K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace
56. Den malých obcí

Jak obce financují investice?

Datum: 1. 2. 2022, zdroj: OF 5/2021, rubrika: Ekonomika

Investice, zde měřené kapitálovými výdaji, jsou pro obce důležité. Umožňují modernizaci obecní infrastruktury a její rozšíření, a tím přispívají k lepším podmínkám pro život obyvatel a ke zvýšení kvality poskytovaných služeb. V rámci tří segmentů – stát, kraje a obce – to jsou obce, které na investice vynakládají největší část svých příjmů.

V období let 2013 až 2020 objem kapitálových výdajů obcí (bez Prahy) kolísal. Je však potěšitelné, že převažuje růstová tendence. Nejnižší hodnotu vykázal v roce 2016 a nejvyšší pak v posledním roce – blíže viz graf 1. Trvalo dva roky, než obce propad svých kapitálových výdajů z roku 2016 překonaly. Zatímco celkové příjmy obcí se v uvedeném období zvýšily o 41 %, objem kapitálových výdajů stoupl o 60 %. Takže obce mezi lety 2013 a 2020 nejenže razantně zvyšovaly své úspory (na více než dvojnásobek), ale rovněž významně posílily své investice, a to vše při poklesu jejich dluhu (o 13 %).

Graf 1. Struktura výdajů obcí – bez Prahy – v letech 2013–2020 (mld. Kč)
Graf 1. Struktura výdajů obcí – bez Prahy – v letech 2013–2020 (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ve všech letech daného období obce udržovaly poměrně vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových. Nejnižší podíl obce vykázaly v roce 2016, a to 23 %, který ovšem následoval po roce s nejvyšším podílem, a to 34 %. V posledních třech letech byl podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích poměrně stabilní, osciloval kolem 32 %. To znamená, že obce na investice vynakládají mezi čtvrtinou a téměř třetinou svých příjmů.

Podíl dotací na investicích

Stát, a v mnohem menší míře i kraje, přispívají obcím na jejich investice formou dotací. Ty však financují vždy jen část objemu investic, která se v čase mění. Např. v roce 2015 se investiční dotace na objemu kapitálových výdajů podílely 42 %, v roce 2017 to bylo již jen 17 % a v roce 2020 se jejich podíl zvýšil na 30 %. Ve druhé polovině období nikdy nedosáhl na hodnoty z období prvního. Lze předpokládat, že v blízké budoucnosti se tento podíl nezvýší.

Graf 2 přitom ukazuje na značnou korelaci mezi objemem investičních dotací a objemem kapitálových výdajů obcí. S výjimkou roku 2017, ve kterém rostly kapitálové výdaje i při snížení investičních dotací, meziroční snížení objemu investičních dotací se projevilo v poklesu investiční aktivity a naopak. V roce 2018 byl meziroční zvýšení kapitálových výdajů vyšší než zvýšení investičních dotací.

Graf 2. Kapitálové výdaje a investiční dotace obcím (mld. Kč)
Graf 2. Kapitálové výdaje a investiční dotace obcím (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Zajímavé je, jak se v daném období měnila proporce mezi neinvestičními a investičními dotacemi. Neinvestiční dotace jsou podporou různých aktivit v rámci běžných výdajů. V letech 2013 až 2015 v objemu dotací převažovaly ty investiční, v roce 2015 dosáhly dokonce 58 % celkového objemu dotací. Nejmenší podíl měly investiční dotace v roce 2017 (29 %), v roce 2019 to už bylo 42 %, avšak v následujícím roce došlo k poklesu na 37 %.

Další zdroje financování investic

Kromě dotací jsou dalším zjevným zdrojem financování kapitálových výdajů kapitálové příjmy. Jedná se především o výnosy z prodeje obecního majetku, jsou to tudíž jednorázové, neopakovatelné příjmy. I jejich podíl ve struktuře financování investic v daném období kolísal. Zdaleka nejvyšší byl v roce 2016, ve kterém tvořily téměř pětinu kapitálových výdajů. To byl zároveň rok, ve kterém se meziročně prudce snížil objem investičních dotací. Poté se vliv kapitálových příjmů snižoval a v roce 2020 se na objemu kapitálových výdajů podílely již jen 8 %.

