Zprávy MF 3/97

Zprávy Ministerstva financí ČR - číslo 3 ročník 1997

1. Úhrada za propůjčení místa na pohřebišti a za služby s tím poskytované
č.j.: 124/4 617/1997 - ref. Mgr. Sabová

Ve Zprávách MF č. 5/1996 bylo publikováno stanovisko č.j. 124/47 450/1996 k úhradě za propůjčení místa na pohřebišti a za služby s tím poskytované (uveřejněno v č. 4/96 a odkaz v č. 1/97)

V tomto stanovisku je uvedeno, že obec by tuto problematiku mohla řešit vydáním obecně závazné vyhlášky pro svůj územní obvod, jejíž přílohou by byl ceník poskytovaných služeb.

K tomu uvádíme, že obec v této oblasti nemá žádnou pravomoc v regulaci cen. Jestliže tuto službu poskytuje více provozovatelů v obci, nemá obec právo je zavazovat tímto způsobem k dodržování vyhlášených cen nebo je takto omezovat v cenovém ujednání.

Výše nájemného za propůjčení místa pro hrob či hrobku je maximální cena stanovená v položce 11 písm. c) oddíl A části I. Výměru MF ČR č. 01/1997.

Ceny ostatních služeb spojených s propůjčením hrobového místa nejsou regulované a sjednává je pronajímatel s nájemcem dohodou podle § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Současně upozorňujeme na položku č. 4 oddíl B části I. Výměru MF ČR č. 01/1997.

2. Účelová dotace pro hasičské záchranné sbory
č.j.: 124/5 654/1997 - ref. ing. R. Kotrba

Podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo vnitra stanovuje koncepci rozvoje Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí určených požárním poplachovým plánem okresu k zásahům mimo svůj územní obvod (dále jen ”vybrané obce”). Podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. e) citovaného zákona okresní úřad zabezpečuje materiální a finanční potřeby hasičského záchranného sboru okresu a náklady sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí, spojené se zásahy mimo jejich územní obvod.

Zákon č. 315/1996 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 1997 vyčlenil na tyto potřeby finanční prostředky ve formě účelové dotace pro jednotlivé okresy (viz příloha č. 2 zákona č. 315/1996 Sb.). V částkách pro jednotlivé okresy jsou obsaženy i prostředky určené pro sbory dobrovolných hasičů obcí. Specifikaci těchto prostředků provedlo Ministerstvo vnitra svým dopisem čj. EO-4120/96 ze dne 23. prosince 1996, který obsahuje rovněž i ”Zásady použití neinvestiční dotace v požární ochraně na výdaje vybraných sborů dobrovolných hasičů obcí”.

Okresní úřad zařadí celkovou částku přijatých prostředků ze státního rozpočtu na položku 4112 - Neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu. Vybraným obcím pak poskytuje okresní úřad účelovou dotaci na pokrytí výdajů dobrovolných hasičů spojených se zásahy mimo jejich územní obvod a zařadí ji na položku 5321 - Neinvestiční transfery obcím (§ 5321 - Požární ochrana). Obce tyto prostředky zařadí do svých příjmů na položku 4122 - Neinvestiční přijaté dotace od regionálních orgánů.

3. Sociální fond obce
č.j.: 124/1 942/1997 - ref. ing. R. Kotrba

Vyhláška č. 210/1989 Sb., o FKSP byla nahrazena vyhláškou č. 310/1995 Sb., o FKSP a ani tato nová vyhláška se na obce nevztahuje. Pokud si obec utvoří peněžní fond obdobný FKSP (např. sociální fond, fond zaměstnanců apod. - dále jen sociální fond)), může si sama stanovit podmínky přídělu do tohoto fondu a jeho použití, včetně okruhu příjemců těchto prostředků.

Zvláštní úprava pro zřizování, tvorbu a používání sociálních fondů zřizovaných obcemi v rámci jejich péče o pracovníky neplatí. Podle ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 576/1990 Sb. (rozpočtová pravidla republiky) a § 14 odst. 1 písm. e) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích obec může zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy, včetně vlastních peněžních fondů. Obec také rozhoduje o zdrojích, kterými bude takové fondy naplňovat. Může tedy zřídit i sociální fond, který by byl používán při péči obce o své pracovníky.

Některá ustanovení platná pro Fond kulturních a sociálních potřeb může obec vztáhnout i pro tvorbu a použití svého sociálního fondu (např. stanovení procentního podílu z mezd). Musí však respektovat zásadu v citovaném ustanovení rozpočtových pravidel republiky, podle níž obec používá prostředky svého peněžního fondu vždy pouze prostřednictvím svého rozpočtu. Nemůže tedy používat sociální fond přímo k realizaci svých výdajů.

Pokud se týká účasti odborových orgánů na rozhodování o sociálním fondu obce, jde opět o vlastní uvážení obce, neboť povinnost přizvat k spolurozhodování o sociálním fondu odborový orgán nelze obci právně závazně uložit, ani ze zákoníku práce pro ni taková povinnost nevyplývá.

Podle nové rozpočtové skladby platné od 1. 1. 1997 se při tvorbě sociálního fondu použije položka 5349 - Neinvestiční převody vlastním fondům j. n. a u sociálního fondu příjmová položka 4134 - Převody z rozpočtových účtů. Při čerpání se účtuje převod do rozpočtu na výdajové položce 5345 - Neinvestiční převody vlastním rozpočtovým účtům u fondu, příjem rozpočtu na položce 4139 a použití prostředků na příslušných výdajových položkách. Zdrojem sociálního fondu mohou být i příspěvky a dary od jiných subjektů; v těchto případech se účtuje přímo u fondu na příslušných příjmových položkách.

4. Úhrada neinvestičních nákladů na školství
č.j.: 124/82 642/1996 - ref. Mgr. Sabová

K dopisu ve věci hrazení neinvestičních nákladů podle zák. č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, v platném znění, připadajících na dítě, jehož rodiče mají v ČR povolen dlouhodobý pobyt, sdělujeme:

Ministerstvu financí ČR nepřísluší výklad zákona č. 564/1990 Sb., v platném znění. Z platné právní úpravy však, podle našeho názoru, lze dovodit, že úhrada neinvestičních nákladů připadajících na dítě, jehož rodiče mají povolen dlouhodobý pobyt na území ČR se hradí obdobně jako náklady připadající na dítě s trvalým pobytem.

