Kč na 1 pojištěnce) účinné od 1. června a mírný nárůst počtu státních pojištěnců od začátku roku vedly k meziročnímu růstu o 25,4 mld. Kč (+35,4 %).
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu (+11,4 mld. Kč), kdy se primárně nákupy materiálu téměř zdvojnásobily (+9,6 mld. Kč).
Navýšené požadavky ze strany Evropské komise vedly v roce 2020 k meziročnímu růstu odvodu vlastních zdrojů do rozpočtu EU (+9,6 mld. Kč). Vývoj celkových výdajů je zřejmý z grafu 6.
Kapitálové výdaje v roce 2020 meziročně vzrostly téměř o čtvrtinu (+33,5 mld. Kč). Jejich objem (172,7 mld. Kč) téměř dorovnal rekordní rok 2015 (175,7 mld. Kč), který byl na rozdíl od roku 2020 výrazně podpořen investicemi ze společných programů EU a ČR vrcholící fáze programového období 2007–2013. V případě právě skončeného roku byly investice posíleny nejvíce z národních zdrojů ve výši, která poprvé překročila hranici 100 mld. Kč (103,8 mld. Kč při růstu o 24,7 mld. Kč). Vývoj kapitálových výdajů viz graf 7. Rozhodující roli měly investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+41,0 %, tj. +18,4 mld. Kč). Vzrostly i transfery určené na investice municipalit (+21,5 %, tj. +5,9 mld. Kč) a investiční nákupy a související výdaje Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany (+4,1 mld. Kč).
Celkový vývoj hospodaření státního rozpočtu v průběhu roku 2020 je ve srovnání s předchozími lety vidět na grafu 8.
Vývoj státního dluhu v posledních letech charakterizovala tendence jeho snižování v podílu k růstu hrubého domácího produktu. Od roku 2012 (40,8 % HDP) se státní dluh postupně snižoval až do roku 2019 (28,5 % HDP). Pokud jde o tento zásadní ukazatel úspěšnosti hospodaření státu, řadí se Česká republika k nejméně zadluženým státům Evropské unie (nižší zadluženost vykazuje jen Lucembursko, Bulharsko a Estonsko). Hospodaření v loňském roce znamená navýšení podílu státního dluhu na úroveň 36,9 % HDP – viz graf 9.
podle materiálů Ministerstva financí
© 2021 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.