K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Drahý odpad je největším strašákem měst a obcí, říká výzkum

Datum: 27. 7. 2021, zdroj: Arnika, rubrika: Životní prostředí

Pro 89 % oslovených měst a obcí jsou nejzávažnějším problémem rostoucí náklady spojené se sběrem, svozem a zpracováním odpadu. Vyplývá to z dotazníkového šetření spolku Arnika, který mezi městy a obcemi po celé České republice zkoumal překážky při dosahování cílů v prevenci vzniku odpadů, separaci a ve zvyšování efektivity a dalších cílů odpadového hospodářství.

Podle nového zákona o odpadech platného od letošního roku jsou obce povinny vytřídit z komunálního odpadu 60 % do roku 2025, 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2035. Za nesplnění cílů jim hrozí pokuty, zároveň rostou poplatky za skládkování. Kromě rostoucích nákladů na sběr a likvidaci odpadu se obce potýkají s řadou dalších problémů, včetně neukázněnosti obyvatel. Města a obce však také poukázaly na systémové nedostatky, jako je odpadová legislativa či špatný odbyt surovin. Tyto překážky neumožňují optimálně regulovat odpadové hospodářství. Problémy popsané městy a obcemi jsou uvedeny v tab 1.

Tab. 1. Problémy popsané městy a obcemi
Druh problému Počet respondentů
Rostoucí náklady 89 %
Vysoká produkce odpadů 73 %
Neukázněnost při nakládání s odpadem 67 %
Špatná odpadová legislativa 66,4 %
Špatný odbyt surovin 53 %
Nedostatek času věnovat se odpadům 49 %
Nízká úroveň třídění 45 %
Černé skládky 44 %
Chybějící kompostárna 35 %
Chataři a turisté 5,6 %

„Za zmínku stojí vysoká produkce odpadů a nízká úroveň třídění, které tvoří propojenou nádobu. Přestože 88 % respondentů o snižování produkovaných odpadů usiluje, redukci množství vyhazovaného odpadu považuje za reálnou 60 %, vyloženě skeptických je 33 % obcí,“ říká Miroslava Jopková z Arniky.

Města a obce se prevenci vzniku odpadů věnují různými způsoby. Nejčastěji uvádí sběr oblečení pro charity, osvěta a podpora kompostování.

Tab. 2. Prostředky prevence vzniku odpadu využívané městy a obcemi
Prostředky prevence Počet respondentů
Sběr oblečení a věcí pro charity 70 %
Informování svých občanů o možnostech prevence vzniku odpadu 67 %
Podpora kompostování 59 %
Vzdělávání děti a mládeže, například ve spolupráci se školou 42 %
Finanční motivace 17 %
Organizování nebo podpora bazarů, výměn, bleších trhu apod. 11 %
Podpora prodeje a výměny mezi obyvateli (inzerce na webu obce, aplikace na prodej) 9 %
Spolupráce s obchody (např. na bezobalovém prodeji, nabídka látkových tašek) 5 %

Největší potenciál ke snížení množství odpadů podle respondentů nabízí finanční motivace (platba za odpad dle skutečně vyprodukovaného odpadu, slevy pro domácnosti, které důsledně třídí) dále pak osvěta a vzdělávání nebo podpora kompostování. Finanční motivaci paradoxně využívá jen 17 % měst a obcí, přestože jde podle respondentů o nejúčinnější nástroj prevence vzniku nadbytečného odpadu.

Splnění legislativních požadavků bude podle měst a obcí velmi náročné, protože v relativně krátké době musí zvýšit množství vytříděného odpadu a snížit produkci směsného komunálního odpadu. Z výsledků soutěže Odpadový Oskar, která hledá sídla České republiky, kde lidé vyhazují nejméně odpadů a nejlépe třídí, se míra třídění pohybuje kolem 55 %. Celorepublikový průměr je jen 40 %.

Dotazníkového šetření se letos na jaře zúčastnilo 164 měst a obcí všech velikostí napříč celou Českou republikou.

TOPlist
TOPlist