Poplatky za odpady v nové odpadové legislativě

7. 4. 2021 OF 1/2021 Legislativa

V posledních týdnech roku 2020 zákonodárci přijali balík nové odpadové legislativy sestávající z několika právních předpisů, které nabyly účinnosti již od 1. ledna 2021. Kromě mnoha dalších změn dochází k razantním proměnám i v rámci obecního systému stanovení a vybírání poplatků za odpady, které sice většinu obcí bude zajímat až v druhém pololetí roku 2021, nicméně je vhodné se na ně již nyní připravit.

Tomáš Auer
Tomáš Auer

Stav do roku 2020/2021

Stávající právní úprava umožňuje obcím vybírat úhradu v souvislosti s odpady v několika různých režimech. Prvním z nich je možnost vybírání místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Poplatníkem je pak fyzická osoba přihlášená v obci k pobytu, nebo fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není přihlášená žádná fyzická osoba.

Druhou a de facto i třetí možnost zpoplatnění odpadů v obci obsahuje zákon o odpadech (zákon č. 185/2000 Sb.). V tomto režimu je poplatníkem poplatku za komunální odpad každá fyzická osoba, při jejíž činností vzniká odpad, plátcem je pak vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Většina obcí pak tento poplatek vybírala v závislosti na tom, kolik a jak velkých nádob si plátci objednali a jak často byly tyto nádoby vyváženy. Třetí možností byl tzv. smluvní režim dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech, který však nebyl obcemi v takové míře využíván.

Byť nová odpadová legislativa nabyla účinnosti již 1. ledna 2021, obsahují přijaté právní předpisy přechodná ustanovení, kterým umožňují obcím postupovat v zaběhlých kolejích až do konce roku 2021.

Co bude dál?

Ačkoliv se s novou odpadovou legislativou ruší možnost vybírat úhradu na základě smlouvy, má obec v zásadě více variant, jakým způsobem bude úhrady v souvislosti s odpadovým hospodářstvím na jejím území vybírat. Stranou samozřejmě zůstává možnost zapojení podnikajících fyzických a právnických osob, které lze do obecního systému zapojit písemnou smlouvou stejně, jako tomu bylo doposud.

Všechny možnosti nyní nalezneme v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Jedná se o poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za odkládání komunální odpadu z nemovité věci. Obec si může vybrat pouze jeden.

1. Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství

do značné míry odpovídá stávajícímu místnímu poplatku podle zákona o místních poplatcích. Tento poplatek doznal jen drobných změn, nově jsou mezi poplatníky zařazeny i právnické osoby, které vlastní nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba. Poplatníkem je tak buď fyzická osoba přihlášená v obci, nebo vlastník nemovitosti zahrnující byt, dům nebo stavbu pro rekreaci za podmínky, že v nemovitosti není přihlášena žádná fyzická osoba. Mění se i maximální výše poplatku, která je nově jednosložková. Poplatek může činit maximálně 1200 Kč ročně a obec již nemusí částku dělit na paušální částku a nákladovou. Jedná se tedy o nejjednodušší model zpoplatnění odpadového hospodářství pro rok 2022 a následující.

2. Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci

Ten částečně vychází z modelu, který byl doposud zakotven v zákoně o odpadech. Poplatníkem tohoto poplatku je fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště, nebo vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba. Bydlištěm se pro účely tohoto poplatku rozumí především faktický stav, nikoliv stav evidenční.

Obec, která uvažuje o zavedení tohoto poplatku, musí současně rozhodnout, z jakého základu poplatku bude vycházet. Základem poplatku totiž může být hmotnost odloženého odpadu, objem odloženého odpadu, anebo kapacita soustřeďovacích prostředků (nádob, pytlů apod.). První dvě varianty vycházejí z teze, že každý platí tolik, kolik odpadu vyprodukuje. Jde tedy o značně motivující režim k třídění odpadů a předcházení jejich vzniku, nicméně tento model vyžaduje technické možnosti na straně svozové společnosti. Ta by totiž musela evidovat hmotnost či objem odpadu vyváženého z každé jednotlivé nádoby. Dalším úskalím této varianty je odložená splatnost. Z praktických důvodů je totiž žádoucí nastavit splatnost poplatku až v následujícím kalendářním roce, tedy v okamžiku, kdy bude zřejmé, kdo kolik odpadu vyprodukoval, což však s sebou přináší roční výpadek příjmu z poplatků za odpady.

Pokud obce nezvolí variantu dle skutečné produkce odpadů, mohou stanovit tento poplatek podle kapacity soustřeďovacích prostředků. Jinými slovy, poplatek bude stanoven podle velikosti nádoby, jejich množství a četnosti svozů. Objedná-li si například plátce nádobu o velikosti 120 litrů s frekvencí svozů 2× měsíčně, činí objednaná kapacita soustřeďovacích prostředků za dílčí období (kalendářní měsíc) 240 litrů.

Zákon rovněž stanovuje maximální sazbu poplatku za odkládání komunálního odpadu, která činí nejvýše 6 Kč za kg, pokud je základem hmotnost odpadu, a 1 Kč za litr, pokud je základem objem odpadu nebo kapacita soustřeďovacích prostředků. V rámci obecně závazných vyhlášek by dle názoru Ministerstva vnitra měla být sazba skutečně stanovena v Kč za kg nebo za litr, což pro adresáty nemusí být zcela srozumitelné. Doporučuji proto, aby zejména v případě poplatku dle kapacity soustřeďovacích prostředků obec v rámci přílohy obecně závazné vyhlášky nebo jako samostatný dokument vydala i „ceník“, kde bude standardně uvedeno, kolik plátce ročně zaplatí za odpady, bude-li mít například 1 nádobu o objemu 120 litrů vyváženou 26× ročně.

Který z poplatků si vybrat?

Domnívám se, že pro malé obce bude nejjednodušší zvolit poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, kde se stanoví jednotná sazba pro všechny poplatníky. Zákon obsahuje i několik osvobození, obec může osvobodit i další osoby či některým osobám poskytnout úlevu.

Výhodou poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je, že může dobře posloužit jako motivační nástroj pro občany a další poplatníky, aby produkovali méně odpadu, více třídili, což ostatně navazuje i na budoucí povinnosti obce zajistit vytřídění určitého podílu odpadu už od roku 2025, nicméně správu tohoto poplatku považuji za administrativně i technicky náročnější. Negativem může být i splatnost poplatku až v následujícím kalendářním roce (platí především pro hmotnostní a objemový základ).

Mgr. Bc. Tomáš Auer, specialista na odpadovou legislativu v rámci KVB advokátní kanceláře