Změny zemědělství v EU dostávají obrysy a mají i své důsledky

Od počátku letošního roku zhruba do poloviny dubna uspořádalo Ministerstvo zemědělství (MZe) sérii on-line prezentací týkající se návrhů resortu, jak do tuzemských podmínek aplikovat změny ve Společné zemědělské politice EU (SZP), které by měly platit od roku 2023.

Celkem šlo přitom o 21 webinářů za účasti ministerských úředníků, odborníků a představitelů zájmových nevládních organizací zastupujících jak hospodařící zemědělce, tak ochranářské organizace, zástupce vědy a výzkumu i představitele venkovských obcí.

Diskuse nad jednotlivými tématy přitom ukázaly na řadu hodně odlišných stanovisek, především k plánovaným zásadám „Dobrého zemědělského a environmentálního stavu“ (DZES), ale i k plánovaným regulacím, jako je cílené snižování aplikace chemických prostředků na zemědělskou půdu, snah zvýšit podíl ploch obhospodařovaných v režimu ekologického zemědělství na 25 procent nebo vyčleňovat půdu z pěstebních ploch v zájmu biodiverzity krajiny.

Je přitom třeba zdůraznit, že dopady výsledných regulací budou mít na podnikání v zemědělství zásadní vliv, a to především na administrativu s tímto podnikáním spojenou a nárůst nákladů na zemědělskou produkci. Půjde o větší problém než v ČR léta diskutované krácení dotací pro největší zemědělské podniky, takzvané zastropování.

Dopady lze očekávat také na strukturu krajiny, mimo jiné prostřednictvím zcela nové podpory na agrolesnictví, ale také na způsob chovů hospodářských zvířat, zdaleka nejen na omezení klecových chovů nosnic.

Bohužel ani v současné době není celá řada základních parametrů v nastavení podpor a obecně závazných regulací známa, a ministerští úředníci a stejně tak podnikatelé v zemědělství s napětím očekávají výstupy z Trialogu mezi Radou ministrů, Evropskou Komisí a Evropským parlamentem, které se očekávají nejpozději do začátku letošní prázdninové sezóny, tedy v průběhu června. Teprve poté bude možné národní strategické dokumenty dopracovat a následně zahájit diskusi s Evropskou Komisí o jejich finální podobě. Známé však bohužel nejsou ani dopady budoucí SZP, což je velmi důležité jak z hlediska spotřebitelů (ceny, kvalita a distribuce potravin), tak z pohledu obcí a měst (podoba extravilánů, rizika eroze, využití produkčních a neprodukčních ploch). Lze ale předpokládat, že výsledkem uplatňování inovované SZP Budíne jednu stranu vyšší ceny potravin, ale na druhou stranu pestřejší a k extrémním projevům počasí odolnější krajina.

Především obavy z vyšší ceny potravin jsou přitom podle všeho důvodem, proč EU s analýzou dopadů váhá. Naopak USA již s vlastní analýzou přišly (EU ovšem její závěry odmítá), přičemž pro spotřebitele nejsou výsledky amerických prognóz zrovna potěšitelné. I při nejvíce optimistickém scénáři by měly podle studie amerického ministerstva zemědělství (USDA) vzrůst náklady na výrobu potravin na jednoho obyvatele EU ročně o 50 amerických dolarů, nejpravděpodobnější střední scénář počítá s nárůstem 150 amerických dolarů na občana EU ročně a nejčernější scénář prognózuje postupné zdražení potravin až o 650 amerických dolarů na osobu a rok. To vše nejen na základě regulací zemědělství, ale jako důsledek Green Deal (Zelená dohoda) zahrnující mimo jiné produkci obnovitelných zdrojů energie a transformaci celé řady odvětví a oblastí ve jménu udržitelné ekonomiky.

