K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Obce a regiony v Dánsku

Datum: 13. 2. 2001, zdroj: OF 5/2000, rubrika: Zahraničí

Dánsko je malým unitárním státem, kde žije 5,3 mil. obyvatel na ploše 43 tis. km2. Má tři úrovně veřejné správy: ústřední vláda, regionální a obecní samosprávy. Dvě největší města, Kodaň a Frederiksberg, mají postavení obce i regionu.

Obce i regiony najímají v rámci vlastní odpovědnosti pro svůj úřad a své organizace zaměstnance. Jejich pracovní a mzdové podmínky schvaluje zvláštní komise, jejíž členy jmenuje ministr vnitra na základě doporučení Svazu obecních samospráv a Svazu regionálních samospráv. Pravomoc této komise není velká vzhledem k existenci kolektivních smluv, uzavřenými mezi Svazy a zaměstnaneckými odbory. Tato oblast není centrální vládou regulována.

Obce a regiony si při poskytování služeb, které patří do jejich kompetence mohou vybrat ze dvou možností - buď vlastními organizacemi nebo smluvním pověřením nestátního subjektu.

Veškeré výkazy jsou standardizovány, takže poskytují přehled a pohybu a vývoji obecních a regionálních financí. Výkazy se povinně předávají centrální vládě a vedle finančních ukazatelů jsou doplněny přehledem o poskytovaných službách.

Rozdělení funkcí

Volby

Obce odpovídají za přípravu všeobecných, regionálních i obecních voleb. Řídí se přitom zákonem, takže jejich působení v této oblasti je striktně předepsáno.

Požární ochrana

Převážnou část úkolů vyplývající z požární ochrany a organizace hasičských sborů mají obce. Úloha státu je výraznější jen v případě malých obcí.

Předškolní a školní vzdělávání

Obce se starají o předškolní výchovu a o školní vzdělávání pro děti od 6 do 16 let. Zákony stanoví minimální standardy, které se týkají vzdělávacích programů. Obce rozhodují o kapacitě vzdělávacích prostor a o výdajových normách. Poplatky za vzdělání nejsou povoleny s výjimkou plateb za pobyty v přírodě. Každá škola má poradní orgán, složený z rodičů a učitelů, který spolurozhoduje o výdajích školy. Obec odpovídá i za dopravu do školy a školní stravování. Doprava je žákům poskytovaná bezplatně, za stravu si platí.

Střední školy

Za základní schéma středních škol odpovídají regiony. Vzdělávací programy jsou vymezeny národními standardy. Regiony odpovídají za výstavbu a údržbu školních budov a za výdaje na provoz. Také zde nejsou přípustné uživatelské poplatky. Region organizuje i dopravu do školy, která je zatížena mírným poplatkem, a stravování za poplatek.

Zdravotnictví

Regiony odpovídají za poskytování nemocniční péče. Mají přitom poměrně velkou volnost při řízení nemocnic a při rozhodování o poskytovaných službách. Existují však dohody s centrální vládou, které mohou samostatnost regionů v této oblasti omezovat. Za nemocniční péči pacienti přímo neplatí.

Regiony jsou odpovědné za poskytování služeb v rámci všeobecných klinik a praktických lékařů a také specializovaných klinik a lékařů - specialistů. Systém se skládá ze soukromých klinik, které jsou placeny z rozpočtu regionu za poskytování zdravotnických služeb. Ceny za zdravotnické služby se stanovují na základě dohody lékařů a klinik na jedné straně a regionu na straně druhé.

Služby v oblasti zubní péče poskytované na klinikemi a zubními lékaři jsou v kompetenci regionů. Ceny za tyto služby jsou stanoveny dohodou mezi poskytovateli a regionem. Pacient platí přímo, ceny jsou však regionem dotovány. Obce zajišťují bezplatnou péči o chrup dětem do 18 let věku a postiženým osobám.

Regiony rovněž zajišťují další zdravotnické služby (fyzioterapie, psychologie a chiropraxe), provoz krevní banky, zdravotnickou prevenci a provoz hygienických stanic. O platbách za léky rozhoduje Parlament zákonem. Obce poskytují zdarma služby domácích ošetřovatelek.

Sociální zabezpečení

Platby v rámci systému sociální péče organizují výlučně obce, jsou však detailně regulovány zákonem. Proto jsou náklady s nimi spojené obcím kompenzovány z centrálního rozpočtu. Míra kompenzace se pohybuje od 50 až do 100 % nákladů.

Obce spravují nemocenské a mateřské dávky (které jsou kompenzovány plně). Starobní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody se poskytují podle zákonem stanovených pravidel. Jsou vypláceny z rozpočtu obce, ale tyto náklady jsou refundovány z centrálního rozpočtu. V případě předčasných odchodů do důchodu má obec větší prostor pro samostatné rozhodování, avšak centrální vláda v tomto případě kompenzuje pouze 35 - 50 % nákladů.

