Problémy rozvoje nejmenších sídel

Počátkem února se konal tradiční seminář Venkov, který pořádá výzkumné centrum RURAL na Přírodovědecké fakultě UK. Sešli jsme se s dr. Radimem Perlínem, který je duší celé akce. Hovořit budeme nejen o venkově, ale i o studijních programech, které je možné na geografii studovat.

V Česku existuje velmi rozdrobená sídelní struktura, máme velké množství velmi malých vesniček a v některých regionech v Čechách platí, že doslova za každým lesem je nějaká malá vesnička s 20, 30 nebo 50 obyvateli. Na jižní a jihovýchodní Moravě je ale situace odlišná, tam najdeme především velké vesnice, které mají často až 2000 obyvatel.

Pane doktore, jaká je struktura obcí v České republice?

Rozdrobené sídelní struktuře odpovídá i naše tradiční velké množství malých obcí, které jsou základními jednotkami veřejné správy. Jak ale mnozí starostové vědí, jedna obec se může skládat z pěti nebo i více vesniček a výkon veřejné správy je v takových regionech s rozdrobenou sídelní strukturou mnohem obtížnější. Je velký rozdíl v nákladech na správu obce, pokud vašich 1500 obyvatel žije v jednom sídle, nebo pokud v největším sídle žije například 900 obyvatel a v dalších sídlech vzdálených dva, tři i více kilometrů, které dohromady tvoří jednu obec, žije 50, 70 nebo 120 obyvatel. Náklady na údržbu místních komunikací, na veřejné osvětlení, na údržbu domů v majetku obce (hasičské zbrojnice, kulturní domy, bývalé školy) nebo na údržbu zeleně a návsí v každé části obce rychle stoupají. A to nemluvíme o zajištění takových základních služeb, jako jsou možnosti nakupování, přítomnost veřejné dopravy nebo dostupnost sociálních služeb.

Proto je důležité se podrobněji podívat i na podmínky života i v regionech, kde existuje velké množství malých vesniček a hledat možnosti pro udržení obyvatel a v takových sídlech a podporu pro zajištění jejich kvalitního života.

Nejvíce místních částí mají obce v následující tabulce.

Tab. 1. Obce s největším počtem místních částí

Název obce	ORP	Počet obyvatel	Počet částí obce	Počet katastrů
Sedlec-Prčice	Sedlčany	2861	36	15
Jistebnice	Tábor	2048	27	13
Bystřice	Benešov	4444	26	10
Teplá	Mariánské Lázně	2961	24	24
Úštěk	Litoměřice	2944	24	19
Hartmanice	Sušice	944	23	22
Neveklov	Benešov	2676	23	9
Votice	Votice	4547	23	6
Horní Stropnice	Trhové Sviny	1509	21	12
Horšovský Týn	Horšovský Týn	4987	21	13
Chyšky	Milevsko	1066	20	8
Dubá	Česká Lípa	1702	20	11

Kterým směrem se zaměřila vaše prezentace na konferenci Venkov 2023?

My jsme se pokusili v příspěvku na konferenci identifikovat ty regiony, kde existují největší potenciální problémy a kde některé vesničky (tedy místní části obcí) mají velmi malý počet obyvatel a budoucnost těchto sídel může být velmi ohrožena.

Malá vesnice ztrácí přirozenou populační sílu, je zde velmi malý počet dětí a většinu domácností tvoří pouze senioři. Proto může mít nyní, ale i v budoucnosti velké problémy s udržením svého demografického potenciálu. Navíc ve srovnání s rokem 1980 (viz obr 2.) téměř ve všech regionech dochází k poklesu počtu obyvatel v nejmenších sídlech. Při znázornění sídel pouze do 20 bydlících obyvatel je zřetelné, že na celém území Česka, kde se tato sídla nacházejí, ztrácejí dlouhodobě svoje obyvatele. V regionech střední jižní a jihovýchodní Moravy se vůbec taková malá sídla nenacházejí.

Jaká je budoucnost takových sídel?

Budoucnost sídel této velikosti, které leží mimo hlavní rozvojové regiony, je v celé Evropě problematická. Jak můžeme sledovat, tak ve velkých regionech např. ve francouzském Středohoří (Massif Central), v jižní Itálii, ve Španělsku, ale i v dalších regionech najdeme opuštěné vesnice s jedním nebo dvěma obyvateli nebo již zcela bez obyvatel, s opuštěnými a polorozpadlými domy. Čas od času někdo nabízí domy v opuštěné vesnici v jižní Itálii za cenu jednoho eura. Je asi na místě varovat, zda v horizontu 20 let nehrozí tento osud i některým sídlům třeba ve Slavkovském lese, okolo Manětína, nebo na Pelhřimovsku. Některá sídla do 20 obyvatel se dostala za 40 let na méně než polovinu obyvatel původního stavu. Kam dál bude pokles obyvatel pokračovat? Kolik z téměř 1600 sídel této minimální velikosti přežije dalších 40 let? To jsou otázky, nad kterými bychom se měli zamýšlet.

Tab. 2. Počet sídel, obyvatel a domů podle velikostních kategorií sídel

Velikostní kategorie	Počet sídel	Počet obyvatel	Počet domů
0–9	727	3 919	5 390
10–19	868	12 778	11 273
20–49	2176	73 102	46 523
50–99	2080	149 220	74 979
Celkem	5851	239 019	138 165

Zdroj: Sčítání lidu domů a bytů 2021, ČSÚ.

