K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Hospodaření krajů v roce pandemie

Datum: 9. 11. 2021, zdroj: OF 4/2021, rubrika: Ekonomika

V minulém čísle jsme rozebírali hospodaření územních samospráv v posledním pandemickém období s podrobným zaměřením na rozpočty obcí a měst. V tomto článku se blíže zaměříme hospodaření krajů. Jen si připomeneme, že celkové hospodaření územních rozpočtů skončilo v roce 2020 přebytkem 14 mld. Kč.

Tomáš Sluka
Tomáš Sluka
Miroslav Matej
Miroslav Matej

Přitom obce skončily přebytkem 19 mld. Kč (z toho přebytek hl. m. Prahy byl 8,9 mld. Kč) a kraje hospodařily se schodkem 5 mld. Kč. Přestože rok 2020 byl zásadně poznamenán epidemií, přebytek hospodaření územních rozpočtů byl dokonce vyšší než v letech hospodářské expanze 2014–2018.

Příjmy krajů

Celkové příjmy krajů v roce 2020 činily 262,3 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 10,0 %, tj. o 23,8 mld. Kč. Na tomto růstu se podílely zejména přijaté transfery (+28,4 mld. Kč). V roce 2020 došlo k meziročnímu poklesu daňových příjmů o 5,5 %, tj. o 4,2 mld. Kč, nedaňových příjmů o 4,1 %, tj. o 0,2 mld. Kč i kapitálových příjmů o 43,3 %, tj. o 0,2 mld. Kč. Růst přijatých transferů byl způsoben zejména transfery v oblasti školství a sociálních služeb.

Struktura příjmů krajů zůstává dlouhodobě stejná, kdy největší část tvoří transfery ve výši 70,5 %, s 27,0 % následují daňové příjmy, nedaňové příjmy tvoří 2,4 % a zbylé 0,1 % tvoří kapitálové příjmy, které představují pouze marginální nepravidelný zdroj příjmů.

Proti roku 2013 došlo k růstu celkových příjmů o 89,0 %. Vzrostly především daňové příjmy (+51,6 %, tj. +24,1 mld. Kč) a transfery (+110,7 %, tj. +97,1 mld. Kč). Mezi roky 2019 a 2020 došlo k růstu celkových příjmů, ale v důsledku poklesu daňových příjmů byl meziroční růst pomalejší než v předešlém roce (viz graf 1).

Graf 1. Meziroční změny příjmů krajů v letech 2013–2020 (mil. Kč)
Graf 1. Meziroční změny příjmů krajů v letech 2013–2020 (mil. Kč)

Největší objem transferů obdržely kraje z MŠMT (139,8 mld. Kč) a MPSV (18,6 mld. Kč). V obou případech šlo o transfery neinvestiční určené na přímé náklady na vzdělávání a na sociální služby. Naopak nejvíce investičních transferů pocházelo z MMR (8,2 mld. Kč). Graf 2 zobrazuje nejvýznamnější poskytovatele investičních a neinvestičních transferů do rozpočtu krajů.

Graf 2. Transfery přijaté kraji ze státního rozpočtu a státních fondů v roce 2020 (mil. Kč)
Graf 2. Transfery přijaté kraji ze státního rozpočtu a státních fondů v roce 2020 (mil. Kč)

Rekordní kapitálové výdaje krajů

Celkové výdaje krajů v roce 2020 vzrostly o 14,9 %, tj. o 4,7 mld. Kč a dosáhly 267,4 mld. Kč. Významný meziroční nárůst zaznamenaly kapitálové výdaje (+17,3 %, tj. +5,6 mld. Kč) a dosáhly rekordní výše 37,9 mld. Kč. Jednalo se především o výdaje na modernizaci železničních kolejových vozidel realizovaných Jihomoravským krajem. V roce 2020 se růst kapitálových výdajů na celkových výdajích podílel 16,1 %. Proti loňskému roku došlo k růstu podílu kapitálových výdajů na růstu celkových výdajů téměř dvojnásobně, kdy v roce 2019 činil tento poměr 8,2 %, což je velice pozitivní vývoj v době koronavirové krize.

