Voda v krajině 2021 – Dobré příklady pro inspiraci

(Voda v krajině 2021 II.)

Pro inspiraci všem aktérům boje proti suchu se uvádí řada příkladů úspěšných projektů realizovaných na tomto úseku. Jedná se příklady dobré praxe nejenom z Jihomoravského kraje, ale i z jiných krajů České republiky, které byly realizovány v posledních letech.

Zatravnění a ozelenění údolnice – Nenkovice, okr. Hodonín, 2010–2013

Jak rozdělit jeden velký půdní blok na dva menší a současně minimalizovat vodní a větrnou erozi? A ještě k tomu zadržet vodu v dráze soustředěného odtoku? Receptem je zatravněná a ozeleněná údolnice. Funguje to v Nenkovicích a oceňují to nejen myslivci, ale všichni, kteří tráví v krajině volný čas. V krajině byl založen 25 m široký pás a původní druhy dřevin na orné půdě, které pás doplňují a vymezují, aby nedošlo k rozorávání. Nechybí ani polní cesta, která je dále trasována podél nově založeného biokoridoru. Zatravněná údolnice zásadně omezuje vodní erozi. Současně se zamezilo zanášení potoka a nově vybudované retenční nádrže zeminou. Travní pás zadržuje vodu v krajině a zlepšuje místní mikroklima. Rozdělením velkého půdního bloku se obnovil celkový ráz krajiny a byla podpořena místní biodiverzita.

Kolik to stálo? Úprava terénu a realizace výsadeb vyšla na 420 493 Kč, následná údržba po dobu 3 let 435 314 Kč. Celková cena včetně DPH 855 807 Kč.

Zatravnění a ozelenění údolnice u Nenkovic

Hospodaření se srážkami – Bratčice, okr. Brno-venkov, 2018–2019

Dešťová voda z rodinných domů a veřejných ploch okolo bratčické návsi už nově neputuje do kanalizace, ale do jezírka, které kdysi bývalo nevyužívanou hasičskou nádrží v havarijním stavu s neprostupným zabahněným okolím, zvaným Na Bahně. Namísto pouhého vyspravení nádrže se místní rozhodli pro proměnu celého prostoru tak, aby opravdu začal sloužit jako příjemné centrum obce zvoucí k setkávání, procházkám i posezení.

Přestavbou na přírodní jezírko se značně zvýšila schopnost zadržet vodu. Novou dešťovou kanalizaci a jezírka doplnily dřevěné lávky s moly, díky kterým se dá přiblížit k vodě i přejít po zamokřených částech parku. Voda z jezírka slouží i pro závlahu místních rostlin. Nechybí vodní herní prvky, se kterými si zařádí nejen děti, i decentně osvětlené lavičky, které vytváří z návsi příjemné místo pobytu nejen ve dne, ale i v noci.

Náklady jsou vyčíslené na 10 milionů korun, které obec Bratčice investovala ze svého rozpočtu. Životnost opatření odhaduje vedení obce na 40 let.

Hospodaření se srážkami Na Bahně

Ozdravení vodního režimu – Jihlava, 2013–2019

Přírodovědně cenná lokalita na Lesnovských mokřadech kolem Stříbrného potoka a rybníků Kulatina a Luční na Jihlavsku už původní mokřady příliš nepřipomínala. A když se členové spolku Mokřady rozhodli pro revitalizaci oblasti, čekalo je v první řadě doslova detektivní pátrání po tom, kam se ztrácí voda. Na vině se ukázaly být rozsáhlé meliorační úpravy z minulosti.

Až po vyhledání a odstranění všech nalezených melioračních trubek se na původně poměrně suchou louku vrátily tůně a potok opět dostal své přírodní koryto. A už první rok se ukázalo, že opatření výborně fungují. Po letech se sem dokonce vrátila i rosnička!

Celkové náklady na úpravy mokřadu jsou odhadovány celkem na 1,3 milionu korun. Z toho revitalizace mokřadu nad Kulatinou vyšla na 800 tisíc korun. Finance se čerpaly ze zdrojů Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, Program péče o krajinu, Nadace Partnerství, Kraj Vysočina, Město Jihlava, Český svaz ochránců přírody, vlastní náklady členů Mokřady, z. s.

Ozdravení vodního režimu na Lesnovských mokřadech

Biocentrum Mokroš – Mořice, okr. Prostějov, 2004

Obec Mořice se přibližně jednou za dekádu potýkala s povodněmi z rozlité řeky Hané. Na dříve holém poli se proto rozhodli vybudovat biokoridor. Na okraji obce vznikla doslova zelená oáza, kterou obec vytvořila už v roce 2004 a dodnes prokazuje svůj pozitivní vliv na okolní krajinu. Dnes již vzrostlé stromy obklopují mokřad, louky i protékající potok. Biotop pomáhá zadržovat vodu v lokalitě, meze a remízky zabraňují erozi a poskytují úkryt pro zvířata. Poblíž biocentra vznikl v roce 2009 sad starých ovocných odrůd. Biotop je veřejně přístupný jako naučná plocha. Projekt je příkladem dobré praxe s využitím komplexních pozemkových úprav. Následné rychlé založení biocentra s centrálním vodním prvkem tvoří multifunkční krajinný prvek s přínosem pro přírodu i místní komunitu.

