K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Úspory a dluh obcí

Datum: 22. 11. 2021, zdroj: OF 4/2021, rubrika: Ekonomika

Úspory obcí rostou v posledních letech poměrně rychle, zatímco dluh obnovil růst až v roce 2019. Mezi rokem 2013 a 2020 se objem úspor obcí (bez Prahy) zvýšil o 9 %, zatímco dluh o necelá 4 %. Rozdíl mezi objemem úspor a dluhu dosáhl v roce 2013 výše 14 mld. Kč, v roce 2020 však převýšily úspory dluh již o 100 mld. Kč.

Z pohledu finančního hospodaření obcí a měst je to zvláštní, protože k rozevírání nůžek mezi dluhem a úsporami dochází v podmínkách nízkých úrokových sazeb, které z úvěrů dělají vhodný nástroj k financování investic (otevření nůžek úspor a duhu obcí viz graf 1). Naopak, nízké úroky z vkladů znamenají, že takto uložené peníze ztrácejí na hodnotě v důsledku inflace, kterou úroky pokryjí jen z velmi malé části. Při roční inflaci ve výši 3 % až 4 % ztratí takto uložené peníze za tři roky kolem 10 % své kupní síly. Při spoření v delším období budou ztráty ještě vyšší a investice ještě dražší.

Graf 1. Úspory a dluh obcí (bez Prahy) v mld. Kč
Graf 1. Úspory a dluh obcí (bez Prahy) v mld. Kč

Rozdílná dynamika

Mezi rokem 2013 a 2020 se objem úspor obcí více než zdvojnásobil (růst o 109 %), zatímco dluh se snížil, a to o 13 %. I rok 2020 vykázal rozdílnou dynamiku obou veličin. Úspory se meziročně zvedly o 9 % a dluh jen o necelá 4 %. Mírný růst dluhu obcí se obnovil již v roce 2019, tedy ještě v období před covidem, takže s dopady opatření přijatých vládou v souvislosti koronavirovou hrozbou až tak moc nesouvisí. Do budoucna lze tedy předpokládat, že dluh nadále mírně poroste. Odhad dalšího vývoje úpor je zatížen mnoha nejistotami.

Je zjevné, že úspory v určité výši potřebují obce pro zachování kontinuity hospodaření. Jsou důležité pro financování nepředvídatelných výdajů, nebo pro náhradu výpadku očekávaných příjmů. Poměrně rychlý růst úspor je však zarážející a obtížně se pro něj hledá vysvětlení. V loňském roce, a nebylo to poprvé, převýšily úspory nejmenších obcí (do 199 obyvatel) jako celku jejich celkové příjmy, a to o 1,2 mld. Kč. V navazující velikostní kategorii obcí byly úspory jen o 1 mld. Kč nižší než objem peněz, kterými rozpočty těchto obce v daném roce disponovaly. To už ani nenaznačuje, že by se jednalo o nezbytné rezervy pro nepředvídatelné okolnosti, či dlouhodobé úspory na financování investic. Mezi obcemi jsou v tomto ohledu však značné rozdíly.

Zatímco prakticky všechny obce disponují úsporami v nějaké výši, řada z nich dluhové financování ke svému hospodaření nepotřebuje vůbec. Koncem loňského roku měla dluh v nějaké výši zhruba každá druhá obec a tento podíl se v čase výrazněji nemění již delší dobu.

V kategorii nejmenších obcí byly bez dluhu téměř tři čtvrtiny z nich, tedy velká většina. V navazující kategorii obcí neměla dluh více než polovina z nich. U největších obcí (5000 obyvatel+) naopak využila dluhové nástroje naprostá většina z nich, protože bez dluhu byla pouze jedna desetina obcí této kategorie.

V objemu celkového dluhu však nehraje dluh malých obcí téměř žádnou roli. Na jeho celkovém objemu se nejmenší kategorie obcí podílela pouze 1 %, navazující velikostní kategorie pak 7 %. Více než polovina dluhu připadla na největší obce (bez Prahy).

