K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace
56. Den malých obcí

Porovnání největších měst

Datum: 28. 3. 2022, zdroj: OF 1/2022, rubrika: Ekonomika

Rozpočtové určené daní, které stanoví, jaký díl z celostátního výnosu tří nejvýznamnějších daní si ponechá státní rozpočet a jaký připadne obcím a krajům, existuje již poměrně dlouhou dobu. V jeho rámci se sdílí výnos daně z příjmů fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty. Největší váhu má daň z přidané hodnoty.

Časem se měnily podíly jednotlivých segmentů veřejných rozpočtů a také faktory, od kterých se odvíjí podíl jednotlivých obcí. To, co se nezměnilo, je počet obyvatel obcí, jako rozhodující faktor při výpočtu podílu jednotlivých obcí na objemu sdílených daní, a zvláštní mechanismus pro čtyři největší města, kterými jsou Praha, Brno, Ostrava a Plzeň.

V následujícím textu porovnáme hlavní příjmové položky tří z těchto měst (Prahu vynecháváme, protože získává příjmy nejen jako obec, ale i jako kraj) se čtyřmi dalšími městy v pořadí podle počtu obyvatel k 1. 1. 2021. Patří sem Liberec, Olomouc, České Budějovice a Hradec Králové. Jako podklad poslouží rozpočtové údaje za rok 2020 a za jedenáct měsíců loňského roku.

Srovnání počtu obyvatel, příjmů a daňových příjmů

Z hlediska počtu obyvatel je zřejmé (tab. 1), že města na prvních třech místech se liší o cca 100 tisíc obyvatel. Rozdíl v počtu obyvatel dalších měst v pořadí již není zdaleka tak výrazný. Za posledních šest let se nejrychleji zvýšil počet obyvatel Plzně (3,7 %) a po ní Brna (o 1,3 %), nejvyšší pokles nalezneme v Ostravě (−3,1 %) a snížení počtu obyvatel vykázal ještě Hradec Králové (−0,1 %).

Tab. 1. Počet obyvatel vybraných velkých měst
Počet obyvatel Změna 2021/2015
Brno 382 405 1,3 %
Ostrava 284 982 −3,1 %
Plzeň 175 219 3,7 %
Liberec 104 261 1,7 %
Olomouc 100 514 0,7 %
České Budějovice 94 229 1,0 %
Hradec Králové 92 683 −0,1 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

K porovnání měst užíváme pro srovnatelnost položky přepočtené na obyvatele. Rozdíly v příjmech nejsou až tak výrazné, jako u počtu obyvatel. Je tu však zřetelný odstup tří měst na prvních pozicích od ostatních.

Celkové příjmy v přepočtu na hlavu má Ostrava. V rámci menších měst to byly České Budějovice, a to v obou obdobích, kdy předčily i dvě větší města, tj. Liberec a Olomouc. Nejnižší celkové příjmy měl Hradec Králové, co do počtu nejmenší město v této skupině a po něm pak Olomouc (viz tabulka 2).

Tab. 2. Celkové příjmy (Kč na obyv.)
2021* 2020
Brno 39 181 41 001
Ostrava 40 571 42 469
Plzeň 37 045 41 417
Liberec 23 950 26 798
Olomouc 26 454 27 200
České Budějovice 27 035 27 829
Hradec Králové 23 317 24 966

*údaje za 11 měsíců roku 2021
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Daňové příjmy tvoří rozhodující a největší část příjmů, jejich většinu představují sdílené daně. Plzeň vykázala nejvyšší daňové příjmy v obou obdobích a až za ní je v této položce Brno a Ostrava. Vzhledem k tomu, že daňové příjmy do značné míry předurčují celkové příjmy, je i zde vidět zřetelný odstup třech měst se zvláštním mechanismem rozdělení sdílených daní od zbývajících (tab. 3).

Tab. 3. Daňové příjmy (Kč na obyv.)
2021* 2020
Brno 27 832 28 114
Ostrava 27 321 28 356
Plzeň 28 696 29 312
Liberec 17 197 18 482
Olomouc 17 769 18 455
České Budějovice 17 698 18 288
Hradec Králové 18 447 18 878

*údaje za 11 měsíců roku 2021
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Zvláštní je postavení Hradce Králové, který vykázal nejvyšší daňové příjmy v rámci čtyř měst se standardním podílem na sdílených daní, ačkoli má nejnižší počet obyvatel. I tak to je o cca 10 tisíc Kč na obyvatele méně než tři města se specifickým podílem na sdílených daních.

