Archiv článků (rubrika Školství)

Koncem minulého týdne, 9. února 2024, bylo spuštěno veřejné připomínkování Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Kraje Vysočina 2024–2028. Dlouhodobý záměr bude hlavním strategickým dokumentem kraje v oblasti vzdělávání do schválení následujícího Dlouhodobého záměru v roce 2028.

V reakci na aktuálně zveřejněné informace o financování regionálního školství důrazně apelujeme na vládu, aby přehodnotila navržené škrty.

Podávání přihlášek na střední školu, které probíhá do 20. února, je v druhé polovině. Elektronický systém DIPSY již využilo 59 000 uchazečů, z toho 53 000 si přihlášku podalo elektronicky s přihlášením přes Identitu občana.

Sdružení místních samospráv České republiky sleduje a vnímá znepokojení ředitelů mateřských, základních i středních škol, které nastalo po zveřejnění rozpisu rozpočtů pro školy na začátku minulého týdne.

Metodika je výstupem Mezirezortní pracovní skupiny pro institucionální stravování. Jde o dokument doporučujícího charakteru, který nabízí návod, jakým způsobem dietní stravu zajistit a poskytnout v případě, že je po ní poptávka. Prošla pilotním testováním na reprezentativním vzorku škol, které ji velmi ocenily. Na její přípravě se podíleli odborníci napříč obory od nutričních terapeutů, přes hygieniky a metodiky školního stravování až po odborníky na gastronomii.

Tento týden ministerstvo rozepsalo školám prostředky pro rok 2024, a to včetně navýšení, které vláda na návrh ministra školství Mikuláše Beka schválila před dvěma týdny. Celkově tak stát veřejnému regionálnímu školství posílá o téměř 5 mld. Kč více než vloni.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovilo a zveřejnilo částky pro jednotlivé školy a školní družiny pro rok 2024. Ze zveřejněných údajů lze zjistit, jaká částka byla ze státního rozpočtu stanovena na jednotlivé školy a školní družiny, kolik ze stanovené částky připadá na platy pedagogů a ostatních zaměstnanců a kolik pracovních úvazků je možné ze stanovených prostředků hradit.

Děti patří k nejzranitelnějším účastníkům dopravního provozu. Při cestě do školy musí často překonávat rušné komunikace. Okolí škol, kde se nejčastěji pohybují, by proto mělo být přehledné a přizpůsobené tak, aby děti mohly chodit do školy samy a rodiče se o ně nemuseli bát. Je znepokojivé, že každý čtvrtý prvňák hodnotí svoji cestu do školy jako nebezpečnou a 43 % dětí si myslí, že je ráno před školou nepříjemný provoz.

Na mimořádném zasedání Bezpečnostní rady Libereckého kraje bylo hlavním bodem programu navrhnout konkrétní opatření v regionu po loňském útoku střelce v Praze. Účastníci jednání se shodli na potřebě vyhlásit nový Program 1.5 – ochrana škol jako možných měkkých cílů, ve kterém bude připraveno 5 milionů korun. Kraj také bude pokračovat ve financování projektů zaměřených na bezpečnost na školách. Přidal k tomu další dva miliony korun.

Rada hl. m. Prahy odsouhlasila návrh nové obecně závazné vyhlášky o školských obvodech základních škol, která bude v hlavním městě platná pro následující školní rok. Důvodem pro tento krok je zejména vznik nových ulic v rámci aktuální bytové výstavby, změny v názvech ulic nebo například také požadavky městských částí na úpravy v jednotlivých školských obvodech. Návrh bude schvalovat Zastupitelstvo hl. m. Prahy na lednovém jednání.

Zástupci Kraje Vysočina a krajského úřadu, České školní inspekce, Národního pedagogického institutu, krajské příspěvkové organizace Vysočina Education, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina, Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina, školských poradenských zařízení, středisek výchovné péče a dalších organizací z oblasti školství a prevence diskutovali o možných opatřeních a postupech, která by se v budoucnu mohla na krajských školách realizovat.

Digitalizace a školné – to jsou recepty, které pro oblast školství ordinuje třetí studie Liberálního institutu ze série Založeno na faktech. Předchozí dvě studie byly zaměřeny na energetiku a zemědělství. Připravena je i čtvrtá část, kterou autoři věnovali životnímu prostředí.

Hejtman Martin Netolický v průběhu pátku navštívil setkání dvou svazků obcí v regionu. Ráno v Ústí nad Orlicí jednal Svazek obcí Orlicko-Třebovsko a odpoledne v Jevíčku Dobrovolný svazek obcí Regionu Moravskotřebovska a Jevíčska. Řeč byla o krajských dotacích, financování nepedagogických pracovníků či záležitostech v oblasti zdravotnictví.

Systémová podpora vedení škol a jejich zřizovatelů, to je hlavní cíl projektu Střední článek podpory, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. S postupem v jeho realizaci a službami, které nabízí, se mohli seznámit zástupci škol a zřizovatelů během prvního setkání krajské platformy určené pro spolupráci, výměnu informací, sdílení zkušeností, vznášení podnětů, sdělování potřeb nebo řešení problémů v oblasti školství v Ústeckém kraji.

Dalších 4,4 milionu korun získají krajské školy na vytvoření podmínek pro zavádění inovativních metod do výuky. Peníze si tentokrát na své projekty rozdělí 9 příspěvkových organizací, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Počet úvazků učitelů v regionálním školství, které zahrnuje především mateřské, základní a střední školy, za první tři čtvrtletí letošního roku vzrostl oproti stejnému období roku 2022 o 2,6 %. O stejný procentuální rozdíl vzrostl i jejich průměrný plat či mzda. Počet dětí v mateřských školách a počet žáků ve školách základních přitom meziročně poklesl. Největší meziroční nárůst platů a mezd byl u nepedagogických zaměstnanců, a to v průměru o 10,5 %.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dvě výzvy na podporu infrastruktury v oblasti speciálního vzdělávání. Integrovaný regionální operační program (IROP), který pod ministerstvo spadá, vyčlenil více než 703 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) na školská poradenská zařízení, speciální vzdělávání a střediska výchovné péče. Příjem žádostí odstartuje v květnu 2024.

Dosavadní podoba přijímacích řízení na střední školy zásadním způsobem omezovala preference žáků a jejich rodičů. Systém maximálně dvou přihlášek vedl k tomu, že u jedné z nich uchazeči volili tzv. na jistotu. Kdyby přitom měli možnost širší volby, hlásili by se jinam. Potvrdilo to rozsáhlé šetření Národního institutu SYRI a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Středočeském kraji. Problémy v systému odhalil především letošní rok, kdy se na střední školy hlásily silné ročníky. Současní deváťáci už budou volit ze tří škol, což se ve světle výsledků výzkumu ukazuje jako krok správným směrem.

Středočeský kraj bude při dalším rozvoji školství v regionu spolupracovat také s Národním pedagogickým institutem České republiky. Zavazuje se k tomu v Memorandu, které zástupci obou institucí podepsali na Krajském úřadu Středočeského kraje. Je to další krok k modernizaci oborové struktury na krajských středních školách.

Do meziresortního připomínkového řízení byla předložena novela nařízení vlády č. 123/2008 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, známější pod názvem nařízení o PHmax.

Ředitelé všech středních škol a školských organizací, jejichž zřizovatelem je Pardubický kraj, se tradičně setkali v rámci velké porady na Seči. V rámci dvoudenního programu čeká na ředitele řada odborných přednášek z oblasti legislativy, přijímacích řízení, čerpání dotačních prostředků či informace Ministerstva školství či České školní inspekce. Se zástupci škol hovořili v rámci úvodního bloku také hejtman Martin Netolický a krajský radní pro oblast školství Josef Kozel.

Do investic do mateřských a základních škol míří další finanční podpora. Dnes o tom rozhodli zastupitelé. Více než 74 milionů korun bude rozděleno mezi 9 žadatelů. Jedná se o finanční prostředky, které budou použity převážně na stavební úpravy nutné pro navýšení kapacit školských zařízení.

Obce a města v ČR se dlouhodobě potýkají s nedostatkem míst v mateřských školách, především míst pro nejmenší děti do 3 let věku. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto vyhlásilo dotační výzvu na podporu budování zařízení péče o malé děti, tzv. dětských skupin.

Karlovarský kraj má v Česku nejhorší postavení v počtu nekvalifikovaných učitelů. Se začátkem roku 2024 budou moct učitelé a pedagogičtí pracovníci základních a středních škol v tomto kraji využít výzvu Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) a získat tak náborový příspěvek a finanční prostředky na další vzdělávání. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR vyčlenilo na tento účel celkem 45 milionů korun. Podávat žádosti do výzvy, ve které je zatím alokována polovina uvedené částky, bude možné od 1. ledna do 24. dubna 2024.

Do investic do mateřských a základních škol míří další finanční podpora. Více než 74 milionů korun bude rozděleno mezi 9 žadatelů. Jedná se o finanční prostředky, které budou použity převážně na stavební úpravy nutné pro navýšení kapacit školských zařízení. Žádosti musí ještě schválit zastupitelé.

Dne 10. října 2023 se v prostorách Makro Akademie ve Stodůlkách v rámci projektu SZÚ Máme to na talíři – a není nám to jedno, uskutečnila akce „Tržiště dobrých příkladů ze školních jídelen,“ kterou zahájil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a jíž se kromě ředitelky SZÚ Barbory Mackové zúčastnila řada významných hostů nejen z ČR, ale také ze zahraničí.

Zřizovatelům mateřských, základních a středních škol nabízí Modernizační fond jedinečnou možnost výstavby energeticky efektivních školních budov. Krajům to přinese nové kapacity pro vzdělávání dětí a mladých lidí, které v dnešní době chybí. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR vyčlenilo tři miliardy korun z Modernizačního fondu na výstavbu školních budov v pasivním energetickém standardu nebo ještě úspornějších nulových a plusových budov škol. Výzva potrvá od poloviny října do konce listopadu.

Nový dlouhodobý záměr z dílny MŠMT výrazně usnadní vznik nových všeobecných oborů. Využije toho Jihomoravský kraj, který má v plánu zakládat řadu nových lycejních oborů. Dlouhodobý záměr vzdělávání ČR je koncepční dokument, který mimo jiné stanoví pravidla vzniku oborů a jejich ukotvení. Jedná se o závazný materiál mimo jiné pro kraje, které jsou zřizovateli středních škol. Nový dlouhodobý záměr bude platný na roky 2023 až 2027 a přinese řadu pozitivních změn.

Ředitelé škol a jejich zřizovatelé jsou vlastně manažery, kteří řídí vzdělávání na lokální úrovni. Ředitelé jsou vystaveni překážkám jako nadměrná administrativní zátěž, nebo nedostatečný počet podpůrných pracovníků ve vedení škol. Přístup zřizovatelů ke školám není v rámci oblastí jednotný.

Dobrovolný svazek obcí LOŠBATES na Říčansku, který připravuje výstavbu základní školy pro 540 žáků, nyní po získání stavebního povolení vyhlásil otevřené výběrové řízení na zhotovitele stavby. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 805 milionů Kč bez DPH. Stavební firmy mohou své nabídky předkládat do 16. října 2023. Současně vyhlásil LOŠBATES ještě zjednodušené podlimitní řízení na technický dozor stavebníka a koordinátora BOZP. Zde bude příjem nabídek ukončen 4. října 2023.

Rychlý sběr dat provedl během prvního školního týdne Jihočeský kraj na svých školách. Cílem bylo zjistit, zda jsou stávající kapacity krajem zřizovaných školských zařízení dostačující a nebude je potřeba navýšit. Potvrdilo se, že poptávka po studiu na jihočeských školách plně odpovídá nabídce a jejich kapacity tak není v tuto chvíli potřeba operativně navyšovat.

Dobrovolnému svazku obcí LOŠBATES na Říčansku se podařilo získat stavební povolení pro novou svazkovou základní školu v Louňovicích určenou 540 žákům. Ta by měla vyřešit palčivý problém, kdy místní děti musejí za školní docházkou dojíždět až do vzdálené Stříbrné Skalice. Čtyři členské obce svazku přitom připravují projekt nové školy již šest let.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uveřejnilo brožuru s názvem „Soubor pedagogicko-organizačních informací“, ve které se obce a DSO, coby zřizovatelé základních a mateřských škol, mohou seznámit mj. s hlavními legislativními změnami, harmonogramem školního roku vč. termínů jarních prázdnin nebo třeba rozpisem dotačních výzev pro školní rok 2023/2024.

České matky mají v období mateřství jeden z největších propadů v míře zaměstnanosti. Přitom vyšší zaměstnanost především matek předškolních dětí by pomohla narovnat deficity penzijního systému nebo snížit vysoké genderové rozdíly na trhu práce. Nedostatek volných míst v mateřských školách vede také ke ztrátám ve státním rozpočtu, ročně jde o více než miliardu korun. Vyplývá to ze studie vědců Národního institutu SYRI publikované v prestižní multidisciplinárním časopise PLOS ONE.

Po dobu prázdnin v řadě škol žáky vystřídali dělníci. Kraj Vysočina letos investuje do modernizace, oprav i staveb ve školství více než půl miliardy – celkem 550 milionů korun. Další peníze v řádech desítek miliónů korun z evropských dotací pomáhají na krajských školských objektech s realizací energetických úspor. Oproti roku 2022 bude Vysočina realizovat akce s navýšením rozpočtu o cca 18 %.

Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných pedagogů. Jednou z cest, jak přispět ke zlepšení situace v regionálním školství, je podpora doplnění jejich potřebného vzdělání. Rada Karlovarského kraje na svém posledním zasedání schválila individuální dotaci Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, která bude využita na zabezpečení výuky nekvalifikovaných učitelů 1. stupně základní školy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce novelou zákona stanovit obcím nové povinnosti při zřizování mateřských škol a nově také dětských skupin. Návrh ale obsahuje řadu chyb, kvůli kterým se mine účinkem. Obce přitom mají hotové projekty na nové školky, chybí jim ale peníze. Navržená novela zákona nová místa ve školkách nezajistí, varuje Svaz měst a obcí ČR.

Pardubický kraj chce pokračovat v projektech na úsporu energií i peněz. Radní schválili návrh na pokračování úspěšných projektů Energy Performance Contracting (EPC). Ty samospráva používá už dvacet let na investice do výměny kotlů, osvětlení, nového vybavení a dalších opatření, které přinášejí finanční úspory při správě budov v krajském majetku. Projekty EPC mají tu výhodu, že počáteční náklady platí smluvní partner a zákazník, v tomto případě Pardubický kraj, je splácí až z reálně uspořených peněz. V projednaných plánech se počítá zejména s investicemi do středních škol.

Naše závazky, spojené se vstupem do Evropské unie se týkají také povinností, které souvisí s předškolní péčí o děti. S cílem posílit účast žen na trhu práce bylo v rámci lisabonské strategie doporučeno poskytovat předškolní vzdělávání a péči pro alespoň 33 % dětí, které jsou mladší 3 let, a alespoň pro 90 % dětí ve věku od 3 let do zahájení povinné školní docházky.

Pokud se dnes obce rozhodnou pro stavbu nové školy, musí se připravit až na devítileté i delší martyrium spojené se sháněním všech potřebných povolení a razítek včetně dlouhých procedur stavebních úřadů. K tomu přistupuje velká nejistota spojená se zajištěním financování. Větší nová škola dnes vyjde na miliardu korun, někdy i více. Takovou částku si žádná menší obec ani svazek obcí nemůže dovolit ani jim ji nepůjčí banky. Nezbývá než potřebné finance seskládat z několika nejistých státních dotací, u nichž se předem neví, kdy a zda vůbec budou vypsány a u některých z nich navíc nejsou stanoveny jasné standardy.

Integrovaný regionální operační program (IROP) podporoval v letech 2014-2020 navyšování kapacit v mateřských školách. Výsledkem bylo celkem 390 projektů v oblasti předškolního vzdělávání. Díky tomu se o víc než 10 tisíc zvýšil počet míst ve školkách.

Význam kvalitního vzdělávání pro všechny je v dnešní turbulentní době nesporný, bez něj bychom nemohli budovat vzdělanou a otevřenou společnost. Operační program Jan Amos Komenský si proto mimo jiné klade za cíl zvýšení kvality vzdělávání a zároveň snižování sociálního vyloučení ve vzdělávání v lokalitách, které jím nejvíce strádají. Určeny jsou na to z evropských prostředků 4 miliardy korun ve výzvách Akčního plánovaní v území.

Královéhradecký kraj letos umožní navýšení počtu přijímaných žáků do prvních ročníků maturitních oborů na 19 krajských středních školách. Maximálně tak školy můžou přijmout na základě radou schválené výjimky až 33 žáků do jedné třídy. Kraj k této možnosti přistoupil z důvodu vysokého převisu na některých oborech ve středním školství.

Organizace Pěšky městem vyhlašuje již posedmé výzvu Pěšky do školy. Výzva i letos žáky nabádá k pravidelnosti pěší docházky, oproti jiným akcím tedy nezdůrazňuje celkový počet kilometrů nachozených v daném týdnu, ale dlouhodobou změnu životního stylu.

K řešení složité situace s nedostatečnou kapacitou základních a mateřských škol ve středních Čechách přispějí dva nové dotační tituly. Konkrétně jde o dvě nová tematická zadání v rámci Středočeského infrastrukturního fondu. Celkově jde o částku 90 milionů korun, kterou budou moci využít obce na rozvoj a obnovu základních a mateřských škol. Návrhy Programů dnes schválilo krajské zastupitelstvo.

Předcházet nedostatku volných míst nejen na středních školách chtějí do budoucna Praha a Středočeský kraj ještě intenzivnějším sdílením dat a společným navrhováním kapacit školských zařízení. Obě samosprávy budou také společně postupovat v otázkách nastavení systému financování školských zařízení. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) chce podpořit výstavbu nových škol podporou kvalitnějšího územního plánování.

Vzhledem k nástupu žáků populačně silných ročníků ze základních na střední školy v Libereckém kraji hejtman Martin Půta žádá navýšení počtu míst v třídách prvních ročníků středních škol v regionu. Tomuto kroku směrem k vedení vzdělávacích institucí předcházela jednání se zástupci školských zařízení i odborníků v dané oblasti.

K řešení složité situace s nedostatečnou kapacitou základních a mateřských škol ve středních Čechách by měly přispět dva nové dotační tituly. Konkrétně jde o dvě nová tematická zadání v rámci Středočeského infrastrukturního fondu. Celkově jde o částku 90 milionů korun, kterou by mohly využít obce na rozvoj a obnovu základních a mateřských škol. Návrhy Programů dnes schválila rada kraje, definitivní slovo bude mít zastupitelstvo.

Krajské školy a školská zařízení dostanou další peníze na vytvoření podmínek na zavádění inovací do výuky. Tentokrát jde o částku 80,8 milionu korun z rozpočtu kraje. Další peníze, o kterých dnes rada jednala, pocházejí z dotace od MŠMT. Jde o téměř 82 milionů korun pro krajské nebo obecní středočeské školy na pořízení digitálních učebních pomůcek. Cílem je podpořit rozvoj žáků v oblasti informatiky a jejich digitální kompetence.

V Česku vznikne celá řada vzdělávacích programů pro školy i veřejnost. Organizacím jako jsou envicentra posílá MŽP finanční stimul ve výši 105 milionů korun. Dotace je určena na dlouhodobé vzdělávací a osvětové projekty, zaměřené na změnu klimatu. Výzva je vyhlášená z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) a financovaná z Národního plánu obnovy. Novináře o nové výzvě informoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na výjezdu v Pardubickém kraji.