Přístup České republiky a doporučení EU

Stávající návrh Strategického dokumentu k aplikaci SZP ze strany MZe je zřejmě i proto značně konzervativní, jinými slovy, nepočítá s nějakými zcela zásadními změnami oproti současnému stavu. Otázkou ale potom je, zdali Evropská Komise bude s dopracovaným návrhem MZe souhlasit, a pakliže tomu tak nebude a dokument bude nutné přepracovat, budou mít zemědělci, ale i obce a města, jichž se budou požadované změny dotýkat, jen krátkou dobu na to novým požadavkům se přizpůsobit. Možná i proto by bylo vhodné, aby se i laická veřejnost seznámila s výčtem doporučení EU ke Strategickému dokumentu, který české straně předala. Jde o následující kroky:

• Posílit postavení zemědělsko-potravinářského odvětví v hospodářské soutěži zlepšením přístupu k půdě a podporou zpracování zemědělských produktů s vysokou přidanou hodnotou (například ekologických produktů nebo produktů spadajících do evropských a vnitrostátních programů kvality) a jejich uváděním na trh, a dále vybízením seskupení producentů a družstev k úsilí o uznání v odvětvích, kde v současné době nejsou ustaveny žádné uznané skupiny producentů.
• Upevnit rozvoj krátkých dodavatelských řetězců podporou projektů usnadňujících uvádění na trh prostřednictvím digitálních platforem, přímé donášky nebo dovozu zemědělských podniků do domácností a na místní otevřené trhy.
• Zlepšit životaschopnost zemědělských podniků prostřednictvím lepšího řešení rozdílů v příjmech mezi zemědělskými podniky různých velikostí, odvětvími a územími.
• Přispět k cílům Zelené dohody EU v oblasti ekologického zemědělství urychlením přechodu konvenčního zemědělského hospodaření na hospodaření ekologické prostřednictvím odpovídajících programů přechodu na ekologické zemědělství a jeho zachování.
• Zintenzivnit úsilí o snížení emisí skleníkových plynů ze zemědělství podporou postupů ke zlepšení hospodaření s půdou, jako je např. zadržování zbytků plodin na polích, omezení orby orné půdy, diverzifikace a prodloužení střídání plodin a stimulace efektivnější spotřeby vstupů. Měly by být podporovány integrované systémy využívání půdy, jako jsou agrolesnictví nebo přístupy nízkouhlíkového zemědělství, s cílem zvýšit pohlcování uhlíku. Posíleno by mělo být rovněž úsilí o snížení závislosti zemědělského odvětví na energii.
• Podpořit rozvoj zemědělských postupů, které významně omezují emise NH3 ze zemědělství a které zlepšují nakládání s dusíkatými a organickými hnojivy, mimo jiné s ohledem na zlepšení kvality podzemních a povrchových vod, a tím přispět k cílům Zelené dohody EU v oblasti ztrát živin.
• Posílit ochranu biologické rozmanitosti, zlepšovat stav zemědělských a lesních stanovišť z hlediska ochrany v souladu s prioritami stanovenými v prioritním akčním rámci a přispět k cílům Zelené dohody EU v oblasti vysoké biologické rozmanitosti zemědělských podniků zaváděním takových prvků v oblastech, kde chybí, a jejich udržováním tam, kde již existují.
• Přispět k odolným zemědělským systémům, zejména používáním odrůd a druhů odolnějších vůči škůdcům, používáním nástrojů pro řízení rizik, jako je pojištění úrody, a zvyšováním množství organické hmoty v půdách (zadržováním zbytků plodin na polích, mulčováním, plužinami, vhodným načasováním polních prací s cílem zabránit zhutnění půdy atd.), aby byla půda chráněna před erozí a aby se zadržela voda v půdě.
• Přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu v lesích uplatňováním udržitelného obhospodařování lesů a znovu zalesnit oblasti smrkových lesů pokácených kvůli kůrovcové kalamitě.
• Přispět k cílům Zelené dohody EU v oblasti pesticidů posílením úsilí o snížení množství a rizik nejnebezpečnějších používaných pesticidů a podporou udržitelného používání pesticidů, zejména zajištěním zavádění integrovaných postupů ochrany proti škůdcům.
• Podpořit osvědčené postupy chovu hospodářských zvířat v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, zejména u prasat, jakož i lepší opatření biologické bezpečnosti zemědělských podniků.
• Prosadit sociálně-ekonomický rozvoj venkovských oblastí podporou rozvoje hospodářských činností ve venkovských oblastech prostřednictvím mobilizace činností v nových odvětvích (tj. rozvíjet bioekonomiku) s vhodnou kombinací intervencí.
• Zvýšit udržitelnost a ekonomickou výkonnost venkovských oblastí a nabízet více příležitostí venkovské ekonomice a obcím stimulováním rozvoje vysokorychlostních širokopásmových zařízení ve venkovských oblastech, aby bylo dosaženo cíle 100 % rychlého širokopásmového pokrytí v roce 2025 v souladu s cíli Zelené dohody EU.
• Posílit začlenění systému AKIS a podpořit vznik interaktivních inovačních projektů plným využitím příležitostí podpory EU pro znalosti, inovace a digitalizaci a zvláště se zaměřit na povzbuzení dobře fungující, poradenské a inovační podpory s cílem rozvíjet vznikající inovativní nápady do fáze řešení. Zlepšit vazby mezi veřejnými a soukromými poradci a investovat do jejich odborné přípravy a dovedností.

