K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Mokřadní čistírny – přírodní čištění vody s bonusem navíc

Datum: 27. 9. 2021, zdroj: OF 2–3/2021, rubrika: Životní prostředí

Kořenové čistírny jsou technologií známou zhruba padesát let, přičemž v Česku byla první taková čistírna zprovozněna v roce 1989 v Petrově u Jílového. Vzhledem k tomu, že jde o velmi efektivní způsob čištění odpadní vody, jsou jich dnes po celé republice v provozu už stovky.

Velké oblibě se těší zejména mokřadní typ čistírny, který díky své konstrukci dokáže vodu zadržovat, a kromě filtrace tak efektivně ochlazuje i své okolí. Není proto divu, že se tyto čistírny čím dál tím častěji objevují i na místech, kde by je jen málokdo čekal.

Princip kořenových čistíren je velmi jednoduchý. Odpadní voda se nejprve musí zbavit mechanických nečistot a předčistit. Pro domácnosti k tomu slouží anaerobní separátor, což je vícekomorový septik, v případě obcí se využívají štěrbinové nádrže. Takto přefiltrovaná voda pak přetéká do kořenového pole, nádoby vyplněné substrátem, na jehož povrchu dochází k odbourávání dalších znečišťujících látek za pomoci různých druhů aerobních bakterií.

Rozdíl mezi kořenovou čističkou a ostatními způsoby čištění odpadních vod z domácností spočívá v tom, že toto čištění zajišťují bakterie, které žijí přirozeně na substrátu v čističce a na kořenech bahenních rostlin. K čištění se tedy využívá úplně stejný systém, který funguje v přírodě, a protože jde o v podstatě velmi nenáročnou technologii, je možné ji umístit nejen do země, ale i na fasády a střechy budov či jako mokřadní záhony v městské zástavbě.

Střešní čističky výrazně ovlivňují mikroklima

Princip mokřadní čistírny na střeše je v podstatě stejný jako u klasické kořenové čistírny v zemi. Odpadní voda z domu se přivádí do vícekomorového podzemního septiku, kde se zachytí pevné nečistoty a za pomoci anaerobních bakterií začíná už zde čistící proces. Následně se takto předčištěná voda vyvádí za pomoci čerpadla trubkami do kořenové čističky na střeše, kde dojde k dočištění.

Střešní kořenová čistírna na domku ve vnitrobloku na pražské Letné
Střešní kořenová čistírna na domku ve vnitrobloku na pražské Letné

Na střechách se používá substrát z odlehčených materiálů při mocnosti 15 cm. Zatížení střechy je v takovém případě relativně nízké, začíná na 150 kg/m2. Voda, která se v mokřadu vyčistí, pak putuje do akumulační nádrže a následně ji lze použít například jako šedou vodu na splachování toalety, případně ji lze zasakovat nebo vypustit do vodoteče. Díky permanentnímu zatopení se ze střechy stává živá zahrada plná vodomilných rostlin, dařit se bude například různým druhům orobinců, zblochanu, chrasticím, skřípinám, rákosu i sítině. Barevný efekt a pak obstarají kosatce, blatouchy nebo třeba tužebníky, které zase lákají hmyz včetně včel a motýlů.

Schéma střešní kořenové čistírny
Schéma střešní kořenové čistírny

Fasádní čističky

Kromě střechy lze osadit čistírnami i fasády budov. Tento způsob instalace je navíc natolik efektivní, že dokáže beze ztráty přejmout i funkce střešní části. Základem jsou speciální koše instalované kaskádovitě pod sebou, přičemž každým košem systému voda protéká horizontálně i vertikálně. Znamená to, že koše se naplní vodou a zároveň přetékají. Fasádní čistírny tak fungují nejen jako čistírna odpadních vod, ale zároveň i jako přírodní klimatizace. Za den se z nich může odpařit i 40 litrů vody na 1 mplochy, což má skutečně reálný pozitivní dopad na teplotu budovy i jejího okolí. I v těch nejparnějších letních dnech si fasáda zachovává stabilní teplotu, která nepřesahuje 30 °C, přitom u běžných budov může dosahovat teplota na fasádách či střeše klidně i 70 °C. Voda přefiltrovaná přes fasádní čistírnu splňuje všechny limity potřebné k tomu, aby se dala zasakovat, vypouštět do vodotečí či do městské kanalizace. A díky tomu, že se budovy tolik nerozpálí, je v konečném důsledku příjemnější klima i v jejich okolí, a to až na vzdálenost několika desítek metrů. Je tedy nasnadě, že fasádní čističky mohou pomoci i v husté zástavbě, kde z prostorových důvodů není možné vysazovat stromy.

Mokřadní záhony

V neposlední řadě se dá tato technologie využít i ke zbudování mokřadních záhonů ve městech a obcích na plochách, které by jinak pro vysázení zeleně vyžadovaly instalaci závlahy a odebírání pitné vody. K zavlažování lze využít odpadní vodu z kanalizačního systému, která se v rámci mokřadního záhonu sama přečistí, ochladí své okolí a následně se může opět vrátit do kanalizace či akumulovat a dále použít k zavlažování stromů.

Vzhledem k husté síti kanalizace lze mokřadní záhony umístit nejen do parků, ale i mezi chodníky a silnice. Výsledkem bude oku lahodící prostor s příjemným mikroklima navrch.

TOPlist
TOPlist