Dlouhodobý a trvalý pobyt cizinců je upraven v zák. č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zák. č. 190/1994 Sb. a zák. č.150/1996 Sb. V § 10 odst. l citovaného zákona jsou uvedeny údaje, které obsahuje průkaz povolení pobytu. Mimo jiné je v průkazu uvedeno místo pobytu. Z ustanovení týkajících se hlášení pobytu cizinců a evidence pobytu cizinců vyplývá, že se na ně vztahují předpisy o evidenci pobytu občanů (zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci občanů, vyhl. č.146/1982 Sb., kterou se tento zákon provádí).

Domníváme se proto, že místo dlouhodobého pobytu obsažené v průkaze pobytu rodičů dítěte a v evidenci pobytu cizinců lze považovat jako adekvátní místu trvalého pobytu občanů ČR.

Současně pro vaši informaci uvádíme, že povinná školní docházka cizinců, kterým bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR je bezplatná (viz Pokyn MŠMT č.j. 18 062/96-21 ke vzdělávání cizinců v základních školách včetně speciálních škol v ČR ze dne l. 9.1996).

5. Hrazení provozních nákladů nemocnicemi zřízenými okresními úřady
č.j.: l24/76 842/1996 - ref. Mgr. Sabová

Odpovídáme na žádost o stanovisko k hrazení provozních nákladů nemocnicemi, které jsou zřízeny okresními úřady jako příspěvkové organizace a které jsou současně napojeny na smluvní systém zdravotních pojišťoven.

Ve svém finančním hospodaření se zdravotnická zařízení - příspěvkové organizace řídí vyhl. č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním
hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.

V § 17 citované vyhlášce je stanoveno, za jakých podmínek zřizovatel poskytuje příspěvek na činnost
příspěvkové organizace.

Zdravotnická zařízení, která jsou ve smluvním vztahu ke zdravotním pojišťovnám podle ust. § 13 odst. 1 a 2 zák. č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, mají náklady poskytnuté potřebné zdravotní péče hrazeny podle vyhl. č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, v platném znění. Bodové hodnoty zdravotních výkonů obsažené v seznamu vyjadřují průměrné vlastní náklady na příslušný výkon.

Zdravotnická zařízení stoprocentně napojená na systém zdravotního pojištění by tedy měla mít pokryty náklady za poskytnutou zdravotní péči v rámci tohoto vztahu platbami ze zdravotního pojištění.

Pokud má zdravotnické zařízení vyšší náklady než jsou výnosy z daného vztahu, zřizovatel může, na základě analýzy provedené ve zdravotnickém zařízení, přistoupit ke změně ukazatele příspěvek na činnost v rámci schváleného rozpočtu (popř. nárokovat při sestavování rozpočtu na příslušný rozpočtový rok). Metodika kontroly hospodaření zdravotnických příspěvkových organizací byla schválena usnesením vlády ČR č. 299 ze dne 15. května 1996.

Současně je třeba odpovědně posoudit, zda příspěvkem zřizovatele nebudou vytvořeny nerovné podmínky při rovnocenných plněních pro soukromá zdravotnická zařízení.

6. Opuštěná a nalezená zvířata
č.j.: 124/59 178/1996 - ref. Mgr. Sabová, JUDr. Vilhelmová

V případě, kdy vlastník zvířete požaduje na obci resp. okresním úřadu, aby od něj převzal jeho zvíře z důvodu, že se o ně již nechce nebo nemůže starat, resp. uvedeným subjektům zvíře jiným adresným způsobem nabízí, nejde o opuštění věci (zvířete) s následky připadnutí věci do vlastnictví státu podle § 135 obč. zákoníku.

Toto jednání občana je třeba kvalifikovat jako nabídku daru a pokud by ji obec resp. okresní úřad přijal, došlo by k platnému darování zvířete obci resp. státu. Na této skutečnosti nic nemění ani současné tvrzení vlastníka, že zvíře tímto opouští. Pro okresní úřady, kterým jinak přísluší vykonávat prozatímní správu majetku státu, samozřejmě platí závěr, že takové dary zásadně přijímat nebudou. Postup obce bude závislý na jejích finančních možnostech a schopnosti zajistit faktickou péči o zvíře po dobu
nezbytně nutnou.

Podle dosavadní praxe je zřejmé, že ve většině případů se jedná o zvířata nalezená popř. "potenciálně opuštěná", která mohou připadnout do vlastnictví státu teprve za rok po jejich převzetí obecním úřadem, nebo o zvířata nabízená event. jako dar (viz výše). Posouzení zda jsou splněny podmínky pro připadnutí zvířete do vlastnictví státu, je pak v kompetenci prozatímního správce (odhlédneme-li od situací, kde v případě pochybností se i prozatímní správce musí obrátit na soud).

Opuštění zvířete jakožto jednostranného právního úkonu, je však nutno zkoumat i z hlediska eventuální neplatnosti podle ustanovení § 39 obč. zákona pro rozpor s výslovným ustanovením § 6 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění.

Pokud je vlastník zvířete znám resp. se písemně či osobně obrátí ve věci opuštění na obecní či okresní úřad, měl by být upozorněn na neplatnost jakéhokoliv svého případného úkonu směřujícího k opuštění zvířete a na skutečnost, že nadále zůstává vlastníkem zvířete s plnou odpovědností za něj, včetně povinnosti k úhradě nákladů spojených s přechodným zajištěním péče o něj (pokud např. zvíře zanechá v budově úřadu). Současně by měl být informován o důsledcích takového jednání podle zák. č. 246/1992 Sb., tedy o možnosti zahájení přestupkového řízení a uložení pokuty.

V případě, že se přes toto upozornění "opuštění" uskuteční, měl by být dán příslušnému orgánu neprodleně podnět k zahájení takového řízení. Ve zvlášť závažných sociálních případech má ovšem obec možnost zvážit přijetí daru (viz výše) tzn., že vlastníkem zvířete by se stala obec.

