Obce financují z rozpočtu celou škálu výdajů. V některých případech
i za pomoci dotací ze státního rozpočtu, zejména z Ministerstva pro
místní rozvoj (doprava, sociální problematika), z Ministerstva práce a
sociálních věcí (nedávkové transfery, zajištění sociálních služeb),
z Ministerstva životního prostředí (kanalizace a čističky, protipovodňová
zařízení) a dalších. Dotace obce také získaly z rozpočtu krajů.
V následujícím textu se věnujeme jen významným oblastem výdajů obcí.
Pořadí těchto oblastí podle jejich váhy se mezi rokem 2013 a 2021 příliš
nezměnila. Největší podíl zaujímají výdaje na správu, včetně výdajů
na zastupitelstvo a na volby. V daném období se jejich váha o jeden
procentní bod snížila. U dalších dvou oblastí, tj. bydlení a doprava, jejich
podíl na celku o jeden procentní bod vzrostl. U následujících dvou položek
v pořadí, což jsou výdaje na vzdělávání a ochranu životního prostředí, se
váha nezměnila. Více než polovinu výdajů na životní prostředí tvoří
nakládání s odpady.
Váha výdajů na vodní hospodářství se o dva procentní body snížila.
Stejný podíl si uchovaly výdaje na kulturu a sport a zájmovou činnost. Největší
vzestup zaznamenaly výdaje na sociální oblast, a to o tři procentní body. Podíl
výdajů na bezpečnost a výdajů zejména na lesnictví se rovněž neměnil. Zhruba
třetinu výdajů na bezpečnost tvoří výdaje na požární ochranu. Výdaje na
lesnictví představují naprostou většinu výdajů v kapitole zemědělství,
lesnictví a rybářství.
Tab. 1. Struktura výdajů obcí – bez Prahy (%)
Oblast
2013
2021
Správa
19
18
Bydlení
14
15
Doprava
13
14
Vzdělávání
11
11
Ochrana ŽP
9
9
Vodní hospodářství
9
7
Kultura
6
6
Sport a zájmová činnost
5
5
Sociální péče
2
5
Bezpečnost
4
4
Lesnictví
1
1
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Trochu jiný obrázek dostaneme porovnáním průměrného ročního tempa. Nejvyšší
tempo růstu výdajů, na rozdíl od ostatních oblastí, zaznamenala sociální oblast,
kde se výdaje v daném období zvyšovaly v průměru ročně o 16 %.
Druhé nejvyšší průměrné roční tempo růstu vykázaly výdaje na lesnictví, a to
10 %. Nejvyšší tempa růstu mělo lesnictví v letech 2019 a 2020
(kůrovcová kalamita), v roce 2021 se objem peněz meziročně snížil. Výdaje na
dopravu rostly v průměru o 7 % ročně, nejvyšší tempa růstu mělo
toto odvětví v posledních třech letech.
Na úrovni průměrného tempa růstu celkových výdajů, tj. 6 %, se dostaly
výdaje bydlení, sport a zájmovou činnost a vzdělávání. V obou případech
došlo v posledních dvou letech (200 a 2021) k poklesu objemu peněz
věnovaných na tyto dvě oblasti. Stejně průměrné tempo jako celkové výdaje
vykázala ještě oblast výdajů na vodní hospodářství a bezpečnost. Podprůměrnou
roční dynamiku pak měly výdaje na ochranu životního prostředí na kulturu a na
správu.
Tab. 2. Průměrné roční tempo růstu výdajů obcí podle oblastí v období let 2013 až 2021 (%)
Oblast
Průměrná roční změna
Sociální péče
16
Lesnictví
10
Doprava
7
Bydlení
6
Sport a zájmová činnost
6
Vzdělávání
6
Vodní hospodářství
6
Bezpečnost
6
Ochrana ŽP
5
Kultura
5
Správa
5
Výdaje celkem
6
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Struktura výdajů podle velikostních kategorií obcí
Celkové výdaje se mezi rokem 2013 a 2021 zvýšily o 50 %. Nejvyšší
dynamiku zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499, a to 72 %.
