Zprávy Ministerstva financí ČR – číslo 4 ročník 2017

1. Návrh rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu příspěvkové organizace

čj.: MF – 70 98/2017/1203 – 2 – ref. Mgr. H. Peterová

Dotaz zní na nejpozdější termíny, do kterých má příspěvková organizace sestavit návrh rozpočtu a návrh střednědobého výhledu rozpočtu a kdy tyto dokumenty musí schválit zřizovatel. S ohledem na příspěvek zřizovatele, odvody investičních zdrojů, rozdělení dotace Ministerstva práce a sociálních služeb na financování sociálních služeb by byl nevhodnější termín pro schválení rozpočtu duben kalendářního roku, na který je rozpočet sestavován. Možnost schválení rozpočtu v průběhu kalendářního roku, na který je rozpočet sestavován, se vyvozuje i ze znění § 5 odst. 3 zákona č. 23/2017 Sb., o rozpočtové odpovědnosti. Obdobně by mělo být postupováno i při schvalování střednědobého výhledu rozpočtu příspěvkové organizace. K tomu sdělujeme:

Podle § 4 odst. 1 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je rozpočtem veřejné instituce, v tomto případě příspěvkové organizace zřízené krajem, plán, jímž se řídí financování činnosti veřejné instituce. Rozpočet obsahuje plán příjmů a výdajů a financování vzniklého salda, nebo plán výnosů a nákladů. V § 5 odst. 1 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je stanoveno, že veřejná instituce, sestavuje návrh rozpočtu na rozpočtový rok, při tom zohledňuje veškeré hospodářské skutečnosti, včetně své ekonomické a finanční situace. Zákon o rozpočtové odpovědnosti nestanoví definici rozpočtového roku.

Speciálním zákonem k obecnému zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je pro územní rozpočty zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 28 odst. 1 a 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů příspěvková organizace sestavuje rozpočet, který schvaluje její zřizovatel. Rozpočet příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na rozpočtový rok, jímž se řídí financování činnosti příspěvkové organizace. Rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem. Kalendářní rok začíná 1. lednem a končí 31. prosincem.

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ani zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, neobsahuje žádnou výjimku, která by umožňovala příspěvkové organizaci sestavení návrhu rozpočtu až v průběhu rozpočtového roku, na který je návrh rozpočtu sestavován. Žádný z těchto zákonů rovněž nestanoví, že pokud není rozpočet příspěvkové organizace schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření příspěvkové organizace „pravidly rozpočtového provizoria“ nebo jiným dokumentem.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že rozpočet příspěvkové organizace musí její zřizovatel schválit do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, na který je tento rozpočet sestaven.

Z § 5 odst. 3 zákona o rozpočtové odpovědnosti, podle kterého „s návrhem rozpočtu na rozpočtový rok veřejná instituce zveřejní informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházející roku, na který je předkládán návrh rozpočtu (dále jen „předcházející rok“), a o očekávaném, nebo skutečném plnění rozpočtu za předcházející rok“, nelze dovodit, že rozpočet příspěvkové organizace může být schválen až v rozpočtovém roce, na který je rozpočet sestaven. V uvedeném ustanovení je pouze stanovena povinnost zveřejnění informace o schváleném rozpočtu na předcházející rozpočtový rok (např. uvedení plánovaných výnosů a plánovaných nákladu, nebo odkaz na schválený rozpočet zveřejněný podle § 28a odst. 4 rozpočtových pravidel územních rozpočtů) a plnění výnosů a nákladů, očekávané v době zveřejnění této informace.

Příspěvek na provoz, poskytnutý příspěvkové organizaci zřizovatelem, je jejím výnosem. To znamená, že zřizovatel příspěvkové organizace by měl mít před schválením svého rozpočtu na daný kalendářní rok, v němž schvaluje jako závazný ukazatel příspěvek na provoz příspěvkové organizace, k dispozici údaje o očekávaných výnosech a nákladech, aby mohl podle § 28 odst. 7 rozpočtových pravidel územních rozpočtů stanovit příspěvkové organizaci příspěvek na provoz. Po schválení příspěvku na provoz v rozpočtu zřizovatele, příspěvková organizace sestaví návrh svého rozpočtu a předloží jej ke schválení zřizovateli [radě nebo (v obcích, kde se rada nevolí) starostovi]. Finanční prostředky poskytnuté krajským úřadem příspěvkové organizaci podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákona), ve znění pozdějších předpisů, i dotace poskytované na sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, jsou výnosem příspěvkové organizace.