Vedle toho mohou spíše výjimečně nastat situace, kdy je zvíře nalezeno za takových okolností, které o vůli vlastníka zvíře opustit nepochybně svědčí, ale totožnost vlastníka známa není (a nepodaří se ji zjistit ani dodatečně), takže výše uvedený postup nelze reálně uplatnit. Zastáváme stanovisko, že v těchto případech by závěr o neplatnosti úkonu opuštění zvířete neznámým vlastníkem a následný striktní postup jako u nálezu (tedy s připadnutím do vlastnictví státu teprve po marném uplynutí jednoho roku) odporoval zájmu zvířete samého (blokoval by se např. jeho převod do vlastnictví jiného subjektu). Je navíc evidentní, že právní důsledky spojené s neplatností právního úkonu učiněného neznámou osobou jsou fakticky nerealizovatelné. Domníváme se proto, že v uvedené situaci by mohl prozatímní správce mimořádně dovodit okamžité připadnutí do vlastnictví státu za použití analogie legis (§ 853 ve spojení s § 135 obč. zák.).

V žádném případě by však na stát popř. obec neměly být v důsledku nezodpovědného přístupu některých vlastníků zvířat neregulovaně a bez časového omezení přenášeny náklady spojené s řešením takových situací.

7. Kulturní fond obyvatel sociálních ústavů
čj.: 124/52 584/1996 - ref. ing. R. Kotrba

Ustanovení § 87 vyhl. č. 182/1991 Sb. umožňuje zřídit kulturní fond v jednotlivých ústavech sociální péče a stanovuje také možné zdroje tohoto fondu a způsoby užití. Toto ustanovení není v rozporu s vyhláškou č. 205/1991 Sb.; kulturní fond je tedy dalším fondem, který mohou rozpočtové a příspěvkové organizace vytvářet.

Je-li ústav sociální péče právním subjektem, je kulturní fond fondem tohoto ústavu a při jeho tvorbě a užití se postupuje podle vyhlášky č. 182/1991 Sb. Celkový výsledek hospodaření ústavu je potom ovlivněn příděly do fondu.

Pokud ústav sociální péče není právním subjektem, zřizuje kulturní fond jeho zřizovatel. Pokud je jím obec, postupuje se při tvorbě a používání kulturního fondu stejně, jako u všech ostatních fondů, které může obec tvořit. Pokud je zřizovatelem okresní úřad, postupuje se při tvorbě kulturního fondu obdobně jako u fondu rezerv a rozvoje a fondu kulturních a sociálních potřeb, které okresní úřady vytvářejí. Čerpání je dáno ustanovením vyhlášky č. 182/1991 Sb.; připomínáme pouze povinnost použití prostředků kulturního fondu zásadně přes rozpočet okresního úřadu, nikoliv tedy přímou platbou z fondu.

8. Prominutí odvodu a penále za neoprávněné použití účelových prostředků ze státního rozpočtu
čj.: 122/8 128/1997 - ref. M. Knoblochová

Ministerstvo financí ČR rozhoduje o prominutí povinnosti odvodu dotace neoprávněně použitých účelových prostředků do státního rozpočtu a prominutí penále, týkající se účelové dotace podle ustanovení § 30 odst. 7 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR a s použitím § 55a odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. Proti těmto rozhodnutím již není přípustný opravný prostředek.

V posledních měsících narůstá počet žádostí o prominutí odvodu a penále za neoprávněné použití účelových prostředků ze státního rozpočtu, které na ministerstvo financí zasílají okresní úřady a obce. Tyto žádosti nejsou ve většině případů doloženy doklady, které jsou potřebné k rozhodnutí o příslušné žádosti. Upozorňujeme tímto, že žádosti ve výše uvedené věci musí obsahovat :

1) protokol o výsledku kontroly dodržování zásad čerpání účelových prostředků státního rozpočtu a platební výměr,
2) stanovisko příslušného Finančního ředitelství ke konkrétní žádosti,
3) stanovisko příslušného Finančního úřadu ke konkrétní žádosti,
4) u žádostí obcí stanovisko Okresního úřadu.

Při dodržení výše uvedeného postupu může ministerstvo financí ČR rozhodnout o prominutí povinnosti odvodu neoprávněně použitých prostředků do státního rozpočtu včetně penále. Žádosti, které nebudou tyto náležitosti obsahovat, nemohou být ministerstvem financí ČR vyřízeny.

9. Stanovisko k některým dotazům z oblasti správy daní a poplatků
čj.: 252/83 104/1996 - ref. JUDr. Burešová

Pokud Městský úřad působí jako správce daně (např. při správě místních poplatků), má stejné povinnosti a stejná oprávnění jako kterýkoliv jiný správce daně (např. územní finanční orgán). Mezi tato oprávnění patří nepochybně možnost využití ustanovení § 34 zákona o správě daní a poplatků (dále jen ”ZSDP”). Požadavek na sdělení údajů se děje zásadně výzvou správce daně (tj. rozhodnutím) zaslanou příslušné třetí osobě podle citovaného ustanovení. Nevyhovění této výzvě lze sankcionovat podle ustanovení § 37 ZSDP, neboť se jedná o nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. Finanční úřad v tomto smyslu povinnost součinnosti třetích osob podle ZSDP nemá.

Naopak tuto povinnost, podle ustanovení § 34 odst. 6 ZSDP v tam uvedeném rozsahu, mají orgány sociálního zabezpečení.

Podle ustanovení § 34 odst. 7 ZSDP jsou povinny zdravotní pojišťovny poskytovat na vyžádání správce daně zde uvedené údaje. Ovšem novelou ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, uskutečněnou zákonem č. 149/1996 Sb., byla prolomena mlčenlivost pracovníků zdravotních pojišťoven vůči správcům daně při reciprocitě, která má ale po vypuštění ustanovení § 24 odst. 6 písm. b) bariéru mlčenlivosti na straně správce daně a nemůže tedy docházet k vzájemnému poskytování informací.