Dávky v nezaměstnanosti vyplácí podle zákonem stanovených podmínek řada speciálních pojišťovacích fondů a tudíž nepatří do kompetence regionů, ani obcí. Zákony rovněž vymezují podmínky a výši dětských přídavků a rodičovských příplatků. Objem prostředků, které obce v této souvislosti vydají, je jim plně kompenzován. Pomoc nepojištěným, nezaměstnaným a podobným skupinám obyvatelstva je regulovaná zákonem a centrální rozpočet kompenzuje 50 % nákladů obce.

Sociální služby v nejširším slova smyslu zajišťují výlučně obce a regiony. Obce se zaměřují na služby pro velký počet obyvatel, jako jsou domovy pro starší občany, domy s pečovatelskou službou, školky apod., zatímco regiony na činnosti, které vyžadují specializovaná zařízení (např. ústavy pro značně tělesně a duševně postižené občany). Z hlediska financování jsou tyto služby jsou plně v režii obcí a regionů a tyto úrovně rozhodují o počtu a kapacitě zařízení a i o rozsahu služeb v nich poskytovaných.

Bydlení a bytová výstavba

Dohled nad bydlením podporovaném z veřejných rozpočtů je záležitostí obcí. Pokud jde o nájemné, jsou možnosti obcí samostatně rozhodovat malé. Územní plánování se řídí zákonem, v němž však mají regiony a obce dostatek prostoru pro prosazování svých záměrů a pro vytváření zón. Obce plní funkce stavebního úřadu, odpovídají za dodržování zákonů v této oblasti a vydávají stavební povolení.

Zásobování vodou

Dohledem nad využíváním vodních zdrojů je pověřen region. Respektuje přitom potřeby obyvatelstva a podnikatelských subjektů a ochranu životního prostředí. Obce sice odpovídají za zásobování, většinou však tuto činnost provozují soukromé společnosti a náklady plně hradí poplatky uživatelů.

Odpady, kanalizace a životní prostředí

Sběr domovního i průmyslového odpadu patří k funkcím obce. Je nutná separace a zvláštní postup k chemikáliím. Náklady spojené se svozem a likvidací odpadu jsou financovány poplatky uživatelů. Obce odpovídají i za kanalizační systém a čistírny odpadních vod. I tyto služby jsou financovány poplatky uživatelů. Čistota ulic a silnic je rovněž v kompetenci obcí. Obce mají kontrolu nad většinou podniků z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. Velké znečišťovatele a obecní podniky kontroluje region. Přijetím standardů Evropské unie role obcí a regionů v této oblasti slábne.

Využití volného času

Obce provozují sportovní střediska, hřiště, parky, pláže a plovárny. Mají volnou ruku při vymezení ploch, při volbě kapacit a jejich využívání. Za některé služby se platí. Regiony přispívají nestátním sportovním organizacím na nájemné, poskytují dotace regionálním divadlům, muzeím, orchestrům a zoologickým zahradám. Analogicky obce podporují obecní instituce.

Zásobování energií

Zásobování elektrickou energii provádí v Dánsku stovka společností, z nichž polovinu vlastní a provozují obce. Elektrárny vlastní distribuční společnosti v území, které daná elektrárna zásobuje. V některých oblastech obce zásobují obyvatelstvo a firmy i plynem. Zásobování teplem provádějí obecně prospěšné organizace vlastněné obcí. Jejich náklady jsou hrazené z poplatků.

Doprava

Obce odpovídají za stav a údržbu obecních silnic, regiony za silnice regionální a centrální vláda za silnice první třídy a dálnice. Regiony připravují plán hromadné regionální a místní dopravy v rámci regionu, rozhodují o rozsahu této dopravy a přispívají k ceně přepravného. Provozování hromadné dopravy je ve většině případů smluvně převedeno na soukromé společnosti. Obce vydávají licence na provoz taxi služby.

Financování

Koordinace a kompenzace

Koordinace financí mezi centrální vládou a samosprávami má institucionalizovanou podobu tzv. Rozpočtové koordinace. Jejími účastníky jsou zástupci centrální vlády (Ministerstvo financí, vnitra a hospodářství), představitelé Svazů regionálních obecních samospráv a zástupci Kodaně a Frederiksbergu. Hlavním úkolem je makroekonomická koordinace ve formě výdajových záměrů a příjmů pro samosprávy, včetně místních půjček a investic. K dalším aspektům, které se na této úrovni řeší, patří úpravy systémů financování samosprávy, decentralizace, organizace a způsoby poskytování služeb samosprávami. Závěry mají povahu doporučení a nejsou závazné, protože závisejí ještě na rozhodnutí Parlamentu.

Doporučení se vypracovávají na jeden rok, vyjednávání začíná na přelomu března a dubna a končí na přelomu května a června. Kromě ustanovení, týkající se výnosů daní z příjmů, které patří obcím a regionům, a celkového rozpočtu všech regionů a obcí, se mohou dotýkat i specifických otázek. Např. rozšíření kapacity zařízení pro péči o děti, nebo zdravotnických služeb.

V roce 1998 byl rozšířen časový záběr těchto doporučení na čtyřleté období. Na posílení dialogu o příjmech a výdajových směrech samospráv se nyní schůzky výše jmenovaných představitelů konají čtyřikrát do roka.

