Porovnání největších měst

Rozpočtové určené daní, které stanoví, jaký díl z celostátního výnosu tří nejvýznamnějších daní si ponechá státní rozpočet a jaký připadne obcím a krajům, existuje již poměrně dlouhou dobu. V jeho rámci se sdílí výnos daně z příjmů fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty. Největší váhu má daň z přidané hodnoty.

Časem se měnily podíly jednotlivých segmentů veřejných rozpočtů a také faktory, od kterých se odvíjí podíl jednotlivých obcí. To, co se nezměnilo, je počet obyvatel obcí, jako rozhodující faktor při výpočtu podílu jednotlivých obcí na objemu sdílených daní, a zvláštní mechanismus pro čtyři největší města, kterými jsou Praha, Brno, Ostrava a Plzeň.

V následujícím textu porovnáme hlavní příjmové položky tří z těchto měst (Prahu vynecháváme, protože získává příjmy nejen jako obec, ale i jako kraj) se čtyřmi dalšími městy v pořadí podle počtu obyvatel k 1. 1. 2021. Patří sem Liberec, Olomouc, České Budějovice a Hradec Králové. Jako podklad poslouží rozpočtové údaje za rok 2020 a za jedenáct měsíců loňského roku.

Srovnání počtu obyvatel, příjmů a daňových příjmů

Z hlediska počtu obyvatel je zřejmé (tab. 1), že města na prvních třech místech se liší o cca 100 tisíc obyvatel. Rozdíl v počtu obyvatel dalších měst v pořadí již není zdaleka tak výrazný. Za posledních šest let se nejrychleji zvýšil počet obyvatel Plzně (3,7 %) a po ní Brna (o 1,3 %), nejvyšší pokles nalezneme v Ostravě (−3,1 %) a snížení počtu obyvatel vykázal ještě Hradec Králové (−0,1 %).

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

K porovnání měst užíváme pro srovnatelnost položky přepočtené na obyvatele. Rozdíly v příjmech nejsou až tak výrazné, jako u počtu obyvatel. Je tu však zřetelný odstup tří měst na prvních pozicích od ostatních.

Celkové příjmy v přepočtu na hlavu má Ostrava. V rámci menších měst to byly České Budějovice, a to v obou obdobích, kdy předčily i dvě větší města, tj. Liberec a Olomouc. Nejnižší celkové příjmy měl Hradec Králové, co do počtu nejmenší město v této skupině a po něm pak Olomouc (viz tabulka 2).

*údaje za 11 měsíců roku 2021
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Daňové příjmy tvoří rozhodující a největší část příjmů, jejich většinu představují sdílené daně. Plzeň vykázala nejvyšší daňové příjmy v obou obdobích a až za ní je v této položce Brno a Ostrava. Vzhledem k tomu, že daňové příjmy do značné míry předurčují celkové příjmy, je i zde vidět zřetelný odstup třech měst se zvláštním mechanismem rozdělení sdílených daní od zbývajících (tab. 3).

*údaje za 11 měsíců roku 2021
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Zvláštní je postavení Hradce Králové, který vykázal nejvyšší daňové příjmy v rámci čtyř měst se standardním podílem na sdílených daní, ačkoli má nejnižší počet obyvatel. I tak to je o cca 10 tisíc Kč na obyvatele méně než tři města se specifickým podílem na sdílených daních.

Porovnání rozpočtových položek

V Hradci Králové mají daňové příjmy zdaleka nejvyšší podíl na celkových příjmech (79 %, resp. 76 %). Naopak nejnižší podíl mají daňové příjmy v Českých Budějovicích (65 %, resp. 66 %). To znamená, že v rozpočtu tohoto města hrají další příjmové položky větší váhu než u ostatních. Podobně je na tom ještě Ostrava a Olomouc.

Druhou nejvýznamnější příjmovou položkou jsou neinvestiční dotace, s výjimkou Ostravy a Plzně a z části i Hradce Králové, ve kterých druhé místo zaujímají nedaňové příjmy. Každá z těchto dvou příjmových položek dosahuje podstatně nižších hodnot než daňové příjmy. Nejvyšší neinvestiční dotace získalo v obou obdobích Brno a poté Ostrava. Olomouc a České Budějovice měly vyšší příjmy z tohoto zdroje než Plzeň. Zatímco Brno získalo v rámci neinvestičních dotací za 11 měsíců letošního roku 7 678 Kč na obyvatele, Hradec Králové jen 2 424 Kč.

Nedaňové příjmy vykazuje nejvyšší Ostrava s částkou převyšující 6000 Kč na obyvatele a za ní se řadí Plzeň (cca 3000 Kč na obyvatele). Jen velmi nízkou úroveň nedaňových příjmů vykázala Ostrava (cca 1000 Kč na obyvatele). Dvojnásobnou částku pak měl Liberec.

Investiční dotace v loňském roce byly nejvyšší v Olomouci – více než 3000 Kč na hlavu. I Liberec vykázal vyšší částku než tři města se zvláštním podílem na sdílených daní. Doplnění příjmů o kapitálové příjmy nejvíce využila nejvíce v loňském roce Ostrava a v roce 2020 pak Plzeň. U Olomouce nalezneme na této položce nulu.

V rámci financování provozu dosáhlo nejvyšší úspory v loňském roce Brno, podíl salda běžného rozpočtu na běžných příjmech byl 28 % a 24 % to bylo v případě Plzně. Pouhých 15 % takto ušetřily v Hradci Králové.

Dotace – na dotacích byl nejvíce závislý rozpočet Olomouce. V obou obdobích dosahovaly 29 % celkových příjmů. V Brně to bylo 21 %, resp. 24 %. Nejnižší podíl měla Plzeň a po ní Hradec Králové.

Brno vykázalo nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích, a to 33 % v roce 2020 a o pět procentních bodů to bylo méně v loňském roce. Druhý nejvyšší podíl měla Plzeň (22 %, resp. 28 %). Nejnižší podíl měly České Budějovice.

Kladné saldo rozpočtu vykázala v obou obdobích tato města: Ostrava, Liberec, Olomouc a České Budějovice. Záporné saldo rozpočtu měl v loňském roce pouze Hradec Králové. V roce 2020 to bylo Brno a Plzeň. Obě tato město vykázala i vysoký podíl výdajů na investice.

Rozpočtové určení daní

Mezi uvedenými sedmi městy panují nejenom rozdíly v daňových příjmech na obyvatele, dané mechanismem rozdělování sdílených daní, ale také u dalších položek. Markantní to je u investičních dotací, kde nejvíce získala města Liberec a Olomouc. V rámci nedaňových příjmů získala mnohem více než ostatní města Ostrava a v rámci kapitálových příjmů Plzeň a opět Ostrava.

Ani vysoké hodnoty rozdílů v jednotlivých rozpočtových položkách však nemohly zvrátit vliv podílu na sdílených daních jednotlivých měst na úroveň jejich celkových příjmů. Hovoří-li se o změně rozpočtového určení daní, jsou uvedené rozdílnosti největších měst jedním z námětů, které by bylo vhodné vzít při tom v úvahu.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.