K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Obce v roce s pandemií

Datum: 29. 7. 2021, zdroj: OF 2–3/2021, rubrika: Ekonomika

Obce v roce značně poznamenaném pandemií a s ní spojenými opatřeními vlády hospodařily poměrně dobře. I když se ocitly v komplikované situaci. Jejich uvažované příjmy se snížily a výdaje naopak stouply.

Ve skutečnosti celkové příjmy obcí (bez Prahy) dosáhly v loňském roce 272 mld. Kč a meziročně stouply o 2,6 %, resp. o 6,9 mld. Kč (viz tabulka 1). O růst příjmů se zasloužily především dotace a v jejich rámci zejména ty neinvestiční. Ty se meziročně zvýšily o 12,8 mld. Kč, resp. o téměř 45 %. Důležitou složkou dotací se staly kompenzační platby vlády za nižší daňové výnosy, způsobené jednak poklesem ekonomické aktivity podnikatelů, jednak opatřeními na pomoc firmám a podnikatelům prostřednictvím daňových úlev.

Tab. 1. Příjmy obcí bez Prahy (mld. Kč)
  2020 2020–2019 2020/2019 (%)
Daňové 167,9 −10,9 −6,1
Nedaňové 31,0 1,0 3,4
Kapitálové 6,9 0,2 3,1
Neinvestiční dotace 41,4 12,8 44,6
Investiční dotace 24,8 3,8 18,3
Příjmy celkem 272,0 6,9 2,6

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF

Za povšimnutí stojí i to, že významně vzrostly rovněž investiční dotace (o 3,8 mld. Kč, resp. o 18 %). Vzhledem k podstatně nižší dynamice oproti neinvestičním dotacím však podíl těch investičních na celkových dotací meziročně poklesl a byl nižší i než v roce 2018. V absolutním vyjádření byly nejvyšší minimálně v posledních čtyřech letech.

Objem daňových příjmů, které tvoří podstatnou část rozpočtu obcí, se meziročně snížil o téměř 11 mld. Kč, resp. o 6 %. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se tudíž meziročně snížil, a to až o pět procentních bodů. Tendence jeho snižování se ale objevuje již v předchozích letech. Zatímco v roce 2017 se daňové příjmy podílely 70 %, v loňském roce to bylo již jen 62 %. Naopak dotace tvořily v loňském roce téměř jednu čtvrtinu celkových příjmů obcí, o čtyři roky dříve to bylo jen 15 %. Rok 2020 tak dále prohloubil závislost obcí na dotacích.

Nedaňové příjmy zaznamenaly mírný meziroční růst, stejně jako příjmy kapitálové. K objemu celkových příjmů přispěly tyto dvě položky, vzhledem k jejich váze, jen málo. Je potěšitelné, že obce nepoužily kapitálové příjmy jako náhradu za nižší daňové výnosy.

Celkové výdaje obcí

rostly o něco rychleji než příjmy. Dosáhly výše 262 mld. Kč, což je meziročně o 7,7 mld. Kč, resp. o 3 % více než o rok dříve. I tak obce jako celek vykázaly, na rozdíl od krajů, přebytek rozpočtu, sice nižší než v roce 2019, ale jeho podíl na příjmech se meziročně snížil jen málo. Běžné výdaje rostly výrazně pomaleji než výdaje kapitálové a podíl kapitálových výdajů na celkových výdajů se zvýšil, i když jen o necelý procentní bod na necelých 32 %.

Investiční dotace se na financování kapitálových výdajů podílely 30 %, což je více než o rok dříve. Pokračovaly tak v trendu z minulých let. Význam kapitálových příjmů pro kapitálové výdaje se meziročně mírně snížil na 8,3 %. Význam této položky se snižoval i v několika předchozích letech. Z obou těchto zdrojů tak obce v roce 2020 financovaly necelé dvě pětiny kapitálových výdajů. Zbývající část financování představoval přebytek běžného rozpočtu a zvýšení dluhu. Přebytek běžného rozpočtu dosáhl necelých 62 mld. Kč a byl o něco nižší než o rok dříve. Dluh se meziročně zvýšil o 1,9 mld. Kč – viz tabulka 2.

Tab. 2. Výdaje a saldo obcí bez Prahy (mld. Kč)
  2020 2020–2019 2020/2019 (%)
Běžné výdaje 178,6 3,4 1,9
Kapitálové výdaje 83,4 4,3 5,4
Výdaje celkem 261,9 7,7 3,0
Saldo 10,1 −0,7 −6,6

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF

Velikostní kategorie

Tomu, jak dopadl rok 2020 v rozpočtech obcí rozdělených podle velikostních kategorií, se věnujeme v následující části.