Celkové náklady projektu jsou vyčísleny na 3,1 milionů korun (přesně 3 109 225 Kč). Financován byl prostřednictvím Ministerstva zemědělství ČR a Pozemkového úřadu Prostějov. Životnost je předpokládána na desítky let. Úspory ani návratnost se u tohoto typu projektu nevyčíslují.

Biocentrum Mokroš

Obnova krajiny – Zálúčí u Blatničky, okr. Hodonín, 2015

Intenzivně využívaná orná půda, kam až oko dohlédne. Na Zálúčí nedaleko vesničky Blatnička na jižní Moravě už ne. Dnes na Farmě Blatnička uvidíte pole, která křižují aleje stromů a zatravněné kvetoucí pásy. Voda se díky nim lépe zasakuje a neodtéká bez užitku pryč, úrodná půda je chráněna před vodní nebo větrnou erozí a pole zároveň viditelně ožila. Slyšet je bzukot včel a křik čejek, v dálce se prohánějí zajíci, zahlédnout můžete i volavku, která si sem pro hraboše odskočila z nedalekého rybníka. Zatravněné pásy slouží k zasakování srážkové vody a díky tomu dochází k doplnění půdní vláhy a zásob vody v podzemí. Stejně to funguje i se sněhovými srážkami. Hluboce kořenící stromy – duby, hrušně, kaštanovníky – se navíc umí dostat k podzemním zdrojům vody, kterou následně převádí do koruny a výparem zlepšují mikroklima pro okolní zemědělské hospodářství.

Celkové náklady na obnovu šedesátihektarové krajiny farma neuvádí, avšak zahrnovaly vlastní zdroje, dary, dobrovolné brigády a podporu z dotačního Programu obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) MŽP.

Obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky

Revitalizace potoka – Hostivice, okr. Praha-západ, 2014–2015

Litovický potok v Hostivicích vypadal dlouhá léta jako stovky jiných potoků v mnoha obcích – byl uvězněný v hlubokém betonovém korytě a obklopený rumištěm. Plán na rozvolnění břehů přírodě blízkým způsobem se poprvé objevil v 90. letech. Ne všichni však byli přesvědčeni o přínosu tohoto projektu – na potok v betonovém korytě si za desetiletí zvykli. Nakonec ale mají Hostivice místo nevzhledné strouhy příjemný potok v parku s tůněmi. Nové rozvolněné koryto umí lépe reagovat na přívalové deště i sucho. Místním díky tomu ubylo starostí s povodňovými rozlivy, které dříve zasahovaly i do zástavby. Proměna Litovického potoka navíc vytvořila přirozenou zelenou osu města a láká k procházkám i posezení u vody.

Odhadované celkové náklady stavby byly 31,8 milionů korun. Realizační náklady po výběrovém řízení se pak dostaly na necelých 12 milionů korun. Částku pokryla dotace v rámci operačního programu Životní prostředí. Neplánované vícepráce, hlavně větší rozsah těžení zeminy, byly z části hrazené obcí Hostivice a z části pokryté dotací.

Revitalizace Litovického potoka

Environmentální park – sídliště Olšava v Uherském Brodě, okr. Uherské Hradiště, 2019

Na okraji sídliště Olšava v Uherském Brodě byly ještě na začátku roku 2019 jen neudržované křoviny skrývající skládku. Dnes už ale místo vypadá úplně jinak. Tvoří jej květnatý park s řadou nově vysazených místních druhů

stromů, který doplňují sezónně vysychající mělké tůně. Spolu s nově vymodelovaným terénem přispívají k lepšímu zadržování vody v místě například při přívalových deštích. Park navazující na Mlýnský potok pod Škrloveckým rybníkem tvoří přechod mezi urbanizovanou a zemědělskou krajinou u začátku cyklostezky.

Rozprostírá se hned vedle panelového sídliště a slouží tak k rekreaci místních lidí. Nechybí broukoviště, líhniště a zimoviště pro obojživelníky.

Celkové náklady jsou vyčíslené na 818 087 korun. Namísto původního financování z dotačního programu nakonec Uherský Brod zaplatil realizaci ze svého rozpočtu. Předpokládaná živostnost opatření je 50 let. Oblast nyní lépe zadržuje vodu, klesly náklady na nutné zalévání, jde však spíše o principiální úsporu vody než o úsporu v penězích.

Environmentální park Škrlovec

podle publikace Voda v krajině, kterou vydal Jihomoravský kraj

© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.