(Voda v krajině 2021 II.)
Pro inspiraci všem aktérům boje proti suchu se uvádí řada příkladů úspěšných projektů realizovaných na tomto úseku. Jedná se příklady dobré praxe nejenom z Jihomoravského kraje, ale i z jiných krajů České republiky, které byly realizovány v posledních letech.
Jak rozdělit jeden velký půdní blok na dva menší a současně minimalizovat vodní a větrnou erozi? A ještě k tomu zadržet vodu v dráze soustředěného odtoku? Receptem je zatravněná a ozeleněná údolnice. Funguje to v Nenkovicích a oceňují to nejen myslivci, ale všichni, kteří tráví v krajině volný čas. V krajině byl založen 25 m široký pás a původní druhy dřevin na orné půdě, které pás doplňují a vymezují, aby nedošlo k rozorávání. Nechybí ani polní cesta, která je dále trasována podél nově založeného biokoridoru. Zatravněná údolnice zásadně omezuje vodní erozi. Současně se zamezilo zanášení potoka a nově vybudované retenční nádrže zeminou. Travní pás zadržuje vodu v krajině a zlepšuje místní mikroklima. Rozdělením velkého půdního bloku se obnovil celkový ráz krajiny a byla podpořena místní biodiverzita.
Kolik to stálo? Úprava terénu a realizace výsadeb vyšla na 420 493 Kč, následná údržba po dobu 3 let 435 314 Kč. Celková cena včetně DPH 855 807 Kč.
Dešťová voda z rodinných domů a veřejných ploch okolo bratčické návsi už nově neputuje do kanalizace, ale do jezírka, které kdysi bývalo nevyužívanou hasičskou nádrží v havarijním stavu s neprostupným zabahněným okolím, zvaným Na Bahně. Namísto pouhého vyspravení nádrže se místní rozhodli pro proměnu celého prostoru tak, aby opravdu začal sloužit jako příjemné centrum obce zvoucí k setkávání, procházkám i posezení.
Přestavbou na přírodní jezírko se značně zvýšila schopnost zadržet vodu. Novou dešťovou kanalizaci a jezírka doplnily dřevěné lávky s moly, díky kterým se dá přiblížit k vodě i přejít po zamokřených částech parku. Voda z jezírka slouží i pro závlahu místních rostlin. Nechybí vodní herní prvky, se kterými si zařádí nejen děti, i decentně osvětlené lavičky, které vytváří z návsi příjemné místo pobytu nejen ve dne, ale i v noci.
Náklady jsou vyčíslené na 10 milionů korun, které obec Bratčice investovala ze svého rozpočtu. Životnost opatření odhaduje vedení obce na 40 let.
Přírodovědně cenná lokalita na Lesnovských mokřadech kolem Stříbrného potoka a rybníků Kulatina a Luční na Jihlavsku už původní mokřady příliš nepřipomínala. A když se členové spolku Mokřady rozhodli pro revitalizaci oblasti, čekalo je v první řadě doslova detektivní pátrání po tom, kam se ztrácí voda. Na vině se ukázaly být rozsáhlé meliorační úpravy z minulosti.
Až po vyhledání a odstranění všech nalezených melioračních trubek se na původně poměrně suchou louku vrátily tůně a potok opět dostal své přírodní koryto. A už první rok se ukázalo, že opatření výborně fungují. Po letech se sem dokonce vrátila i rosnička!
Celkové náklady na úpravy mokřadu jsou odhadovány celkem na 1,3 milionu korun. Z toho revitalizace mokřadu nad Kulatinou vyšla na 800 tisíc korun. Finance se čerpaly ze zdrojů Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, Program péče o krajinu, Nadace Partnerství, Kraj Vysočina, Město Jihlava, Český svaz ochránců přírody, vlastní náklady členů Mokřady, z. s.
Obec Mořice se přibližně jednou za dekádu potýkala s povodněmi z rozlité řeky Hané. Na dříve holém poli se proto rozhodli vybudovat biokoridor. Na okraji obce vznikla doslova zelená oáza, kterou obec vytvořila už v roce 2004 a dodnes prokazuje svůj pozitivní vliv na okolní krajinu. Dnes již vzrostlé stromy obklopují mokřad, louky i protékající potok. Biotop pomáhá zadržovat vodu v lokalitě, meze a remízky zabraňují erozi a poskytují úkryt pro zvířata. Poblíž biocentra vznikl v roce 2009 sad starých ovocných odrůd. Biotop je veřejně přístupný jako naučná plocha. Projekt je příkladem dobré praxe s využitím komplexních pozemkových úprav. Následné rychlé založení biocentra s centrálním vodním prvkem tvoří multifunkční krajinný prvek s přínosem pro přírodu i místní komunitu.
