Stanovisko Oddělení právních analýz ČHV k provádění sčítání lidu v ČR

Po prostudování sčítacích tiskopisů a Podrobných vysvětlivek k některým otázkám ve sčítacím listu osob a bytovém listu dospěl kolektiv právníků uvedeného pracoviště k následujícím závěrům: Nejsme přesvědčeni o tom, že systém zabezpečení ochrany údajů poskytovaných občany sčítacím komisařům je dostačující. Problém tkví již v samotném výběru sčítacích komisařů. Nejedná se totiž o profesionální pracovníky, ale o osoby najaté právě pro tento účel zejména z řad nezaměstnaných. Samotná povinnost mlčenlivosti pak nevylučuje možnost, že získané údaje mohou být zneužity k osobním cílům takto najatých osob.

Za velmi nepřesvědčivě zdůvodněný považujeme požadavek na uvedení jména a rodného čísla sčítané osoby. I když Český statistický úřad tvrdí, že zaručuje to, že jména sčítaných osob nevstoupí do zpracování a nebudou součástí žádných písemných ani počítačových evidencí, naskýtá se otázka, na co musí být jména sčítaných osob ve sčítacích dotaznících uváděna. Jsme přesvědčeni, že bylo v silách autorů dotazníku se tomuto osobnímu údaji vyhnout. Zejména ve spojení s požadavkem na uvedení rodného čísla se domníváme, že zákon č. 158/1999 Sb. nereflektuje pozdější právní úpravu stanovující standard ochrany osobních údajů , tedy zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Je tedy otázkou, zda je vůbec vhodné aby bylo v tomto případě rodné číslo uváděno. Je rovněž značně diskutabilní, zda je v této situaci možné občanům, kteří kolonku na uvedení rodného čísla nevyplní buď vůbec, nebo neúplně (např. neuvedou všechny číslice za svislou čárou), uložit pokutu. Domníváme se, že vzhledem k výše řečenému by bylo namístě, kdyby Český statistický úřad v tomto případě pokutu neuložil.

Nelze než souhlasit s tím. že sčítací komisaři nemají přístup do bytů, nejsou proto oprávněni zkoumat správnost a pravdivost uváděných údajů. Mají pouze povinnost zkontrolovat úplnost vyplněných sčítacích archů.

Za nadbytečný považujeme požadovaný údaj na sčítacím listě osob pod č. 12, "Bydliště matky v době Vašeho narození". Smysl zjišťovaného údaje není objasněn ani v "Podrobných vysvětlivkách ... ČSÚ". K tomuto bodu by se měl ČSÚ buďto v médiích uspokojivě vyjádřit, nebo od jeho zjišťování ustoupit.

Za nezbytné považujeme informovat písemnou formou respondenty sčítání osob o způsobu, jakým správce údajů, tj. ČSÚ, zajistí ochranu poskytnutých dat, poučení o tom, jakým konkrétném způsobem se může respondent domáhat nápravy, resp. sankce vůči porušiteli za nesplnění této zákonem stanovené povinnosti. Nestačí obecný odkaz na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Rovněž se domníváme, že je v zájmu uklidnění veřejnosti a tím v  zájmu bezproblémového průběhu akce, aby ČSÚ zajistil častější zveřejňování podoby průkazu sčítacího komisaře a to nejen na obrazovce televize, ale např. i v denním tisku a na veřejných vývěskách obecních a okresních úřadů.