Nejvyšší příjmy, pro srovnatelnost přepočtené na obyvatele, vykázaly v loňském roce nejmenší obce (viz graf 1). To není překvapením, protože to platilo i v několika předchozích letech. Co však loňský rok odlišuje, je skutečnost, že odstup malých obcí od těch největších byl zdaleka nejvyšší. Z velké části toto způsobila vládní kompenzace dopadu nižších daňových výnosů na obce, které se formou dotace rozdělovala podle počtu obyvatel. To je trochu jiný mechanismus, než mechanizmus, který se uplatňuje při rozdělování sdílených daní. Takže zatímco nejmenší obce byly favoritem, popelkou se opět staly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999.

Graf 1. Příjmy obcí v roce 2020 podle velikostních kategorií
Graf 1. Příjmy obcí v roce 2020 podle velikostních kategorií
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF

Celkové příjmy obcí se v loňském roce zvýšily o již zmiňovaných 2,6 %. Nejrychlejší meziroční růst zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to o 7,6 %, druhou nejvyšší dynamiku pak měly nejmenší obce (6,6 %). Příjmy největších obcí se naopak meziročně zvedly jen o 0,5 %, zatímco v průměru v letech 2016 až 2019 rostly o 7 % ročně. I při tak nízké dynamice příjmů se této velikostní kategorii obcí podařilo dosáhnout přebytek rozpočtu, ovšem za cenu zachování prakticky stejného objemu kapitálových výdajů jako v předchozím roce. Ostatní velikostní kategorie obcí objem svých kapitálových výdajů zvýšily.

Všechny kategorie obcí dokázaly navzdory nízké dynamice příjmů (oproti předchozím letům) vytvořit přebytek rozpočtu. Nejvyšší podíl kladného salda rozpočtu na příjmech měly nejmenší obce. Ušetřily téměř 11 % příjmů daného roku. Úspory obcí v navazující velikostní kategorii dosáhly necelých 8 % příjmů. V dalších dvou kategoriích to bylo 5,5 %, resp. 5,8 %. Nejnižší podíl měly největší obce, a to 1,8 %.

U daňových příjmů v přepočtu na obyvatele se na první místo dostaly největší obce (graf 2) a po nich se umístily obce nejmenší. Zbývající tři velikostní kategorie se u této položky významněji nelišily. Objem daňových příjmů se meziročně ve všech velikostních kategorií snížil. U všech kategorií to bylo o 5 %, s výjimkou největších obcí, u kterých byl pokles hlubší (o 7 %).

Graf 2. Daňové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele v roce 2020
Graf 2. Daňové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele v roce 2020
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF

Nedaňové příjmy se meziročně zvedly o 3 %. Kategorie nejmenších obcí je zvýšila zdaleka nejvíce, to o 14 %. Naopak, u navazující velikostní kategorie stouply tyto příjmy jen o 1 %. U dalších kategorií se růst nedaňových příjmů pohyboval v rozmezí od 3 % do 6 %. Zdaleka nejvyšší objem nedaňových příjmů v přepočtu na obyvatele vykázaly nejmenší obce (5041 Kč) u zbývajících velikostních kategorií se jejich objem pohyboval okolo 3000 Kč na obyvatele.

Kapitálové příjmy jsou z hlediska rozpočtu nejméně významnou položkou. Meziročně sice vzrostly o 3 %, ale dynamika v jednotlivých kategoriích se značně lišila. Meziroční růst zaznamenaly jen obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to dokonce o 22 %. Je to zároveň velikostní kategorie, která dosáhla nejnižších celkových příjmů na obyvatele. K největšímu poklesu došlo u nejmenších obcí, a to o téměř 40 %. Dvě navazující kategorie obcí vykázaly pokles v rozmezí od 2 do 3 % a největší obce jejich objem meziročně nezměnily.

Neinvestiční dotace zaznamenaly v roce 2020 značný růst. Na celkových příjmech se podílely 15 %. U největších obcí to bylo 18 %, u nejmenších obcí pak 15 %. U ostatních velikostních kategorií to bylo kolem 12 %. U nejmenších obcí se jejich objem meziročně zdvojnásobil, u navazující kategorie vzrostl o téměř 80 %. Poté se dynamika snižovala až k 27 % u největších obcí.