Porovnání podle velikostních kategorií

Přepočteme-li dluh na obyvatele pouze obcí s dluhem, pak nejhůře dopadly právě nejmenší obce, které dluh mají. Na jednoho jejich obyvatele připadlo v průměru 13 837 Kč dluhu, v navazující kategorii to bylo jen o 2647 Kč méně. Naopak, v největších obcí byl takto spočítaný dluh nejnižší a dosahoval méně než polovinu dluhu na obyvatele nejmenších obcí, konkrétně to bylo 5784 Kč (blíže viz graf 2).

Graf 2. Dluh na obyvatele obcí s dluhem v Kč (podle velikostních skupin)
Graf 2. Dluh na obyvatele obcí s dluhem v Kč (podle velikostních skupin)

Pokud mají nejmenší obce dluh, jsou nejvíce ohrožené finanční nestabilitou. I když je pravda, že v přepočtu na obyvatele disponují nejvyššími příjmy, ty jsou však v některých případech nestabilní. Ale i mezi těmito obcemi jsou značné rozdíly, jak pokud jde o výši rozpočtových příjmů, tak i pokud jde o výši dluhu.

Výsledné porovnání objemu dluhu s objemem úspor na konci roku 2020 je uvedeno v tabulce 1. Vyplývá z ní, že všechny kategorie obcí mají dluh podstatně nižší než úspory. U nejmenších obcí představuje dluh desetinu jejich úspor, v navazující kategorii je to jedna pětina, v dalších dvou pak jedna čtvrtina a jedna třetina. V kategorii největších obcí tvoří dluh méně než polovinu jejich úspor. Každá velikostní kategorie obcí tak disponuje značnými finančními rezervami.

Tab. 1. Dluh a úspory obcí v roce 2020 podle velikostních kategorií (mld. Kč)
Obce bez Prahy Dluh Úspory
1–199 0,7 6,7
200–499 3,4 17,3
500–999 5,3 21,0
1000–4999 12,6 39,8
5000 a více 28,2 65,7
vše bez Prahy 50,2 150,5

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Koncem roku 2020 mělo úspory vyšší než dluh 86 % obcí. Pouze u 895 obcí, tedy u 14 % jejich celkového počtu, byla tato relace opačná. Celkem 49 obcí však vykázalo dluh dokonce 10× vyšší než jejich úspory. Nejvíce z nich (23 obcí) má počet obyvatel od 200 do 499, 13 obcí pak 1000 až 4999. Jedna obec patří do kategorie největších obcí. Po šesti obcích patří do kategorie s počtem obyvatel do 199 a do kategorie 500 až 999 obyvatel.

Porovnání podle krajů

Nejvyšší úspory v přepočtu na obyvatele měla koncem roku 2020 jedna obec z Ústeckého kraje, která patří do kategorie nejmenších obcí. Částka je ohromující, a to 1,7 mil. Kč na každého z obyvatel této obce. V Jihomoravském kraji leží obec s počtem obyvatel od 500 do 999, která měla úspory ve výši 1,1 mil. Kč na každého obyvatele. Úspory v rozmezí od 200 do 600 tisíc Kč na obyvatele mělo 16 obcí, a v rozsahu pod 100 až 200 tisíc Kč na obyvatele pak 72 obcí. Nejvíce ze dvou posledně jmenovaných skupin obcí patří do kategorie nejmenších obcí. Žádná obec není z kategorie největších obcí a sedm z nich má počet obyvatel od 1000 do 4999 obyvatel.

Dále se podíváme, jaký je počet obcí s obecním dluhem v krajích. V Moravskoslezském kraji měly koncem loňského roku dluh více než dvě třetiny obcí (68 %). O dva procentní body nižší podíl vykázaly obce s dluhem na celkovém počtu obcí v kraji ve Zlínském kraji. Relativně hodně zadlužených obcí nalezneme i Olomouckém kraji (64 %). Naopak, nejnižší podíl obcí s dluhem vykázal kraj Vysočina, a to pouhých 38 %. Necelé dvě pětiny obcí měly dluh v Plzeňském kraji. V Libereckém a v Pardubickém kraji dosahoval podíl obcí s dluhem 44 %, resp. 48 %.

Obce Libereckého kraje dosáhly i nejvyšší hodnoty dluhu na obyvatele obcí s dluhem, a to 8835 Kč. Ovšem situace v obcí není taková, jak to na první pohled vypadá, protože na město Liberec připadly více než dvě třetiny dluhu obcí celého kraje. Druhou nejvyšší hodnotu dluhu vykázal Olomoucký kraj, přičemž na krajské město připadly dvě pětiny dluhu obcí daného kraje. Na třetí místo se dostal Jihomoravský kraj, Brnu patří necelá polovina dluhu obcí tohoto kraje.

Nejnižší dluh na obyvatele obcí s dluhem měl Karlovarský kraj, a to 3537 Kč. Druhou nejnižší částku vykázaly obce Ústeckého kraje (4088 Kč) a kraje Zlínského (4504 Kč). Přitom v Karlovarském kraji má dluh každá druhá obec, zatímco ve Zlínském kraji je to jen každá třetí. To, co tyto tři kraje spojuje, je skutečnost, že patří k těm s nejnižší rozpočtovými příjmy v přepočtu na obyvatele.

Výše dluhu na obyvatele u obcí s dluhem, v porovnání podle krajů, ukazuje graf 3.

Graf 3. Dluh na obyvatele obcí s dluhem v Kč (podle krajů)
Graf 3. Dluh na obyvatele obcí s dluhem v Kč (podle krajů)

Z počtu obcí, které koncem roku 2020 vykázaly dluh větší než úspory, jich zdaleka nejvíce připadlo na Středočeský kraj, který má ovšem i největší počet obcí. Nejméně jich je v Karlovarském kraji, který má zase obcí nejméně. Lepší vypovídací schopnost má podíl obcí, u kterých je dluh větší než úspory, na počtu obcí v kraji. Z tohoto výpočtu vyplývá, že ve Zlínském kraji je 23 % obcí, u kterých dluh převyšuje úspory, v Olomouckém kraji je to 21 %. Nejnižší podíl nalezneme u obcí v Ústeckém kraji (9 %) a v Karlovarském a v Jihočeském kraji (po 10 %).

Někdy dluh obcí přesahuje jejich úspory jen minimálně. Koncem roku 2020 existovalo však 49 obcí, jejichž dluh přesahoval úspory desetkrát a více. Devět z nich je ve Středočeském kraji, sedm v Jihomoravském kraji a šest v kraji Olomouckém. Pouze jedna taková obec je v Libereckém a v Ústeckém kraji. Nejvyšší podíl obcí s tak velkým přesahem dluhu nad jejich úsporami na počtu obcí v kraji nalezneme v Karlovarském a Olomouckém kraji.

Dluh pro naprostou většinu obcí nepředstavuje v současnosti problém. To tak úplně neplatí pro úspory obcí, i když na první pohled působí lépe obec s přebytkem rozpočtu než obce s deficitem rozpočtu. Nadměrný dluh se zcela jistě považuje za špatný jev, zatímco nadměrné úspory jsou většinou spojeny s kladným hodnocením. Na zjištění obcí s nadměrným dluhem má Ministerstvo financí své nástroje, pro zjištění obcí s nadměrnými úsporami nikoliv. Nadměrný dluh má svou definici (např. podíl dluhu na průměru příjmů za poslední čtyři roky), nadměrné úspory nikoli.

Určitý objem úspor je pro zdravý chod obce nutností. V mnoha případech však jsou rezervy obcí víc než optimální. Vklady na bankovních účtech již delší dobu nezajišťují ani zachování kupní síly takto uložených peněz a přinášejí ztrátu. Některé obce využívají efektivnější nástroje pro umístění dočasně volných peněžních prostředků. Moc jich však není, mj. také vzhledem k tomu, že využití těchto nástrojů je spojeno se znalostí finančních trhů.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s., srpen 2021

TOPlist
TOPlist