Za správnost: Helena Kunstová, vedoucí OPA ČHV
Kontakt: 02/24 37 22 81, 02/20 51 51 88
E-mail: pravni@helsincz.anet.cz

Podrobnější poznámky k provádění sčítání lidu v České republice v roce 2001

JUDr. Petr Smolík, právník odd. právních analýz ČHV

1) Je nutno veřejně představit systém zabezpečení údajů poskytovaných občany sčítacím komisařům -- hovoří-li se o zabezpečení prostřednictvím institutu mlčenlivosti (§ 14 zák. č. 158/1999 Sb.) ve spojení s vyloučením počítačového zpracování pouze jména a příjmení (nikoli ovšem rodného čísla !!! -- viz § 13 odst. 3 zák.). Uvedený standard ochrany osobních údajů není zřejmě v souladu s pozdějšími standardy stanovenými zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v tom, že pouhé oddělení jména a příjmení osoby poskytující údaje nezpůsobuje jejich odosobnění ve smyslu § zákona o ochraně osobních údajů, neboť personifikace údaje je nadále doprovázena rodným číslem, které je údajem se stejnou zosobňující silou jako je jméno a příjmení (respektive vzhledem k absolutní originalitě je ještě více zosobňujícím prvkem než jméno a příjmení). Je otázkou, zda je vhodné, aby bylo vůbec rodné číslo uváděno -- s odkazem na čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny základních práv s svobod a čl. 8 odst. 2 Úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod (s ohledem na tam užitý pojem "hospodářský blahobyt", který snad kryje provádění statisticky a demograficky využitelných sčítání lidu).

Problémem je právě jen pouhá mlčenlivost -- to je ovšem problém výkonu veřejné správy jako takové a jde o dlouhodobější problém. Aktuální je zde ovšem vliv procesu, ve kterém docházelo k náboru sčítacích komisařů a jiných pomocných pracovníků (sezónní povahy). U zkušených pracovníků z oboru statistické služby apod. není problémem naplnění určitých osobnostních kvalit, navíc ti již přicházejí do styku s částečně odosobněnými údaji. Naopak právě v prvním sledu bude sčítání lidu prováděno za pomoci osob pracujících pro ČSÚ nárazově a mohou vznikat oprávněné pochyby, zda právě ti, kdo mohou přijít do styku s vyplněnými sčítacími listy, nejsou lidé, kteří mají zájem na tom, zjistit určité údaje o svých sousedech nebo ostatních spoluobčanech. Hovoří-li obecně ve svých tiskových výstupech ČSÚ o způsobu zajištění ochrany sdělených údajů, postrádáme v jeho prohlášeních právě ujištění o tom, že uvedené riziko vzhledem k profesionálnímu způsobu výběru sčítacích komisařů nehrozí. Vzhledem k této absenci se nám (a nejen nám) zdá naše obava -- bohužel -- opodstatněná. Je veřejně známo, že k výkonu uvedené práce se hlásí zejména nezaměstnaní a že se v rámci náboru mohou hlásit právě ti lidé, kteří by mohli sledovat určité osobní cíle -- i v rámci toho, že lidé nejsou vždy zcela správně informováni o oprávnění sčítacích komisařů a mohou -- na základě mylných představ umožnit těmto osobám i vstup do bytu a provádění jakýchsi kontrol vyplnění sčítacích listů, když podle zákona je oprávnění sčítacích komisařů vzhledem k ústavnímu principu ochrany soukromí a obydlí pouze velmi, velmi omezené.

Uvítali bychom, kdyby se mohl ČSÚ k tomuto problému vyjádřit, a to výstupem určeným nejen nám, ale zejména veřejnosti. Ujištění a rozptýlení těchto obav by jistě prospělo úspěšnému provedení sčítání lidu ohledně těch údajů, jejichž zjištění je nepochybně ze statistického pohledu významné. Zároveň pokládáme za vhodné informovat o rozsahu oprávnění sčítacích komisařů, aby nebylo možné institut sčítání lidu žádným způsobem (nemáme zde na mysli primárně stát, který toto sčítání provádí, ale soukromé osoby) zneužít.