Střednědobý výhled rozpočtu veřejné instituce je, podle § 4 odst. 3 zákona o rozpočtové odpovědnosti, plán příjmů a výdajů, nebo plán výnosů a nákladů, na každý z rozpočtových roků, na který je střednědobý výhled rozpočtu sestavován. Podle § 28 odst. 1 a odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů příspěvková organizace sestavuje střednědobý výhled rozpočtu, který schvaluje její zřizovatel. Střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na nejméně 2 roky následující po roce, na který je sestavován rozpočet. Obsahuje předpokládané náklady a výnosy v jednotlivých letech. Žádný z těchto zákonů nestanoví, kdy má být střednědobý výhled rozpočtu sestavován a schvalován. Jedinou povinností stanovenou zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je to, že příspěvková organizace musí mít schválený střednědobý výhled rozpočtu na minimálně 2 roky následující po roce, na který je sestavován rozpočet. S ohledem na skutečnost, že poprvé bude sestavován a schvalován rozpočet příspěvkové organizace na rok 2018, měl by být současně sestaven a schválen střednědobý výhled rozpočtu nejméně na léta 2019–2020.

2. Úvěry poskytované obcemi a nový zákon o spotřebitelském úvěru

čj.: MF – 3 185/2017/35 – 2 – ref. Ing. J. Urbanec

Dne 1. 12. 2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Zákon mj. do českého práva přejímá evropskou úpravu hypotečních úvěrů, které do 30. 11. 2016 neměly žádnou speciální právní úpravu. Půjčky poskytované obcemi, např. z fondu rozvoje bydlení, tak byly dosud vyňaty z právní úpravy spotřebitelského úvěru na základě výjimky podle § 2 písm. a) předchozího zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Nový zákon obsahuje obdobné výjimky v § 5 odst. 1 písm. d) (úvěry jiné než na bydlení) a v § 5 odst. 2 (úvěry na bydlení).

Jednou z podmínek určujících použití těchto ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je podmínka, že úvěry jsou poskytovány na základě právního předpisu. Protože výklad toho, o jaký právní předpis se v případě poskytování spotřebitelského úvěru obcemi jedná a zda jím může být obecně závazná vyhláška obce, nebyl jednotný, došlo pro nalezení jednotného názoru k několika schůzkám mezi Ministerstvem financí, Ministerstvem vnitra, Svazem měst a obcí a Českou národní bankou.

Na společné schůzce konané dne 6. 4. 2017 se zástupci všech stran shodli na společném výkladu, podle něhož nic nebrání tomu, aby právním předpisem zmiňovaným v § 5 odst. 1 písm. d) a § 5 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, byl v případě poskytování spotřebitelského úvěru obcemi zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), a to zejména s ohledem na jeho § 2 odst. 2 a § 35. Dle právního názoru Ministerstva vnitra jakožto dozorového orgánu nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí nelze problematiku poskytování spotřebitelských úvěrů upravovat formou obecně závazné vyhlášky. Ministerstvo financí uvedený právní názor Ministerstva vnitra respektuje.

V této souvislosti je nutné obce upozornit, že postup podle zákona o obcích není jedinou podmínkou využití výjimky podle výše uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Dalšími podmínkami, které musí obce dodržet, aby mohly poskytnout spotřebitelský úvěr ve zjednodušeném režimu § 5 odst. 1 písm. d) nebo § 5 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, jsou:

  1. půjčky nebo úvěry musí být poskytovány omezenému okruhu osob (např. obyvatelům dané obce nebo vlastníkům nemovitostí na jejím území),
  2. půjčky nebo úvěry musí být poskytovány ve veřejném zájmu (u obcí je veřejný zájem deklarován v ustanovení § 2 odst. 2 zákona o obcích; v něm se říká, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem),
  3. půjčky nebo úvěry musí být poskytovány bezúročně nebo s úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé (v případě úvěrů na bydlení – tedy účelově určených nebo zajištěných hypotékou – lze i za podmínek, které jsou celkově výhodnější než podmínky na trhu obvyklé, pokud není zápůjční úroková sazba vyšší, než je na trhu obvyklé).

