K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Suburbanizace velkých měst

Datum: 15. 11. 2000, zdroj: OF 4/2000, rubrika: Bydlení

Vývoj obyvatelstva České republiky po roce 1989 charakterizuje několik tendencí. Předně je to mimořádně rychlé snížení porodnosti, dále stálý pokles sňatečnosti při setrvávající vysoké rozvodovosti. K pozitivům populačního vývoje patří snižování potratovosti, hlavně však klesání úmrtnosti.

Dochází k snižování objemu migrace a ke změnám v jejím směřování i v důvodech stěhování. Migrace míří stále častěji na venkov. Města ztrácejí část svého obyvatelstva, což částečně souvisí se současným i perspektivním zdražováním bydlení. Snižuje se objem stěhování z pracovních důvodů, což zase souvisí s rostoucí nezaměstnaností. Migrace z velkých měst je spojena s procesem jejich suburbanizace. Obyvatelé opouštějící město se snaží zůstat mu co nejblíže z nejrůznějších důvodů. Je to patrné i na obou našich největších městech.

Suburbanizace Prahy

V roce 1991 měl pražský region, reprezentovaný pro náš příspěvek hlavním městem a okresy Praha-východ, Praha-západ a Kladno, celkem 1 533 tis. obyvatel, což se do konce roku 1999 snížilo na 1 509 tis. (o 1,6%). Demografický zlom nastává v roce 1995, kdy se projevuje záporná bilance přirozeného pohybu obyvatelstva, úbytek v důsledku většího počtu zemřelých nad narozenými, o 20 tisíc obyvatel. Migrační přírůstky mezinárodním stěhováním kompenzují tyto úbytky jen z poloviny. Vnitrostátní migrace byla pro hlavní město pasivní už od roku 1994, kdy se z tohoto titulu snížil počet obyvatel o 4 313 rezidentů. Zahraniční bilance byla aktivní 17 807 obyvateli, přičenž některé analýzy zpochybňují položku "vystěhování".

Bilance vnitřního stěhování mezi Prahou a jejími třemi nejbližšími okresy vykázala za období 1991--1998 úbytek trvale bydlících obyvatel 8 897 v neprospěch hlavního města. Migrační ztráty Prahy se z roku na rok zvyšovaly. Nejvíce z migrací profitoval okres Praha-západ.

Suburbanizace Prahy souvisela s nerovnoměrně se vyvíjející bytovou výstavbou, která od roku 1994 zaostávala za okresy Praha-východ a Praha-západ. Okres Kladno měl v posledních letech mimořádně nízkou bytovou výstavbu, což souviselo s dramatickým snížením pracovních příležitostí.

Z bytových důvodů měla Praha v devadesátých letech bilanci stěhování pasivní (8 570 obyvatel). Promítá se v tom také vystěhovalectví osob s vysokými příjmy, které v okolí Prahy staví rodinné domy a vily. Příměstské okresy měly naopak bilanci stěhování s Prahou aktivní včetně Kladna.

Suburbanizace Brna

Po celých osm let se počet obyvatel brněnského regionu téměř neměnil - 739 tisíc (Brno, Brno-venkov, Blansko, Vyškov). Jako výslovně suburbanizovaný se však ukázal pouze okres Brno-venkov, který je bezprostředním zázemím města. Suburbanizace zde není tak výrazná, bilance vnitřního stěhování od roku 1995 má charakter svědčící pro suburbanizaci, která je však proti Praze časově opožděná.

Odlišnost způsobu suburbanizace potvrzuje statistika stěhování, která vyčíslila zisk 2 257 obyvatel pro Brno-venkov, 256 u okresu Blansko a 574 u okresu Vyškov. Migrační zisky celkově rostou, takže je lze považovat za projev suburbanizace, byť časově opožděné proti hlavnímu městu.

Intenzita stěhování také zde závisela na intenzitě dokončené bytové výstavby. V České republice bylo dokončováno průměrně 2,32 bytů na 1 000 obyvatel, v Brně pouze 1,97 bytů, ale v okrese Brno-venkov 2,08 a v okrese Blansko 2,59. Z bytových důvodů ztratilo Brno celkem 3 125 obyvatel. Okres Brno-venkov měl ze stejných důvodů migrační zisk 1 529 obyvatel.

Závěrem

Proces suburbanizace obou měst byl odlišný, očekává se však jeho pokračování, a to v důvodů ekonomických i sociálních. Souvisí to s procesem sociální diferenciace obyvatelstva, ale také se změnami demografickými, což ovlivňuje psychiku různých sociálních skupin, jejich reprodukci a migraci.

Problematikou suburbanizace se dlouhodobě zabývají všechny vyspělé země a hledají cesty, jak tlumit její negativní dopady a průvodní jevy v oblasti dopravy, ekologie, kultury apod. Potřebný dialog odborníků a investorů by měl brát v úvahu také názory obyvatelstva ("residential demands"). Na závěr příspěvku, který přiblížil rozměr suburbanizace našich dvou největších měst, je třeba si položit otázku: Najdeme novou formu územního uspořádání a plánování včetně návrhů na řešení? Jaký lze očekávat vývoj uvedených struktur při pokračování suburbanizačního procesu?

Tabulka 1 Vývoj počtu obyvatel v regionech dvou největších měst (v tisících)
Region 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 bilance 1991-99
Praha 1533 1533 1533 1532 1527 1523 1518 1513 1509 -24
Brno 739 741 741 742 741 740 739 738 738 -1

Pozn: Za region Praha a Brno se považuje vždy uvedené město a jeho tři přilehlé okresy (viz text)

Tabulka 2 Celková migrační bilance měst Praha a Brno (1991-1999)
Saldo 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999
Praha 4411 3813 3280 2113 994 771 618 -2506 -1856
Brno 453 1961 528 1038 280 -68 -305 -79 -39

Pozn: Celkové saldo migrační bilance je výsledek údajů z vnitřního a zahraničního stěhování, které jsou vždy dány rozdílem přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel do uvedených měst

Tabulka 3 Dokončené byty ve sledovaných okresech (počet bytů na 1000 obyvatel)
Území 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998
ČR 4,03 3,53 3,05 1,76 1,23 1,36 1,54 2,06
Praha 5,93 4,72 4,99 3,91 1,54 1,60 1,53 3,11
Praha-východ 1,64 3,94 2,73 4,00 2,80 3,74 4,00 4,38
Praha-západ 3,43 2,61 4,11 4,14 3,48 4,25 4,68 6,68
Kladno 1,35 2,82 3,86 1,22 0,60 0,20 0,52 0,75
Brno 3,03 3,21 2,10 1,69 1,26 1,06 1,18 2,25
Brno-venkov 2,89 2,09 2,66 1,26 1,01 1,89 2,09 2,75
Blansko 4,02 4,89 3,25 1,93 1,15 1,54 2,31 1,30
Vyškov 2,44 2,55 2,71 1,45 1,47 1,41 1,01 1,54

doc. RNDr. Alois Andrle, CSc.

TOPlist
TOPlist