Obnovitelné zdroje instalujte s rozmyslem

V České republice bylo loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren, které mají celkový výkon 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent. Na dvojnásobek stoupl i počet instalovaných tepelných čerpadel, loni si jich Češi pořídili kolem 60 000. Novela energetického zákona, přijatá počátkem letošního roku, podmínky pro instalaci obnovitelných zdrojů energie ještě více uvolnila. Bezhlavá instalace obnovitelných zdrojů energie však může narušit statiku budov i zvýšit hlučnost.

Bezhlavé osazování jakýchkoliv střech velkými solárními panely může ohrozit statiku budov, předimenzované výkony tepelných čerpadel pak mohou navýšit hlučnost nad povolené limity. Na přibývající problémy, které doprovází aktuální prudký zájem o obnovitelé zdroje energie, dnes upozornila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Doporučila před instalací odborné posouzení. Zájem o obnovitelné zdroje energie v Česku prudce roste, jak již bylo uvedeno, počet instalací fotovoltaických elektráren loni vzrostl téměř čtyřnásobně, výrazně stouply také instalace tepelných čerpadel.

„Samozřejmě vítáme směr, jakým se naše společnost na cestě k větší energetické soběstačnosti vydává. Dlouhodobě však upozorňujeme na to, že energetická zařízení vyžadují odbornou přípravu i péči. Jedině tak jejich zapojení povede ke spokojenosti stavebníka i jeho okolí,“ poznamenal, předseda ČKAIT Robert Špalek.

Zájemci by podle komory měli ještě před samotným pořízením fotovoltaické sestavy zkontrolovat vedle požárně-bezpečnostních opatření právě statiku stavby. „Zdaleka ne každá střecha totiž snese zatížení solárními panely. A nejde pouze o jejich samotnou váhu,“ upozornila komora.

Posouzení stavu střešní konstrukce statikem podle komory často odhalí řadu možných rizik nebo slabin, protože velká část staveb vznikala v době, kdy se s podobným zatížením, jako je u fotovoltaických zařízení, nepočítalo. „Na základě desítek případů, které jsme dosud posuzovali, vycházejí u dokončených či starších budov lépe střechy sklonité s krovy. Jinak je tomu ale u plochých střech budov a lehkých střešních plášťů hal. Dříve prováděné střechy byly totiž navrhovány ekonomicky pouze na účinky zatížení tíhou sněhu a tlaku nebo sání větru. Nemají tudíž většinou rezervu na další zatížení,“ popsal situaci předseda oblastní kanceláře ČKAIT v Plzni a statik Luděk Vejvara.

Ke kvalifikovanému přístupu komora vybízí i při instalaci tepelných čerpadel. Varuje přitom zejména na často předimenzované výkony zařízení, které nemusí přinášet požadovanou úsporu, ale naopak mohou zvyšovat hlučnost. Komora v této souvislosti upozornila, že při instalaci je nutné dodržet i hygienické limity hluku. Podle státní metodické pomůcky by zařízení mělo být umístěno tak, aby jeho hladina hluku a vibrací nepřesahovala povolenou hodnotu 35 decibelů v noci a v chráněném prostoru, a 40 decibelů ve dne.

„Na projektanty, techniky, a především prodejce i montážní firmy apelujeme, aby toto hledisko brali v potaz. Uvolnění podmínek pro instalaci obnovitelných zdrojů energie neznamená rezignaci na požárně-bezpečnostní a další odborná hlediska, ani na veřejný zájem a dobré sousedské vztahy,“ dodal Špalek.

Umisťování větrníků a fotovoltaik

Po novele energetického zákona (č. 19/2023 Sb.) se upravil metodický pokyn ministerstva pro místní rozvoj k umisťování větrných a fotovoltaických elektráren. Nově se má na všechny zdroje nad 1 MW pohlížet „pouze“ jako na technickou infrastrukturu a má stačit vyjádření úředníka, zda je záměr v souladu s charakterem krajiny. Došlo by tak ve skutečnosti k prolomení územního plánu, který je jedním z hlavních nástrojů sloužících k nastavení rozvoje obce a k rozhodování o změnách v území.

Z metodického sdělení MMR tak plyne, podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti), že pokud se investor rozhodne postavit fotovoltaickou nebo větrnou elektrárnu s výkonem nad 1 MW, nemusí být v souladu s územním plánem. Stačí mu jen vyjádření orgánu územního plánování obce s rozšířenou působností (ORP), zda je záměr v souladu s charakterem krajiny a záleží jen na úředníkovi, jak rozhodne. Takto pojatá podpora obnovitelných zdrojů energie podle vedení kraje nerespektuje územně plánovací dokumentace obcí a nezohledňuje jimi prosazované veřejné zájmy.

Podle vedoucího krajského odboru regionálního rozvoje Miroslava Michalce je to obrovský zásah do práv obcí a krajů. „Investor už nepotřebuje územní plán, nemusí se ptát obce ani kraje. Může si klidě vybrat pole, domluví se s jeho majitelem a vůbec nepotřebuje souhlas obce s umístěním větrníků nebo fotovoltaik,“ uvedl. Jediné, co potřebuje při žádosti o územní rozhodnutí, je stanovisko orgánu územního plánování ORP, který už ale nemůže argumentovat tím, že stavba není v územním plánu. „Může pouze říct, že, přeženu, vedle stojí chrám svatého Víta a že se to tam nehodí. Ale to bude v řadě případů velmi subjektivní a vágní a právníci finančně silných investorů to rozcupují,“ uvedl. Podle Michalce se dosud mohly stavět větrníky nebo fotovoltaické panely jen na plochách určených podle územního plánu pro průmysl.

Zákonem č. 19/2023 Sb. o umisťování obnovitelných zdrojů jsou podle mluvčí kraje Heleny Frintové obnovitelné zdroje energie považovány „pouze“ za technickou infrastrukturu, a může tak nastat nebývalé znehodnocení krajiny. „S takto pojatou podporou obnovitelných zdrojů energie, kdy se bez potřebné diskuse s kraji a obcemi rozhodlo o bezprecedentní podpoře obnovitelných zdrojů energie, bez ohledu na další veřejné zájmy v území, nelze souhlasit,“ uvedl hejtman. Podle něj si je Plzeňský kraj vědom nutnosti podpory obnovitelných zdrojů energie v dnešní turbulentní době, měla by ale být nastavena smysluplně a s ohledem na další veřejné zájmy v území.

Podle zprávy ČTK