Druhou nejvyšší dynamiku výdajů nalezneme u kategorie obcí s počtem
obyvatel od 500 do 999. Shodně o 57 % se výdaje zvedly
u nejmenších obcí a u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999.
Nejnižší růst v daném období měly největší obce, a to o 42 %.
Růst výdajů může být odchylný od růstu příjmů, protože jednotlivé
velikostní kategorie obcí mají rozdílný podíl přebytku na příjmech. Nejvyšší
průměrný roční podíl přebytku na příjmech je u nejmenších obcí, a to
11 %. U navazující velikostní kategorie to je 8 %. O jeden
procentní bod méně měly obce s počtem obyvatel od 500 do 999. Další
velikostní kategorie obcí vykázala 7 % a největší obce o jeden procentní
bod méně.
Velikostní kategorie obcí se navzájem liší, jak pokud jde o strukturu
výdajů, tak i změny mezi rokem 2013 a 2021.
Nejmenší obce (do 200 obyvatel)
V kategorii nejmenších obcí žijí 2 % obyvatel (bez Prahy) a na celkovém
počtu obcí má tato kategorie podíl 22 %. Výdajům nejmenších obcí vévodí
výdaje na správu, zastupitelstvo a volby. Jejich podíl na celku je
v rámci velikostních skupin nejvyšší. V daném období se o tři
procentní body snížila. Na druhé místo se dostalo vodní hospodářství a bydlení.
Nejnižší podíl výdajů vykázala oblast sociální péče, vzdělávání a sport a
zájmová činnost.
Mezi rokem 2013 a 2021 se nejrychleji zvyšovaly výdaje na lesnictví,
a to o neuvěřitelných 267 %. Žádná jiná položka v rámci všech
velikostních kategorií obcí takto rychlý růst nedosáhla. V důsledku toho se
jejich podíl na celkových výdajích nejmenších obcí zvedl o pět procentních
bodů. Nadprůměrný růst v rámci této velikostní kategorie zaznamenaly
i výdaje na sport a zájmovou činnost a výdaje na bezpečnost, které se
v daném období zdvojnásobily. Celkové výdaje této kategorie obcí v daném
období vzrostly o 57 %. Jedinou oblastí, ve které byly výdaje
v roce 2021 nižší než v roce 2013, je vzdělávání. Velmi
podprůměrnou dynamiku vykázaly výdaje na kulturu.
Tab. 3. Struktura výdajů nejmenších obcí a její změny (%)
Oblast
2013
2021
Správa
30
27
Vodní hospodářství
16
17
Bydlení
14
13
Ochrana ŽP
10
11
Doprava
10
10
Lesnictví
3
8
Kultura
4
3
Bezpečnost
2
3
Sport a zájmová činnost
2
2
Vzdělávání
2
1
Sociální péče
0
0
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Obce s 200 až 499 obyvateli
V kategorii obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 žije 7 %
obyvatel (bez Prahy) a na celkovém počtu obcí se podílí 32 %.
I v této kategorii obcí mají výdaje na správu, zastupitelstvo a
volby nejvyšší podíl. Mezi rokem 2013 a2022 se snížil o pět
procentních bodů. Na druhém místě jsou výdaje na vodní hospodářství, které se
naopak o čtyři procentní body zvýšily. Na třetí místo se dostaly výdaje
spojené s bydlením, jejichž váha o jeden procentní bod stoupla. Nejmenší
váhu mají výdaje na sociální péči a jejich podíl se v daném období
ještě snížil. Na další pozici se dostaly výdaje na bezpečnost, které si svůj
podíl na celkových výdajích zachovaly. Zato výdaje na kulturu, třetí nejnižší,
se o dva procentní body snížily.
Celkové výdaje této kategorie obcí se mezi rokem 2013 a 2021 zvedly
o 72 %, což byla nejvyšší dynamika v rámci velikostních
kategorií obcí. Nejrychleji rostly výdaje na lesnictví, a to
o 159 %. Rovněž výdaje na vodní hospodářství se v daném období
více než zdvojnásobily. Nadprůměrný růst zaznamenaly výdaje na ochranu životního
prostředí, jejichž podstatnou část tvoří výdaje spojení s nakládáním
s odpady, dále výdaje na sport a zájmovou činnost a rovněž na bydlení.
