K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2021

Národní plán obnovy přispěje k zotavení ekonomiky

Datum: 22. 6. 2021, zdroj: OF 2–3/2021, rubrika: Ekonomika

V květnu předložila Česká republika Evropské komisi svůj Národní plán obnovy, prostřednictvím kterého bude umožněno čerpání prostředků z nově vzniklého Nástroje pro oživení a odolnost, který byl zřízen jako pomoc členským státům v reakci na pandemii Covid-19. Hlavním úkolem Nástroje je pomoci členským státům zotavit své ekonomiky a vyvést je z krize způsobené pandemií.

Prostřednictvím Národního plánu obnovy požádala Česká republika o finanční příspěvek ve výši 172 mld. Kč ve formě grantů a o 20 mld. Kč ve formě půjček. Postupné vyplácení finančního příspěvku, které bude probíhat do roku 2026, bude zahájeno po schválení Plánu na evropské úrovni. Předpokládá se, že ke schválení by mohlo dojít ze strany Evropské unie v průběhu letních měsíců, a první finanční příspěvky z Nástroje pro oživení a odolnost by tak mohla Česká republika obdržet již tento rok na podzim.

Nutno dodat, že samotné schválení je závislé na celkovém hodnocení Národního plánu obnovy Evropskou komisí, která bude hodnotit nejen Plán jako celek, ale také naplnění jednotlivých požadavků stanovených ve společném nařízení Evropského parlamentu a Rady z února tohoto roku. Pro zařazení aktivit byla důležitá míra jejich rozpracovanosti, neboť je požadováno, aby stanovená alokace byla vyčerpána do konce roku 2022 ze 70 %, do konce roku 2023 pak zcela. Rovněž je důležité, aby Národní plán obnovy reflektoval specifická doporučení Rady adresovaná České republice z let 2019 a 2020. Mezi doporučeními Rady je na příklad podpora dopravy a její udržitelnosti, přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, podpora malých a středních podniků, ekologická a digitální transformace nebo podpora zaměstnanosti na trhu práce. Klíčovým požadavkem je pak zaměření aktivit na digitální a zelenou tranzici ekonomiky, kdy celkem 37 % projektů v Národním plánu obnovy musí být zaměřeno na podporu zelené tranzice ekonomiky. Zbylých 63 % projektů nesmí významně zatěžovat životní prostředí, to vychází z pravidel udržitelného financování společných pro celou EU. Na digitální transformaci má v rámci Národního plánu obnovy směřovat nejméně 20 % celkových výdajů.

Národní plán obnovy je postaven jako komplementární k dalším evropským finančním mechanismům pro období 2021–2027 a obecně nepředstavuje dotační nástroj, jako například operační programy. Projekty jsou tedy již předem definované a prostředky budou vypláceny podle předem stanovených milníků při realizaci jednotlivých projektů.

Při tvorbě Národního plánu obnovy byla využita celá řada strategických dokumentů, nicméně pro samotnou tvorbu všech 6 pilířů Národního plánu obnovy byl klíčový dokument Teze Hospodářské strategie České republiky 2019–2020, který je základním rámcem pro tvorbu hospodářské politiky naší země.

Jednotlivé reformy a investice jsou cíleny nejen na občany, ale také na obce a kraje. Zmínit lze například aktivitu Ministerstva pro místní rozvoj zaměřenou na přípravu PPP projektů. Záměrem je cílená podpora přípravy projektů, ať už zelených, digitálních, Smart City, nebo těch, kterých je v rámci strategických investic malé množství a jejich příprava je časově náročná. V rámci aktivity rovněž vznikne analytický software, který umožní zástupcům jednotlivých investorů průběžně aktualizovat své záměry prostřednictvím Národního investičního plánu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje pokrýt bílá místa bez internetu prostřednictvím vybudování vysokokapacitního připojení. Zároveň je záměrem také podpořit rozvoj infrastruktury 5G sítí tak, aby se Česká republika zařadila v budoucnu mezi země plněné připravené na gigabitovou společnost. V této souvislosti nelze opomenout ani projekty cílené na podporu digitalizace ve veřejné správě, která bude pokračovat v postupné digitalizaci agend vykonávané státem a jeho orgány. Jako příklad lze uvést digitalizaci stavebního řízení, kde Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje vybudovat Agendový informační systém pro úředníky stavebních úřadů a dotčených orgánů, který bude sloužit k transparentnosti, efektivitě a účelnosti procesů. Zároveň je také plánováno vybudování centrální databáze územně analytických podkladů v rámci efektivního sdílení dat.

Mimo digitalizaci veřejné správy plánuje Ministerstvo vnitra realizaci cílených vzdělávacích programů pro front-office úředníky v pro-klientském školení.

Pilíř vzdělávání a trh práce slibuje podporu aktivit na rozvoj infrastruktury sociálních služeb, kdy bude v celkové výši 9 mld. Kč podpořen nákup, rekonstrukce, či výstavba objektů, zařízení a vybavení a stavební úpravy. Dojde tak k vytvoření podmínek pro kvalitní poskytování sociálních služeb, obnovu a zkvalitnění materiálně technické základny stávajících sociálních služeb.

Národní plán obnovy obsahuje řadu dalších aktivit, které jsou průřezové napříč jednotlivými sektory, jako je průmysl, zdravotnictví, výzkum, školství, trh práce, životní prostředí nebo doprava. Snahou je podpořit, v rámci stanovených požadavků, nejen sektory postižené krizí, ale také tvořit opatření, která budou v budoucnu prostupovat napříč hospodářským cyklem.

Národní program obnovy schválen

Vláda ČR schválila Národní plán obnovy. Hlavní pilíře:

Digitální transformace 28 329 mil. Kč
Fyzická infrastruktura a zelená tranzice 90 726 mil. Kč
Vzdělávání a trh práce 41 006 mil. Kč
Instituce a regulace, podpora podnikání v reakci na Covid-19 11 691 mil. Kč
Výzkum, vývoj, inovace 13 200 mil. Kč
Zdraví a odolnost obyvatelstva 14 950 mil. Kč
Národní program obnovy

Harmonogram

  • srpen 2020 až 1. čtvrtletí 2021 – příprava a průběžné konzultace na národní i evropské úrovni
  • duben 2021 – meziresortní připomínkové řízení
  • květen 2021 – projednání vládou
  • květen/červen 2021 – předložení Evropské komisi
  • léto 2021 – vyjádření Evropské komise

Další informace

  • Harmonogram NPO není závazně stanoven, členské země si potřebné termíny navrhují samy a projednávají je s Evropskou komisí (EK). Po předložení Národního plánu obnovy EK by se komise a následně Rada EU měly vyjádřit do tří měsíců.
  • NPO je kompromisem mezi požadavky kladenými na plán evropskou legislativou, potřebami a prioritami jednotlivých rezortů a všech relevantních partnerů – svazů, asociací, spolků, s kterými MPO jedná.
  • V meziresortním připomínkovém řízení přišlo z 80 různých míst víc než 1500 podnětů a návrhů na změny plánu, které Ministerstvo průmyslu a obchodu vypořádalo.
  • Národní plán obnovy je pouze jedním z nástrojů, které bude moci ČR využít v příštích letech, NPO tedy nebude pokrývat všechny potřeby země. ČR bude moci kromě NPO využít řadu dalších finančních nástrojů, mj. strukturální fondy, Modernizační fond aj.
  • Podrobnosti o NPO jsou na speciálním webu www.planobnovycr.cz.

Bc. Kristýna Vaníčková, odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy MV ČR

TOPlist
TOPlist