O poslední uvedené podmínce jednal Svaz měst a obcí s Českou národní bankou, která k dané problematice připravila pro obce určité doporučení, které bylo publikováno na stránkách Svazu města a obcí.

3. Povaha sdělení poskytovatele o nevyhovění žádosti o poskytnutí dotace podle správního soudu

Mgr. M. Schneebergerová

Od nabytí účinnosti zákona č. 24/2015 Sb., kterým byly do zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, vloženy mimo jiné § 10a až § 10d, obdrželo Ministerstvo financí několik dotazů týkající se charakteru sdělení poskytovatele o nevyhovění žádosti o poskytnutí dotace podle § 10a odst. 4.

Povahou a náležitostmi sdělení se zabýval Krajský soud v Českých Budějovicích v rozsudku č. j. 51 A 7/2016 ze dne 4. května 2017, ve kterém také uvedl: „Krajský soud souhlasí se žalovaným v tom, že sdělení podle § 10a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech nebylo koncipováno jako rozhodnutí podle § 67 a násl. správního řádu a nelze tudíž požadovat, aby takové sdělení mělo veškeré náležitosti správního rozhodnutí, se kterými počítá správní řád. Nicméně zákon o rozpočtových pravidlech jako požadavek na toto sdělení stanoví uvedení důvodu neposkytnutí dotace. Takový důvod či důvody proto musí být uvedeny v takovém rozsahu, aby podávaly konkrétní podklad postupu žalovaného při neschválení dotace. Mělo by být vysvětleno, jak o žádosti o dotaci bylo uváženo, zda jí nebylo vyhověno z důvodů formálních či věcných, jaká kritéria byla brána v úvahu při hodnocení žádosti a poskytované sociální služby a jaká kritéria příp. nebyla naplněna. Jedině takové odůvodnění podá záruku pro to, aby byla vyloučena libovůle při rozhodování o poskytování dotací. Jedině takové odůvodnění pak bude soudem přezkoumatelné. Krajský soud doplňuje, že neklade zvýšené nároky na odůvodnění sdělení, ovšem je nutné trvat na tom, aby důvody neposkytnutí dotace byly žadateli dostatečně konkrétně a srozumitelně sděleny a aby byly opřeny o hodnotící kritéria.“.