Vedle koordinace existují i tzv. Zásady kompenzace. Obsahují pravidla a metody, podle kterých centrální vláda při převodu úkolů na samosprávu, zvýší-li se výdaje, musí o odpovídající částku upravit i dotace.

Daňové příjmy

Regiony i obce mají daňovou pravomoc, tzn. že určují svou vlastní sazbu daně z příjmů fyzických osob. Základ je vymezen zákonem a o přirážkách rozhodují obce a regiony každý rok v rámci přípravy rozpočtu. Výše přirážek je předmětem dohod mezi centrální vládou, regiony a obcemi, ve kterých se obvykle stanoví jejich maximální rozsah. Obce dále získávají 3/25 výnosu daně z příjmů právnických osob, které sídlí na jejich území.

Obce mohou ukládat daň na soukromé pozemky. Základem je veřejně oceněná hodnota půdy a sazba daně se pohybuje mezi 0,6--2,6 procenta. Pozemky, které vlastní vláda, mohou být zatíženy sazbou mezi 0,6 %--2,4 % a pozemky, které vlastní jiná obec či region, pak sazbou mezi 0 % až 1 %. Kromě toho vybírá obec daň z podnikatelských a veřejných staveb. V prvém případě sazba nesmí překročit 1 %, ve druhém 0,5 %.

Regionální sazba daně z pozemků je dána zákonem ve výši 1 %. Sazba daně ze staveb, které vlastní stát, jiný region nebo obec, nesmí překročit 0,375 %, v případě pozemků pak 0,5 %.

Obce odpovídají za ocenění základu daně z nemovitosti, s výjimkou podnikatelských ploch a budov (odpovídá centrální vláda) a tuto daň vybírají i za regiony. Regionální a obecní přirážky k dani z příjmů fyzických osob vybírají daňové úřady společně se stání daní a příslušný obnos převádějí na regiony a obce.

Nedaňové příjmy

K příjmům z majetku a z podnikání patří příjmy obecních a regionálních obecně prospěšných institucí, které působí v oblasti zásobování plynem, vodou, elektrickou energií, centrálního vytápění, veřejné dopravy, kanalizace a čistíren odpadních vod. Příjmy dále tvoří poplatky za služby - např. za předškolní zařízení, za pobyt v domovech pro starší občany, v ústavech speciální péče, za večerní vzdělávací kurzy a hudební školy. Dále sem patří celá řada poplatků za kulturní, sportovní a odpočinkové aktivity (vstupné) a poplatky za vydání povolení, oprávnění aj.

Dotace

V Dánsku existuje velmi propracovaný systém dotací z centrálního rozpočtu do rozpočtů regionů a obcí. Skládá se z několika druhů. K významným patří především globální dotace, která se obcím a regionům přiděluje v závislosti na velikosti jejich daňové základny. Velikost dotace se odvíjí od její výše v předchozím roce, od legislativních změn, které mají dopady na výdaje samospráv, od celkových ekonomických podmínek, které např. ovlivní výplatu sociálních dávek, od vývoje inflace a mezd. Zhruba dvě třetiny dostávají obce a třetinu regiony.

Dále sem patří specifické dotace, které kompenzují výdaje na sociální dávky (starobní důchody, dětské přídavky, příplatky na nájemné apod.). Poslední dotací je příspěvek do zvláštního fondu, ze kterého se financují vládou podporované projekty. Na ty je pak vypsáno výběrové řízení a týkají se např. projektů pro mentálně postižené obyvatele, na recyklaci, na snížení nákladů ve veřejné dopravě, na regulaci vodních toků apod.

Kromě tří výše uvedených typů dotací existují i dvě zvláštní dotace menšího rozsahu. Jsou určeny pro obce, které se dostaly do ekonomických obtíží a přidělují se podle daných kriterií a dále pro obce na ostrovech.

Půjčky

V zásadě platí, že dánské obce a regiony si nepůjčují. Z tohoto pravidla však existují výjimky. Za prvé to jsou půjčky na přesně vymezené účely s celostátní prioritu (např. domovy pro starší občany) a projekty, které se týkají zásobování vodou, plynem, elektrickou energií, kanalizace, odpadové hospodářství apod., tedy projekty s návratností vložených prostředků. Za druhé to jsou půjčky, kterým udělí výjimku Ministerstvo vnitra. Celkový rozsah takto udělených výjimek je stanoven v Rozpočtové koordinaci a využívá se především v obdobích vysoké nezaměstnanosti.

Financování provozních výdajů půjčkou je zakázané. Obdobně jako půjčky je vymezena i oblast poskytování záruk obcí či regionem. Centrální vláda stanoví nejen účel půjček, ale i dobu splatnosti (maximálně 25 let s výjimkou pří výstavbě domovů pro starší občany). Naopak na rozhodnutí obce či regionu je, od jaké instituce si vypůjčí, a to i včetně zahraničních.

(S využitím Country Report: Denmark, Fiscal Design Across Levels of Government, OECD, 1999)

Ing. Věra Kameníčková, CSc., Sekretariát Rady vlády pro sociální a ekonomickou strategii

TOPlist
TOPlist