Běžné výdaje meziročně vzrostly o 14,5 %, tj. o 29,1 mld. Kč na 229,5 mld. Kč. Významný nárůst byl vykázán u nákupu materiálu (+85,8 %, tj. +0,4 mld. Kč), a to v souvislosti s nákupem ochranných pomůcek (+269 %, tj. +3,1 mil. Kč) a léků a zdravotnického materiálu (+15 651,3 %, tj. +15,7 mil. Kč). Přes vysoké procentuální nárůsty však objemově tvoří tyto položky pouze marginální část výdajů krajů (viz graf 3).

Graf 3. Nejvyšší růst výdajů krajů dle položek v absolutním vyjádření (mil. Kč)
Graf 3. Nejvyšší růst výdajů krajů dle položek v absolutním vyjádření (mil. Kč)

Meziroční nárůst výdajů se promítl především u neinvestičních transferů poskytnutých vlastním a cizím příspěvkovým organizacím zejména v souvislosti s růstem přijatých dotací na přímé náklady na vzdělávání ze státního rozpočtu.

Celkové výdaje se proti roku 2013 zvýšily o 92,5 %. Běžné výdaje vzrostly o 85,7 % na 229,5 mld. Kč. Kapitálové výdaje se zvýšily o 147,8 % na 37,9 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména významným meziročním růstem kapitálových výdajů mezi roky 2017 a 2018, kdy od roku 2016 kapitálové výdaje každoročně rostou.

Graf 4. Meziroční změny výdajů krajů v letech 2013–2020 (mil. Kč)
Graf 4. Meziroční změny výdajů krajů v letech 2013–2020 (mil. Kč)

Největší část výdajů krajů směřovala do oblasti vzdělávání a školských služeb (150,4 mld. Kč). Peněžní prostředky na tyto výdaje jsou krajům z naprosté většiny poskytovány ze státního rozpočtu. Další výdaje směřovaly do oblasti dopravy (52,7 mld. Kč), sociálních služeb (24,5 mld. Kč) a zdravotnictví (15 mld. Kč). Výdaje krajů dle odvětví jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1. Výdaje krajů členěné dle odvětví v roce 2020 (mil. Kč)
Odvětví mil. Kč
Vzdělávání a školské služby 150 443,53
Doprava 52 689,16
Sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení 24 548,18
Zdravotnictví 14 990,40
Kultura, církve a sdělovací prostředky 6 758,46
Státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany 6 735,82
Ostatní 4 473,47
Ochrana životního prostředí 2 849,18
Bydlení, komunální služby a územní rozvoj 1 979,86
Sport a zájmová činnost 1 698,79

Zdroj: vlastní zpracování, modul Centrální systém účetních informací státu Integrovaného informačního systému Státní pokladny.

Hospodaření krajů za rok 2020 skončilo schodkem ve výši 5 mld. Kč, kdy záporného salda hospodaření kraje dosáhly od roku 2013 také v letech 2013 a 2015. Záporného salda bylo dosaženo zejména v důsledku propadu daňových příjmů krajů a největšího meziročního růstu běžných výdajů. Celkové výsledky hospodaření jsou zachyceny v tabulce 2.

Tab. 2. Výsledky hospodaření krajů za rok 2020 (mil. Kč)
Položka 2020 % změna 2020/2019
Daňové příjmy 70 819,50 −5,54 %
Nedaňové příjmy 6 401,53 −4,09 %
Kapitálové příjmy 231,93 −43,32 %
Transfery 184 882,32 18,15 %
z toho: neinvestiční 168 950,70 16,66 %
investiční 15 931,62 36,68 %
Příjmy celkem 262 335,28 9,98 %
Běžné výdaje 229 512,54 14,51 %
Kapitálové výdaje 37 856,12 17,28 %
Výdaje celkem 267 368,66 14,89 %
Saldo −5 033,38
Provozní saldo 16 659,19 −36,03 %
Stavy na BÚ 32 832,13 −8,14 %
Dluh 17 836,53 10,13 %

Zdroj: vlastní zpracování, modul Centrální systém účetních informací státu Integrovaného informačního systému Státní pokladny.