4. Dotazy k poskytování dotací z územních rozpočtů

JUDr. A. Heřmanová

Dotaz: Je možné po uplynutí lhůty k podání žádostí zvýšit objem předpokládaných prostředků vyčleněných v rozpočtu na poskytnutí dotací, jestliže výše částek uvedených v žádostech o poskytnutí dotace značně převýšila původně předpokládaný objem prostředků, a jaká je maximální možná míra zvýšení celkového objemu prostředků vyčleněných v rozpočtu?
Odpověď: Pokud částky uvedené v žádostech značně převýšily předpokládaný objem prostředků vyčleněných v rozpočtu, je možné celkový objem prostředků zvýšit změnou rozpočtu rozpočtovým opatřením, dojde-li tím ke změně závazného ukazatele, pokud to umožňuje ekonomická situace poskytovatele dotace a pravidla programu. Zákon č. 250/2000 Sb. nestanoví žádné limity pro zvýšení objemu prostředků.
Dotaz: Je možné měnit podmínky dotace dle § 10c odst. 2 písm. i) zákona č. 250/2000 Sb., zvýšit celkový předpokládaný objem prostředků, a je možné měnit ostatní náležitosti programu uvedené v § 10c odst. 2 písm. a)–j), např. účel, na který mohou být peněžní prostředky poskytnuty?
Odpověď: Zásadně nelze měnit účel poskytnutí peněžních prostředků uvedený v programu. Nelze měnit náležitosti, resp. podmínky programu, jejichž změna by ovlivnila okruh žadatelů nebo jejich rozhodnutí podat žádost.
Dotaz: Lze ve prospěch příjemce dotace změnit podmínky poskytnuté individuální dotace po uplynutí lhůty pro předložení vyúčtování, kdy již došlo k porušení těchto podmínek příjemcem?
Odpověď: Podmínky poskytnutí a použití dotace jsou uvedeny ve smlouvě o poskytnutí dotace, jsou závazné a nelze je měnit dodatečně poté, co došlo k jejich porušení.
Pokud došlo k porušení podmínek smlouvy, které nemá žádný vliv na použití dotace a splnění jejího účelu a je formálního charakteru, je možné neuložit za takové pochybení sankci.
V souvislosti s nedodržením méně závažné podmínky smlouvy odkazujeme na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 117/2014, v němž je uvedeno, že ukládání sankcí nemůže být postaveno na formalistickém přístupu bez ohledu na skutečný stav věci. K opožděné úhradě faktury je v tomto rozsudku mimo jiné uvedeno: „Pochybení spočívající v opožděné úhradě faktury dodavatele pak bylo v podstatě administrativního charakteru a neohrozilo a ani nemohlo ohrozit veřejný zájem na účelném využívání prostředků ze státního rozpočtu. Smysl právní úpravy poskytování dotací z veřejných rozpočtů, kterým je jejich řádné využití výhradně na zamýšlený účel v souladu s obecně prospěšným zájmem tak byl naplněn.“
Uvedený rozsudek odkazuje i na jiné rozsudky téhož soudu, např. na rozsudek č. j. 9 Afs 202/2007 – 68 ze 16. 7. 2008, který se sice týká zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ale jehož závěr je aplikovatelný i na poskytování dotací z územních rozpočtů, a v němž je uvedeno, že „při hodnocení neurčitého pojmu „neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků“ [§ 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel] je nutné, krom jiného, vycházet i z účelu poskytnutých veřejných prostředků a jeho naplnění. Z tohoto vyplývá, že nikoliv každé porušení příslušné povinnosti je zároveň neoprávněné použití prostředků a jako takové musí být vráceno zpět do veřejného rozpočtu.“

5. Metodický postup k provedení vyhlášky č. 464/2016 Sb.

čj.: MF – 21 588/2017/1203 – ref. JUDr. A. Heřmanová

Metodický postup čj. MF – 21 588/2017/1203 k provedení vyhlášky č. 464/2016 Sb., o postupu při poskytování dotace ze státního rozpočtu na přijetí opatření ke snížení míry ozáření z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb pro bydlení a pobyt veřejnosti a na přijetí opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu

Část I – Úvod

  1. K 1. 1. 2017 nabyla účinnosti vyhláška č. 464/2016 Sb., o postupu při poskytování dotace ze státního rozpočtu na přijetí opatření ke snížení míry ozáření z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb pro bydlení a pobyt veřejnosti a na přijetí opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu, uveřejněná v částce č. 186/2016 Sbírky zákonů. Vyhláška č. 461/2005 Sb., o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování, byla zrušena zákonem č. 263/2016 Sb., atomový zákon (§ 238 bod 21).

    K 1. 1. 2017 nabyla účinnosti i vyhláška č. 362/2016 Sb., o podmínkách poskytnutí dotace ze státního rozpočtu v některých existujících expozičních situacích. Tyto dvě vyhlášky spolu úzce souvisejí.