Mohlo by zachování těchto sídel podpořit chalupaření a rekreace?

Opuštěné prázdné domy nejsou bez vlastníka, často domy vlastní potomci původních majitelů, ale sourozenci se nejsou často schopni mezi sebou domluvit, jak budou chalupu po rodičích využívat a současně nemají ani peníze a ani zájem, aby vykoupili vlastnické podíly dalších spoluvlastníků. Takže o prázdnou chalupu se vlastně nikdo nestará, na chalupu jezdí pouze výjimečně a dům postupně chátrá. Všichni máme zkušenost, jak rychle se prázdný dům bez dostatečné péče může proměnit v neopravitelnou ruinu.

Přesto ale platí, že většina prázdných domů na venkově i v těch nejmenších vesničkách jsou využívány jako chalupy. Chalupáři již od 70. let 20. století zachránili významnou část bytového fondu na venkově a zdálo se, že s posilováním možností práce z domova, dopady a novými zkušenostmi v pandemii Covid-19 a postupnou digitalizací se najde silná skupina mladých lidí, kteří budou mít zájem žít mimo metropole nebo města a využívat výhody klidnějšího a možná i levnějšího venkovského bydlení a přitom budou zapojeni do moderního pracovního i společenského života. Zcela určitě se podíl takto uvažujících mladých rodin zvětšil a stále více mladších lidí uvažuje o této alternativě životního stylu, ale rychlý nárůst zájmu o venkovské domy v době covidu se již vyčerpal. Přesto ale vždy bude platit, že mladí obyvatelé si pro svůj nový život vyberou venkovské obce, které jsou dobře dostupné, kde existují základní služby a možnosti napojení na živé sociální sítě pro jejich děti. V nejmenších sídlech, kde žádní mladí lidé již nebydlí, kde neexistuje živá komunita místních a kde lišky dávají dobrou noc, bude zájem o rekonstrukci a modernizaci opuštěného domu nepochybně mnohem slabší než ve skutečně živých venkovských regionech.

Jakou roli hraje sociální geografie a regionální rozvoj při řešení podobných otázek?

Tyto a další otázky jsou častým tématem diskuze nejen v rámci oborných seminářů a vědeckých textů, ale jsou také velmi často diskutovány mezi lidmi, kteří se ve venkovském prostředí pohybují a žijí. Proto v rámci studia sociální geografie a regionálního rozvoje připravujeme naše studenty na možnosti a problémy, se kterými se budou ve svém budoucím uplatnění setkávat. Právě zástupci veřejné správy svými rozhodnutími významným způsobem ovlivňují rozvoj na úrovni obcí, mikroregionů a krajů. Rozhodovat o budoucím směru rozvoje, o strategických cílech, ale i rozhodování o dlouhodobých investičních záměrech je správné a odpovědné dělat na základě dobré znalosti prostoru (území).

Jsou k tomu zaměřeny nabízené studijní programy?

Právě magisterský studijní program Sociální geografie a regionální rozvoj poskytuje získání cenných znalostí i osvojení užitečných kompetencí/dovedností pro plánování a řízení obcí, měst i krajů. Od roku 2022 lze je tento studijní program otevřen i pro odborníky z praxe, kteří za sebou mají praktické zkušenosti a dovednosti ve veřejné správě nebo na dalších pozicích a chtějí si doplnit a rozšířit magisterské vzdělání. Program je otevřen pro běžné denní studium, ale i pro kombinovanou formu studia, kdy každý student pracuje samostatně a se svými pedagogy se schází se na konzultace a výuku ve vybrané pátky v semestru.

Jaké mají absolventi studia znalosti a kde najdou uplatnění?

Absolventi magisterského studijního programu dokáží velmi dobře rozumět procesům, které ovlivňují rozvoj i zaostávání konkrétních území a dokáží přinést aktivity a nástroje, kterými lze v daném typu území reagovat na konkrétní potřeby a problémy. Jsou tedy připravení a schopni nalézat řešení praktických otázek regionálního rozvoje, rozvoje měst a metropolitních areálů, periferních oblastí apod. Disponují přitom metodickými dovednostmi, které pokrývají škálu nezbytných postupů.

Absolventi našeho studijního programu Sociální geografie a regionální rozvoj dlouhodobě nacházejí velmi dobré uplatnění v mnoha pozicích ve veřejné správě od pozic na jednotlivých ústředních orgánech státní správy až po pozice v rámci lokální a mikroregionální veřejné správy, další geografové jsou velmi dobře přijímáni v regionálních rozvojových agenturách, inovačních centrech, organizacích zaměřených na strategické plánování. Naši studenti jsou po ukončení studia vítáni i v různých pozicích v rámci mezinárodních organizacích, které sledují různé aspekty lokálního a regionálního rozvoje nebo i v organizacích neziskového sektoru. Navíc se podle zkušeností ukazuje, že díky získaným znalostem a dovednostem jsou absolventi tohoto typu studia připraveni flexibilně reagovat na proměňující se poptávku na trhu práce.

Děkujeme za rozhovor.

Na dotazy odpovídal RNDr. Radim Perlín, Ph.D. z Výzkumného centra Rural na Přírodovědecké fakultě UK.

Podrobnější tabulky a obrázky k problematice velmi malých sídel.

-as-