K problematice exekučních nákladů, které záleží v náhradě nákladů za výkon zabavení a za výkon prodeje a jednak v náhradě hotových nákladů, uvádíme:

Povinnost hradit exekuční náklady ukládá vymáhající správce daně daňovému dlužníku nebo ručiteli exekučním příkazem. Náhrada exekučních nákladů za výkon zabavení a za výkon prodeje se vymáhá zároveň s nedoplatkem, pro který se exekuce provádí. To není u náhrady hotových výdajů, neboť hotové výdaje nejsou ještě v okamžiku nařízení daňové exekuce známy. Úhrada těchto nákladů bude doložena samostatným výměrem obvykle až po skončení exekuce a jejich případné vymáhání bude samostatné.

Hotovými výdaji správce daně jsou zejména částky samostatně účtované jako náklad třetími osobami a jim hrazené. Těmito náklady naopak zpravidla nejsou ”režijní” náklady správce daně.

10. Vlastnictví majetku příspěvkové organizace
čj.: 221/85 821/96 - ref. Dr. Vilhelmová

Státní příspěvkové organizace, jakož i státní rozpočtové organizace a státní podniky nepozbyly přechodem funkce zřizovatele resp. zakladatele na obec (město) charakter státní organizace. Majetek, který ke dni přechodu funkce zřizovatele (zakladatele) měly v právu hospodaření, zůstal i po tomto dni majetkem státu a uvedené organizace nadále k němu vykonávaly popř. ještě vykonávají právo hospodaření. Pokud v té době přijaly dar či jinak nabyly určité věci, nabyly tyto věci pro stát a do svého práva hospodaření.

Uvedený stav trvá u těchto organizací až do doby, kdy z rozhodnutí obce (města) zaniknou resp. jsou zrušeny. Ještě před stanoveným dnem zániku však musí sama státní organizace naložit beze zbytku s hmotným majetkem státu, protože k tomu obec (město) ani z titulu přešlé funkce zřizovatele či zakladatele podle předpisů o hospodaření s majetkem státu oprávněna není.

Jiná je samozřejmě situace u těch věcí ve vlastnictví státu a v právu hospodaření státních organizací, které přešly do vlastnictví obcí (měst) zákonem č. 172/1991 Sb., popř. rozhodnutím příslušného orgánu podle tohoto zákona. Sám přechod vlastnického práva k věcem ovšem ani zde neznamenal současný zánik státní organizace vykonávající do dne přechodu právo hospodaření anebo její transformaci v organizaci ”obecní” (”městskou”), a to i když takto (konkrétně z rozhodnutí příslušného orgánu - § 5) přešel na obec (město) veškerý hmotný majetek státní organizace. Pokud tato organizace nezanikla, existuje nadále jako ”státní” právnická osoba s právními důsledky z toho vyplývajícími, včetně těch majetkoprávních (viz výše).

11. Vlastnictví majetku příspěvkové organizace - zdravotnická zařízení
čj.: 221/8 014/97 - ref. Dr. Vilhelmová

Navazujeme na předcházející stanovisko ohledně vlastnictví majetku příspěvkové organizace, zpracované pod č.j. 221/85 821/96.

S ohledem na souběžné dotazy zejména okresních úřadů směřující k problematice příspěvkových zdravotnických zařízení, u nichž pravomoc tato zařízení zřizovat, řídit a rušit přešla na obce (města), resp. jejich zastupitelstva, považujeme za vhodné obecné závěry vyslovené ve zmíněném stanovisku doplnit.

V případě zdravotnických zařízení státu (§ 11 odst. 1 zák. č. 20/1966 Sb., v platném znění), která jsou příspěvkovými organizacemi a pravomoc je zřizovat, řídit a rušit přešla na obec (obecní zastupitelstvo), je nutno respektovat určité specifikum, dané zvláštní právní úpravou - zákonem č. 160/1992 Sb. Tento zákon jednak podle ustanovení § 21 považuje za nestátní zařízení (tedy jiná než zdravotnická zařízení státu, tj. zřízená a řízená MZ a OkÚ) všechna ta, která byla k 15. dubnu 1992 zřízena nebo spravována obcemi (tedy i ta, u nichž na obce přešla pravomoc je zřizovat, řídit a zrušovat), a jednak přímo v § 2 odst. 1 i do budoucna charakterizuje každé jiné zdravotnické zařízení než zařízení státu (viz výše) jako nestátní. Provozování nestátního zdravotnického zařízení pak podmiňuje registrací (§ 2 odst. 2 zák.).

Vzhledem k této speciální úpravě není třeba, aby zdravotnické zařízení, u něhož pravomoc je zřídit, řídit a zrušit přešla na obec (ať již dnem nabytí účinnosti zákona o obcích anebo kdykoli později dohodou ve smyslu § 67 odst. 2 tohoto zákona), nutně předepsaným způsobem jako státní z rozhodnutí obce zaniklo a aby obec souběžně nebo následně zřizovala zařízení nové - ”obecní”. Charakter zařízení ze státního na nestátní se mění přímo v důsledku přechodu zmíněných pravomocí, přičemž za rozhodný den pro ten účel považujeme den zahájení provozování nestátního zařízení, stanovený rozhodnutím o registraci (§ 11 odst. 1 zák.).

Protože se však zmíněný zákon nezabývá majetkoprávními dopady změny v charakteru zdravotnického zařízení, je nutno aplikovat obecnou právní úpravu hospodaření s majetkem státu. V daném případě to znamená, že majetek ve vlastnictví státu, k němuž zdravotnické zařízení do dne změny svého charakteru ze státního na nestátní vykonávalo právo hospodaření, zůstává i nadále ve vlastnictví státu a je - s ohledem na naplnění podmínek vyplývajících z § 761 odstavec 1 obch. zák. ve spojení s § 65 odst. 3 hosp. zák. a § 1 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 61/1986 Sb. - v prozatímní správě příslušného orgánu. Pokud tento majetek nestátní zdravotnické zařízení přesto dále užívá a tento vztah si neupraví formou nájemní smlouvy či smlouvy o výpůjčce, popř. nedojde ke zcizení tohoto majetku prozatímním správcem ve prospěch nestátního zdravotnického zařízení či zřizující obce, užívá jej bez právního titulu se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Pro úplnost poznamenáváme, že s ohledem na novelu § 1 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. (zák. č. 224/1994) v těch případech, kde nestátní zdravotnické zařízení zřízené obcí (městem) již takový státní majetek použilo v souladu s rozhodnutím o privatizaci dle cit. zákona nebo v souladu s § 45 tohoto zákona, není důvod již uskutečněné převody zpětně zpochybňovat, protože s majetkem bylo naloženo jako s majetkem státním.