Nejnižší dynamiku zaznamenaly výdaje na sociální péči a velmi nízkou dynamiku pak
vykázaly výdaje na kulturu.
Tab. 4. Struktura výdajů obcí s 200 až 499 obyvateli a její změny (%)
Oblast
2013
2021
Správa
27
22
Vodní hospodářství
16
20
Bydlení
15
16
Ochrana ŽP
10
11
Doprava
9
9
Vzdělávání
6
5
Sport a zájmová činnost
4
4
Lesnictví
2
4
Kultura
5
3
Bezpečnost
3
3
Sociální péče
1
0
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Obce s 500 až 999 obyvateli
V kategorii obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 žije 10 %
obyvatel (bez Prahy) a na celkovém počtu obcí se podílí 22 %. Výdaje na
správu a zastupitelstvo mají nejvyšší podíl i v této kategorii obcí
a rovněž pro ně platí pokles váhy v daném období. Druhou příčku obsadily
výdaje na bydlení, jejichž váha se o dva procentní body zvedla. Třetí místo
patří výdajům na vodní hospodářství. Na čtvrté pozici najdeme vzdělávání,
i zde se jejich podíl o jeden procentní bod snížil. Nejnižší
výdaje zaznamenala oblast sociální péče, poté lesnictví a bezpečnost.
Jejich podíly se v daném období nezměnily. Váha výdajů na kulturu se mírně
snížila a opačný trend vykázaly výdaje na sport a zájmovou činnost.
Celkové výdaje této velikostní kategorie obcí se mezi rokem 2013 a 2021 zvedla
o 66 %. Nejvyšší růst zaznamenaly, na rozdíl od dvou
předchozích kategorií obcí, výdaje na sociální oblast, a to
o 163 %. I v tomto případě se výdaje na lesnictví více než
zdvojnásobily. Téměř dvojnásobný výdaje zaznamenala oblast bydlení. Naopak,
nejnižší růst vykázaly výdaje na kulturu a po nich pak výdaje na správu.
Tab. 5. Struktura výdajů obcí s 500 až 999 obyvateli a její změny (%)
Oblast
2013
2021
Správa
22
19
Bydlení
13
15
Vodní hospodářství
16
15
Vzdělávání
13
12
Ochrana ŽP
10
11
Doprava
10
10
Sport a zájmová činnost
3
4
Kultura
4
3
Bezpečnost
3
3
Lesnictví
2
2
Sociální péče
1
1
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Obce s 1000 až 4999 obyvateli
V kategorii obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 žije 7 % obyvatel
(bez Prahy) a na celkovém počtu obcí se takto velké obce podílejí 32 %. Tato
kategorie obcí je jedinou, ve které nebyly v roce 2021 na prvním místě výdaje
na správu, ty se dostaly až na místo druhé. Nejvyšší výdaje patři výdajům na
bydlení, výdaje na správu byly o dva procentní body nižší. Výdaje na
vzdělávání byly třetí nejvyšší, ale ani této kategorii obcí se nepodařilo
vyhnout poklesu o jeden procentní bod. Nejnižší váhu ve struktuře
výdajů této kategorie obcí mají výdaje na lesnictví. I zde došlo
k jejímu vzestupu, a to o jeden procentní bod. Totéž platí
o výdajích na sociální péči, které jsou druhé nejnižší.
Celkové výdaje této kategorie obcí se mezi rokem 2013 a 2021 zvedly
o 57 %, tedy stejně jako u nejmenších obcí. Nejrychleji se
zvyšovaly výdaje na sociální péči, a to o 162 %. Svižně rostly
i výdaje na sport a zájmovou činnost, které se v daném období více než
zdvojnásobily. A totéž platí pro výdaje na lesnictví. Výdaje na bydlení byly
koncem období téměř dvojnásobné. Jedinou oblastí, ve které se výdaje snížily,
bylo vodní hospodářství. Podprůměrný růst zaznamenaly výdaje na správu, na
bezpečnost a na kulturu.