Vzhledem k růstu úspor obcí a víceméně klesajícímu obecnímu dluhu, můžeme peníze nakumulované v minulých obdobích a dluhové nástroje při zkoumání zdrojů pro financování investic pominout. Zůstává pak ještě jeden zdroj, a tím je přebytek běžného rozpočtu. Běžný rozpočet tvoří daňové a nedaňové příjmy a neinvestiční dotace na jedné straně a běžné výdaje na straně druhé. Saldo běžného rozpočtu vypovídá o tom, kolik obce ušetřily v rámci financování provozu.

Úspory při financování provozu obcí víceméně rostly. K poklesu došlo jen v roce 2016. Čili, ve druhé polovině období byly oproti první polovině nejen vyšší co do objemu, ale rovněž vyšší byl i podíl salda běžného rozpočtu na běžných příjmech. V roce 2013 to bylo 23 %, v roce 2020 již 26 %. Přebytek běžného rozpočtu se pak stává hlavním faktorem růstu celkových úspor obcí.

Graf 3. Kapitálové výdaje a přebytek běžného rozpočtu (mld. Kč)
Graf 3. Kapitálové výdaje a přebytek běžného rozpočtu (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Jak je patrné z grafu 3, v roce 2016 by obce teoreticky mohly financovat celý objem kapitálových výdajů z úspor dosažených v rámci provozu a v následujícím roce by nepotřebovaly o mnoho více. I v ostatních letech se tento zdroj financování kapitálových výdajů mohl stát podstatnou složkou při financování investic. Navíc je to zdroj zcela bezpečný. Na rozdíl od investičních dotací nepodléhá vyúčtování, lze z něj financovat jakékoliv potřeby obce, nejen možnosti nabízené řadou dotačních programů. A navíc, což je v řadě případů zvláště důležité, nehrozí vracení peněz. Na rozdíl od kapitálových příjmů se nejedná o zmenšení majetkové podstaty obce.

Tři zdroje financování

Údaje v grafu 4 ukazují na relaci objemu kapitálových výdajů na jedné straně a tří zdrojů jejich financování (přebytek běžného rozpočtu, investiční dotace a kapitálové příjmy) na straně druhé. Uvedená čísla naznačují, že obce mohly investovat v o něco větším rozsahu, než skutečně učinily, a to bez zapojení úspor či dluhových nástrojů.

Graf 4. Kapitálové výdaje obcí a tři zdroje jejich financování* (v mld. Kč)
Graf 4. Kapitálové výdaje obcí a tři zdroje jejich financování (v mld. Kč)
Poznámka: Tři zdroje tvoří: přebytek běžného rozpočtu, investiční dotace a kapitálové příjmy.
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Z porovnání údajů za rok 2019 (předcovidový) a rok 2020 (první rok s covidem) vyplývá, že se v rozdílu mezi třemi uváděnými zdroji financování investic a jejich objemem prakticky nic nezměnilo. Přebytek běžného rozpočtu dosáhl v obou letech stejného objemu a kapitálové výdaje vzrostly spolu s investičními dotacemi.

Závěrem

Rok 2020, jehož podstatnou část ovlivnila pandemie, zvládly obce dobře. Navzdory ekonomickému zpomalení a dopadů různých opatření vlády se jejich celkové příjmy meziročně zvedly. Pokles vykázaly pouze daňové příjmy, které však byly vyšší než v roce 2018. Zásluhu na růstu celkových příjmů měla zejména kompenzační dotace, kterou stát poskytl obcím na vyrovnání se s poklesem daňových příjmů. Tato dotace se rozdělovala v podobě částky na obyvatele, čímž do určité míry zvýhodnila menší obce oproti těm velkým.

Obecní dluh se sice meziročně zvýšil, ale jen o 3 %, zato úspory vykázaly více než dvojnásobnou dynamiku oproti dluhu. Přebytek celkového rozpočtu v roce 2020 se významněji nelišil od přebytku v předchozím roce a totéž platí pro přebytek běžného rozpočtu. Investiční dotace se zvedly na nejvyšší úroveň v posledních pěti letech. Kapitálové výdaje se meziročně rovněž zvýšily a byly nejvyšší minimálně v posledních osmi letech.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.