  2. Provádění odůvodněných opatření, která snižují míru ozáření z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb pro bydlení a pobyt veřejnosti, a opatření, která snižují obsah přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu, je finančně podporováno státem na základě Radonového programu ČR 2010 až 2019 – Akční plán, schváleného usnesením vlády ČR č. 594 ze 4. května 2009. Možnost státu poskytnout dotaci na provedení účinného opatření je upravena zákonem č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Podmínky poskytnutí dotace jsou upraveny ve vyhlášce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 362/2016 Sb., postup při poskytování dotace je upraven ve vyhlášce Ministerstva financí č. 464/2016 Sb. Celkový objem prostředků uvolňovaných Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“) na odůvodněná opatření v daném roce je stanoven zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
  3. Ozdravným opatřením je opatření navržené a provedené podle ČSN 73 0601, kterým dojde ke snížení průměrných hodnot objemové aktivity radonu ve stavbách nebo kterým se snižuje obsah přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu. Jeho součástí jsou projektová činnost, realizace vlastního opatření a kontrolní a závěrečná měření. Kritéria pro hodnocení účinnosti provedených opatření stanoví § 2 odst. 2 a § 3 odst. 2 vyhlášky č. 362/2016 Sb.
  4. Podrobnější úpravu způsobu, rozsahu a zajištění radiační ochrany při opatřeních ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje druhá část, hlava III. vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.
  5. Dotaci ze státního rozpočtu na přijetí odůvodněného opatření, kterým dojde ke snížení míry ozáření z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb pro bydlení a pobyt veřejnosti, nebo na přijetí opatření, kterým dojde ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu, jsou-li překročeny mezní hodnoty[1] (dále jen „dotace“), poskytuje vlastníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. a) až c) a § 3 odst. 1 vyhlášky č. 362/2016 Sb. ministerstvo. Dotace zahrnuje úhradu nákladů spojených s vypracováním rozpočtu a projektové dokumentace, úhradu nákladů na realizaci odůvodněných a prokazatelně účinných opatření a úhradu nákladů na kontrolní a závěrečná měření. Všechna potřebná měření může kromě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) vykonávat pouze subjekt, který má pro takovou činnost povolení vydané Úřadem.

    Poznámky:

    1. § 97 a 98 vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. § 2 a 3 vyhlášky č. 362/2016 Sb., o podmínkách poskytnutí dotace ze státního rozpočtu v některých existujících expozičních situacích.
  6. Poskytnutí dotace ministerstvem je realizováno ve dvou etapách – před provedením opatření a po jeho provedení.

    V první etapě, před provedením opatření, doručí krajský úřad písemnou žádost vlastníka se všemi přílohami, se svým stanoviskem a se souhlasem Úřadu ministerstvu.

    V druhé etapě, po provedení opatření a po doložení účelně vynaložených nákladů a prokázání účinnosti opatření uvolní ministerstvo dotaci kraji.

Část II – Žádost o poskytnutí dotace (první etapa)

  1. O poskytnutí dotace může požádat vlastník uvedený v § 2 odst. 1 písm. a) až c) a § 3 odst. 1 vyhlášky č. 362/2016 Sb.
  2. Písemné žádosti přijímají krajské úřady příslušné podle místa stavby.

    Vzor žádosti je přístupný na webových stránkách Ministerstva vnitra pod odkazem Legislativa, Sbírka zákonů, částka č. 186 z roku 2016, v příloze vyhlášky č. 464/2016 Sb. Žádost je možné podat i na formuláři vzoru žádosti.

    V písemné žádosti o poskytnutí dotace uvede vlastník všechny údaje a připojí přílohy uvedené v § 2 vyhlášky č. 464/2016 Sb. Užívá-li nemovitost k účelu uvedenému v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 362/2016 Sb. jiná osoba než její vlastník, doloží tuto skutečnost vlastník budovy prohlášením, kdo budovu obývá, nebo dokladem prokazujícím, že je budova trvale obývána jinou osobou (např. nájemní smlouvou). Ministerstvo si může vyžádat další nezbytné doklady k ověření skutečností.

  3. Po obdržení žádosti obsahující požadované náležitosti zašle ministerstvo vlastníkovi prostřednictvím krajského úřadu sdělení, že žádost obdrželo. Dále uvede informaci, že finanční prostředky budou poskytnuty kraji, resp. prostřednictvím kraje, do výše nezbytných, účelně vynaložených a řádně doložených nákladů na provedení prokazatelně účinného opatření. Částka uvedená ve sdělení není závazná; konečnou výši dotace určí ministerstvo po provedení opatření na základě prokázaných účelně vynaložených výdajů bezprostředně souvisejících s opatřením.
  4. Vlastníkovi uvedenému v § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 362/2016 Sb. (bytu v bytovém nebo rodinném domě nebo rodinného domu) může být poskytnuta dotace na provedení účinného opatření nejvýše do částky 150 000 Kč.