12. Nájemné z pozemků
čj.: 162/7650/87/97 - ref. Ing. Fr. Rejfek, CSc.

K dotazům ve věci nájemného z pozemků, na nichž jsou prováděny asanační rekultivační práce, sdělujeme:

1. Asanačně rekultivační akce jsou investiční činností prováděnou na základě řízení podle stavebního zákona. Tato činnost uzavírá podnikatelskou těžební aktivitu ve vymezeném dobývacím prostoru a pro společnost, která ji realizuje, je podnikáním ve smyslu obchodního zákoníku (zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Proto nájemné z rekultivovaných pozemků nepodléhá cenové regulaci ve smyslu § 17 odst. 2 vyhlášky MF č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků (úprava platná v období od 1. 11. 1991 do 31. 12. 1992), ani ust. § 17 odst. 1 vyhlášky č. 611/1992 Sb. (platné v období od 1. 1. 1993 do 31. 10. 1994) a rovněž tak ani následnému usměrňování nájemného z nepodnikatelsky užívaných pozemků, prováděnému každoročně vydávanými výměry Ministerstva financí (zveřejňovanými v Cenovém věstníku MF ČR) - dosud v položkách

- č. 15.c) části I. písm. a) výměru č. 012/94, účinná pro období od 1. 11. do 31. 12. 1994 (Cenový věstník č. 24/1994),
- č. 14.c) části I. písm. a) výměru č. 01/95, účinná pro období od 1. 1. do 31. 12. 1995 (CV č. 28/1994),
- č. 12.c) části I. oddílu A výměru č. 01/96, účinná pro období od 1. 1. do 31. 12. 1996 (CV č. 20/1995) a
- č. 11.c) části I. oddílu A výměru č. 01/97, dosud účinná od 1. 1. 1997 (CV č. 13/1996).

2. Jsou-li předmětné pozemky byť i dočasně vyňaty ze zemědělského půdního fondu pro provádění stavební činnosti (= asanačně rekultivačních akcí), nemohou plnit svoji produkční funkci při provozování zemědělské výroby a tudíž ani nemohou podléhat režimu úpravy nájemného ze zemědělských pozemků podle ust. § 22 odst. 10 zákona o půdě (zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. úplné znění vyhlášeno zákonem č. 195/1993 Sb.).

3. Z uvedeného lze shrnout:

a) Asanačně rekultivační akce jsou podnikatelskou činností, prováděnou podnikatelskými subjekty,
b) nájemné z pozemků, dočasně vyňatých ze ZPF pro provádění asanačně rekultivačních akcí, se nereguluje a
c) nájemné z těchto pozemků se sjednává dohodou smluvních stran (tj. vlastníka - pronajímatele, resp. jeho dočasného uživatele - nájemce rekultivovaného pozemku) s tím, že sjednávání nájemného je obecně upraveno zejména ust. § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, podle něhož pronajímatel ani nájemce nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k získání nepřiměřeného hospodářského prospěchu.

13. Dotazy k vyhlášce č. 178/1994 Sb.
čj.: 162/78 497/2083/96 - ref. Ing. Fr. Rejfek, CSc.

1. Vyhláška MF č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, ve znění vyhlášky č. 295/1995 Sb., v ustanovení § 2 odst. 8 eliminačním způsobem jednoznačně definuje, které pozemky se z hlediska cenového předpisu klasifikují jako pozemky stavební. Pro úplnost je ještě doplněno odkazem na § 6 vyhlášky FMTIR č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava byla nezbytná proto, že určitá část zejména uživatelů nemovitostí v minulosti zcela opomíjela povinnosti vyplývající z ustanovení § 7 dřívějšího zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí a v současné době se obdobně chová i část vlastníků a jiných oprávněných osob ve vztahu k ust. § 10 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. S nerespektováním citovaného ustanovení katastrálního zákona se v praxi běžně setkáváme především ve výpisech z katastru nemovitostí, kde jsou předmětné pozemky vedeny jako role, louky, pastviny či jiný druh zemědělské půdy, příp. lesní nebo jiné druhy nezemědělských pozemků, ale ty jsou ve skutečnosti již zastavěny (např. 20 i více let) bytovými domy, sídlišti, objekty občanské vybavenosti, průmyslovými a zemědělskými komplexy, komunikacemi apod. Především z tohoto důvodu ust. § 22 cenového předpisu stanoví, že je-li skutečný stav nemovitostí (pozemků a staveb) v rozporu s právním stavem uvedeným v katastru nemovitostí, vychází se při oceňování ze skutečného stavu.

2. Tvrzení o tom, že ”v katastru nemovitostí se nyní zavedl pojem zastavěná plocha, místo dříve užívaného stavební plocha...”, je mylné, neboť termín ”zastavěná plocha” byl uváděn již v zákonu č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí a jeho prováděcí vyhlášce č. 23/1964 Sb. V její příloze jsou ”zastavěné plochy a nádvoří” charakterizovány:
a) jako pozemky na kterých jsou postaveny budovy (kromě skleníků a japanů) a
b) nádvoří náležející k obytným, hospodářským nebo průmyslovým budovám jako jejich příslušenství.

3. Vzhledem k tomu, že většina zahrad byla v minulosti vydanými rozhodnutími vyňata ze zemědělské půdy a vydanými územními či jim na roveň postavenými jinými rozhodnutími, příp. schválenou územně plánovací dokumentací obcí, určena k zastavění, je uživatel cenového předpisu při oceňování zahrady povinen v každém konkrétním případě vždy vylučovacím způsobem určit, zda jde o stavební pozemek (většinou) či zemědělskou půdu (výjimečně).