Porovnání rozpočtových položek

V Hradci Králové mají daňové příjmy zdaleka nejvyšší podíl na celkových příjmech (79 %, resp. 76 %). Naopak nejnižší podíl mají daňové příjmy v Českých Budějovicích (65 %, resp. 66 %). To znamená, že v rozpočtu tohoto města hrají další příjmové položky větší váhu než u ostatních. Podobně je na tom ještě Ostrava a Olomouc.

Druhou nejvýznamnější příjmovou položkou jsou neinvestiční dotace, s výjimkou Ostravy a Plzně a z části i Hradce Králové, ve kterých druhé místo zaujímají nedaňové příjmy. Každá z těchto dvou příjmových položek dosahuje podstatně nižších hodnot než daňové příjmy. Nejvyšší neinvestiční dotace získalo v obou obdobích Brno a poté Ostrava. Olomouc a České Budějovice měly vyšší příjmy z tohoto zdroje než Plzeň. Zatímco Brno získalo v rámci neinvestičních dotací za 11 měsíců letošního roku 7 678 Kč na obyvatele, Hradec Králové jen 2 424 Kč.

Nedaňové příjmy vykazuje nejvyšší Ostrava s částkou převyšující 6000 Kč na obyvatele a za ní se řadí Plzeň (cca 3000 Kč na obyvatele). Jen velmi nízkou úroveň nedaňových příjmů vykázala Ostrava (cca 1000 Kč na obyvatele). Dvojnásobnou částku pak měl Liberec.

Investiční dotace v loňském roce byly nejvyšší v Olomouci – více než 3000 Kč na hlavu. I Liberec vykázal vyšší částku než tři města se zvláštním podílem na sdílených daní. Doplnění příjmů o kapitálové příjmy nejvíce využila nejvíce v loňském roce Ostrava a v roce 2020 pak Plzeň. U Olomouce nalezneme na této položce nulu.

V rámci financování provozu dosáhlo nejvyšší úspory v loňském roce Brno, podíl salda běžného rozpočtu na běžných příjmech byl 28 % a 24 % to bylo v případě Plzně. Pouhých 15 % takto ušetřily v Hradci Králové.

Dotace – na dotacích byl nejvíce závislý rozpočet Olomouce. V obou obdobích dosahovaly 29 % celkových příjmů. V Brně to bylo 21 %, resp. 24 %. Nejnižší podíl měla Plzeň a po ní Hradec Králové.

Brno vykázalo nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích, a to 33 % v roce 2020 a o pět procentních bodů to bylo méně v loňském roce. Druhý nejvyšší podíl měla Plzeň (22 %, resp. 28 %). Nejnižší podíl měly České Budějovice.

Kladné saldo rozpočtu vykázala v obou obdobích tato města: Ostrava, Liberec, Olomouc a České Budějovice. Záporné saldo rozpočtu měl v loňském roce pouze Hradec Králové. V roce 2020 to bylo Brno a Plzeň. Obě tato město vykázala i vysoký podíl výdajů na investice.

Rozpočtové určení daní

Mezi uvedenými sedmi městy panují nejenom rozdíly v daňových příjmech na obyvatele, dané mechanismem rozdělování sdílených daní, ale také u dalších položek. Markantní to je u investičních dotací, kde nejvíce získala města Liberec a Olomouc. V rámci nedaňových příjmů získala mnohem více než ostatní města Ostrava a v rámci kapitálových příjmů Plzeň a opět Ostrava.

Ani vysoké hodnoty rozdílů v jednotlivých rozpočtových položkách však nemohly zvrátit vliv podílu na sdílených daních jednotlivých měst na úroveň jejich celkových příjmů. Hovoří-li se o změně rozpočtového určení daní, jsou uvedené rozdílnosti největších měst jedním z námětů, které by bylo vhodné vzít při tom v úvahu.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.