Uvedený výčet poskytuje přitom alespoň základní orientaci, co lze v budoucnosti v zemědělství a rozvoji venkova čekat a co po ČR bude EU požadovat.

Princip taxonomie

S vysokou pravděpodobností lze přitom předpokládat, že se zemědělci tlaku veřejnosti na k přírodě bližší způsob hospodaření neubrání. Ačkoli to není součástí Strategického dokumentu, i v diskusích nad ním již zazněly z úst ministerských úředníků apely na hospodařící zemědělce, aby se vážně zabývali takzvaným principem taxonomie, což je – zjednodušeně řečeno – míra vůle komerčních podniků, a to zdaleka nejen bank, ke struktuře investic a úvěrů s procesy v krajině a se zemědělstvím souvisejícími. Již dnes požadují některé banky i na území naší země hodnocení dopadů plánovaných zemědělských investic na životní prostředí. Pokud jsou dopady do životního prostředí negativní, odmítají takové aktivity financovat nebo jsou alespoň podmínky pro takové investice pro jejich realizátory nevýhodnější.

Lze tak předpokládat, že pokud nepřinutí hospodařící zemědělce ke zlepšení přístupu k životnímu prostředí Strategický dokument a reálná aplikace SZP v ČR v následujících letech, stanou se nezemědělské subjekty významným hráčem v ochraně životního prostředí a financování zemědělství.

Mezi ně přitom mohou patřit i prodejní sítě, které již dnes například veřejně deklarují nezájem o prodej vajec z klecových chovů, na půdě EU přitom aktuálně vzniká iniciativa usilující o totální zákaz klecových chovů dříve, než EU původně plánovala. Kromě toho se ve světě i v EU (a dokonce i v ČR) rozvíjejí projekty s cílem vyrábět laboratorně maso, což by mělo fatální dopad na životní prostředí i zemědělství v oblasti chovů hospodářských zvířat.

Před zemědělstvím tak stojí zásadní výzva: Obhájit a na příkladech demonstrovat udržitelný způsob hospodaření, který je zároveň konkurenceschopný v produkci zemědělských surovin a zároveň nepoškozuje životní prostředí.

Rozvoj venkova

Asociace soukromého zemědělství ČR již několik let pořádá soutěž „Pestrá krajina“, letos se přidal také Zemědělský svaz sdružující větší zemědělské subjekty s projektem „Odpovědně ke krajině“, na České zemědělské univerzitě v Praze běží projekt „Chytrá krajina“. Občanských iniciativ obdobného charakteru je pak nepočítaně, a nejde zdaleka jen o poněkud módní vysazování lesů.

Zemědělství v ČR, ale i lesnictví (byť lesní politika není v EU společná) se každopádně v nejbližších letech hodně změní a lze jen doufat, že to bude nejenom ve prospěch krajiny, ale také ve prospěch rozvoje venkova jako prostoru zahrnující přírodu i lidi.

Petr Havel, agrární analytik

© 2021 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.