    Tato částka může být překročena pouze výjimečně, pokud si provedení opatření vyžádá podstatně vyšší náklady vzhledem k hodnotě OAR překračující 3000 Bq/m3 [§ 2 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 464/2016 Sb.].

    Vlastníkovi uvedenému v § 2 odst. 1 písm. b) a c) vyhlášky č. 362/2016 Sb. může být poskytnuta dotace pouze v české měně do výše nezbytných a řádně doložených nákladů, nejvýše však 1 500 000 Kč.

    Vlastníkovi vodovodu pro veřejnou potřebu (§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 362/2016 Sb.) může být poskytnuta dotace na realizaci opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu do výše nezbytných a řádně doložených nákladů, nejvýše však 1 500 000 Kč.

    V žádosti o poskytnutí dotace zdůvodní vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu navrhované řešení opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu.

    Po provedení opatření lze z dotace uhradit pouze jedno kontrolní měření obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě dokládající snížení objemové aktivity radonu pod směrnou hodnotu 100 Bq/l nebo snížení obsahu dalších přírodních radionuklidů tak, že nejsou překročeny směrné hodnoty stanovené vyhláškou č. 422/2016 Sb. v příloze č. 27. Případné vícenáklady způsobené chybným postupem dodavatele opatření nelze z poskytnuté dotace hradit. Ze státního rozpočtu se nehradí výdaje na každoroční měření vzorků vody.

    Dotaci na stejný účel je možné poskytnout pouze jednou.

  5. Při obnově stávajícího zařízení ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejné zásobování je třeba doložit prohlášení, že zařízení nebylo vybudováno s finanční podporou státu.
  6. Aby mohla být dotace poskytnuta v roce podání žádosti, musí být žádost vlastníka podána krajskému úřadu nejpozději do 30. září a krajským úřadem doručena ministerstvu nejpozději do 31. října příslušného rozpočtového roku.

    Krajský úřad před postoupením žádosti ministerstvu zkontroluje, zda žádost obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 2 vyhlášky č. 464/2016 Sb. a zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí dotace uvedené v § 2 vyhlášky č. 362/2016 Sb. Krajský úřad rovněž ověří, zda byla vlastníkovi stavby nebo vodovodu poskytnuta dotace na provedení opatření okresním úřadem před 31. 12. 2002 a v kterém roce, a tuto informaci sdělí ministerstvu. Neúplnou žádost vrátí krajský úřad žadateli k doplnění (§ 45 odst. 2 správního řádu – „správní orgán pomůže žadateli odstranit nedostatky na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě“).

    Krajský úřad postupuje ministerstvu kompletní žádost se svým stanoviskem a souhlasem Úřadu. Krajský úřad poskytuje ministerstvu i jiné informace důležité pro poskytnutí dotace.

Část III – Postup po provedení opatření (druhá etapa)

  1. Po provedení opatření předá vlastník příslušnému krajskému úřadu doklady uvedené v § 4 vyhlášky č. 464/2016 Sb., a to
  2. Krajský úřad posoudí uvedené doklady z hlediska jejich obsahu a předá je se souhlasem Úřadu ministerstvu. Bez předložení uvedených dokladů a prokázání účinnosti provedených opatření není možné dotaci poskytnout. Ministerstvo si může vyžádat i další doklady nezbytné pro rozhodnutí o uvolnění dotace.
  3. Konečná výše dotace bude stanovena na základě podrobného položkového rozpočtu ve výše uvedeném členění. Při stanovení výše dotace přihlédne ministerstvo k cenám obvyklým v místě provedeného opatření.
  4. Z poskytnuté dotace nelze hradit daň z přidané hodnoty, pokud může vlastník uplatnit odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. V zájmu rychlejšího poskytnutí dotace je připojení prohlášení vlastníka, zda bude uplatňovat odpočet DPH na vstupu či nikoliv již k žádosti o poskytnutí dotace.
  5. Aby mohla být dotace uvolněna ze státního rozpočtu v roce podání žádosti, musí být doklady uvedené v § 4 vyhlášky č. 464/2016 Sb. (viz bod 1 výše) doručeny ministerstvu nejpozději do 30. listopadu roku, v němž byla žádost podána.
  6. Úřad může před vyplacením dotace provést z vlastního podnětu nebo na základě podnětu ministerstva kontrolní šetření k ověření správnosti údajů předložených ministerstvu pro poskytnutí dotace.