4. Obdobně většina pozemků vedených v katastru nemovitostí v druhu pozemků ”ostatní plocha” jsou pozemky stavební, protože na základě vydaných územních rozhodnutí nebo schválené územně plánovací dokumentace byly v minulosti zastavěny různými skladištními, dílenskými či manipulačními prostory, dopravními stavbami (silnice, železnice, přístavy, letiště, náměstí, návsi apod.), stavbami pro těžbu nerostů a jiných surovin, stavbami pro ukládání vedlejších produktů a jiných surovin atd. V tomto druhu pozemků jsou rovněž vedeny pozemky určené pro stavbu, čili pozemky stavební, označované jako staveniště, příp. laicky stavební plocha. Jde-li podle katastru nemovitostí o ostatní plochu, pak uživatel cenového předpisu musí opět vylučovacím způsobem určit, zda jde např. o staveniště nebo zpevněnou manipulační plochu (oceňují se podle § 23 odst. 1), provozní komunikační plochy - silnici, železnici, letiště, přístav atd. (oceňují se podle § 23 odst. 4), pozemky pro těžbu surovin a skládky (oceňují se podle § 23 odst. 1), stavebně nepřetvořená sportoviště, památníky, botanické zahrady atd. (oceňují se podle § 27 odst. 2), rokliny, skládky kamenů, nerekultivované historické výsypky a smetiště a jiné neplodné půdy (oceňují se podle § 27 odst. 1). V případě určité nejasnosti je nutné jako pomůcky k cenovému předpisu využívat prováděcí předpisy zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zejména již výše citovanou vyhlášku č. 85/1976 Sb. a dále i vyhlášku ČÚZK č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákonů č. 210/1993 Sb. a č. 90/1996 Sb., a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

5. Pro případné pozdější vyvozování důsledků z ocenění nemovitostí, které je provedeno v rozporu s platnými cenovými předpisy, je nutné předem zadávat znalecký úkol (vč. vypracování příslušného znaleckého posudku) podrobně vymezenou písemnou objednávkou, ve které musí být uveden předmět ocenění (např. zjištění ceny rodinného domu specifikovaného číslem popisným a obcí a pozemků konkretizovaných katastrálním územím a parcelními čísly, vč. venkovních úprav a trvalých porostů), účel ocenění (např. stanovení základu daně z převodu nemovitostí), termín ocenění, počet vyhotovení znaleckého posudku, vlastník oceňovaných nemovitostí, zadavatel posudku pokud je odlišný od vlastníka nemovitostí, datum objednávky (zadání), příp. další potřebné informace (např. předem dohodnutou výši znalečného) a konkrétní soupis znalci předávaných dokladů a podkladů (např. notářský zápis o darování nemovitostí, stavebně technická dokumentace rodinného domu, geometrický plán pozemků, kolaudační rozhodnutí, výpis z katastru nemovitostí atd.)

6. V případě, že zjištěná cena předmětných nemovitostí je v rozporu s platným cenovým předpisem nebo ocenění není v souladu se zadaným znaleckým úkolem, případně poskytnutými doklady, pak lze na znalci vymáhat z toho vzniklou škodu podle ustanovení o obecné odpovědnosti v § 420 občanského zákoníku - zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14. Sdělení k postupu vypořádání zůstatku účtu 399 za rok 1996 u malých obcí
čj.: 283/11 908/1997 - ref. ing. Eminger

Ministerstvo financí České republiky sděluje, že zůstatek účtu 399 - Vyrovnávací účet malých obcí, který není závěrečnými zápisy k 31. 12. 1996 vyrovnán z důvodu nesplaceného úvěru, se zahrne v účetních knihách roku 1997 do počátečního zůstatku účtu 218 - Zúčtování rozpočtových výdajů okresních úřadů a obcí.

15. Pokyn č. 3/97 k použití některých ustanovení Opatření o rozpočtové skladbě
čj.: 111/12 716/1997 - ref. ing. Kinšt, ing. Paroubek

Ministerstvo financí vydává pokyn k výkladu některých ustanovení rozpočtové skladby platné od roku 1997:

1. Výdaje na úhradu sankcí předepsaných správním orgánem, soudem, apod. hrazené tomuto orgánu, se zatřídí na položku 5363. Sankce placené dodavatelským organizacím (např. za pozdní úhradu faktury) se třídí na pol. 5191. Jiné sankce a náhrady, např. náhrady soudních výloh protistraně, stanovené soudem v rozsudku, se zařadí na pol. 5192. Příjem takovýchto náhrad od protistrany se zařadí na položku 2323.

2. Pro vratky transferů přijatých v předchozích obdobích se používá položka 5364 a paragraf 6409 - Ostatní činnosti j.n.

3. Peněžní operace související s tzv. prozatímní správou majetku realizované obcemi a okresními úřady se zatřídí na paragraf 2564 - Správa národního majetku.

4. Na paragraf 4342 - Sociální péče a pomoc přistěhovalcům a vybraným etnikům se mimo jiné zatřídí sociální výdaje spojené např. s péčí o přistěhovalce, ať už českého původu žijící před tím v zahraničí, nebo i imigrantů jiného původu, kdy je zájem státu je integrovat do společnosti. Na druhé straně operace související např. s provozem uprchlických táborů, humanitárních operací na domácím území ve prospěch osob postižených v zahraničí živelní nebo jinou pohromou (válka, hladomor, apod.) se považují z funkčního hlediska za akty humanitární pomoci a zařadí se na paragraf 6221.

5. Rozpočtová skladba se používá jako třídění peněžních operací, tedy jako analytika operací bankovních účtů rozpočtových organizací a tzv. ostatních vkladových bankovních účtů (tj. účtových skupin 23 a 24). Toto pravidlo je důležité při účtování u tzv. termínovaných vkladů. Výklad postupů účtování připouští vést tyto termínované vklady účetně mezi bankovními účty (zejm. v účtové skupině 24), kdy se tedy na jejich operace rozpočtová skladba plně vztahuje. Převody z netermínovaného vkladu na termínovaný se považují v tomto případě za běžné převody mezi fondy a zatřídí se na podseskupení 413 a 534. Jsou-li však vedeny prostředky termínovaných vkladů majetkově jako ostatní finanční investice na účtu 069, rozpočtová skladba se na jejich operace nevztahuje. Převody z netermínovaných účtů (např. ZBÚ) na tyto termínované účty se pak musí považovat za finanční investice obdobné např. nákupu cizího dluhopisu za účelem řízení likvidity a zatřídí se na pol. 8122 se znaménkem minus, při převodu zpět na netermínovaný účet na tutéž položku se znaménkem plus a přijaté úroky na položku 2141.