Obrázek o výši investičních dotací na obyvatele je dost odlišný od neinvestičních dotací (graf 3). Kategorie obcí, které měly nejvyšší částky neinvestičních dotací na obyvatele, se dostaly do pozice kategorie obcí s nejnižší částkou investičních dotací na obyvatele. Skutečnost, že všechny velikostní kategorie obcí s výjimkou těch největších mívají vyšší objem investičních dotací než neinvestičních, není nová. V roce 2020 to však neplatilo pro nejmenší obce, které dostaly druhý nejnižší objem investičních dotací na obyvatele. Nejnižší meziroční růst investičních dotací zaznamenaly největší obce (o 2 %) a hned po nich obce nejmenší (o 11 %). Nejvyšší dynamiku investičních dotací nalezneme u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 (45 %) poté u obcí o kategorii níže (29 %). Tyto dvě skupiny obcí měly rovněž vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích.

Graf 3. Neinvestiční a investiční dotace v přepočtu na obyvatel 2020
Graf 3. Neinvestiční a investiční dotace v přepočtu na obyvatel 2020
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF

Dluhy a úspory

Jak již bylo řečeno, rozpočtové hospodaření obcí skončilo přebytkem v roce 2020, stejně jako o rok dříve. Přebytek vykázaly všechny velikostní kategorie. Ten byl jednou z hlavních příčin růstu jejich úspor, dalším byl jen velmi mírný růst investic. Měřeno objemem krátkodobého finančního majetku vzrostly úspory obcí (bez Prahy) meziročně bezmála o desetinu, resp. o 12,6 mld. Kč na 150,5 mld. Kč. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly kupodivu obce s druhým nejnižším meziročním růstem celkových příjmů, a to obce s počtem obyvatel – o 13 %. Méně, než poloviční dynamiku pak měly největší obce.

Obce v roce 2020 využily i dluhové nástroje. Dluh tak pokračoval již třetím rokem po sobě v růstu, i když jen mírném. Koncem loňského roku dosáhl výše (bez Prahy) 50,2 mld. Kč, což je meziročně o 1,9 mld. Kč, resp. o 4 % více než o rok dříve.

Nejrychleji zvýšily svůj dluh obce s počtem obyvatel od 500 do 999 (o 13 %) a poté obce v nižší velikostní kategorii (o 10 %). Největší obce jako jediné objem dluhu meziročně nezměnily. Úspory obcí vykázaly mnohem vyšší dynamiku než dluh, a tak se mezera mezi oběma veličinami dále prohloubila. Koncem roku převýšily úspory obcí o více než 100 mld. Kč jejich dluh (graf 4).

Graf 4. Dluh a úspory obcí bez Prahy (mld. Kč)
Graf 4. Dluh a úspory obcí bez Prahy (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF

Porovnání dluhu a úspor podle velikostních kategorií obcí ukazuje, že dluh nejmenších obcí tvoří desetinu jejich úspor, u navazující velikostní kategorie je to pětina, u dalších dvou pak čtvrtina a třetina. U největších obcí představuje dluh méně než polovinu jejich úspor.

Ve světle výše uvedeného pak není překvapením pořadí obcí z hlediska rozdílu mezi dluhem a úsporami (viz graf 5). Zdaleka nejvyšší převis mezi dluhem a úsporami v přepočtu na obyvatele vykázaly nejmenší obce (32 274 Kč). S odstupem za nimi jsou obce v navazující velikostní kategorii (21 148 Kč). Na poslední místo se dostaly největší obce s částkou 7221 Kč.

Graf 5. Rozdíl mezi úsporami a dluhem v Kč na obyvatele 2020
Graf 5. Rozdíl mezi úsporami a dluhem v Kč na obyvatele 2020
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF

Obce se s obtížnými podmínkami hospodaření v roce pandemie vypořádaly poměrně dobře. Snížené výnosy ze sdílených daní jim stát z velké části kompenzoval jednorázovou dotací v polovině roku. Kapitálové výdaje sice vzrostly a k tomu jim napomohlo i zvýšení investičních dotací, přičemž se avšak jejich podíl na celkových výdajích o necelý procentní bod snížil. Objem dluhu pokračoval i v loňském roce v mírném růstu, avšak byl stále nižší než např. v roce 2016. Pandemie nepřerušila poměrně silný růst úspor obcí, a tak se i nadále rozevírají nůžky mezi objemem dluhu a úspor. Tento vývoj naznačuje, že obce v roce spojeném se značnou nejistotou byly obezřetné v utrácení peněz, jen dokončovaly započaté investice a spíše odkládaly započetí akcí nových.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF

TOPlist
TOPlist