K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Setkání zemí Visegrádské skupiny ve Varšavě

Datum: 25. 10. 2000, zdroj: MŽP ČR, rubrika: Události

Varšava – Ministr životního prostředí RNDr. Miloš Kužvart se ve dnech 19.–20. října 2000 zúčastnil již 4. setkání ministrů životního prostředí zemí Visegrádské skupiny, které tentokrát probíhalo v hlavním městě Polské republiky Varšavě. Na programu jednání byly otázky vstupu do Evropské unie, do Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě, využívání finančních prostředků EU, trvale udržitelný rozvoj, sektorové politiky, ekonomické nástroje environmentální politiky, změna klimatu, Montrealský protokol a problematika halonů, prevence přeshraničních environmentálních nehod.

Ministr Kužvart po návratu do Prahy řekl: „Na tomto setkání bylo přijato společné stanovisko všech zúčastněných zemí. Jako hlavní body tohoto jednání je třeba zmínit několik důležitých okruhů. Čtvrté setkání mělo za účel jednak vyhodnotit plnění našich společných závazků především v oblasti přibližování k Evropské unii, implementování ochrany životního prostředí do sektorových politik a plnění našich multilaterálních závazků především s ohledem na Kjótský a Montrealský protokol.“

Určitou novou skutečností tohoto setkání byla přítomnost ministra životního prostředí Švédského království pana Kjella Larsona, který při všech projednávaných bodech měl k diskusi určité připomínky. Nejdůležitější byla právě v oblasti integrace ochrany životního prostředí se sektorovými politikami, kdy ministr Larson uvedl zkušenost Švédska. Zde totiž ochrana životního prostředí znamená obrovský prorůstový moment pro ekonomiku a zároveň rozvoj zaměstnanosti. Jedna z otázek jednoho z mých kolegů z Visegrádské čtyřky se týkala toho, kolik peněz vlastně Švédsko stálo vstoupení do Evropské unie. Ministr Larson upozornil, že Švédsko mělo legislativu životního prostředí v mnoha ohledech přísnější než země Evropské unie a stav životního prostředí mělo v okamžiku vstupu velmi dobrý. Ví, že v mnoha ohledech je to rozdíl oproti situaci v zemích Visegrádské čtyřky, na druhou stranu upozornil na obrovskou šanci při restrukturalizaci hospodářství jednotlivých zemí Visegrádské skupiny, kdy se můžeme vyhnout řadě, z krátkodobého hlediska výhodných řešení, která však s ohledem na dlouhodobou problematiku znamenají ve skutečnosti ztrátu. Ztrátu ekonomickou, v oblasti životního prostředí, i pro rozvoj pracovních míst. Velmi diskutovanou otázkou byla kvalita informací, které můžeme při naší snaze o ekologizaci hospodářských sektorů využít. A zde je, i z hlediska Švédska, velmi pozitivní moment, že Česká republika úspěšně ukončila jednání o účasti v Evropské agentuře pro životní prostředí. Zjednodušeně řečeno to znamená, že budeme mít přístup do Evropské informační a pozorovací sítě. Z pohledu sektorových politik, které mají svůj nepopiratelný vliv na životní prostředí, data, která budou naší zemi přístupná, budou variována i z hlediska širších souvislostí Evropského kontinentu, Evropské unie.

Během svého vystoupení švédský ministr Larson popsal priority pro předsednictví Evropské komisi v prvním pololetí roku 2001. Vyplývá z nich, že Švédsko jako budoucí předsednická země, má již v předstihu zájem na velmi podrobné komunikaci na nejvyšší úrovni se všemi zeměmi Visegrádské čtyřky. „Co mně jako ministru životního prostředí České republiky udělalo radost, byla formulace, že švédské prezidenství bude velice zdůrazňovat důležitost ekologie. Zde také uvítal švédský ministr můj návrh na spolupráci švédských expertů na přípravě příštího podkladu pro jednání ministrů Visegrádské čtyřky v květnu roku 2001, kdy by tento podklad se přednostně, na návrh České republiky, věnoval ekonomickým aspektům ochrany životního prostředí. Jednak jde o zavedení rozpočtově neutrální energetické daně, o zavedení principu obchodovatelných povolení znečištění ovzduší a dále o užití principu dobrovolných dohod s ekonomickými subjekty. Právě tento, zatím obecně formulovaný dokument, který jsem jako jeden z členů Visegrádské čtyřky předložil na jednání ve Varšavě, bude v průběhu příštích měsíců podrobně diskutován a pokusíme se po vzoru Evropské unie přijmout tento dokument jako společné stanovisko.“

Ministři jednotlivých asociovaných zemí se vyjadřovali k prioritám, jak je vnímají v oblasti životního prostředí. Maďarský ministr životního prostředí pan Ferenc Ligetvari uvedl jako velmi důležitý moment kvalitu života. Toto stanovisko je jednoznačně v souladu s postojem České republiky, která vnímá jako naprosto logické spojení ochrany životního prostředí a kvality života jako takové.

V ochraně životního prostředí udělala Evropská unie veliký systémový krok od klasicky konzervativních přístupů, k přístupům, které se týkají bezpečnosti práce, kvality života v urbanizovaných oblastech a podobně.

Jako důležitý moment z české strany byla zdůrazněna tzv. čistší výroba. Polská republika k určité motivaci pro zavádění principů čistší výroby používá tzv. černou listinu, na které je seznam zhruba 80 podniků, které nejvíce znečišťují. V České republice se uplatňuje opačný postup. My se snažíme označit naopak ty podniky, které udělaly mnohem více než požadují předpisy životního prostředí. Před dvěma lety byla například Cena ministra životního prostředí udělena Chemickým závodům Sokolov.

Česká delegace poděkovala za podporu, kterou Evropská unie poskytla ochraně životního prostředí, kdy při projednávaní rozpočtu na rok 2001 kapitola Ministerstva životního prostředí byla krácena oproti roku 2000 o pouhých šest desetin procenta.

TOPlist
TOPlist