16. K sestavování rozpočtů obcí a okresních úřadů na rok 1997 podle nové rozpočtové skladby
ing. Jan Kinšt

V tomto období připravují pracovníci okresních a obecních úřadů ke schválení návrhy rozpočtů na rok 1997. Ze zkušeností ze školení, telefonických dotazů, apod., vyplývá, že dochází k některým nejasnostem, především v otázkách:
- jak naložit s případným přebytkem nebo schodkem loňského rozpočtu při sestavování rozpočtu na rok 1997,
- rozpočtování financujících operací (tj. třídy 8 druhového třídění),
- rozpočtování převodů mezi jednotlivými fondy obce (okresního úřadu),

Začněme od základního pravidla, jehož pochopení je klíčem k zodpovězení všech těchto otázek. Základní vazba rozpočtových a financujících operací v nové rozpočtové skladbě je vyjádřena rovnicí:
PŘÍJMY - VÝDAJE = PŘEBYTEK (+)/ SCHODEK (-) = FINANCOVÁNÍ (-/+)

Platí tedy bez výjimky a v podstatě v každém okamžiku, že schodek hospodaření (např. 100 tis.) musí být profinancován stejnou částkou (tedy rovněž 100 tis.). Stejně tak případný přebytek hospodaření (řekněme 200 tis.) se odráží ve snížení financování o stejnou částku (tedy minus 200 tis. Kč). Jak uvádíme při školeních i publikacích vydaných k tomuto tématu, ”zrcadlový” vztah mezi výsledkem rozpočtového hospodaření a jeho financováním je základní osou rozpočtové skladby.

A nyní praktická základní pravidla:

1. Loňský výsledek hospodaření (přebytek nebo schodek) je propočtovou položkou - rozdílem loni dosažených příjmů a výdajů - a proto se neobjeví v letošním rozpočtu ani jako příjem ani jako výdaj, a to bez ohledu na to, zda bude zapojen do hospodaření jako zdroj krytí výdajů nebo zda bude uložen do rezerv.

2. Plánuje -li proto obec (okresní úřad) použít loňský přebytek (nebo jeho část) ke krytí letošních výdajů (protože její příjmy realizované v tomto roce k pokrytí výdajů nepostačují), sestavuje tak deficitní rozpočet. Použití zdrojů z loňského přebytku, ale i z jakéhokoliv jiného přebytku (předloňského, atd.), se bez ohledu na skutečnost, zda budou čerpány převodem z účelových fondů (zejména FRR) nebo použity přímo ze zůstatku základního běžného účtu, neprojeví ve svém důsledku jako skutečný příjem prostředků. Projeví se pouze jako financování, konkrétně na položce 8115, příp. 8125, ve formě poklesu stavu prostředků na bankovních účtech.

3. Rozhodne-li zastupitelský orgán obce, že loňský přebytek nepoužije, ale celý ho převede na některý účelový fond (zejména zřejmě FRR), převod prostředků ze ZBÚ na FRR je z hlediska příjmů a výdajů neutrální operací. V zatřídění skutečnosti se projeví ”oboustranně”, tj. jednou jako výdaj ZBÚ na pol. 5344 a zároveň jako příjem FRR na pol. 4134. Před provedením konsolidace tak tento převod zvýší shodně celkový objem příjmů a výdajů (avšak nikoliv jejich saldo), po provedení konsolidace této operace (při sestavování výkazu v části IV.) se objem příjmů a výdajů opět shodně sníží na hodnoty neobsahující vzájemné převody (saldo zůstává pořád stejné). Z tohoto důvodu není nezbytné, aby obce a okresní úřady při sestavování svých rozpočtů na rok 1997 převody mezi jednotlivými fondy charakteru veřejných rozpočtů, tj. ZBÚ, příjmový účet, výdajový účet, FRR, sociální fond a ostatní účelové fondy, rozpočtovaly. V rozpočtu proto mohou mít u položek 4133, 4134, 4139, 5344, 5345 a 5349 nulové hodnoty a teprve ve skutečnosti se objeví hodnoty odpovídající převodům mezi fondy. Na druhé straně - budou-li obce a okresní úřady chtít tyto převody rozpočtovat, musí je vždy rozpočtovat jako oboustranné operace, tj. jednou jako výdaj některého z fondů, ze kterého se peníze převádějí, a podruhé jako příjem jiného fondu, na který se peníze poukazují.

4. Podobně se při sestavování rozpočtu na rok 1997 v příjmech ani výdajích neobjeví schodek hospodaření roku 1996. Byl-li schodek roku 1996 financován prostřednictvím emise dluhopisů, mohou se v roce 1997 objevit v rozpočtu jejich plánované splátky, a to v třídě 8 - Financování, pravděpodobně na položkách 8111 nebo 8121, vždy se znaménkem minus.

5. Zvláštním případem může být financování cestou tzv. kontokorentního účtu (tj. účtu, kde je povolen i určitý dohodnutý debetní limit). Sám debet na kontokorentním účtu nepovažujeme z hlediska rozpočtové skladby za termínovaný závazek. Přechod do debetu v průběhu roku se projeví při sestavování finančního výkazu na položce 8115 - Změna stavu krátkodobých peněžních prostředků na bankovních účtech. Jestliže jsme tedy začínali rozpočtový rok např. s 50 tis. Kč na kontokorentním účtu a na konci prvního čtvrtletí vykazuje účet debetní zůstatek 20 tis. Kč, projeví se tato skutečnost ve výkazu na pol. 8115 hodnotou + 70 tis. Kč. Samozřejmě debetní úroky plynoucí ze záporného zůstatku se zatřídí na pol. 5141. Na tom se nic nezmění ani v případě, kdy klient z jiného svého účtu převede peníze na kontokorentní účet, aby pokryl záporný zůstatek. Tato operace se zatřídí jako standardní převod mezi dvěma účty, tj. prostřednictvím podseskupení 413 a 534.