Část IV – Postup ministerstva při poskytování dotace

  1. Prostředky na finanční zabezpečení opatření jsou vyčleněny v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
  2. Dotace se poskytuje formou rozhodnutí podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Originál rozhodnutí zašle ministerstvo vlastníkovi, kopii rozhodnutí příslušnému kraji.
  3. Ministerstvo vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace na základě písemné žádosti obsahující požadované náležitosti a přílohy a po posouzení předložených podkladů.
  4. Dotaci lze poskytnout po provedení opatření a prokázání jeho účinnosti ve smyslu § 3 vyhlášky č. 362/2016 Sb. a § 5 vyhlášky č. 464/2016 Sb.
  5. Dotaci uvolní ministerstvo vlastníkovi prostřednictvím příslušného kraje. Kraj zajistí poskytnutí dotace vlastníkovi v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace.
  6. Z dotace lze hradit pouze nezbytné, účelně a prokazatelně vynaložené náklady doložené účty a fakturami, nikoliv práce provedené svépomocí ve vlastní režii vlastník. Při svépomocně provedených pracích lze hradit pouze výdaje na nezbytný materiál.
  7. Na poskytnutí dotace není právní nárok.
  8. Při použití dotace je nutno respektovat příslušná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Část V – Závěrečná ustanovení

  1. Opatření v bytech v bytových nebo rodinných domech zahájená do dne účinnosti vyhlášky č. 464/2016 Sb. se dokončí podle vyhlášky č. 461/2005 Sb. a Metodického postupu ministerstva čj. MF – 28 491/2013/12 – 1204. Za okamžik zahájení se považuje den doručení žádosti o poskytnutí dotace Ministerstvu financí.
  2. Dozorovým orgánem nad subjekty, které na základě povolení provádějí závěrečná nebo kontrolní měření, je Úřad, který je i odvolacím orgánem v případných sporech o správnost nebo kvalitu provedených měření.
  3. Tento metodický pokyn byl projednán s Úřadem a byl jím odsouhlasen.
  4. K 1. 1. 2006 pozbyl platnosti Metodický postup čj. 124/43 549/2003 k provedení vyhlášky č. 107/2003 Sb., o podílu krajských úřadů na rozdělování dotací na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřiných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a ve vodách pro veřejné zásobování a na přijetí opatření s tím spojených. Použije se pouze v případech uvedených v bodu 1.
  5. K 15. 11. 2009 pozbyl platnosti Metodický postup čj. 12/33 569/2006 – 124 k provedení vyhlášky č. 461/2005 Sb., o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování. Použije se pouze na dokončení opatření započatých na základě žádostí podaných do 15. listopadu 2009.
  6. K 31. 12. 2012 pozbyl platnosti Metodický postup čj.: 12/68 521/2009 – 24 k provedení vyhlášky č. 461/2005 Sb., o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování.
  7. K 1. 1. 2017 pozbývá platnosti Metodický postup čj. MF – 28 491/2013/12 – 1204 k provedení vyhlášky č. 461/2005 Sb., o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování.
  8. Podle tohoto Metodického postupu čj. MF – 21 588/2017/1203 se postupuje od 14. 8. 2017.

Ing. Miroslav Matej, Ph.D. v. r., ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování

6. Pravidla rozpočtové odpovědnosti – oprava

ref. Mgr. M. Schneebergerová, Ing. J. Mesršmíd

Ve Zprávách č. 2/2017 ze dne 15. února 2017 jsme vydali výklad k zákonu č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a k zákonu č. 24/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti. Otiskujeme opravený text ze strany 5:

Rok 2019

Z výše uvedeného plyne, že v případě, kdy ÚSC překračuje fiskální pravidlo a zároveň chce přijímat nové dluhové závazky (např. úvěry), musí prokázat, že splácí své předchozí dluhy alespoň o stanovené minimum.