2) Problém je dále v tom, že okruh údajů, které jsou v rámci sčítání lidu prováděny, je příliš široký a podoba sčítacích listů může v porovnání se zákonem vzbuzovat pochyby o tom, zda poskytnutí určitého údaje podle určité položky konkrétního sčítacího listu je v souladu se zákonem nebo ne. Konkrétně jde o údaje, jež mají být sděleny v rámci "Bytového listu", podle zákona jde o údaje uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) body 14., 15., 16., 17. a 18. Zákon užívá pojmu "údaje o bydlení, bytech a bytových domácnostech", jednotlivé součásti definuje v § 2 písm. b) a c). Nerozlišuje, který konkrétní údaj podle § 5 odst. 1 písm. b) bodů 1. až 18. se vztahují k "bydlení", které k "bytu" a které k "bytové domácnosti". Rozpor neodstraňuje ani podoba "Bytového listu", která s uvedenými ustanoveními zákona nasvědčuje tomu výkladu, že se jedná o údaje vztahující se k bytu jako objektu. Pak jsou zcela bezproblémové výše neuvedené body, ale u ostatních je problém. Nejedná se totiž o údaje vztahující se k bydlení, bytu a bytové domácnosti, nýbrž o údaje vztahující se k osobě, tedy o údaje osobní (ty jsou zjišťovány podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona -- kde je stanoven konečný rozsah zjišťovaných osobních údajů).

S ohledem na zákon o sčítání lidu a s vědomím pozdější právní úpravy přijaté zákonem o ochraně osobních údajů, lze konstatovat, že povinné osoby jsou povinny poskytnout ty osobní údaje, jež zákon vymezuje v § 5 odst. 1 písm. a), ale nejsou povinny poskytnout žádné jiné osobní údaje. Údaje, které jsou vyžadovány v uvedených sporných bodech, pak nelze s ohledem na dikci "bydlení, byt, bytová domácnost" pokládat za údaje osobní, ale údaje vztahující se k bydlení. Osoby by tak měly mít povinnost uvádět pouze ty údaje, které se týkají bydlení -- konkrétně např. osobní automobily, telefony (pevné i mobilní), rekreační objekty, osobní počítače a údaje o společném hospodaření členů bytové domácnosti, pokud se vztahují k bytu (bydlení, bytové domácnosti), tedy pokud je jejich užívání (respektive vlastnictví) spojeno s užíváním (respektive vlastnictvím) bytu nebo jiného předmětu bydlení. Není-li zde u těchto údajů (předmětů -- automobilů apod.) vztah k bytu (bydlení…), nejsou osoby povinny je v "Bytovém listu" uvádět.

3) Zákon o sčítání lidu předpokládá sankci ve výši 10 000 Kč, která hrozí tomu, kdo poruší povinnosti podle § 6 (poskytnout údaje úplně, správně, pravdivě a včas) a § 12 odst. 2 a 3 zákona (pomocné osoby). Sčítací komisař je ovšem povinen a oprávněn zkontrolovat pouze úplnost vyplnění sčítacích listů. Není oprávněn přezkoumávat jejich správnost a pravdivost. Osoba, která odevzdává sčítací listy, tak má povinnost pouze je odevzdat a to tak, že je ukáže sčítacímu komisaři, který je oprávněn pouze se přesvědčit, že všechny kolonky (s výjimkou kolonek 13. a 15. "Osobního listu") byly vyplněny. Osoba přitom může (zákon to nijak nezakazuje) učinit opatření k ochraně osobních údajů, které ve sčítacích listech poskytuje, jakýmkoliv způsobem, který je vhodný (vloží je poté, co se sčítací komisař přesvědčil, že byly úplně poskytnuty všechny údaje, do obálky a tu zapečetí). Obálku pak může otevřít jen sčítací revizor při zpracování údajů. V takovém případě splní osoby poskytující údaje své povinnosti a nebude žádná možnost pro uplatnění výše uvedené sankce. Rovněž takovýto postup zvýší standard ochrany osobních údajů poskytovaných v rámci sčítání.

Za správnost: Mgr. Jana Chržová, výkonná ředitelka ČHV
Kontakt: 02/20 51 51 88
E-mail: pravni@helsincz.anet.cz