Tab. 6. Struktura výdajů obcí s 1000 až 4999 obyvateli a její změny (%)
Oblast
2013
2021
Bydlení
15
18
Správa
18
16
Vzdělávání
16
15
Doprava
10
11
Ochrana ŽP
9
10
Vodní hospodářství
15
9
Kultura
5
5
Sport a zájmová činnost
3
4
Bezpečnost
3
3
Sociální péče
2
3
Lesnictví
1
2
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Obce s více než 5000 obyvateli
V největších obcích žije 55 % obyvatel počítáno bez Prahy a na
celkovém počtu obcí se tato skupina podílí pouhými 4 %. Nejvyšší
výdaje jsou opět výdaje na správu, následované výdaji na dopravu. Zatímco
podíl výdajů na správu se mezi rokem 2013 a 2021 nezměnil, podíl výdajů na dopravu
se o dva procentní body zvýšil. Třetí místo mají výdaje na bydlení,
s nezměněným podílem v obou letech. Nejnižší výdaje v této
kategorii jsou výdaje na lesnictví s pouze zanedbatelným podílem na
celkových výdajích. Následují výdaje na vodní hospodářství s poklesem
podílu v mezních letech. Další v pořadí jsou výdaje na bezpečnost se
stabilním poměrně nízkým podílem.
Mezi rokem 2013 a 2021 se celkové výdaje největších obcí zvýšily
o 42 %, tedy nejnižším tempem. Výdaje na sociální péči se více
než ztrojnásobily. O 50 % se zvedly výdaje na dopravu a o něco
pomaleji rostly výdaje na bezpečnost. Výdaje na vodní hospodářství se v daném
období, jako jediné, mírně snížily. Velmi nízkou dynamiku vykázaly výdaje na
lesnictví. O něco lepší to bylo v případě výdajů na vzdělávání a na
sport a zájmovou činnost.
Tab. 7. Struktura výdajů obcí s více než 5000 obyvateli a její změny (%)
Oblast
2013
2021
Správa
19
19
Doprava
15
17
Bydlení
13
13
Vzdělávání
10
10
Kultura
7
7
Ochrana ŽP
8
7
Sociální péče
3
7
Sport a zájmová činnost
7
6
Bezpečnost
4
4
Vodní hospodářství
4
3
Lesnictví
0
0
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Výdaje obcí v přepočtu na obyvatele
Na závěr se podíváme, kolik obce vydaly v roce 2021 na vybrané oblasti v přepočtu
na obyvatele. Nejmenší obce se dostaly na přední místa hned ve třech
oblastech, a to ve výdajích na správu, na ochranu životního prostředí a na
lesnictví. Navazující velikostní kategorie má ze všech velikostních skupin na
prvním místě výdaje na vodní hospodářství. Kategorie obcí s počtem obyvatel
od 500 do 999 je typická tím, že v žádné oblasti výdajů nemá
nejvyšší výdaje ze sledovaných skupin obcí. Ovšem obce s počtem obyvatel od
1000 do 4999 měly nejvyšší výdaje ze všech skupin na bydlení a na vzdělávání. Největší
obce mají hned pět oblastí s nejvyššími výdaji v přepočtu na obyvatele.
Patří sem doprava, sociální péče, kultura, sport a zájmová činnost a bezpečnost.
Nejmenší obce měly nejnižší výdaje na obyvatele v oblasti vzdělávání a
sociální péče. Navazující velikostní kategorie vykázala nejnižší částku ve
výdajích na bezpečnost a na dopravu. Obce s počtem obyvatel od 500 do
999 daly nejméně peněz na kulturu a další velikostní kategorie na správu. U největších
obcí nalezneme hned čtyři oblasti s nejnižšími výdaji na obyvatele.
Patří sem vodní hospodářství, bydlení, ochrana životního prostředí a
lesnictví.