6. Tato situace se ale změní, pokud peněžní ústav po dohodě změní k určitému datu debet na kontokorentním účtu na termínovaný závazek. Tuto praxi podle našich informací realizuje např. Česká spořitelna, a.s. Pokud by peněžní ústav např. k datu 31.12. daného roku vynuloval debetní zůstatek kontokorentního účtu (již zmíněných 20 tis. Kč) formou jeho transformace na termínovaný závazek klienta (řekněme s půlroční splatností), zatřídí se operace vynulování 20 tis. Kč prostřednictvím pol. 8113 - Krátkodobé přijaté půjčky. Ve výkazu se na pol. 8115 objeví jako změna stavu jen +50 tis. Kč. Stejně jako v předchozím příkladě bude tedy činit součet financování 70 tis. Kč.

7. Pokud jsme hovořili o třídění operací souvisejících s debetním zůstatkem na kontokorentním účtu, je užitečné upozornit, že naprosto stejný případ nastane, pokud dokrývá např. obec ze svého výdajového účtu prostředky na základní běžný účet v případě, kdy měla na ZBÚ cizí prostředky, ze kterých banka pokrývala její výdaje (je jedno, zda v tomto či předcházejícím roce). I takovýto převod prostředků se třídí na podseskupeních 413 a 534 a není proto nutné ho rozpočtovat (viz bod 3)

8. Častou otázkou na školeních je vztah salda rozpočtu a splátek (úmoru) dříve přijatých úvěrů. Jak víme, splátky úvěrů se podle nové skladby neklasifikují jako výdajové operace, ale jsou součástí financování (třídí se s minusovým znaménkem zejména na položky 8111, 8113, 8211, 8213). Tomu musí odpovídat i jejich postavení v sestavování rozpočtu. Je-li obec povinna v daném roce splácet svůj dluh, musí vytvořit přebytkový rozpočet. Přebytek příjmů nad výdaji je pak použit ke splácení dluhu.

Ukažme si zjednodušeně některá tato pravidla pro rozpočtování a zatřídění skutečnosti na příkladech:

Příklad č. 1: Obec A skončila hospodaření roku 1996 přebytkem 250 tis. Kč. V roce 1997 tento přebytek nepoužije, ale celý ho převede na FRR. Rozpočet na rok 1997 sestavuje obec přebytkový, když příjmy představují 2400 tis. Kč, výdaje 2200 tis. Kč. V tomto roce bude muset obec začít splácet svůj dlouhodobý dluh vytvořený v předchozích letech, roční splátka činí 150 tis. Kč. Je tedy předpoklad že na konci období by v souhrnu měl být zůstatek prostředků na bankovních účtech (ZBÚ i FRR) vyšší o 50 tis. než na začátku (2400-2200-150=50). Ve skutečnosti činily příjmy obce pouze 2300 tis. Kč (plus přijaté prostředky na FRR ze ZBÚ), výdaje byly nižší o 50 tis., tedy 2150 tis. Kč (plus vydané prostředky ze ZBÚ na FRR). Na konci roku bylo na účtech stejně peněz jako na začátku (2300-2150-150=0)
v tis. Kč

PoložkaOperaceRozpočet 1997Skutečnost 1997Skut. 97 po konsolidacitřída 1, 2, 3 a 4Příjmy celkem2400255023004134v tom: převod na FRR ze ZBÚnerozpočtuje se250-třída 5 a 6Výdaje celkem2200240021505344v tom: převod ze ZBÚ na FRRnerozpočtuje se250-Saldo (přebytek / schodek)200150150třída 8Financování celkem-200-150-1508213v tom: splátka dlouhodobého. dluhu-150-150-1508115 změna stavu prostř. na bankovních účtech*)-50008115 /1v tom: změna stavu ZBÚ2002502508115 /2 změna stavu FRR-250-250-250*) nelekněme se znaménka, ve financování se změna stavu promítá opačně běžné logice, tj. zvýšení stavu prostředků se značí minusem na pol. 8115 , snížení naopak plusem.

Příklad č. 2: Obec skončila hospodaření roku 1996 přebytkem 120 tis. Kč. Rozpočet na rok 1997 předpokládá příjmy ve výši 2600 tis. Kč a výdaje ve výši 2720 tis. Kč. Deficit roku 1997 by měl být pokryt právě loňským přebytkem (stane se zdrojem krytí výdajů). Ve skutečnosti se podařilo obci vybrat příjmy ve výši 2 650 tis. Kč a výdaje omezit na částku 2680 tis. Kč. Zastupitelstvo v závěru roku rozhodlo převést celou úsporu výdajů (tj. 40 tis. Kč) na účelový fond, ze kterého budou v dalších letech čerpány prostředky na výsadbu zeleně.

v tis. Kč
PoložkaOperaceRozpočet 1997Skutečnost 1997Skut. 97 po konsolidacitřída 1, 2, 3 a 4 Příjmy celkem2600269026504134
v tom: přijetí převodu na účelový fondnerozpočtuje se40-třída 5 a 6Výdaje2720272026805349v tom: převod prostř. na účelový fondnerozpočtuje se40-Saldo (přebytek/schodek)-120-30-30třída 8Financování1203030 8115v tom: změna stavu prostř. na bankovních účtech*)12030308115/1v tom: změna stavu ZBÚ12070708115/2 změna stavu úč. fondu0-40-40*) nelekněme se znaménka, ve financování se změna stavu promítá opačně běžné logice, tj. zvýšení stavu prostředků se značí minusem na pol. 8115, snížení naopak plusem.

Závěrem ještě jedno upozornění. Prostřednictvím Finančního zpravodaje č. 2/97 a Zpráv pro finanční orgány okresních úřadů a obcí bude vydávat Ministerstvo financí formou metodického pokynu několik dalších vysvětlení k použití rozpočtové skladby. Pro obce a okresní úřady je především relevantní pokyn k funkčnímu zatřídění operací souvisejících s tzv. prozatímní správou majetku. Po předchozích dvojích výkladech tohoto problému došlo k dohodě, že se budou tyto operace třídit na paragraf 2564 -Správa národního majetku (nikoliv tedy na paragraf 6171 nebo 6172).