Celkové náklady projektu jsou vyčísleny na 3,1 milionů korun (přesně 3 109 225 Kč). Financován byl prostřednictvím Ministerstva zemědělství ČR a Pozemkového úřadu Prostějov. Životnost je předpokládána na desítky let. Úspory ani návratnost se u tohoto typu projektu nevyčíslují.
Intenzivně využívaná orná půda, kam až oko dohlédne. Na Zálúčí nedaleko vesničky Blatnička na jižní Moravě už ne. Dnes na Farmě Blatnička uvidíte pole, která křižují aleje stromů a zatravněné kvetoucí pásy. Voda se díky nim lépe zasakuje a neodtéká bez užitku pryč, úrodná půda je chráněna před vodní nebo větrnou erozí a pole zároveň viditelně ožila. Slyšet je bzukot včel a křik čejek, v dálce se prohánějí zajíci, zahlédnout můžete i volavku, která si sem pro hraboše odskočila z nedalekého rybníka. Zatravněné pásy slouží k zasakování srážkové vody a díky tomu dochází k doplnění půdní vláhy a zásob vody v podzemí. Stejně to funguje i se sněhovými srážkami. Hluboce kořenící stromy – duby, hrušně, kaštanovníky – se navíc umí dostat k podzemním zdrojům vody, kterou následně převádí do koruny a výparem zlepšují mikroklima pro okolní zemědělské hospodářství.
Celkové náklady na obnovu šedesátihektarové krajiny farma neuvádí, avšak zahrnovaly vlastní zdroje, dary, dobrovolné brigády a podporu z dotačního Programu obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) MŽP.
Litovický potok v Hostivicích vypadal dlouhá léta jako stovky jiných potoků v mnoha obcích – byl uvězněný v hlubokém betonovém korytě a obklopený rumištěm. Plán na rozvolnění břehů přírodě blízkým způsobem se poprvé objevil v 90. letech. Ne všichni však byli přesvědčeni o přínosu tohoto projektu – na potok v betonovém korytě si za desetiletí zvykli. Nakonec ale mají Hostivice místo nevzhledné strouhy příjemný potok v parku s tůněmi. Nové rozvolněné koryto umí lépe reagovat na přívalové deště i sucho. Místním díky tomu ubylo starostí s povodňovými rozlivy, které dříve zasahovaly i do zástavby. Proměna Litovického potoka navíc vytvořila přirozenou zelenou osu města a láká k procházkám i posezení u vody.
Odhadované celkové náklady stavby byly 31,8 milionů korun. Realizační náklady po výběrovém řízení se pak dostaly na necelých 12 milionů korun. Částku pokryla dotace v rámci operačního programu Životní prostředí. Neplánované vícepráce, hlavně větší rozsah těžení zeminy, byly z části hrazené obcí Hostivice a z části pokryté dotací.
Na okraji sídliště Olšava v Uherském Brodě byly ještě na začátku roku 2019 jen neudržované křoviny skrývající skládku. Dnes už ale místo vypadá úplně jinak. Tvoří jej květnatý park s řadou nově vysazených místních druhů
stromů, který doplňují sezónně vysychající mělké tůně. Spolu s nově vymodelovaným terénem přispívají k lepšímu zadržování vody v místě například při přívalových deštích. Park navazující na Mlýnský potok pod Škrloveckým rybníkem tvoří přechod mezi urbanizovanou a zemědělskou krajinou u začátku cyklostezky.
Rozprostírá se hned vedle panelového sídliště a slouží tak k rekreaci místních lidí. Nechybí broukoviště, líhniště a zimoviště pro obojživelníky.
Celkové náklady jsou vyčíslené na 818 087 korun. Namísto původního financování z dotačního programu nakonec Uherský Brod zaplatil realizaci ze svého rozpočtu. Předpokládaná živostnost opatření je 50 let. Oblast nyní lépe zadržuje vodu, klesly náklady na nutné zalévání, jde však spíše o principiální úsporu vody než o úsporu v penězích.
podle publikace Voda v krajině, kterou vydal Jihomoravský kraj
© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.