Kraje oproti obcím maximálně využily svůj investiční potenciál

Kraje v roce 2020 realizovaly nejvyšší kapitálové výdaje od roku 2013 z vlastních zdrojů, a to i přes významný meziroční propad provozního salda, které bylo nejnižší od roku 2016. Investiční akce realizované z vlastních zdrojů významně převýšily v roce 2020 provozní saldo a kraje tak plně využily svůj investiční potenciál (graf 5).

Graf 5. Vývoj provozního salda a očištěných kapitálových výdajů (mil. Kč)
Graf 5. Vývoj provozního salda a očištěných kapitálových výdajů (mil. Kč)

Predikce daňových příjmů

Na závěr uvádíme aktuální predikci daňových příjmů zpracovanou k 31. 8. 2021, podle které je zřejmé, že daňové příjmy v letošním i následujícím roce relativně silně porostou, přestože ještě dubnové odhady u obcí (viz Hospodaření územních rozpočtů 2020) očekávaly pro letošní rok v důsledku probíhající krize setrvávající pokles daňových příjmů.

Tab. 3. Predikce daňových příjmů obcí k 31. 8. 2021 (mil. Kč)
Příjmy obcí 2019 2020 Rozdíl Změna
DPH 101,8 101,4 −0,4 −0,39 %
DPPO celkem 50,8 35,0 −15,8 −31,10 %
DPPO 43,1 27,2 −15,9 −36,89 %
DPPO plac. obcemi a kraji 7,7 7,8 0,1 1,33 %
DPFO celkem 60,4 49,5 −10,9 −18,05 %
DPFO – zvl.sazba 4,8 2,9 −1,9 −39,58 %
DPFO – placená poplatníky (z přiznání) 1,4 0,0 −1,4 −100,00 %
DPFO – placená plátci celkem 54,2 46,6 −7,6 −14,02 %
Daň z nemovitých věcí 10,9 11,1 0,2 1,51 %
Místní, správní poplatky a ost. 8,9 7,7 −1,2 −13,22 %
Poplatky za znečišť. život. prostř. 3,4 2,8 −0,6 −18,28 %
Daň z hazardních her 4,8 4,2 −0,6 −13,22 %
Celkem 241,1 211,7 −29,4 −12,18 %
Tab. 4. Predikce daňových příjmů krajů k 31. 8. 2021 (mil. Kč)
Příjmy krajů 2019 2020 Rozdíl Změna
DPH 38,5 38,4 −0,1 −0,26 %
DPPO celkem 16,6 10,6 −6,0 −36,07 %
DPPO 16,3 10,3 −6,0 −36,81 %
DPPO plac. obcemi a kraji 0,3 0,3 0,0 7,24 %
DPFO celkem 21,6 17,7 −3,9 −18,06 %
DPFO – zvl. sazba 1,8 1,1 −0,7 −38,89 %
DPFO – placená poplatníky (z přiznání) 0,5 0 −0,5 −100,00 %
DPFO – placená plátci celkem 19,3 16,6 −2,7 −13,99 %
Poplatky za znečišť. život. prostř. 0,1 0,1 0,0
Celkem 76,8 66,8 −10,0 −13,00 %

Ing. Miroslav Matej, Ph.D., ředitel odboru financování územních rozpočtů, Ing. Tomáš Sluka, vedoucí oddělení rozpočtové analýzy hospodaření územních rozpočtů, MF ČR

TOPlist
TOPlist