K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2021

COVID-19 a jeho vliv na hospodaření státního rozpočtu v roce 2020 – výdaje

(COVID-19 a jeho vliv na hospodaření státního rozpočtu v roce 2020 – výdaje 2.)

Datum: 16. 3. 2021, zdroj: OF 1/2021, rubrika: Ekonomika

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2020 deficitem ve výši 367,4 mld. Kč, což je nejhorší výsledek v novodobé historii České republiky. Plánovaný schodek navýšený třemi novelami zákona o státním rozpočtu až na 500 mld. Kč tak nebyl naplněn o 132,6 mld. Kč.

Výdaje státního rozpočtu

I přes to, že celkové výdaje nedosáhly úrovně dané rozpočtem (97,8 % rozpočtu po změnách), tempo jejich růstu bylo rekordně vysoké (+18,8 %) a v absolutním vyjádření představovalo meziroční zvýšení o 291,2 mld. Kč. Kompenzace vyplacené jednotlivcům, firmám a municipalitám, posilování zatíženého sociálního a zdravotního systému a pokračující realizace vládních priorit stály za meziročním růstem běžných (+18,2 %, +257,6 mld. Kč) i kapitálových výdajů (+24,1 %, +33,5 mld. Kč).

Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+85,2 mld. Kč). Kromě valorizace důchodů (+33,0 mld. Kč) podpořené v prosinci vyplacením jednorázového příspěvku (+15,0 mld. ), navýšení rodičovského příspěvku (+14,1 mld. Kč) či příspěvku na péči (+3,3 mld. Kč) výrazně vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+16,4 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli navýšené ošetřovné (+9,7 mld. Kč), následované nemocenským (+6,2 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 2,4 mld. Kč.

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+48,8 mld. Kč) byly hlavně v květnu a červnu silně navýšeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 23,7 mld. Kč. Dopad mělo i vyplacení prostředků v rámci programu COVID Nájemné (4,1 mld. Kč), COVID Ubytování (2,3 mld. Kč) a ošetřovného pro OSVČ (2,3 mld. Kč). Transfery rovněž zvýšil vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., na krytí závazků z poskytovaných záruk a srpnová platba Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a. s., 1,0 mld. Kč k zabezpečení potravinové soběstačnosti. Růst výdajů na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+4,3 mld. Kč) byl ovlivněn podporou úvěrových programů COVID. V této kategorii jsou též zařazeny nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, a které získaly v průběhu října cca 5 mld. Kč na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+40,1 mld. Kč) obsahují růst platů (+20,9 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění sociální péče (+5,4 mld. Kč) či 5 % valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,6 mld. Kč). Kromě toho byl v srpnu vyplacen mimořádný příspěvek obcím na zmírnění dopadů poklesu jejich daňových příjmů (13,4 mld. Kč). V říjnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (cca 2 mld. Kč) a na pořízení technického vybavení základních škol (1,3 mld. Kč).

Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+15,1 mld. Kč) se výrazně promítl květnový převod 6,6 mld. Kč určený na oddlužení vybraných nemocnic. Vzrostly také příspěvky a transfery směřované vysokým školám (+1,4 mld. Kč) a do oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Nemocnicím, které jsou státními příspěvkovými organizacemi, byly na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytnuty cca 4 mld. Kč a příspěvkové organizace v kultuře byly podpořeny částkou meziročně vyšší o 0,9 mld. Kč.

Financování běžných výdajů státních fondů narostlo o 15,1 mld. Kč, na čemž se nejvíce podílely transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+10,3 mld. Kč, tj. +73,7 %).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+500 Kč na 1 pojištěnce) účinné od 1. června a mírný nárůst počtu státních pojištěnců od začátku roku vedly k meziročnímu růstu o 25,4 mld. Kč (+35,4 %).

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu (+11,4 mld. Kč), kdy se primárně nákupy materiálu téměř zdvojnásobily (+9,6 mld. Kč).

Graf 6. Meziroční vývoj daňových výdajů v roce 2020 (%)
Graf 6. Meziroční vývoj daňových výdajů v roce 2020 (%)

Navýšené požadavky ze strany Evropské komise vedly v roce 2020 k meziročnímu růstu odvodu vlastních zdrojů do rozpočtu EU (+9,6 mld. Kč). Vývoj celkových výdajů je zřejmý z grafu 6.

Kapitálové výdaje v roce 2020 meziročně vzrostly téměř o čtvrtinu (+33,5 mld. Kč). Jejich objem (172,7 mld. Kč) téměř dorovnal rekordní rok 2015 (175,7 mld. Kč), který byl na rozdíl od roku 2020 výrazně podpořen investicemi ze společných programů EU a ČR vrcholící fáze programového období 2007–2013. V případě právě skončeného roku byly investice posíleny nejvíce z národních zdrojů ve výši, která poprvé překročila hranici 100 mld. Kč (103,8 mld. Kč při růstu o 24,7 mld. Kč). Vývoj kapitálových výdajů viz graf 7. Rozhodující roli měly investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+41,0 %, tj. +18,4 mld. Kč). Vzrostly i transfery určené na investice municipalit (+21,5 %, tj. +5,9 mld. Kč) a investiční nákupy a související výdaje Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany (+4,1 mld. Kč).

Graf 7. Kapitálové výdaje a jejich financování (mld. Kč)
Graf 7. Kapitálové výdaje a jejich financování (mld. Kč)

Celkový vývoj hospodaření státního rozpočtu v průběhu roku 2020 je ve srovnání s předchozími lety vidět na grafu 8.

Graf 8. Vývoj hospodaření státního rozpočtu kumulativně od začátku roku (mld. Kč)
Graf 8. Vývoj hospodaření státního rozpočtu kumulativně od začátku roku (mld. Kč)

Státní dluh

Vývoj státního dluhu v posledních letech charakterizovala tendence jeho snižování v podílu k růstu hrubého domácího produktu. Od roku 2012 (40,8 % HDP) se státní dluh postupně snižoval až do roku 2019 (28,5 % HDP). Pokud jde o tento zásadní ukazatel úspěšnosti hospodaření státu, řadí se Česká republika k nejméně zadluženým státům Evropské unie (nižší zadluženost vykazuje jen Lucembursko, Bulharsko a Estonsko). Hospodaření v loňském roce znamená navýšení podílu státního dluhu na úroveň 36,9 % HDP – viz graf 9.

Graf 9. Státní dluh a jeho vývoj v posledních letech (% HDP)
Graf 9. Státní dluh a jeho vývoj v posledních letech (% HDP)

podle materiálů Ministerstva financí

Seriál COVID-19 a jeho vliv na hospodaření státního rozpočtu v roce 2020 – výdaje

  1. COVID-19 a jeho vliv na hospodaření státního rozpočtu v roce 2020 – příjmy, 11. 3. 2021
  2. COVID-19 a jeho vliv na hospodaření státního rozpočtu v roce 2020 – výdaje, 16. 3. 2021 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist