K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Dopady koronakrize na finanční zdraví měst s přenesenou působností

Datum: 25. 11. 2021, zdroj: OF 4/2021, rubrika: Ekonomika

Analýza finančního zdraví obce popisuje základní finanční situaci obce. Dobré finanční zdraví obce je základním předpokladem pro její úspěšné fungování. Za finančně zdravou obec lze pak považovat takovou obec, která dokáže generovat zdroje na rozvoj svého území a na uspokojování potřeb svých občanů a nemá problém se svou schopností včas hradit splatné závazky.

Střednědobá analýza finančního zdraví měst s rozšířenou působností potvrzuje dopady korona krize na ekonomiku měst a obcí. Zatímco do roku 2018 se finanční zdraví měst a obcí meziročně zlepšovalo, dochází v roce 2020 u více než poloviny obcí k přeřazení do horší kategorie.

Uvedené kartogramy popisují finanční zdraví všech 206 obcí s rozšířenou působností v letech 2017 až 2020. V těchto městech žije celkem 6 milionů obyvatel. Výsledek analýzy poukazuje na zhoršení finančního zdraví v době krize u 60 % všech analyzovaných obcí. Plyne to zejména srovnáním let 2018 a 2020.

Kartogram 1. Porovnání finančního zdraví měst s rozšířenou působností 2017
Kartogram 1. Porovnání finančního zdraví měst s rozšířenou působností 2017
Kartogram 2. Porovnání finančního zdraví měst s rozšířenou působností 2018
Kartogram 2. Porovnání finančního zdraví měst s rozšířenou působností 2018
Kartogram 3. Porovnání finančního zdraví měst s rozšířenou působností 2019
Kartogram 3. Porovnání finančního zdraví měst s rozšířenou působností 2019
Kartogram 4. Porovnání finančního zdraví měst s rozšířenou působností 2020
Kartogram 4. Porovnání finančního zdraví měst s rozšířenou působností 2020

Nejvyšší bonitu finančního zdraví (kategorie A) mělo v roce 2020 téměř 35 % hodnocených obcí, přestože v roce 2018 to bylo dosud nejvíce, tedy 65 % hodnocených. V absolutních číslech to pak činilo v roce 2020 celkem 71 hodnocených měst, která měla vynikající finanční zdraví, když v roce 2018 tohoto hodnocení dosáhlo plných 133 měst.

Velmi dobré finanční zdraví (kategorie B) pak dosáhlo v roce 2020 dalších 25 % obcí (tj. počet 51; v roce 2018 potom 49).

Dobré finančního zdraví (kategorie C) mělo v loňském roce 22 % obcí (tj. počet 45 měst, v roce 2018 jich bylo 15). Horší, než uspokojivé finanční zdraví (kategorie D až F), dosáhlo 19 % obcí (tj. počet 39 měst, v roce 2018 jen 18).

Celkem 36 % hodnocených obcí s rozšířenou působností nevykázalo mezi roky 2018 a 2020 změnu kategorie finančního zdraví. U 61 % obcí se finanční zdraví snížilo, u 34 % dokonce o dvě kategorie. Naopak, jen 3 % měst dokázalo vylepšit své finančního zdraví, u jedné obce dokonce o dvě kategorie.

Model hodnocení finančního zdraví zjednodušeně porovnává stav finanční zásoby města, ukazatele dluhové služby, stavy provozního salda, lhůtu splacení závazků z provozního salda a hodnotí poměr přebytku provozního rozpočtu k dluhové službě i další doplňkové ukazatele. Hodnocení probíhá vždy v dvou posledních letech, kdy aktuální rok má v modelu váhu 60 % a minulý rok váhu 40 %. Model finančního zdraví je postaven na výpočtu dat ze systému MONITOR Ministerstva financí ČR.

Graf 1. Rozložení četnosti jednotlivých kategorií finančního zdraví v letech 2014–2020
Graf 1. Rozložení četnosti jednotlivých kategorií finančního zdraví v letech 2014–2020
Graf 2. Rozložení četnosti jednotlivých kategorií finančního zdraví v letech 2014–2020
Graf 2. Rozložení četnosti jednotlivých kategorií finančního zdraví v letech 2014–2020

Ačkoliv se obcím v jejich hospodaření dlouhodobě velice daří, je jejich hospodaření ovlivněno mnohými externími vlivy. Z grafů lze vyčíst například vliv konce programového období pro poskytování dotací nebo nástup korona krize a její dopady na obecní rozpočty. Mnohá města s rozšířenou působností poskytovala rovněž různé druhy podpor místním podnikatelům na překlenutí dopadu C-19 či promíjela nájemné a další poplatky.

Hospodaření měst samozřejmě ovlivňují i významné změny legislativy, kdy např. zrušení superhrubé mzdy se v roce 2021 projevilo u obcí snížením příjmů na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti o 1/3, což opět ovlivní hodnotu ukazatele finančního zdraví v následujícím roce.

I přes zhoršení ratingu jednoho z ukazatelů, obce hospodaří dlouhodobě velmi dobře. Dlouhodobé závazky obcí klesají, naopak krátkodobý finanční majetek meziročně roste. Rozkolísané jsou však kapitálové výdaje, které byly v mnoha obcích s příchodem korona krize redukovány nejdříve. Tento stav může být ze střednědobého hlediska problematický, protože pokud obce nevloží více jak 20 % svého rozpočtu do reprodukce majetku, může jim na něm začít vznikat investiční dluh.

Pozitivní je však opětovný pozvolný nárůst investičních transferů, které mohou úspěšným obcím napomoci nejen v jejich rozvoji, ale mohou napomoci celé lokální ekonomice a místním firmám, kterých se korona krize rovněž dotkla.

Tab. 1. Počet měst zastoupených v jednotlivých kategoriích finančního zdraví
A B C D E F
vynikající finanční zdraví velmi dobré finanční zdraví dobré finanční zdraví uspokojivé finanční zdraví rizikové finanční zdraví neuspokojivé finanční zdraví
2014 98 46 30 25 6 1
2015 35 53 47 53 14 4
2016 34 52 53 54 13 0
2017 117 52 26 11 0 0
2018 133 49 15 7 1 1
2019 93 55 35 17 5 1
2020 71 51 45 30 7 2
Tab. 2. Procento měst zastoupených v jednotlivých kategoriích finančního zdraví
A B C D E F
vynikající finanční zdraví velmi dobré finanční zdraví dobré finanční zdraví uspokojivé finanční zdraví rizikové finanční zdraví neuspokojivé finanční zdraví
2014 47,57 22,33 14,56 12,14 2,91 0,49
2015 16,99 25,73 22,82 25,73 6,80 1,94
2016 16,50 25,24 25,73 26,21 6,31 0,00
2017 56,80 25,24 12,62 5,34 0,00 0,00
2018 64,56 23,79 7,28 3,40 0,49 0,49

Zatímco v roce 2018 mělo vynikající finanční zdraví 65 % obcí, a ve dvou prvních kategoriích se nacházelo přes 88 % všech sledovaných měst, v roce 2020 má nejvyšší hodnocení finančního zdraví pouze 35 % hodnocených měst (v prvních dvou kategoriích se nachází méně než 60 % sledovaných měst). Naopak, došlo k nárůstu kategorií obcí s horší úrovní finančního zdraví.

Toto hodnocení je logické. Pokud korona krize ovlivňuje hospodaření celého státu a globálně celou ekonomiku, musí se dotknout i hospodaření měst a obcí. Veřejné rozpočty jsou propojené, a jak se říká, společně dýchají. Pokud tedy daňové příjmy z vybraných daní poklesnou, projevuje se to i v poklesu příjmů měst a obcí. Od většího pádu v roce 2020 zachránil obce kompenzační bonus, kdy od státu obce obdržely 1250 Kč na každého obyvatele. V roce 2021 je tato kompenzace čtvrtinová a opět se projeví v celkovém hodnocení finanční kondice sledovaných obcí. Mnohé obce korona krizi zvládají díky úsporám z let minulých, které však měly směřovat do rozvoje měst. Po první a druhé vlně koronaviru sice dochází k oživení investičních aktivit, které v roce 2020 zabrzdily opatření související s nouzovým stavem a výpadkem příjmů, na které se mohly obce dlouhá léta spoléhat, ale dluh, vzniklý na rozvoji obcí, se bude dohánět hned několik dalších let.

Ing. Jan Mareš, MPA, vedoucí odboru ekonomiky, Magistrát města Chomutova

TOPlist
TOPlist